Hrad Ouska zářící brána pekel? Aneb Ouska (kelt. zářící, třpytící, světélkující, ligotající)

Český básník Karel Hynek Mácha, též romantický pěší turista (prošel pěšky snad celé Čechy a inspirován romantickým prostředím vytvořil dílo, jež je zařazeno mezi klasiku viz Bezděz a jeho stěžejní báseň Máj) jednoho dne vyrazil na hrad, jenž byl zdávna nazýván Houska.

Jakkoliv není jasné, co vše předcházelo, za oné osudové noci, možnému průniku časů jeho vize roku 2006 je překvapující. Hned z několika příčin, které pojmenuji až při vhodné příležitosti!

Jisté je, že z pohledu Karla Hynka Máchy strávil na tajuplné pevnosti jednu jedinou noc. Mám dojem, že to nebyla jen romantická invence inspirovaná tajemnou přítažlivostí podivných pověstí, které z dávna zahalují hrad Housku.

Nevyzpytatelnost dějů přinesla nakonec neuvěřitelný příběh z oblasti Sci-fi.

Podle mého názoru se Mácha však ocitl na nesprávném místě a v nesprávnou čase.

Oné noci hýbaly událostmi síly majícími v rukou technologie, jež svojí úrovní přesahují možnosti známé z počátku třetího tisíciletí!

Přičemž "dřevěná" skříňka s pohyblivými obrázky je snad i pro nás tím menším problémem.

Karel Hynek totiž zažil, skrze tento hrad, nestandardní setkání s místy i podivnými lidmi. Ocitl se v místech připomínající mu peklo!

Popis pekelné reality mimo to, že je velmi sugestivní, je navíc vyplněn celou řadou věrohodných faktorů a stává se v průběhu času (pro mne již od roku 1952) natolik překvapivý, že není žádných pochyb, že ten kdo se v příslušném dopise podepisuje jako Karel Hynek Mácha se ocitl v Praze roku 2006.

Zejména jeho setkání s krásnou Dídó, jež byla, zřejmě prozíravě vybavena PDA systémem, je pro mne strhujícím poznatkem.

Prozatím velmi zkratkovitě přiblížím ono mysteriózní setkání, jež znám z několika verzí..

Systém PDA popisuje Mácha jako malou skříňku z vysoce leštěného materiálu, připomínající nějaké vzácné dřevo. Skrze dřevěnou skříňku bylo možno spatřit pohyblivé obrázky, jejichž význam Karlu Hynkovi stále unikal. To, co kolem sebe, ale i ve skříňce viděl, jej natolik vyděsilo, že se dívky okamžitě otázal, zda až tak strašné může být peklo.

"To co nyní pozorně pozoruje, není peklo, nýbrž Praha v roce 2006", odpověděla dívka.

Náhodné setkání s nevědomým mutantem pekelně exhalátového souručenství determinovaného normou kvality ISO 9002, zákrytně mutacemi na číslo 666?

Nebo studentka z vysokoškolských kolejí, tyčících se nedaleko kunratického hrádku?

Rozhodně není žádným tajemstvím, že nejsem jediný, kdo se bude potloukat v danou chvíli kolem Kunratic a Nového hrádku zejména.

Nikoli však proto, že bych netušil, co až tak strašného může, či vlastně bude, v Praze jistého dne, možná měsíce srpna roku 2006 připomínat peklo!

Karle Hynku!

Z této bezpečné vzdálenosti, bych mohl rovněž usoudit, že podivná snad umělohmotná skříňka vybavená pohyblivými obrázky z daleké budoucnosti sice připomíná rudolfinský příběh anglického vzdělance a zejména agenta Alžběty II., Johna Dee a jeho "Tezcatlipocova zrcadla", avšak nebude tomu tak!

Bude se pravděpodobně jednat o poslední výkřik Hitec hardware typu PDAčko, s možností přijímaní TV signálu a zabudovanou kamerou (rok výroby 2004).

Přistoupíme-li na zprostředkované básníkovo tvrzení, že snímky pocházely, či evidentně ukazovaly, alespoň z jeho pohledu, budoucnost, pak se automaticky nabízí hned několik otázek.

Ale na ty odpovím, až ve své další připravované knize.

Prozatím se spokojím s konstatováním, že se rozhodně nejedná o fabulaci úzce zájmové skupiny "téměř vědoucích" s podvrženým dopisem a účelově napsaným článkem.

Nejedná se ani o jakýsi až mimozemsky čilý "people meter" sledující české reakce na veřejnoprávní utloukání pravdy.

Setkání s dívkou v daleké budoucnosti, respektive Máchova cesta časem do Prahy roku 2006, má totiž až tak závažné a velmi podezřelé indicie, jež (jak se postupem času ukázalo) přerostly ve shodu se současnou realitou, že nelze jinak, než udiveně zírat.

Jakkoliv nelze nepřipustit souběh Máchova neuvěřitelného výletu s trikem povýšit tajuplnost a potažmo atraktivitu místa: "V okolí hradu se prý objevuje i nefalšovaný Man in Black - muž v černém, jenž se ostatně v hojném výčtu vyskytuje nejen v okolí hradu, ale dokonce nekontrolovaně bloudí trestuhodně neočipován dle normy ISO 9002 opuštěnými a nekamerizovanými komnatami.

Aniž by kdo byl ochoten zaznamenat jeho výskyt na příslušných mediích.

Necronomicon I.
Necronomicon II.
Karel Hynek Mácha - nedobrovolný cestovatel časem I.
Karel Hynek Mácha - nedobrovolný cestovatel časem II.
Hrad Ouska>
Zářící brána do pekelné Prahy roku 2006?