|
Poznámky pod čarou o GP, ale i jiných Mimonech
Vydáno dne 29. 05. 2019 (1710 přečtení) 21. 6. 16. 21, čteno od zadu: 21. 6. 1621... Historie je v davově-"elitárních" společnostech nástroj řízení a z téhož důvodu neustále měněna ideovědci a artefakty pilně ničeny, či v rámci nových majitelů autorských práv nezákonně přeskupovány Dříve než si popovídáme o Globálním prediktoru pana Junckerse si řekněme cosi o přináležitostech onoho fenoménu: Zákon vremeni (času), matrice, společenská pyramida, egregor, protonance, Kádeš, podpis globálního Prediktora, falešní fešáci typu nevrlý mesiáš Maytrea z projektu NASA Blue beem (Modrý záblesk). Nebo pán Mahdí, jehož mirumilovná sekta strážců brány byla nedávno nemilosrdně zmasakrována raketami, či naopak černá královna Sutech, která dostala napráskáno od Šivy Nagara a českých Elamitů, kteří se tak, či naopak, kteří se tak nelíbí uskupením neumějící říci "Ř" a rádo by je zakázalo skrze neustále vykořeněnce seroucí do svého vydrancovaného hnízda, které surově znásilňují - do země andělů. .... Den mluvících kamenů (3 knihy v 1) ...
Noční duchovní rozprava na Mostecké věž i: © Zdeněk Patrick, Praha 2016 ... aneb - Odkud vítr vlastně fouká" - Komu dáme Signum Laudis za zradu Českého národa? 21. 6. 16. 21, čteno od zadu: 21. 6. 1621...Zákon času ( VREMENi) V Universu jsou zákonitosti jež se v jistém rytmu (frekvenci) opakují, takže se stávají, nebo mohou stát nabušenou matricí. Vzorkem událostí, jemuž se říká též vyšší stupeň řízení davově elitářského společenství, které má pod palcem Globální prediktor, jenž mnohdy ani nerozumí, či ani nechce, neboť ani netuší, co vlastně řídí. GP Globální prediktor vydává povětšinou davu nesrozumitelné příkazy, skrze své rezidenty, či mocné hegemony - globální auditory, jimiž vojensky ovládá dění na okupované planetě Zemi, kde nedávno skončily USA, co ozbrojená paže okupačních složek, jež se však řídily pouze svými, geopolitickými cíly lovců mamutů.Nikoli mocenskými zájmy GP, jemuž by velmi zhořkly atomové službičky, neboť současní okupanti planety sídlí v posvátném pahorku Duku a nejsou schopni zmizet bez ztráty kytičky. A bez jakýchkoli skrupulí lze s úspěchem tvrdit, že se mu vůbec nelíbí Češi, kteří po celou svojí existenci dávají jasně najevo svoji nespokojenost, nikoli nepodobni výbušnině neobyčejné razance. V čase kdy si někteří NEVZDĚLANÍ pseudoelitáři nepovšimli, přesněji neměli si povšimnout, že Velkou Britanii, skutečného vládce USA, co Globálního auditora bezradný GP nahradil ČÍNOU a stále uvažují o možném jaderném konfliktu s Ruskem, vyvoláváním nenávistných kampaní a bezzákoností. Aniž si vodnaté hlavy obdivující kulturu smrti, kdy povšimli holého faktu, že zákon vremeni, je neobyčejnou silou, jež drží český národ, přesněji Elamity nad vodou i proti vůli GP a servilních rezidentů unikátních vestřelců. a vlastizrádného fialového hmusu.Tentýž národ, jenž bude přizván Anglií do nové ligy, v čase, kdy dlouhodobé deště ze severního pólu, v čase časů samaro bryn v hemisféře zbaven politiky způsobí deště ze severního polu, jev při němž Francouzi i jejich symboly odtekou Seinou do moře, v tomtéž čase, kdy Měsíc zahalený mlžným oparem vyjde nad ostrovem Skotsko. A Češi v tomtéž čase nesnesitelného útlaku bojůvek trockistickýh komunistů požádají ruskou vládu o vojenskou pomoc. Ta vyslechne nářek svých dávných poddaných a ruská vojska půjdou cestami svých otců, aby zjednala právo v souladu se zákony Univerza, jakkoliv půjdou velmi načtvaní.... Nechám na vážených čtenářkách a čtenářích pro jakou variantu se rozhodnou, jen Vás prosím vzdělávejte své děti, aby chápaly obsah i formu textu, který nabízím, neboť čas se opravdu již nachýlil a zábava typu: tam toho nesympatického dědka na lavičce umlátíme, pomluvíme a přepíšeme knihu života. Prosím, nechť je vaše víra v souladu s poznáním alespoň s osnovou matematiky a fyziky základní školy. Noční duchovní rozprava na Mostecké věž i: Po porá?ce na Bílé hoře, která nebyla porá?kou Čechů, jak zní poděkování nýbrž ve kutečnosti prostou porážkou pravdy, lidských Práv a ryzí lidskosti mstivými prasaty z Habsburského domu přivandrovalcem, ze kterého se po porážce, podříznutí a vykrvení Elamitů, vyklubal surový válečný zločinec Lichenštejn, ale i další nerozumní cizí cizinci. Po 30. leté válce se ze třetího nejpočetnějšího 4 mil. národa vyklubal, jen zlomek 80 000 přirozených Čechů. Jehož nejušlechtilejí jádro vzdělanců bylo dílem meče kata setnuto a odesláno na evropanské smetiště dějin, dílem čtvrceno koni s vyříznutým jazykem, dílem pověšeno a umučeno, jiní vyháněni zkonfiskovanými majetky. © Zdeněk Patrick, Praha 2016 Na samém počátku bylo samo nejjasnější světlo posvátného Habsburského domu. A to trvalo, považte jen, celých nekonečně krásných 300 let, včetně milostivých českých dragonád... (Z metodického listu: Sjednocený náhled na evropské dějiny: Neb o zlých Če?ích, kteří se konečně se zlou potázali a propadli se sakumprásk, za všeobecného veselí ostatních Evropánů, do horoucích pekel. Nikdo je prý již v Čechách nechce a nikdy nechtěl. Jak jsme se nedávno na tvrdo dočetli v drze nemravně orientovaném občanském (protentokrátním) tisku, v němž již chyběl jen jejich tradiční říšský pozdrav: Z nedalekého dovozu k oslavě fašistické marxisticko trockistického obludária: Heil. Následný Vestfálský mír a nové uspořádání z brusu nové Evropy na podkladě ostatků ne nepodobným těm českým, samozřejmě za český dranz.). 21. června 1621 - den, kdy čeští Slávové, každoročně od samého východu Slunce světili jarost rozkvětu života a přírody:
Mistře Mydláři, bezpráví konečně již zatni, nechť běsové černí vzletí, aj. i ti matní, i ti zcela neudatní. Popravčí prkno tupě zaboří, je to jen chátra nevolníků, česká prasata a nebetyční magoři. Hlavu vzhůru Češi, trofej hlavní na mostecké věž i věší, kdy? marností blouzní s duší černou souzní prý milostivý pardon... Aj, tu náhle... co to... pověz mrzký drábe, ač rozhled krásný, co to náhle v krku škrábe? Obyčejné třísky v krku český rábe, protože ti věčně o jediné pravdě v hloupé hlavě hrabe, odměnou ti budiž i lidu tvému, přisouzeny nekonečné trable...
Bůh suď, staniž se, což o to, jaký pěkný výhled z relativně nevysoké věž e, co si říkal cizí drábe? Komu vlastně hrabe? Promiň, nedoslýchám, upadly mi uši, holá lebka k tomu, to prý dneska letí, to prý sakra služí.
Ach páni vzácní, teď jste teprv OK, vypadáte spočinutě, odležele svěže, s hlavou na tyči, i bez ní, bezhlavě i v leže.
Drzý drábe... sakra neodcházej, je mi smutno, nevím, kde mi hlava stojí, zasejc koukám, jak ta žába z prachu: Divná země lidu_plná nevzdělatelného strachu. Hlavně neodcházej brachu, v hlavě Úhl se rojí, a všechno tady kolem, až k té boudě u Strakojc, za hovínko stojí. Až je tedy po tvém, i pravda nechť je dvojí, ta pravda pravá i ta, co se věčné pravdy bojí. V?dy? je to jedno... Sakra, na čem vlastně mrzký drábe moje hlava stojí?
Na Mostecké věž i stála, vystrčená v ko?i, ?lachu poslední, jež z lebky větru vlála sezobli dva koši... Éé opravuji... kosi, Kdosi říká, že se to dnes nosí, duté lebky, uši vosí, tělo bez hlavy, bez těla duch... z dívek drogy šumné, z mizerného havla načinčaný bůch, žbuchy žbuchy žbuch. Velmi malé, ale opravdu malé pravdo_laskyplné juch...
Třísky plivu, to snad není ani možné, kolik vlastně drábům cizích zemí dlužím za mizerné složné & ložné? Ač přiznávám, za ten pohled z nevysoké věž e netuzemském nevládních neziskovek, v netuzemském loji brachu když i tělo mé je beznadějně v prachu, každá pravda něco stojí, kdo nemusí, kdo nechce a kdo se bojí? Nic neříkající balada o černé skládce, inspirovaná nejen CTV ?otem o čilém pejskovi a kostích ze zruženého hřbitůvku a ukradených hrobů povalující se na návsi chytře zadlužené vesničky, či menšího městečka. Věnováno nejen laskoidům, apostatickým odborníkům na prázdné peklo, ale i bohatýrům, kteří mávajíce do ko?ů odhozenými rudými kní?kami svých prý pomýlených tatíků, se zbraní v ruce stejně hrdině, společně s placenými teroristy und mit dem Waffen_Bruders_Schaft prý rozstřílejí ruskou armádu na cimpr and campr, aby konečně zachránili náš malý protentokrátní jaderný popelníček / The Trauntenbergs ?vatlálkovo, k dalšímu zhola bezproblémovému drancování a vra?dění. ... kosti?užlal aneb "Odkud vítr vlastně fouká"? Komu vlastně dáme Signum Laudis za zradu Českého národa?
Velmi zanedbaná minulost i budoucnost, aneb opět zdařile nevyvedená opravná zkoužka © Zdeněk Patrick - 1994/2010 Praha Vzhůru bra?i, již je čas, volá z CTv v rodnou zemi otrokářských Jevropánů nedůtklivý hlas. Z nebytí ticha časů konce čas, konandru všech marnosti nad marnost kolem nás. Vstal bych, to je víc než jisté, srali mne již laskoidně přirození blbci, zelení i bodří modří a hnědo pirátští komunisté.
Av?ak? Ouha, lebka, či loketní kost mi zase chybí. Celé časti trupu, kdys kostry vznosné, mě zas ?ebra někdo zcizil, bagr utnul stehno boga_stýra mocné. Na lebce kdes poskakuje rejsek Kosti?užlal - hravý pejsek z černé skládky bystře odnes, zbytek v temné díře bahna vězí dodnes. Notu divnou pěje? duchu, a navíc - neza?kodí trochu vzruchu dostatečně ?pinavému chemtrails vzduchu. Z nebe místo rosy živé - tíseň, prý padající prach a sně?ná plíseň, rodným krajem smutná píseň. Leč kosti mé kdys na zelené louce, dnes mrtvý jazyk betonové sloupy lí?e, ?eredného velkoskladu z pekel mocný ?vatlalkova atomový kníže, hůře živých zemská tí?e, Moje nepokojné zbytky víše stále níž a ní?e, řádně ukostřen poklidně si klesám: pln fluor baria prý od radosti zvesela si plesám. Kosti předků na psů hraní, aniž py?ná srdce brání, lehce duži zraní, tíseň - nehorázných keců svinstva plíseň, v rodné zemi přepodivná havě?, jak v řeči hovad nesmyslná závě? Zlý den a dovolání žádné, zlobou pilnou mocné zaklínadlo zavel: V času proměn skrytý ?avel, v skrytu hovad svatý Havel, přísahou křivou: Prý "na mou čest", v prdeli vše zaručeně bude a vskutku již nepochybně jest? Až tedy zavolá země Svaté duch, však počká? času dosti, v českém zlatě cizí kosti, naše ?užlaj od radosti, psi a z venku přišlí nenasytně nena?raní hosti.
Vstaňte z hrobu ků?e líné, již je čas? Větší vlast vás volá, či snad zrádný ticha mráz? Počkej, jen posbírám, co rodná země hostí. Závěrečné množství uražených kostí, vyházených od libosti, neb prý peněz není dosti. Bankocetle hoří, tuny barevného papíru, po zuby global gardy v ulicích, jak vystři?ené na míru. Banksterů veselý krach, zemí smutek a sopečný prach při marných hrách, Kill Bill a zastavené nasílené chemtrails lety, polský orel zhůry dolů jako smetí, dosti bylo Slávy dětí, sprosté kletí z fašistické mety světem mediální hysterie dvojích tváří mrtvých loutek duší letí. Konandrum is over Their Heads.
Ka?lu na vás? Hurá do Evropy, all is overš Zvesela si ?vatlá svobody lebka své: Juch, juch, juch?
Ach Pane... Jak je to jen prosté. Laskoidní nenávistné Signum laudis aus dem Waffen_Brüder_Schaft, i to je dnes již jisté: Změna prospěje, možná střelby ostré, či atomové hřiby pěkně vzrostlé Dame nostre, Das ist aber presstitutí und z ct nasílený puch: 777? vzduch - vzduch, palubní kulomet, prý snad, možná: Mimoni a zbraně země - vzduch? Odkud? Kdo víš Zlata mamon vymačkaný z nul i krve v betonovém mě?ci, z CTv na mne blejí věž tci tě?cí Miliardy duší čas již hostí, v čase hořkých zlostí prý již nepotřebných předků kostí?
Související články:
Celá tisková zpráva |
Komentáře: 2 |
Přidat komentář |
Maer mær - Míra, rozměr (17.03.2020) Byli, či nebyli uctívači Ještěrek na Měsíci? (26.01.2020) Setkání n-tého druhu (15.12.2019) Nové zrození Jara Jaryly (24.08.2019) Výběr a "Originální teorie relativity" (28.08.2005)
|
|
Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS
Layout: Beach - verze 1.1.0