| Hlavní stránka | TOP 50 | Weblinks | Ankety | Vyhledávání | Čtenáři |

  Hlavní menu
To nejlepší od ZP
Hlavní stránka
Vydané knihy
Ankety
Teorie relativity


Rozšířené vyhledávání

  Altaj - záhady RF

  Obsah:

Glosy
Janova Apokalypsa
Chaldejské eposy - Necronomicon
Chemtrails
Kdo je kdo?
Knihy Zdeňka Patricka
Michael de Nostradam
Mobing a elektron. teror
Teorie relativity Zdeňka Patricka
Slované, realita legendy a mýty:
Z českých dějin
Slovník zakázaných slov
Tichá válka - Mobing
U.F.O.
Volná energie

  Vyhledávání

Hledej
v Dýmajícím zrcadle!


Česká KanadaPenzion UbytováníChatyJindřichův Hradec ubytováníLevné ubytováníChata Česká KanadaJi?ní Čechy chataKun?akKomorníkZarybněnostStrmilovCyklistikaČeská Kanada Penzion

  Informace

Dýmající zrcadlo
Zdeněk Patrick
Copyright © 1994 - 2006
cs.atari.org
BeepEdge

  RSS novinky.cz
RSS Novinky.cz TOP 50

  RSS Beep Edge
RSS Beep Edge

  Web Dýmající zrcadlo:


Dýmající zrcadlo

  Doporučujeme...


Blaník 1
Blaník 2
Blaník3
Sborník nezávislých Foglarovců č. 8 2019
Sborník nezávislých Foglarovců č. 7 - 2018

Sborník nezávislých Foglarovců / č. 8 - 2019

">Kdo je kdo?
Knihy Zdeňka Patricka
Michael de Nostradam
Mobing a elektron. teror
Teorie relativity Zdeňka Patricka
Slované, realita legendy a mýty:
Z českých dějin
Slovník zakázaných slov
Tichá válka - Mobing
U.F.O.
Volná energie


  Horká linka

... Den mluvících kamenů (3 knihy v 1) ...


FAUNA a FLORA SEVERIJE
Vydáno dne 11. 12. 2019 (4255 přečtení)

Uvědomíme-li si skutečnost, ?e sanskrt bha?a nagara byl pro potřeby lidí a bo?ských bytostí z Altyn gorodu - se?krtán (slov. zo?krtán) ze slovanských dialektů, pak mů?e být a nepochybně i dodnes je, či mů?e být, hlavním věrohodným příznakem, určujícím míru účastenství na dění v Severiji / Hyperboreji.



FAUNA a FLORA SEVERIJE

Alatýrský ostrov (Kámen v?ech kamenů - Latýr) zvaný té? Altyn - Zlatý, nebo také Sluneční ostrov, plný kvetoucích zahrad, byl bohatý na zelené pláně, vysoká horstva dotýkající se nebes i zurčící vodou bohaté řeky.

Lidé pokojně obdělávali půdu a pěstovali plodiny.

Uvědomíme-li si skutečnost, ?e sanskrt bha?a nagara byl pro potřeby ?lidí a bo?ských bytostí z Altyn gorodu? se?krtán (slov. zo?krtán) ze slovanských dialektů, pak mů?e být a nepochybně i dodnes je, či mů?e být, hlavním věrohodným příznakem, určujícím míru účastenství na dění v Severiji / Hyperboreji.

Da Arija, darovaná Arija

Viněta? Země Punt?

Země Zlaté hvězdy Margity © Zdeněk Patrick - Praha 1998 © Dýmající zrcadlo & smit.wz.cz © Zdeněk Patrick 2008 © autor: Zdeněk ?mitmajer / 73 production Praha 2011

Mo?nost objednání knihy:

Den mluvících kamenů (tři knihy v jedné), s přilo?enými obsahy a s dal?ím listováním knihou, naleznete zde.


Jak ji? řečeno Severije (Borea), byla ??astnou zemí ?tastných lidí, přesto?e le?ící na severním pólu. Zemí stálého slunce a tepla subtropického podnebného pásu. Obklopená Bílým (Dnes Ledovým) oceánem. Jak ji? řečeno: obloha bývala nádherná, klima příjemně mírné i subtropické, podle příslu?ného pásma. S bohatým svitem Slunce.

Posuzujeme-li dne?ní subtropické pásmo, pak uva?ujeme v?e, co le?í mezi tropickým a mírným podnebím. Na severní polokouli mezi 30° a 45° a na ji?ní mezi obratníkem Kozoroha a 40°. Typickou krajinou subtropického pásma je nesporně Jihoslávie na Jadranu (Ilyrie a Dalmácie), ale i ostatní přiléhající země Středomoří. V současné době dělíme subtropické pásmo, podle příslu?ných vlivů subtropického podnebí, na 4 typy: pevninské (kontinentální), mořské (maritimní), západních břehů pevnin (středomořské) a východních břehů pevnin (monzunové).

Očekávatelná flora Severije, je tedy srovnatelná s květenou současného mírného a subtropického pásma. Jakkoliv není marné uva?ovat i dal?í vlivy ovlivňující podnebí někdej?í Severije. Pravděpodobně ovlivněné okolními oceánskými vodami (tedy mořskými subtropy, s tzv maritimními vlivy), s vlivy kontinentálními (V té zamý?lené době le?el Ural, dne?ní Sibiř, Alja?ka, Kanada, ale severní oblasti dne?ních Spojených států, v tropickém pásmu). Tak?e lze v Serveriji odvozeně předpokládat ráz květeny typického středomoří: Vegetace společenství v?dy zelených tvrdo listých keřů a keřových stromů, vlhké subtropické lesy, v hornatých oblastech borovice, jedle, či modříny. S oblastmi plnými vinic, pomerančových hájů a citrusových plodů, jabloní, tře?ní, oliv, tabáku, ale i ?írných pastvin a nepochybně i úrodných polí, kde se v hojnosti vodnatých řek naopak pěstoval mák, ječmen, p?enice a ?ito.

V ji?ních a jihovýchodních oblastech lze vytu?it vliv pevninského tropického podnebí s polopou?tní florou a částečně snad i monzumy.

Jednou z typicky subtropických rostlin, mnou předpokládaných, byla nepochybně i rostlina s mírně nasládlými pistáciovými oří?ky. Plodů keřovitých stromů dorůstajících, podle druhu, do vý?e 5 a? 15 metrů, její? původ současní botanici směrují do severního subtropického pásu.

Pistácie terebintová (Pistacia terevintha) mů?e, jak se za malý okam?ik uká?e, sehrát neobyčejnou roli při na?em pátrání po slovanských, vikinských předcích (R1a) keltických nejbli??ích příbuzných (R1b). Dříve v?ak nutné dodat, ?e tyto keře, či stromy s rudými du?natými květy a stejně du?natými listy jsou, při naříznutí kůry, zdrojem aromatické mízy a pryskyřice, je? sehrála zásadní roli nejen v celém pásmu ?ivota Starého světa, ale i světa nově, po katastrofě vznikajícího.

A právě aromatické květy, plody i čerstvě vyvěrající pryskyřice byla a doposud je zdrojem ob?ivy larev velkého mno?ství motýlů (např. i martináče habrového). Nutno dodat, ?e aromatické výpary této prastaré rostliny ovlivňují i nervovou soustavu. A v souvislosti s tímto fenoménem mne napadá odta?itě hří?ná my?lenky i o původu, či obsahu českého slůvka ?motýl?. Při opylování silně podrou?eni ?motajli? se vzduchem podrou?eně ?mota(j)li! Jakkoliv jistě nemá slůvko opýlit a opilý, ani? mů?e mít stejný slovní základ, co pilný, či chvályhodná píle: Neodpustím si kacířskou poznámku. ?Co si jiného pomyslet, jestli?e po opylení motajli se pilní motajli, jak opilí. Skrze ji? zmíněnou opylenou květenu?.

Stejně dopadne, v souladu s mými kacířskými my?lenkami i Velko brataňský (dnes ryze anglický) ekvivalent tého? - Buter_flay... Ano motaj_li třepotající se , či vlají ?li, jakoby ve větru? ?Ryze? anglické slovo Buter_flay. V přesném překladu máslo létající. Mazali si snad staří Anglové své pečivo máslem z motýlů?

Zcela určitě nikoli!

A jak vlastně vyslovuji ?motajla? v přepisu? Bater_flaj! Porovnejme slůvko ?flay? (čti ?flaj?) z českým vlaj (ve větru), nebo? v?dy a jedině ve větru se vlaje, pak nelze jinak, ne? potvrdit někdej?í můj tichý vzdorný poznatek, ?e rukodělné, či umělohmotné spletení jazyků, s podílem nevzdělaných přepisovačů dějin, tam, kde bylo slovanské ?B? (čti ?V?) na začátku slova, jakým je jednoznačné ?vlaj?, ?vlaje? podstrkávali ?fau?, pokud nenechali původní ?B? nikoli v?ak s významem ?V?, nýbr? ?B? .

Tak?e, ?ádné anglické ?létající máslo? nýbr? v původní verzi: ?Bютер влай? - čti vjutěr vlaj (větru vlaje)? Jiným hmyzím po?ehnáním byly nepochybně i mädhuljenky (sloven?tina je zde obzvlá?tě mile blí?e nejen sanskrtu (madhuliena ? včela medonosná), ale v samé své podstatě, co dal?í věrohodná stopa po slovanském společenství v Severiji).

Slované jsou od pradávna známí, nejen jako prodejci medu a medoviny (mírně alkoholického nápoje vyrobeného kva?ením medu), ale i pěstitelé včel. Kdy? základem předcházejícím pěstování včel v úlech bylo brtnictví (br? ? vykotlaný kmen). Pěstování lesních včel v brtích. Přičem? ?Medvědi (Medjedí), vědí kde je med, ?ili nepochybně na dne?ní Sibiři, ani? jsem prozatím schopen vypsat, nebo? je pro mne záhadou, jakými cestami se dostali na současnou Arktidu lední medvědi.

Připlavili se oceánskými vodami a tehdej?ími proudy? Jinými slovy:

Nejsem schopen jinak, ne? přes sanskrt a sloven?tinu nepřímo tvrdit, ?e med má původ v Severiji společně s brtnictvím. Nejroz?ířeněj?ím společným slovem mezi současnými slovanskými národy je slůvko "sarp" (sanskrt) ? had (Viz Srp, Srpsko, odvozeně Srb, řecky Sauro_mat ? Sarmat; sauro = plaz, je?těr, drak, ale té? Sarponica, Srpen, srp atd... atd...) zmije, zmej, jakkoliv má nepatrné obsahové odli?nosti. Zmije ? konkrétní druh jedovatého hada (česky). Rusky, slovensky zmija. Ale také Zmej (okřídlený drak). Ač u českých Slávů srbská ??árka? (zmije) není pojem neznámý, mů?e být i toto příznakem, ?e dne?ní Srbové, ač Slované nesdílející dílo Severije, jsou jim tyté? severijské zku?enosti R1, vlastní. Mohou toti? být a pravděpodobně i jsou, skrze Y_chromozom Hs (I2a) původními kontinentálními obyvateli (z doby kamenné ? neolitu) Srbska, velké oblasti Makedonie, Drakie, Dakie (Bulharsko, Rumunsko), ale i tzv. Sarmatie (cca dne?ní Bělo_Rusko). Jakkoliv si právě Bělorusové zachovali vzpomínky na neobyčejné mrazy a chladna, které ze dne na den a pak trvající několik roků, překvapily zemi předků.

V Severiji lze předpokládat i výskyt vlka . Mnohé slovanské jazyky, ?ijící dnes odděleně mají pro toto zvíře stejný, či podobný výraz:

Vlk, volk, vuk (zde se ?l? typicky pro některé dialekty mění na ?u?, někdy na ?v? viz Svavi,Slávi atd.). Pastevectví koz a ovcí bylo v?dy, vedle mořeplavectví, brtnictví a medonosné včelařství, obdělávání půdy, typickou slovanskou zále?itosti. Zda-li i pro na?e předky Severijany / Hyperborejci, to? otázkou.

Odpovědí mů?e být jednak jazyková shoda, je? mů?e být pro Slovany typickou.

Nejblí?e je tomuto jazyku če?tina, sloven?tina a zcela nepochybně ru?tina. U tak zvaných germánských národů, nech? politrukové ? dějepravci, kriticky zhodnotí procentuální výskyt Y_chromozৃómu odvozených od Hs R a I (R1, I1 atd?) a přiznají konečně pravdu, odkud bylo čerpáno při tvorbě umělých jazyků odvozených od stejně umělohmotné latiny.

České ?oř? (orati ? příkazově ?oř!?), komoň (komotně ? pohodlně), kvoň, kuoň, kůň, rusky lo?aď (лошадь), ale také dýl (дыл). Slůvko дыл, česky dýl (déle), hovoří hned ve dvou rovinách:

Dýl, hovorově: ?dýlka? ? délka, délková míra.

Odvozeně:

Překonání několika délek. Za stejný maer (časový díl) - ujedu del?í vzdálenost. Rozdílnost mů?e spočívat v příznaku, jen? se zda být na samém počátku domestikace divokých koní dominantní. A? ji? souvisí z pastevectvím, polnohospodářstvím, s jezdectvím ve spojení s migrací, při navý?ení akčního radiusu.

Podle v?eobecně vnímaného názoru se domestikace koní odehrála v kavkazských stepích, ale a? v pozdních časech postkatastrofického věku.

Přiznávám, ?e mě skrze římskou mapu s typicky slovanskou topografií (a nyní mám na mysli zejména oblast nazvanou Strevintha ? čti Strevinča), zcela učarovala pistácie terebintová a to hned v několika rovinách, jen? mají jedinečného jmenovatele:

Starý a starověký svět. Hovořím-li o ?Starém světě?, mám nyní na mysli zlatý věk lidstva nejseverněj?í Severije, ale i v kvetoucích zahradách ?amo, či právě pučících a nágy budovaných městských státech, tvořících základy ří?e Rama. V podobě prastarého pětiměstí, aby v obráceném gardu přední vládci mocné Atlantidy, svými politickými pavučinami takticky zásí?ovali neprůzračným matrixem, vzájemně odporujících si legend, své spojenectví s nově vycházející hvězdou Tiahuanaca u jezera Titicaca, při mo?né okupaci Egypta, ale i celého Středomoří. Spojenectví, je? jako dnes, bylo nasměrováno nikoli ke svobodě a vzepnutí se lidstva, nikoli tedy jen proti moci městským státům Chaldejska, pod navládou Semiramidina prvního Babylonu, nýbr? ve prospěch nekalých sil, zde působících ji? za dávných časů. Před planetární katastrofou. Spojenectví, je? se zakrátko proměnilo v úporné vazalství a pohlcení, nyní zcela fabuluji:

V?evládnými cíly Chrona, mocného vládce Atlantidy.

Nicméně jsem na tvrdo přesvědčen, ?e celosvětovým jazykem byla jednotná řeč jedinečného etnika R1 (slovanská, vikingská a Čeltoi) nazývající se té? Svévi, Svoi atd...

Přesněji:

Příbuzenské rody a kmeny pocházející z jednoho otce R1, které byly nesporným nositelem vzdělanosti a tehdy pou?ívaných ?pičkových technologií.

A naopak obyvatelé starověkého Egypta, Ří?e Rama i městských států v Chaldejsku, byli v postkatastrofických časech jedinými udr?ovateli zmizelých kulturních tradic a vzdělanosti. Při uměle vzrůstající religiozitě navy?ující se odvozené moci zasvěcených kně?í. Přesto to budou tito pletichář?tí kně?í, z jejich? vědomostí odvozeně snáze pochopíme religiozitu, zvyky a hygienické návyky obyvatel zcela výjimečné oblasti Severije (Boreje). Dávného domova na?ich předků. Jakkoliv ji? částečně tu?íme i vyjimečnou úroveň jimi pou?ívaných technologií. Porovnávacím lakmusovým papírkem nám budi? nejen Dendera, ale i prastaré město Iuno, středisko egyptské vzdělanosti a zasvěcenců vědy. Plně odevzdaných slunečnímu kultu. Město prastaré tradice známěj?í pod názvem Sluneční město Heliopolis (On). Město Slunečního boha Re.

Místo, kam se uchýlila, z jednoho ostrova Severije, zvaného té? Sluneční, pozděj?í egyptská bohyně Eset. Ačkoliv jeden z dochovaných útr?ků legend hovoří o Esetě (z rodu vodních Vanů) prchající společně s Tovthem do Egypta, z jakési potápějící se pevniny, z mnoha důvodů není hovořeno Antlanii (Atlantidě), je? v tém?e čase byla v područí vodním Nágům krajně nepřátelské entity. Právě té, která společně s Drakony zničila domovinu vodních Vanů v Orionu a Siriu a později i jejich asylovou planetu - Venu?i. Připomeňme si, ?e če?tí Slávové uctívali Siria nejen svým přesným kalendářem, podobně jako staří Egyp?ané, ale i Hvězdu, ze které přicházela paní českých pohádek nazývali Hvězdou v?ech Slávů ? a paní samu "Hviezdoslavou". V podobě symbolu zlaté ?esticípé hvězdy, která v sobě nesla zvěst snad i o samotné bohyni E_set, co princezně se zlatou hvězdou na čele (Podle označení "Pěrunica" snad i dcera samého Pěruna.). A to včetně přinále?ejících symbolů: Rohu hojnosti a stříbrného půlměsíce. Kdy? půlměsíc byl naopak symbolem Usirevovi moci.

A navíc? roduvěrní starověrečtí Slo_Vané v?dy jasně a sebevědomě dávali najevo, ?e vědí ?e jsou nezávislým a nejstar?ím národem, ale i na které straně konfliktu ?Vědoucích?, společně se svými nejbli??ími bratry stáli, stojí a budou stát i v čase, a? se posvátný kruh jejich poslání zcela uzavře a i oni, nikoli tváření otroci, nýbr? děti dávných bohů, se stanou Vědoucími Univerza.

Na straně Pravdy...

Byla to Severije odkud byla Eseta nucena, společně se svým doprovodem i vybranými zasvěcenci z řád původních severijských domorodců, odejít v čase planetární katastrofy a vyhledat asyl ve městě Iuno (Juno ? Heliopolis), je? se stalo kultovním místem Slunečního bo?stva Ra (Re) a ve?kerého zachovaného vědění a univerzálních zasvětitelských tajemství. A to nutně muselo proběhnout nikoli později, ne? egyptský Zep Tepi a počátek Usirevovy vlády. A rozhodně o více ne? 12 000 let dříve, ne? se potopil poslední z ostrovů Atlantidy.

Z tého? důvodu lze uva?ovat o zákonité paralele souvisejících zvyků, pou?itých technologii, vzdělanosti a hygienických návyků, mezi staroegyptskými a severně severijskými, nebo?... Neuva?uji-li přibli?ně stejné teplotní podmínky, je? jsou typické pro současný Středomořský ráz. Včetně při stejně hojném svitu Slunce, s potřebou chránit bílou poko?ku původních obyvatel Severije (Vindones).

Ji? jsem u samého jádra věci: U pistácie terebintové), která je v řeckém rostlinopisu zvaná terebinthos. Kdy? věci znalí ideovědci a odpovědní strá?ci čistoty českého jazyka přesně vědí, ?e koncovky ntha, thos, nthé jsou čistě řecké. A přesto Strevinča (na římských mapách zapsaná Strevintha) je slovanský topografický název oblasti, zdávna osídlené nositeli Y_DNK Hs R1 (Slovanská a Čeltoi).

Nyní srovnejme s některými významy foneticky stejně, či podobně znějícími slovy:

Strviňa ? mr?ina, mrcha, zdechlina
Strviňar ? sup
Vinča, vínčo ? vínečko
Vince (chorvatský) - vínečko

Je-li Strevinča topografický název oblasti, kde vyráběli Slo_Vané opojný nápoj s trojího vína? Kdy? jednou z přísad mohla být i Pistácie Terebintová, bě?ně k mání v dne?ním Chorvatsku. Pro putující pastevce mezi ji?ními a severnímu pastvinami snad ?ádný problém.

Z pistacie terebintové, přesněji z její pryskyřice, se původně vyráběla terebinthina - terbintyn (terpentýn), dobově oblíbený léčebný prostředek. Ve starém Egyptě, jeden ze tří vonných olejů k oslavě boha Re.

Podle Plutarcha, dodr?ovali kně?í města Iunno (Heliopolis) starodávný rituál uctívání Slunce (Ra, Re) třikrát denně. Za časného svítání vítali Sluneční svit pálení pryskyřicových kadidel, Vzácnou myrhou uctívali Slunce v nadhlavníku a večer se loučili vonnou směsí (zvanou Kyfi) z deseti přísad. Kdy? první jmenovanou byly pryskyřice z Strevinča Pistácie terebintové), vonný rákos, skořice, máta, jalovec, ?afrán, kardamom, a? lentí?ek, Co? je opět druh pistácie terebintové. V zásadě velice omamná látka navozující stav euforie. Egypt?í kně?í si toti? potrpěli i na lstivé vůně určené pro různá denní období, ale i odli?né části lidského těla. Při pátrání po obsahu slova Strevinča, jsem narazil na odkaz, ?e?

Výrobci:

kně?í města Heliopolis (města Iunno.), jak tvrdí Plútarchos, pro ranní uctívaní Re za časného svítání pou?ívali pryskyřicové kadidlo zvané myrha. Jinou směs povzbuzující mysl, kdy? byl Re v nadhlavníku a naopak velmi rafinovanou směs ze 16 přísad, při jeho západu. Směs prý nazývali ?Kyfi? vyvolávající ji? zmíněnou euforii. Mezi přísadami je prý jmenována na prvním místě pryskyřice z pistacie terebintové, d?abal, vonný rákos, ?áchor, skořici, kardamon, ?afran, jalovec, lentí?ek a máta. Kně?í v denverských přípravnách vůní měli naopak svá tajemství spočívající v devíti vonných olejích určených pro rituální pomazávání soch. Navíc se řídili seznamem povinných svátečních vůní, pro různé dny a období, přesně určené kalendářem. Staří Egyp?ané některé aromatické rostliny dová?eli ze zemí z pobře?í Rudého moře. Pistácii terebintovou v?ak dová?eli a? z daleké země Punt (Severije?), kterou nakupovali ve Foenekii (ve foinickém přístavu Biblos).

Terpentýn (terpentin, terpentýnový olej), je kapalina získávaná destilací mízy a pryskyřic stromů (zejména borovic, jedlí a modřínů). Mů?e být pou?it nejen jako esence parfému, léčitelský kafr, kalafuna (destilační zbytek u dna), či rozpou?tědlo, ale i jako zdroj energie pro topení i svícení ? pozor při vdechování působí na centrální nervový systém a negativně na ledviny a plíce). Smí?ený se včelím voskem i jako ochranný vosk napou?těný, co mořidlo do nábytku. Terpentýn se té? přidával do mnoha čisticích a sanitárních produktů, kvůli antiseptickým vlastnostem i charakteristické "čisté vůni". Je extrémně hořlavý. Drá?dí poko?ku a oči.

Za nejstar?í zdroj terpentýnu mů?eme pova?ovat ?terpentýnový strom? řečík terebintový (Pistacia terebinthus) - Řečík lentí?ek, pistácie lentí?ek (Pistácia terbinthus), rod čeledi Pistaciaciaceae, čeleď ledvinkovitá ? Anacardiacease, pochází ze severního subtropického pásu. Do severního subtropického pásu patřila svého času i Severie / Hyperborea alias D´Area (Darea ? darovaná), tak?e lze očekávat, ?e mohla být i zemí původu Pistácie Stera Vinča, sterá_binča steroplodý, stero květý.

Z Tera Vinča? Z Viněty? Ze země Vínečka?

Nejsem tak dalece vzdělán, abych si dovolil tvrdit, ?e domovem hroznů vína byla svitu Slunce neustále vystavená Hyperborea, kdy? i fíky, kokosové ořechy, či banány jsou velkým tajemstvím neznámých tvůrců.

Jednou z největ?ích záhad, spojující nejen Severiji, později slovanskou Skýtijí, nesporně i město Iuno (Heliopolis) a je?tě později s babylonskými (Vavel, Vavylon) strá?ci Bran nebes, či slovanskými pohádkami o Ptáku Ohniváku (Fénixe) ? jen? byl předčasně globalizován na Gryfa (Pták Noh z českých pověstí, ač na nejvy??í míru romantizován středověkým multi kulti, výsledně pak v zákrytném příběhu o Bruncvíkovi.). Jednoznačně se mů?eme s úspěchem domnívat, ?e skrze Apollónův - Jarův vzdu?ný vůz ta?ený labutěmi, či jinou havětí, létající skrze Agův dům (Per Aga) směrem do Severije, mohl být spí?e technickým zařízením, ne?-li ?ivým tvorem...

Nemohu jinak, ne? su?e konstatovat, ?e podobné zařízení, halící se v různosti kamuflá?í.

Svého vzhledu vlastnil nejen lid bo?ské Denice (lid Danu) přilétajících do Irska na černých mracích, ale i jejich protivníci Phomoriané (Vá?ený čtenář dovolí abych, několik vteřin následující kratičké chvíli zajásal nad podobností Phomorianů a Pomorianů ? Pomořanů, jakkoliv v kni?ní římsko latinskou církví v raně globalizované formě Fomorians, Formorians atd?).

Pomořan?tí Slované, mají dokonce ve svém znaku symbol Gryfa. Av?ak dojásal jsem, nebo? Phomoriané, krutí přímoř?tí obyvatelé, ovládající západní zemi a ostrovy (Antlanie a vazalské krajiny) hovořili stejnou řečí, jako ze Severije na černých mracích přilétající lid bo?ské Danice, jak k svému překvapení a v rozporu s válečnou propagandou, zjistili oba tajní zvědové vyslaní prozkoumat, co je druhá strana za podivíny. Tak?e legenda o jednotném jazyku, jim? byl jeden ze slovanských dialektů má ryzí podstatu.

9 389 př. n. l. Jericho ? Gilgal I.

Archeologický výzkum potvrdil, ?e v ranně neolitické oblasti nazvané Gilgal I., nedaleko Jericha (Blízký Východ), byla při vykopávkách nalezena jedna z nejstar?ích známých zemědělských plodin - fíkovník. Od tohoto okam?iku je počátek zemědělství v této oblasti datován do doby vzdálené doby před 11 400 let. (9 389 př. n. l.). Nález 9 malých fíků (jen 18 mm) a 313 peckoviček fíku Gilagalu, zatímco jinde, včetně ?en, je?tě usilovně pobíhali lovci sběrači, v Gilgalu mohl nastat baby boom:

?eny zemědělců mohou být snáze oplodněny, nebo? ?eny lovců ? sběračů byly pro získání potravy nuceny schodit neobyčejně velikou část území. Odvozeně s nepravidelnými menstruačními cykly hůře oplodnitelné.

Dodejme, ?e archeologové do?li k přesvědčení, ?e lokalita byla původním lidem náhle opu?těna roku 9 189 př. n. l.

Ač prvotně domestikované trávy a lu?těniny , objev pěstovaného fíku zcela vyvrací názor pozděj?ího zemědělství. Tak?e tisíc let ji? před nejstar?ími nálezy domestikované p?enice, ječmene a lu?těnin lidé dovedli domestikovat fíkovníky. Proč tolik optimizmu? Fíky toti? nelze pěstovat bez opylení, či lidské péče.

Fík není ve skutečnosti plod, za který je pova?ován, ale uzavřené plodenství vzniklé dozráním květenství, tzv. sykonia. Sykonium je du?natá baňka, obsahující uvnitř sebe mnoho květů. Fíkovník je rostlina jednodomá, v květenství se tedy vyskytují květy samčí i samičí. Těchto květů mů?e ka?dé květenství obsahovat a? několik tisíc (v závislosti na druhu). Samičí květy mají dlouhou nebo krátkou čnělku a vykvétají mnohem dříve ne? samčí květy. Sykonium má cibulovitý tvar s malým otvorem, který umo?ňuje přístup vosiček ke květům.

Fíky pře?ívají v symbióze s vosičkami (?labatka fíkovníková - Agaonidae). Oplozené samičky vosiček nalétávají otvorem do sykonií a do samičích květů a nakladou zde svá vajíčka. Následně vosičky zahynou. Odumřelé vosičky ve fíku zůstávají. Po nějaké době dozrají samčí květy a vytvoří pyl, opylené samičí květy s dlouhou čnělkou dozrají a vytvoří semena, z květů s krátkou čnělkou se vylíhnou mladé vosičky, samci i samice. Samci jsou bezkřídlí, oplodní samice a zahynou. Oplodněné samice pak nasbírají do speciálních váčků pyl z právě dozrálých samčích květů a opustí sykonium, aby se vydaly vyhledat jiný. Fíkovník je zdávna starověku pěstovaná rostliny v podobě opadavého keře, či stromu. Podle ideo vědeckého názoru pochází ze středozemí a přední Asie. Stromy dorůstající vý?ky a? deseti metrů. Fíkovník lze jej mno?it i řízkováním. Je to dvoudomá květena (samčí a samičí). K uvědomělému pěstování jsou pou?ívaný samičí fíkovníky, jejich? plody se vytváří tzv. partokarpicky. Bez opylení.

Nyní, uva?ujeme-li skutečnost, ?e před rokem 20 300 př. n. l. podmínky pro pěstování tropických a subtropických plodin, byly, na rozdíl od oblasti Jericha, mnohem příhodněj?í kolem Uralu, ale i v Severiji (Hyperboreji), je otázkou, zda ty plodiny, které lze vypěstovat nikoli semeny: banány, fíky, kokosy, ale naopak řízkováním, nevzaly svůj počátek v dobách mnohonásobně vzdáleněj?ích. Cílené pěstování vy?lechtěných plodin, odvozeně i zemědělství, bude nutné přesunout ve prospěch RASY ? ve prospěch slovanských předků.

Čerstvé i su?ené fíky vy?ivují nervy a mozek a mobilizují mozkovou činnost k vy??ímu výkonu.

Poznámky pod čarou:

Alatyr - Alatar - Svatý Otec v?ech kamenů (té? Latýr). Název jednoho z ostrovů Severije, se sídlo bohů Altyn gorodem (Zlatým hradem), Bhá?a nagara (město bohů, kde byl vytvořen sanskrt ? se?krtaný (zo?krtaný) jazyk, jim? byli psány eposy, vedy i ?ástry a slou?il k snadněj?í komunikaci mezi bohy a prapředky Slovanů. Jedinečným důkazem je neobyčejná podobnost sanskrtu s če?tinou, sloven?tinou, ru?tinou a svého času i ?véd?tinou. Otec v?ech kamenů , posvátný kamen Alatyr (Alatar) dal vzniknout přes Altar ? slovu Oltář (Oltár). Posvátný obětní kámen etnika y_chromozomu Hs R (praotce etnika Hs R1 a odvozeně etnika R1a (Arij slovanského) a později i R1b (Čeltoi), ale i modifikace R1a1a Ruský Origins.

Altyn Gorod ? zlaté město bohů ? Altyn - zlatý, pov?imněme si jak vzniklo slovo z_latyn. Původem z latyn ( té? Zolotoj). Té? bájné město původních Bojov - Arijů, Bójov Arija, sídlo slovanských Bo_janů (Bo_jarů) původních obyvatel Bojovarie (dnes Bavorsko ? ve správě SRN). Zlaté stově?até město se zlatými báněmi a zlatými hradbami, které se dle legendy vynořuje kdesi Čechách a po kterém pátrali generace raketýrů a dobyvatel.


Hyper_Borea - Severije
Hyper_Borea - Severije
Merkatorovy mapy Severije (Hyperboreje) ´
DRAHOKAM V?ECH DRAHOKAMŮ
Flora a fauna Severije
Protr?ení pohoří Calpre...
Tajemství Černého moře
Santorini - Strongil (cca 1 600 př. n. l.)
Slovanská topologie



Související články:
Svatobor - starověrecké pohřebi?tě "Na Hrobce"... (14.09.2012)
Santorini - Strongil (cca 1 600 př. n. l.) (14.07.2012)
Arkaim - bájná Arjanem Vaed?o? (10.07.2012)
Trojský kůň pohledem EU studie Y_DNA (06.07.2012)
Severije - Arkaim - Sinta?ta - Airjanem Vaed?o. (01.07.2012)
"Plivat na podlahu a hovořit breton?tinou zakázáno". (23.06.2012)
A v oněch dnech sestoupí vyvolené (vybrané) a svaté děti pocházející z vysokého nebe (09.06.2012)
Henochova kniha - 2. část - zpětný rozbor nejslavněj?ích kapitol... (28.05.2012)
Henochova kniha - nejslavněj?í kapitoly... (24.05.2012)
Polobájný vládce Drákije - Orfeus (21.04.2012)
Merkatorovy mapy Severije (Hyperboreje) (11.04.2012)
Třetí oko ?ivovo (Apollo 20, Mona Lisa)... (05.04.2012)
SPAR_TRACUS ? (12.03.2012)
Kdo je pánem Měsíce "na křivo" (04.03.2012)
Karel IV. (24.02.2012)
Janičáři (19.02.2012)
Carnuntum (14.02.2012)
Morová ráno obecné vzdělanosti, (11.02.2012)
Bock 2 (06.02.2012)
Sága rodu Bock...I. (01.02.2012)
Protr?ení pohoří Calpre... (14.01.2012)
Aratta - 22 000 př. n. l. (07.01.2012)
Výběr nejčteněj?ích článků v roce 2011 (28.12.2011)
Vymazání minulosti, kdy? nejsnáze v přítomnosti, ve prospěch dějů budoucích? (22.12.2011)
Kně?na Ludmila, rituální obětí dne 28. září 921 (12.12.2011)
Arij Bojové... (02.12.2011)
Krok a Libusse německé provenience (21.11.2011)
Zařízení včasného varování a... (06.11.2011)
Frankové? Ach... (31.10.2011)
Pozvánka (30.10.2011)
Zlatý věk lidstva (26.10.2011)
Dobryňa Nikitič a litá saň (19.09.2011)
Lebor Gabala Erenn (11.09.2011)
Čas utkaný z jemného svitu tří lun (01.09.2011)
Kdy? se řekne Morava... (28.06.2011)
Chorvaski a Jaromín, syn Segimiera (05.05.2011)
Jak Němci lehce o své germánství při?li... (24.03.2011)
Dubrawka of Bohemie... (11.03.2011)
Tutenchamon vlastní Y-chromozom R1b (Celtické)? (01.03.2011)
Vandalové, Mavro Orbin a... (25.02.2011)
Ledová královna Morana (23.02.2011)
O původu Gadů (Hadů)... (05.02.2011)
Raetie... (02.01.2011)
Bít, či nebít, to? otázka... (29.12.2010)
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničeho? nic... 2. část/3 (29.11.2010)
Drahokam v?ech drahokamů (02.11.2010)
Zlatá hvězda Margita... (18.10.2010)
Ja jesum byl... (17.09.2010)
A co Svatopluk? (11.09.2010)
Co zjevněj?í... (30.08.2010)
Boleslav I - Státotvorce (12.08.2010)
Svanto gorici... (31.07.2010)
Zkoumání dračí linie... (27.07.2010)
Slovan a římský císař Konstantin I. Veliký (13.07.2010)
Jak Panonie ke jménu při?la... (13.07.2010)
"?íření lásky k bli?nímu svému" skrze barbary... dokončení (05.07.2010)
Několik slov o ?íření lásky k bli?nímu svému (05.07.2010)
Hyperborea - Severije (24.06.2010)
Antonín Horák mů?e mít pravdu... (11.04.2010)
Sv. Václav - světec a? panovník? (28.03.2010)
Svatá Dobroslava... (22.03.2010)
Starověrecké staro?itnosti Slávů... (18.08.2009)
Souhvězdí Orion a... (04.08.2009)
Církevní falzifikace... (11.07.2009)
Nehorázná provokace (17.06.2009)
Vzpamatujte se, dokud je čas?. (08.09.2008)
Energie pro pře?ití 1. část (fotovoltaika) (27.08.2008)
A je to? (10.07.2008)
Modlitba za Českou zemi (05.07.2008)
Bajka (15.06.2008)
Anthropoid (27.05.2008)
Tvé cesty a osudy národe český... (24.05.2008)
Techno Warior s ohnivým mečem.....dokončení (16.05.2008)
Hrdina nebo... (14.05.2008)
Bo?í bojovníci a zem?tí ?kůdci (12.05.2008)
Techno Warior s ohnivým mečem.....1. část (08.05.2008)
Vládkyně nad celými Čechami II. (28.01.2008)
Mládí kně?ny Libu?e (24.01.2008)
Nomen Omen 3. část (31.12.2007)
Nomen Omen 2 (06.12.2007)
Nomen Omen (22.11.2007)
Svantovid (05.11.2007)
?ivá a mrtvá voda (01.11.2007)
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU? (30.10.2007)
Nusle - Nov sjelo? (22.10.2007)
Globalizovaná historie EU? (18.10.2007)
Karel, ten Veliký (17.09.2007)
Velengorod (Velehrad) na ?íravě? (11.09.2007)
Libu?ina Cassurgis - Praha Matka měst (19.08.2007)
Česká kně?na Libu?e (15.08.2007)
Vugasti bor (09.08.2007)
O pálení ohňů a klanění se duchům (03.08.2007)
Praha roku 964 / 965 - Jako v?dy jen zadarmo! (30.07.2007)
Diskrétně Vás obslou?íme (23.07.2007)
Opat Prokop (09.05.2007)
Oldřich a Bogьnja Pierucia (26.03.2007)
Pamě? národa (18.03.2007)
Slávové - 3.část (28.01.2007)
Slávové - 2. část (25.01.2007)
Slované - 1. část (22.01.2007)
Země Antů (09.01.2007)
Socha Svobody, nebo symbol egyptské bohyně Eset? (09.11.2006)
Starověrecký původ symbolů české státnosti (15.10.2006)
SANSKRT BHA?A NAGARA (07.10.2006)
Sirius - hvězda v?ech Slávů (01.10.2006)
Slovanské pyramidy (24.09.2006)
Koleda, Koloděj (24.09.2006)
Řezno a o tom, jak pan Ratzinger bez uzardění fal?uje dějiny (18.09.2006)
Arcanum - nejtajněj?í z nejtajně?ích (11.08.2006)
Kalendář (08.08.2006)
Kněz Pavel (28.05.2006)
Kně?na Drahomíra (20.05.2006)
Dědici Svatého světla (13.04.2006)
PRAGA MYSTICA (09.04.2006)
Keltové v Čechách! (07.04.2006)
Jak se Če?i "proplakávali" dějinami (06.02.2006)
Celá tisková zpráva | Komentáře: 12 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

  Knižní novinky






DMK
DMKEL

  Závislý výzkum agentury Step by step
Chcete zrušit změny času?

Ano (740 hl.)
 
Ne (532 hl.)
 
Mo?ná (483 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1755

  Novinky
10.01.2018: Orlík

04.11.2017: Den mluvících kamenů

Nezapomenutelná kniha se širokým a hlubokým obsahem sdělení, ke které se budete stále vracet. Téměř 500 stran celobarevného tisku A5 na křídovém papíře.

Poštou na dobírku stojí 500 Kč + poštovné a balné a objednat si ji můžete zde.

Dojde asi do 3 dnů.

20.03.2008: Pamatujte tyto dny a pozorně naslouchejte
17.02.2008: Průběžně doplňovaná databáze jevů nad ČR

  Teorie relativity
Originální teorie relativity Zdeňka Patricka

Teorie relativity aneb, co Eistein posmrtně je?tě nevynalezne... Více


  Statistika

31. 12. 2019 - 5 263 691
31. 12. 2019 - 4 032773
31. 12. 2019 - 1 059 748
31. 12. 2019 - 141 170

Netio4

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS
Layout: Beach - verze 1.1.0