Celkový dojem z Velkého Blaníku: Jak jsme ji? napsalo, je to nezvykle tvrdá hora, její? nejpůvodněj?í poslání nespočívalo být peherkem (kdysi nedobytným, leč opu?těným ideo_keltským hradi?těm.). Ani? popírám, ?e rozvaliny kamenných zdí, mohly skýtat poslední útoči?tě alespo� jednomu náhodnému kolemjdoucímu cizinci. Více pozůstatků neolitických lovců mamutů nebylo nalezeno. Ani? jediný mamut.

Mo?nost objednání knihy:
Den mluvících kamenů (tři knihy v jedné), s přilo?enými obsahy a s dal?ím listováním knihou, naleznete zde.

Velký Blaník 3 geologický i jiný náhled....

ŠIng. Zdeněk ?mitmajer & Zdeněk Patrick, Praha 2017

Velký a Malý Blaník vzal svůj původ v Tercieru, před 12,5 - 15 miliony lety, kdy mělké moře dosahovalo a? k Zemské bráně, odkud umělými kanály a průtočnými sladkovodními jezery byla hydrocentrálou směrována voda v čase dostatku směrem do mělkého moře a v opačném směrem ku někdej?í Per_Age, kolem dne?ního Vy?ehradu, kde velká vodní nádr? nechala (v Terciéru) nad vodní hladinu vyčnívat Opy? (skálu ve tvaru mořského delfína) a skálu s bílé ?uly táhnoucí se esovitě od "Moráně" a? po horu Svantovidovu (pouze orientáční název). Ale i rovné skalnaté vrchy Levého Hradce.

Připomínáme si u tu skutečnost, ?e v té době byla na?e planeta Vrta_Lókou Otáčející se a vláha se získávala rosením. Viz např. nádr?e na zachytávání vzdu?né vlhkosti na Krymu. Var?a_lókou, pr?ící planetou se stala a? po roce 20 350 př. n. l.

Velký i Malý Blaník le?í na zlomu / Blanické brázdě, která se táhne a? ke Koledějům, přesněji do Pa?ovic. Kří?í se se sázavským zlomem nedaleko Sázavy a Velký i malý Blaník le?í i poblí? Středočeského hlubiného zlomu.

Muskovit turmalinická ortorula

Slída (stříbřitě lesklé ?upinky světlé slídy (muskovitu) turmalinická ortorula typu Blaník vznikla přeměnou (metamorfózou) turmalinického granitu. Stáří proto_kamene (proto_litu): Svrchní protozeikum. Stáří přeměny (metamorfózy) devon - karbon. ?edý křemen, bílé ?těpné skelně lesklé ?ivce (K-?ivec a kyselý plagioklas), sloupečky či izometrická zrna černého turmalínu (skorylu) a stříbřitě lesklé ?upinky světlé slídy (muskovitu). Lokálně přítomnými částečkami jsou červenohnědá a? 5 mm velká okrouhlá zrna granátu.

Vrásnění v Českém masivu povět?inou zlomy podsunuté pod desky masivu. Podobně vzniklo kru?nohorské vrásnění podsunutím saské desky. Jiné vrásnění nasunutím desky. Český masiv se slo?itou strukturou i velikostí ker s kří?ením hlubokých zlomů, je? se projevovalo té? vulkanickou činností (viz litoměřický hlubinný zlom).

Systém nejmlad?ích hlubokých zlomů v českém masivu prochází povět?inou ve směru SV <=> JZ; SZ <=> JV (Saxonská tekto_geneze; např. jáchymovský, středočeský, přibyslavský, litoměřický, sázavský).

Pozastavujeme se nyní u názvu "BLANÍK", který cizím cizincům připadá vhodným pro odnárodnění romantických badatelů, ?ířících dobré jméno svých pseudo_keltských předků, nebo? velmi připomíná francouzský Blaniac, či je?tě lépe vyslovené s ryze slovanskou nosovkou "�" - Blagniac.

Zdokumentované obranné valy prý ukazují na halt?tatsko laténské opidum. Ach ano, ano... slůvko laténský... Okam?itě splývá v scholasticky nastaveném podvědomí nejen s laténským příchodem původního obyvatelstva, ale i s tzv. s příchodem pozdně laténským. Mistrům převleků dokonce účelově i s nikdy neexistujícím "latinským" etnikem.

Z tého? mi automaticky vyplývá, ?e Kelti (vlastně Galové) museli hovořit francouzsky dávno před tím, ne? ?ílený svatý Patrick zničil a spálil v?echny písemné památky v zemi Airenem (v Irsku) a nikdy neexistující pragermán?tí ?lechtici jistě plkali čistou hoch_němčinou, proto?e latina ne_otroků (podmíněných propu?těnců) je?tě nebyla v té době k mání.

ϛ - ligatura ts - ÄŚ, Ĺ™eckĂ© snahy o vÄ›rnĂ˝ zápis slovanskĂ©ho jazyka pĹ™iná?Ă­ i ligaturu pĂ­smena ts - ÄŚ, kterĂ© řím?tĂ­ otrokáři postupnÄ› zmÄ›nili na C (ÄŤti K) a vzápÄ›tĂ­ pĹ™icházĂ­ zmÄ›na na pĂ­smenko G. PromÄ›na je dokonalá...

Kelti / Celetoi / Galotoi / Galoi / GolaÄŹ / ΓОЛADЬ / ЃОЛADЬ / D?elaÄŹ / ЃЄЛЄΔΟΪ / ÄŚeleÄŹ / Lid - nejpĹŻvodnÄ›j?Ă­, nebo? pocházejĂ­cĂ­ z prvorozenĂ©ho lidu matky Zemlji. Lid jednotnĂ©ho Provi, Javi, Navi. Rody jedineÄŤnĂ©ho odrazu univerzálnĂ­ch konĹŻ v jimi vnĂ­manĂ©m právu, jedineÄŤnĂ©ho jednotnĂ©ho jazyka, jednotnĂ© lidovĂ© slovesnosti. ÄŚela_vÄ›kĹŻ zvanĂ­ Rassa, Vindones, BĂ­lĂ­ a ÄŚistĂ­, Vinedi, Veneti, Veoni, neboli takĂ© VÄ›ni, (VÄ›niÄŤanĂ© / FĂ©niÄŤanĂ©) / SkĂ˝tovĂ© atd. Byli nazĂ˝vánĂ­ mnohĂ˝mi, zde na tvrdo nevyjmenovanĂ˝mi jmĂ©ny. BratĹ™i, pocházejĂ­cĂ­ ze stejnĂ©ho otce R1. Jejich otec R vze?el z pĹ™edka NOP, ten z Hs (Q) velkĂ˝ch otcĹŻ zvanĂ˝ch Abary - Avary / VelcĂ­ OtcovĂ©.

AC - AS = velkĂ˝. Pokud bychom slĹŻvko Blaniac (SvÄ›tlĂ˝, BĂ­lĂ˝) vnĂ­mali obsahovÄ› skrze prastarĂ© slovanskĂ© pĂ­smo: Б УѦH Ϊ_AC / Buan VelkĂ˝, nebo Buan Jas, bezdÄ›ky hovoříme o bájeÄŤnĂ©m rajskĂ©m ostrovu SvÄ›tlĂ˝ch, Rassy, Vindones - Bujan, jeho? BlahĂ˝ jas bujnÄ› proniká i skrze neprostupnĂ© hranice dimenzĂ­ na?eho svÄ›ta JaVi / (kterĂ˝ Ja_Vi_dĂ­m)?

Nesmysl, řeknete si.

Nicméně výslovnost Svuavi / Slávi je v následujícím příměru význam obou zápisů stejný, zhola jedinečný, nebo?ryze slovanský.

Vedením výpravy do nitra země na poloostrově Kola byl pověřen Vasilij Vasilijevič Barčenko a jeho kolegové. Pátrajíce nejen po elixiru mládí dřevní Hyperboreje, ale i po tajemném kameni, či krystalu, který u nás nazýváme Ćintamaní, �ekové Seriona. Pátrání po kameni z nitra Latyn, jen? v sobě skrýval ve?kerou energii Univerza, se protáhla z roku 1921 a? do roku 1923. Pokud jsou na?e prameny stejného ra?ení, pak drahokam posilující mysl, při aktivaci prý emitoval dal?í mno?ství frekvencí nasílených v neobyčejně vysoký energetický a emoční potenciál.

Z připravované kapitoly DMK "Tajemství Černého moře"

Š Ing. Zdeněk ?mitmajer & Zdeněk Patrick, Praha 2017

Poznámky pod čarou:

Dovolím si nyní malou ukázku, jak to velcí ho?i dělali a i nadále hodlají. Ano, splétači umělých jazyků i neexistující historie si z nás dělají nejen legraci, ale i budoucí nevzdělané otroky.

Prohlí?ím si nápis prý na jemném anglickém čaji "Loyd". Zárove� vidím tentý?, tentokráte prosvícený nápis na otevřením víčku (pootočený o 180 stup�ů): Vlastně nyní pou?iji kvůli kvalitě zrcadlový trik.

Z_latýn / Sluneční ostrov nejseverněj?í Severie, Hyper_Boreje jménem Latýn

Mo?nost objednání knihy:
Den mluvících kamenů (tři knihy v jedné), s přilo?enými obsahy a s dal?ím listováním knihou, naleznete zde.