| Hlavní stránka | TOP 50 | Weblinks | Ankety | Vyhledávání | Čtenáři |

  Hlavní menu
To nejlep?í od ZP
Hlavní stránka
Vydané knihy
Ankety
Teorie relativity


Rozšířené vyhledávání

  Altaj - záhady RF

  Obsah:

Glosy
Janova Apokalypsa
Chaldejské eposy - Necronomicon
Chemtrails
Kdo je kdo?
Knihy Zdeňka Patricka
Michael de Nostradam
Mobing a elektron. teror <--
Podivné souvislosti-->
Teorie relativity Zdeňka Patricka
Slované, realita legendy a mýty:
Z českých dějin <--
Zvlá?tní jevy--> <--
Ostatní-->
Slovník zakázaných slov
Tichá válka - Mobing
U.F.O.
Volná energie

  Vyhledávání

Hledej
v Dýmajícím zrcadle!


Česká KanadaPenzion UbytováníChatyJindřichův Hradec ubytováníLevné ubytováníChata Česká KanadaJi?ní Čechy chataKun?akKomorníkZarybněnostStrmilovCyklistikaČeská Kanada Penzion

  Informace

Dýmající zrcadlo
Zdeněk Patrick
Copyright © 1994 - 2006
cs.atari.org
BeepEdge

  RSS novinky.cz
RSS Novinky.cz TOP 50

  RSS Beep Edge
RSS Beep Edge

  Web Dýmající zrcadlo:


Dýmající zrcadlo

  obsah


Blaník 1-->
Blaník3 -->
Sborník nezávislých Foglarovců č. 8 2019
Sborník nezávislých Foglarovců č. 7 - 2018

Sborník nezávislých Foglarovců / č. 8 - 2019

">Kdo je kdo?
Knihy Zdeňka Patricka
Michael de Nostradam
Mobing a elektron. teror <--
Podivné souvislosti-->
Teorie relativity Zdeňka Patricka
Slované, realita legendy a mýty:
Z českých dějin <--
Zvlá?tní jevy--> <--
Ostatní-->
Slovník zakázaných slov
Tichá válka - Mobing
U.F.O.
Volná energie


  Horká linka

... Den mluvících kamenů (3 knihy v 1) ...


Databáze jmen a pojmů
Vydáno dne 12. 06. 2007 (5477 přečtení)

Databáze jmen a pojmů

1994/2007 - Praha



Alexander Makedonský (336 - 323 př. n. l.)
Antikýthéra (100 př. Kr.)
Apokalypsa Sv. Jana
Bosh Hieronymus
Čína (316 - 265 n. l.)
Dee John (1525-1600) - Angličan
Delfy - asi 1500 př. n. l
Diodóros Sicilský (cca 80 - 29 př. n. l )
Diogénes Laetský
Dýmějový mor
Ezachiel
Faust doktor
Fénix
Filosof
Ezachiel
1224 zjevení sv. Franti?ka s Asisi
Garabanadal
Gobi (12 000 př. n. l.)
Inkvizice
Imhotep
Herodotos 485 ? 425/430 př. Kr.
Harmais
Hliník Al
Homér (cca 800 př. n. l.) řecký básník a historik
Hopi (kmen severoamerických Indiánů)
Huitzilopochtliho socha
Hurakan (Huracan)
Chazaři
Interference světla
Kniha Dzyan
Kristova hlava
Magan
Mahabháráta
Malachiá?ův apokryf
Centurie V/56
Mandragora
Manethó Sebennytský (asi 300 př. n. l.)
Mejdan ? Et Meydan
MK - ULTRA - subprojekt 7 - CIA
Nomen Omen
Nefilim
On (řecké pojmenování - Heliopolis)
Oraculum, oracul
Platon 427 ? 347 př. Kr.
Sahara (asi 4000 př. n. l )
Sakkára
Saurid ? mýtický egyptský král z doby před potopou.
Silvestr II. - francouzský prelát Gerbert - čaroděj na Petrově stolci.
Tábor
Tezcatlipoca
Typhon
Uriá?ův list
Vád?ro Ra - Hadí zbraň
Voynichův rukopis

Alexander Makedonský (336 - 323 př. n. l.)

Vládce Egypta (332), Babylonie a Persie (331), dobyvatel Indie (327 - 324). Umírá v Babylonii roku 323 př. n. l.

Antikýthéra (100 př. Kr.)
Přístroj z Antikýthéry - nalezen ve vraku lodi, je? se potopila někdy kolem roku 70 př. Kr. u ostrůvku Antikýthera - poblí? Kréty. Rozpadající se zkorodovaná bronz byla popsána písmem pocházejícím z roku 80 př. Kr. Přístroj sestávající se z rámu a soustavy dvaceti ozubených bronzových koleček o různém rozměru tvořil společně celek se základní bronzovou deskou (opatřenou dal?ími ozubenými převody a znatelnou hřídelkou, vyčnívající nad povrchem bronzové destičky). Ozubená kola se zuby majícími přesně 60 stupňů - přesně do sebe zapadala - av?ak nikoli do na?ich představ o řeckých , či snad babylonských výrobních technologiích, či úrovni a přesnosti starověkých nástrojů.
Technická úroveň, která zbytkově z korodované hrudky bronzu hovořila, sváděla mnohé k domněnce, ?e jde o starověký mechanický kalkulátor, chronometr, či kapesní orloj ukazující postavení planet (snad) na?eho planetárního systému . Nález z roku 1901 byl řádně zdokumentován, nápisy přelo?eny (profesor Derek de Solla Price, historik, fyzik z univerzity v Yale). Přesný měřící přístroj z dob Starého zákona?
Nic podobného nebylo prozatím nalezeno.

Apokalypsa Sv. Jana (Apokalipsa - Vize - Zjevení)

Autor neznámý. Spis pocházející pravděpodobně z období 80 - 96 n. l. Je připisován blí?e neurčenému svatému Janu, jen? měl své vidění na řeckém ostrově Pátmos (není toto?ný s novozákonním evangelistou sv. Janem Apo?tolem). Mnozí badatelé jsou naopak přesvědčeni, ?e pravým autorem je spí?e blí?e neurčený Cerinthus. Nic v?ak není tak nejistého.
Spis obsahuje, mimo alegorických výjevů, vizi konce lidského společenství, tak jak jej známe dnes. Jednotlivé etapy jsou poměrně přesně popsány, a? do období, kdy i mrtví povstanou k poslednímu soudu. Mnohé odkazy se vá?í i ke starozákonním prorokům a v?eobecně panuje přesvědčeni, ?e Janova vize je jen přirozeným pokračováním vizí proroka Daniele a Ezachiela.

Bosh Hieronymus vlastním jménem Jeroen van Aken

Holanďan narozen asi roku 1450 zemřel roku 1516. ?il v době renesance, kdy nastal na jistou dobu průlom dosud zakázaných a tabuiozovaných témat. Období sna?ící se navázat na tradici antických mysterií.
Vá?ený občan města Hertogenbosch
Člen katolického Bratrstva Panny Marie Setkal se pravděpodobně i i Leonardem da Vincim, jeho? práce důvěrně znal..
Bohatě ?enat zabýval se malováním mystických obrazů. Podle celé řady replik se znalec Bohumil Wurm domnívá, ?e byl ji? za dobu svého ?ivota úspě?ným malířem.
Dílo: Návrat marnotratného syna (Postava poutníka připomíná první kartu velké arkány tarotu nazývanou poutník, nebo blázen.)
Zahrada rozko?í (tryptych)
Peklo
Tunel ke světlu (podobný posmrtnému zá?itku)
Poku?ení svatého Antonína (první s poustevníků sv. Antonín ?il na přelomu 3. a 4. století v egyptské pou?ti nedaleko Rudého moře). Dominantou obrazu Poku?ení svatého Antonína je hořící trojrozměrná vě?, z nich? vychází paprse procházející otvorem do temné místnosti, kde ji? jen tu?íme přenos převráceného obrazu na stěnu systémem camery obscury.
Na jeho obrazech lze spatřit létající lodě, cameru obskuru, podivné démony a síly zla z vněj?ího prostoru, či jako součást celé přírody i podivná zvířata fantastického světa, jen? se zdá být kolem nás. Mnozí jeho dílo chapou jakou utajené poselství zasvěceného.

Čína (316 - 265 n. l.)

V hrobě čínského generála Cao Čau byl nalezen pancíř a přezky vyrobené z hliníku (85 % hliníku, 10 % mědi, 4 % hořčíku a 1 % ostatních prvků). Ačkoli se jedná o neroz?ířeněj?í prvek na této planetě je technologie výroby hliníku natolik slo?itá, ?e jeho průmyslová výroba započala někdy kolem třicátých let na?eho století.
Mendělejev byl poctěn prvním vzácným odlitkem - hliníkovým pohárem. Hliník byl poprvé získán elektrolýzou v roce 1908.

Dee John (1525-1600) - Angličan

Jiní uvádějí rok narození 1527
V 18 letech zapisuje do svého deníku, ?e studuje 18 hodin denně. Doktor medicínských věd, člen královské rady anglické královny Al?běty I., jen? stál v pozadí cesty Drakeho za Montezumovými poklady, které ?paněl?tí dobyvatelé přepravovali do ?panělska.
Jeho přičiněním se tehdy Angličané patrně zmocnili dýmajícího zrcadla boha Tezcatlipocy, kouzelného krystalu jim? bylo mo?no nejen rozmlouvat s anděli a duchy, ale spatřit některé části budoucnosti.
Měl být v Anglii prý dokonce i několik měsíců vězněn za údajné čarodějnictví a alchymistické podvody. Co? neodpovídá jeho pozděj?í oblibě u královny Al?běty.
Jednoho krásného dne je vyslán na soukromě ?pioná?ní výlet a? na samý konec anglického světa, nad kterým ční jakési anglickými bohy zapomenuté město Praha.
V Praze předvádí císaři Rudolfovi II. zvlá?tní zázračné zrcadlo, v něm? mohla Jeho císařská Milost spatřit své dvořany a nejen to. Mohla s nimi i na dálku hovořit.
Pra?ská legenda hovoří o zrcadle ?edočerného zabarvení.
Za krátký čas působí, propůjčen císařem za tučný obolos, i u pana Viléma Voka z Rů?e, nebo chcete-li z Ro?umberka.
Snad prodal cisaři Rudolfovi, za 600 zlatých, i tzv Vojnichův spis.
Rozmlouval prostřednictvím zázračného krystalu, či kouzelného zrcadla i s duchovními bytostmi, prostřednictvím tzvaného henochiánského jazyka.
Ve svých poznámkách tvrdí, ?e existují i jiné světy, které strá?í drak na něj? si musí vstupující dát obzvlá?tě pozor.
Drak se toti? jmenuje Choronzon (Choron_zon), co? zní přesně jako Choronyj zon (choronaja zona) Chraněná zóna) v u?ích nenapravitelného Angličana. Slované chránící se z dávna svoji ?hvězdnou? bránu?
Jak dalece postoupili pokusy s prostupem časem v Sovětském svazu a v současném Rusku se nebudu ani nahlas ptát.
Do kouzelného diamantu, či kři??álové koule nechal nahlí?et Edwarda Kellye zatímco John Dee v?e pečlivě zapisoval. Hovořívali s duchem, jen? vystupoval i mimo kouzelný obsidián v podobě, je? mu připomínala malou dívenku! Podle této bytosti dokonce pojmenoval prý svoji dceru - Madimi.

Delfy - asi 1500 př. n. l

Původně středisko uctívání hadího kultu draka Pythóna se mění, z dosud nevysvětlených důvodů (kolem roku 1500-1200 př. n. l.), na uctívání Apollóna - boha světla a slunce. Mění se i název kultovního střediska. Z původního Pythó (uctívání bohyně Země Gayi a jejího syna - draka Pythóna) na Delfy.
Podle řecké mytologie byl Pythón zabit Apollónem a zahrabán kdesi poblí? původní svatyně.

Diodóros Sicilský (cca 80 - 29 př. n. l )

Z jeho čtyřiceti svazkového díla se, mimo zlomků, zachovalo pouze deset knih. Přesto je jeho historické dílo pova?ováno za jedno z významných. Diodóros Sicilský rovně? hovoří o umělém jazyku, jen? byl olympskými bohy vytvořen k lidskému u?itku. Připomeňme si, ?e Sanskrt - umělý jazyk bohů měl plnit tyté? funkce. V dobách, kdy ?bohové? zakládají města v Egyptě a stávají se na dlouhé období (a? do roku cca 4900 př. n. l.), společně s bájnými hrdiny - vládci Egypta.

Diogénes Laetský

Tvrdil, ?e Egypt?tí kně?í zaznamenali celkem 832 zatmění Slunce a 373 zatmění Měsíce? Co? to neznamená, ?e ?egyptské? pozorování oblohy trvalo nejméně 12 000 let (někteří badatelé hovoří dokonce o roku 15 000 př. n. l.). V této souvislosti si opět připomeňme egyptského kněze Manethóna hovořícího o zaznamenané historii Egypta počínající rokem 30 627 let př. n. l., či Hérodotovo tvrzení o 11 000 letech kně?ími zaznamenané egyptské historie.

Dýmějový mor

Černá smrt vyhladila celkem 75 000 000 lidí - polovinu obyvatel tehdej?í Evropy. Tato smrtelná nákaza je způsobena bakteriemi, je? jsou přená?eny blechami z naka?ených krys. Několik hodin po nákaze vystoupí tělesná teplota oběti na 40 stupňů, objevuje se bolest svalů, mízní uzliny se zvět?ují - naplňují se hnisem za nesnesitelných bolestí. Nevolnost a zvracení provázejí rozpad psychiky. Smrt se dostaví do několika dal?ích hodin. Obě? je zcela naplněna hnisem.

Ezachiel

Starozákonní prorok, jen? se kolem roku 592 př. n. l. (u řeky Chebar) setkal s mimozemskou entitou a zařízením, jeho? popis je podobný tomu, co pova?ujeme za velmi pokročilou létající techniku mimozemské entity - vystupující na této planetě ve jménu Hospodina. Mluvčí této entity má přesné informace o blízké i vzdálené budoucnosti nejen ?idovského národa. Problémem je jistá alegorie i slovník, je? prorok Ezechiel pou?il. Nicméně jeho poměrně přesný popis zařízení se zdá být v mnohém podobný jednomu z typů staroindické vimany.
Kolem roku 2000 se objevili tendence jeho vizi deklasovat podezřením, ?e trpěl katatonii. Du?evní poruchou, je? má být jednou z forem tzv. schizofrenie. Nemoci, je? vlastně neexistuje, co do významu slova.
Nicméně zní dostatečně stra?idelně.

Faust doktor

Georgius Johann Faust Sabellicus (*cca 1480 +1540)
Historický Faust (něm. faust =pěst) pochází z první poloviny 16 století (tedy doby 1500 ? cca 1540) - potulný učenec.
Narodil se roku 1490 v Knitttlingu nedaleko ?pýru v rodině rolnického nevolníka.
15. ledna 1509 úspě?ně dokončil bakalářské studium na heidelberské univerzitě(?). Později, mo?ná ji? jako doktor (co? je otázka) odchází do Polského Krakova a věnuje se prý ?studiu? černé magie..
Roku 1540 bylo jeho tělo nalezeno v jednom hostinci, jemu? Němci dnes říkají Würten_berg znetvořené: popálené, s vytrhanými kusy masa. Roztrhal jej Ďábel při praktikování černé magie. A Faust se za svého ?ivota nijak netajill, ?e praktikuje černou magii a ?e uzavřel smlouvu se samotným peklem, respektive s démonem Mefistofelem.

Fénix (foinix ? egypt. Foinos ? krvavě rudý. Toto?ný se slovanským ptákem Ohnivákem.)

Bájný pták rodící se z vlastního popele se sídlem v egyptském městě Heliopolis (městě On ? kultovním centru nilské delty).

Filosof ? řecky milující moudrost; v Byzanci té? vědecký titul

Franti?ek z Assisi (Svatý Franti?ek z Assisi)

Narodil se roku 1182 v Assisi v Italské Umbrii, jako Giovani Francesco Bernandone jako syn bohatého kupce a obchodníka s vlnou.
Ve svých dvaceti letech chtěje se stát rytířem se nechal naverbovat do vojska. Vzápětí ?el do války mezi Assisi a Perugií. Byl zajat a rok vězněn. Po propu?tění se při návratu domů stavěl. v kostelíku San Damiano. A v okam?iku, kdy poklekl před kří?em usly?el promlouvat z kří?e Krista.
To byl stimul, jen? z něho vytvořil kajícího se řeholníka, jen? hlásá do té doby nevídanou pokoru, skromnost a nejen lásku k lidem, ale ke v?em bo?ím tvorům, rostlinám a přírodě vůbec. Roku 1209 zakládá první franti?kánský řád Men?ích bratří.

1224 zjevení sv. Franti?ka s Asisi

Dva roky před smrtí se při meditaci čtyřicetidením postu na hoře La Verna (Alvera) zjevil Franti?ku s Asisi Anděl, v něm? Franti?ek rozpoznal Je?í?e Krista, jen? se blí?il ke klečícímu mu?i byl vlastně Seraf se ?esti svítícími a ohnivými křídly. Tak jak se blí?il budoucí světec rozeznal mezi křídly postavu ukři?ovaného s rozepjatýma rukama. Tu Je?í?i z rukou vylétlo několik ohivých ?ípů a v ten samý okam?ik Franti?ek z Asisi omdlel, kdy? krátce před tím pocítil intenzivní pocit bla?enosti kombinovaný s vlnou bolesti.
Po procitnutí objevil na svém těle hluboké, silně krvácející rány. Na dlaních, chodidlech i na boku.
Proud krve ze stigmat byl tak silný, ?e jakkoliv chtěl rány skrýt byly zjevné. Dokonce se v ranách na nohou i rukou zhmotnily černé, tvrdé pevné, jakoby ocelové hřeby s půlkulatými hlavicemi. Očití svědkové hovoří o ko?natých útvarech ve tvaru i na omak nerozeznatelné od ?eleza. Vězely prý v ranách poměrně volně a dalo se jimi pohybovat a ne?ly vyndat. ?Hřeby? oddolávaly i pokusům vyjmout je párem koní.
Rána v boku byla velmi hluboká na tři palce ?iroká - stále krvácející.
Stigmata byla viditelná i po světcově smrti. Ale ani po jeho smrti ne?ly hřeby vytáhnout.
Ve své lásce k ostatním tvorům ?el a? tak dalece, ?e kázal o Bohu i ptákům. Je znám svojí benevolencí i ke v?ím i blechám, je? nechával bez pohromy sídlit ve svých vousech.
Sv. Franti?ek z Assisi zemřel 3. října roku 1226 v kapličce Porticuncula, kde dnes stojí chám Santa Maria degli Angeli a byl svatořečen roku 1228. Roku 1230 byl ulo?en v bazilice svého rodného města

Garabanadal - Zjevení ?panny Marie? (1961 - 1965) - http://www.garabandal.cz/zjeveni/zjeveni.html.

Garabandal (San Sebastian de Garabandal, provincie Santander, pohoří Picos de Europa) je zapadlá horská vesnice v severním ?panělsku. Místo, kde se 18. června 1961 večer zjevil, čtyřem dívkám (Maria Conchita Gonzalez - 12 let, Maria Dolores (Marí Loli) Mazon - 12 let, Jacinta Gonzalez a Maria Cruz Gonzalez 12 a 11. let), po hlasitém zvuku podobajícímu se zahřmění, zářící postava mu?e, označena dětmi za anděla.
V následujících dnech se zjevení opakovalo, s tím, ?e 1. července ?anděl? dětem oznámil, ?e následujícího dne (2. července) spatří děti ?Pannu Marii?.
Tak se i stalo. Zjevení Panny Marie prý potvrdilo tradi?ní nauku římsko-katolické církve a sdělilo světu důle?ité poselství obsahující i varování. Pokud nepřijde náprava a v?eobecné posílení víry v bě?ném ?ivot?, přijde trest
Roku 1986 byla ustanovená nová vy?etřovací komise, která, z pověření církve, události v Garabandalu důkladně zkoumá.

Obsah poselství Zjevení Panny Marie Karmelské: 8. říjen 1961 - Musíme přiná?et velmi obětí, mnoho kajícných skutků a často nav?těvovat Nejsvětěj?í Svátost oltářní. Předev?ím v?ak musíme vést mravný ?ivot. Kalich se ji? naplňuje, a jakmile se nezměníme, dopadne na nás velký trest

18. červen 1965 - Proto?e nebylo mé poselství vyhověno a nebylo dáno světu na vědomost, oznamuji vám, ?e toto je poslední. Předtím se kalich naplňoval, nyní ji? přetéká. Mnoho kardinálů, mnoho biskupů? a mnoho kně?í je na cestě k zatracení a berou sebou velmi mnoho du?í. Nejsvětěj?í Svátosti oltářní se připisuje stále méně důle?itosti. Měli by jste svým úsilím od sebe odvrátit Bo?í hněv. Jakmile budete prosit o odpu?tění s upřímným srdcem, On vám odpustí. Já, va?e matka, prostřednictvím sv. Michala vás prosím, aby jste polep?ili své ?ivoty. Nyní dostáváte poslední varování. Velmi vás miluji a nepřeji si va?e zatracení. Modlete se k nám upřímně a my vám splníme va?e ?ádosti. Měli by jste se více obětovat. Rozjímejte o Je?í?ově učení..
Proroctví z 18. června 1965 (dle vyprávění dětí).
Nejdříve se na obloze objeví celosvětové varování. Bude to připadat jako střet dou hvězd, které nespadnou. Celé lidstvo se vyděsí, bez ohledu, kde se bude ka?dý z nás nacházet. S pocity tisíckrát hor?ími, ne? jaké vybudí zem?t?esení. Jako oheň, který nespaluje maso. Přesto?e bude v?e trvat jenom malou chvíli, v?em bude tento časový interval připadat nekonečně dlouhý. V?ichni na této planetě poznají, ?e znamení přichází od Boha. Jakkoliv v?e bude připomínat trest, má se stát o?i?těním podobající se odhalení na?ich hříchů. To co pro?ijeme ve svém srdci, bude hor?í ne? bolest. Nikoho z nás tento pocit nezabije a jestli?e zemřeme, pak jen v důsledku na?ich emocí. Datum události nebylo oznámeno, pouze naznačeno, ?e se tak stane před oznámením zázraku (Přesné datum zázraku zná jedna z vizionářek jménem Conchita a bude oznámeno 8 dní předem).
Zázrak se objeví v Garabandalu dvanáct měsíců po varování (v mezi 7 a 17 dubnem, březnem, či květnem, ve čtvrtek, v půl deváté večer, ve svátek mučedníka pro Eucharistii (Jeho jméno je ve ?panělsku neobvyklé.), či jiný významný, slavný, či ??astný den, je? se zřídka Církev slaví
Zázrak spatří v?ichni přítomní a bude jej mo?no pozorovat i z okolních kopců. V?ichni přítomní, trpcící jakoukoliv nemocí, budou při této příle?itosti uzdraveni.
V Garabandalu zůstane trvalé znamení na tento zázrak, jen? je?tě nikdo nikdy na Zemi nespatřil. Bude je mo?no vyfotografovat, filmovat i přená?et televizí. Nikoli na něj sáhnout. Bude prý jako dým.
Pokud nebude přání, je? Zjevení vyslovilo, vyhověno - přijde trest. Jestli?e se tak stane, bude to mnohem hor?í, ne? cokoliv, co si lze představit. Nebude to mít ale nic společného s válkou, revolucí, či tvrdostí lidských srdcí
V únoru 1977 odpověděla Jacinta na dotaz, co bude součástí varování:
Varování bude něco, co bude vidět nejprve ve vzduchu - v?ude ve světě a vzápětí se to přenese do vnitra na?ich du?í. Bude to trvat jen velmi krátce, ale pro svůj účinek budeme mít dojem, ?e to trvalo velmi dlouho.
Bude to pro dobro na?ich du?í, abychom viděli na?e svědomí a zlo, které jsme kdy vytvořili. Potom pocítíme velkou lásku k na?emu nebeskému Otci a nebeské Matce a budeme ?ádat o odpu?tění, za v?echny urá?ky.
Podle toho, jak jsem to tehdy viděla, bylo víc ticha, ne? pocit prázdnoty. V?e v ten okam?ik ztichlo. Tak jsem to viděla. 16. dubna 1983 (na dotaz) upřesňuje své pocity: ?Varování pocítí v?ichni, i malé děti. Ano, proto nám jich bylo líto, proto?e to byl stra?ný zá?itek?. Kdy? přijde Varování, v?e se na malou chvíli zastaví, dokonce i letadla ve vzduchu.
Rozhovoru 19. října 1982 potvrdila Mari Loli své předchozí vyprávění o utrpení, které svými znaky připomínalo komunistické praktiky. ?V?e bude vypadat tak, jakoby svět ovládli komunisté a bude velmi tě?ké praktikovat nábo?enství, pro kněze slou?it m?e a pro lidi otevřít dveře kostelů. Víra v Boha se bude provádět skrytě.
O stejném pocitu hovořila i Jacinta: Ano, poci?ovala jsem to jako invazi, nebo něco, co se mi zdálo být invazi podobné. Něco velmi zlého, co se velmi podobalo komunismu. Nepamatuji si ji?, které země, nebo oblasti byli zasa?ené. Přesvatá Panna naléhala, abychom se modlili (aby v?e bylo odvrácené). Tyto zlé události se stanou před varováním, nebo? samotné Varování přijde, kdy? bude situace nejhor?í. A v?e mi připadalo tak, jakoby Svatý Otec nemohl být v Římě. Byl té? pronásledován a musel se skrývat, jako ka?dý jiný.

Gobi (12 000 př. n. l.) Zásadní zdroj: Hartwig Hausdorf - Bílá pyramida

Přibli?ně do tohoto období kladou někteří vědci vznik 1800 metrů hluboké propasti, objevené v oblasti poblí? ruin pradávného města Charchoto (vnitřní Mongolsko).
Stěny prolákliny jsou nataveny do modravě skleněné glazury ?árem kolem 15000 C. Právě tato skutečnost koresponduje i s nálezy sovětsko-čínské expedice, je? nalezla na mnohých částech pou?tě vysokými teplotami natavený a zesklovatělý křemenný písek.
Mnozí badatelé kalkulují s pravěkými atomovými výbuchy, je? ?jako jediné" jsou schopné vyvinout tak účinné teploty, aby byly vytvořeny přijatelné podmínky pro vznik zmíněných glazovaných ploch.
Nelze jinak, ne? připomenout místní legendu o blesku z nebes, je? onu přehlubokou díru do na?í planety vypálil. Ačkoli nic podobného nemů?eme připustit, zdá se tato legenda pravděpodobněj?í ne? spekulace o atomovém výbuchu v uměle vyhloubené ?achtě. Snad i proto, ?e stále vycházíme z předpokladu energeticky omezených mo?ností laserového paprsku. Tak, či tak - smysl uniká, pokud nedáme za pravdu zastáncům teorií o omezených atomových válkách vedených v blízkém, či vzdáleném pravěku na?í planety.
Badatel H. Hausdorf v této souvislosti tvrdí, ?e v okolí zmíněné uměle vypálené propasti, či spí?e v samotné ?achtě, jsou nalézaný zvlá?tní skleněné útvary, připomínající svým srpovitými tvary malé bumerangy. Tentý? pramen informací hovoří o obrazech raket a postav s podivnými hlavami, je? lze spatřit v okam?iku, kdy je skleněný bumerang roztočen vyhozením do vzduchu.

Inkvizice

Svaté inkvizice - církevní instituce zabývající se smutně proslulým nesmiřitelným bojem s nepřáteli církve, kacíři a luciferisty (cca 1150 - 1750), ale i procesy s čarodějnicemi (cca 1550 - 1750).

Imhotep

Patron egyptských písařů, egyptský princ, první rádce a ministr faraóna D?osera, jen? navrhoval stupňovitou pyramidu v Sakkaře, zabýval se léčitelstvím, astronomií a zastával úřad ?nositele bo?ských darů z nebes?
Otcem Imhotepa byl bůh Ptah ? ochránce řemeslníků a umělců. Byl to on kdo vytvořil svět pouhým vyřknutím slova ? posvátným názvem věcí. Od něho snad odr?el jeho syn Imhotep posvátnou magickou knihu.

Herodotos 485 ? 425/430 př. Kr.

Narodil se roku 484 př. Kr. v Halikarnasu. Známý řecký historik, geograf a cestovatel, jemu? théb?tí (Veset) kně?í tvrdili, ?e před 11 340 lety ?ili bohové mezi lidmi. Respektive, ?e se bohové neobjevili v lidské podobě ji? plných 11 340 let. Zároveň jej ubezpečili, ?e ?ádný člověk nepochází z bohů. Herodotos zemřel cca 430 př. n. l. v jihoitalských Thúriích.
Jeho hlavní dílo, tvoří devět dílů, Historie (řecky Historiai) se zabývá dějinami starých národů - Lýdů, Per?anů, Médů, Řeků, ale i Egyp?anů, Arabů a Indů. Je v?eobecně pokládáno za základní, či spí?e zakladatelský čin historiografie.
Procestoval celé Středomoří i část Persie

Harmais ? mýtický král Egypta, jen? je údajně pohřben pod Sfingou, nebo kdesi poblí?.

Hinduistická kosmologie tvrdí, shodně s Aztéky, či starými Řeky, ?e lidstvo prochází ve svém vývoji čtyřmi věky. Charakteristické rysy jednotlivých věků jsou zcela toto?né. ?Zlatý věk (krtajuga - 1 728 000 let) je věkem dlouhověkosti, v?eobecného ?těstí a vzdělanosti. Měl trvat celých 1 728 000 let. třetí a druhá juga představují postupný úpadek, jen? je v?ak stále je?tě v bo?ských normách.

Kali juga byla nastartována rokem 3 102 př. Kristem v?eobecným rozvratem, přelidněním a krátkověkostí. Vzrůstem zla a zločinnosti do té míry, ?e se lidé začnou navzájem po?írat. Po uplynutí vymezeného času 432 000 let v?e ukončí vesmírné kataklyzma.

Hliník Al

Hliník, ač třetí nejroz?ířeněj?í prvek v zemské kůře (po kyslíku a křemíku) se vyskytuje v přírodě výhradně ve sloučeninách. Teprve roku 1825 se podařilo H. Ch Oerstedtovi získat chemickými pochody pouze nepatrné mno?ství velmi znečistěného hliníku.
Čistý hliník byl poprvé získán elektrolýzou v roce 1908.
Přesto byl v hrobě čínského generála Cao Čau (316 - 265 n. l.) nalezen pancíř a přezky vyrobené z hliníku (85 % hliníku, 10 % mědi, 4 % hořčíku a 1 % ostatních prvků). Jak ji? bylo řečeno, ačkoli se jedná o nejroz?ířeněj?í prvek na této planetě, je technologie výroby hliníku natolik slo?itá, ?e jeho průmyslová výroba započala někdy kolem třicátých let na?eho století. Průmyslová výroba v?ak byla umo?něna teprve o něco později a světový chemický kongres uctil svého nestora a vůdčího ducha D. I. Mendělejeva pohárem z nejvzácněj?ího kovu ? hliníku?

Homér (cca 800 př. n. l.) řecký básník a historik

Hopi (kmen severoamerických Indiánů)

Hopijská proroctví pocházejí ze star?ích dob a jsou z dávna tradována jejich kulturou. Oni sami se jeví jako mírumilovný lid dodr?ující ve?kerá bo?í ustanovení, v jejich případě zákony Velkého Ducha. Chtějí ?ít v souladu s přírodou. Mají spojení s jistou inteligencí, která jim dala několik znamení, po nich? by měly nastat velké změny. Z nich? jako nejzáva?něj?í se jeví přechod do pátého světa, přičem? se nyní nacházíme na konci čtvrtého, kdy? předchozí tři jsme ji? pro?ili.
Osm z devíti proroctví se ji? vyplnilo a deváté je pravděpodobně na pořadu dne. V té souvislosti se hovoří o obydlích na nebesích, která s rachotem spadnou z nebe. Právě tehdy ustanou ve?keré ceremonie hopijského lidu. Bílý člověk bude nucen bojovat s těmi, kdo? se jako první přiblí?ili k bo?skému světlu poznání, které v?ak ji? zradili.
Nastane čas velkých dýmů a s úsvitem pátého světa se pak vrátí Pahana - skutečně pravý Bílý bratr, který jim kdysi zanechal popis znamení, je? nastanou krátce před jeho návratem.
Ne? nastanou tyto události, stane se hopijská zem útoči?těm a ochranou před nepřízní osudu i pro jiný lid a takových oáz bude ve světě i více.
V dne?ní době stále je?tě předstupují hopij?tí náčelníci a ?amani před velkou radu a předkládají zde své vlastní vize. Zalo?ené na výsledném úsudku, nebo? z toho, co se ji? stalo, se dá odvodit i následující krok - co se má stát a nakonec i stane.
Hopiové uva?ují i o mo?ném vzájemném vypořádání s terorismem, jak státním, tak i soukromým a to tak, ?e odpovědní pracovníci mají být ?tváni jako zvěř. Vůdci pak sáhnou k represím a odstartují vzájemný hon za pravdou. Pokud se tak nestane, půjde v?e podle bo?ího plánu.
Mluví o ?dnu oči?tění?, kdy opravdoví Hopiové poletí na bezkřídlých lodích k jiným vzdáleným planetám, nebo? v těch dnech mů?e dojít i k celkovému ohro?ení lidstva, nebo dokonce i k totální anihilaci. Hopiové dokonce hovoří o rozhodující bitvě mezi dobrem a zlem, ne nepodobné Armagedonu, po které budeme prý v?ichni mluvit pouze jedním jazykem. Pokud se tak nestane, dojde ke katastrofě, po ní? bude muset v?e začít ?od samého počátku?. Od nového páru, který se zachrání, tak jako kdysi i Adam a Eva.
Hopiové rovně? hovoří o blí?e nespecifikovaných osvoboditelích, kteří mají přijít od západu a jejich vojska spadnou na zem jako dé?? (podobně jako v Janově vizi nebeská armáda, je? popadá na zem jako listí.). Pro zlo nesmí být úkrytu.

Huitzilopochtliho socha

Zařízení, je? podobně jako ?idovská archa úmluvy, vydávalo příkazy a pokyny aztéckým předkům na 200 leté cestě do zaslíbené země. Také tato aparatura byla no?ena na sochorech aztéckými atlety. A naopak, bájný strom, ?ivící ty, kteří pře?ili dávnou indiánskou katastrofu, naopak připomíná známé tajné zařízení z knihy Zohar.
Přístroj na výrobu many.

Hurakan (Huracan)

Mayský bůh Hurakan, jen? smetl neposlu?né lidstvo větrnou smr?tí z nebes, byl té? znám jako trojedinné srdce nebes U Qux Cah. Měl hned tři podoby:

Raxa Caculha Zelený blesk
Chipi Caculha Malý blesk
Caculha Hurakan Jednonohý blesk

Caculha Hurakan lze té? přelo?it slovy ?oheň vycházející z jedné nohy. Nyní si dovolím jisté asociace, jistě?e nevědecké, nicméně nezanedbatelně pozoruhodné: Dne 16. července 1945 byla na pou?ti Alamogardo odpálena první atomová puma a lidstvo dvacátého století mělo mo?nost zaznamenat jednotlivé fáze výbuchu.

Čas 5 : 29 : 35 - atomová puma je na dálku odpálena. Výbuchem se spojují dvě podkritická mno?ství uranu 234.

Raxa Caculha - Zelený blesk

Čas 5 : 29 : 40 - Od země vy?lehl zelený plamen a zahořel prudce proti nebesům. Následovala tří vteřinová prodleva

Chipi Caculha - Malý blesk

Čas 5 : 29 : 43 - Vytryskl druhý plamen, tentokráte mnohem krat?í. Následuje ticho a tma.

Caculha Hurakan - Oheň vycházející z jedné nohy

Čas 5 : 29 : 45 - Ve zlomku vteřiny se vyhouplo do ú?asné vý?e zelené slunce, které stoupá vzhůru k oblakům. Ohnivá koule o průměru vět?ím ne? jeden kilometr mění postupně svojí barvu z nachové do oran?ové. Nad pou?tí víří ohnivé peklo. Teplota je 3x vět?í ne? vnitru Slunce a 10 000 x vy??í ne? na jeho povrchu.
Deset tisíckrát jasněj?í ne? slunce. Neuvěřitelný komín připomínající hřib s plamennou kouli na svém vrcholu nasává neuvěřitelné mno?ství vzduchu. Vzápětí následuje větrná smr?? - uragán nepozemských rozměrů.
Jakkoli se zdá být podivné, a byly jsme k tomu pečlivě vychovávaní, hovořit o atomovém výbuchu z doby zvané ?kamenná?, podobnost, ale ostatní indicie, hovoří právě o této mo?nosti.
Byla snad, někdy v minulosti na?í planety, surově pou?ita proti bezbranným domorodcům? Jeden z ?otců? jaderných zbraní, pan Openheimer, byl přesvědčen, ?e pravděpodobně ano.

Chazaři ? slovansky mluvící národ kočovníků, kde ?idovská nomenklatura zcela potlačila původní etnikum. Slávové jim říkalo Avaři.

Interference světla

Oblak, jen? byl pro egyptské tmou a pro izraelské světlem. Pohybujícím se světlem. Cosi podobného spatřili mnozí z těch, kteří pozorují světelné jevy související s jinou venkovní entitou, je? je charakterizována zkratkou U.F.O.
Světlo "pootočené o devadesát stupňů", z jedné strany viditelné, z jiné strany neexistující. Ačkoli je to k nevíře, cosi podobného mů?e být, za jistých okolností, i mo?né. Světlo - elektromagnetické příčné vlnění - jeho? slo?ky se "vlní" vzájemně různém úhlu, ale i jistém fázovém posuvu, mů?e být za jistých okolností upraveno. Koherentní zdroje světla (lasery) umo?ňující interferenci světla - sní?ení, či zvý?ení intenzity světla, ale i polarizace světla procházející polarizačními filtry umo?ňující kmitání světla pouze v jedné rovině, bude mo?ná tím, o čem se překvapivě hovoří v prastarých textech.

Kniha Dzyan

Jednou, z celé plejády těch méně pravděpodobných legend pochází z ?pera? mystické skupiny sdru?ené kolem paní Blavatské. Z tohoto sporného informačního pramene pochází i legenda o knize Dzyan, je? má být údajně deponována neznámou mimozemskou entitou v podzemních prostorách - kdesi pod himalájským masivem.
V podobě jemného vyzařování, které je prý citlivěj?í lidský mozek schopen zachytit, neustále vysílá informace o dávných dobách, kdy na Zem sestupovali bohové z nebes. I kdy? je v?ak kniha Dzyan více ne? sporným artefaktem, nelze ji upřít, mimo jiné, i jistý stupeň podobnosti se starohinduistickými eposy, ale i poměrně známou knihou Tangur.

Kdysi dávno se z hlubin vesmíru vynořili neznámí vetřelci. Ohromení domorodci přijali vzne?ené bytosti z hvězd za neomezené vládce, ale i vzácné učitele. Ti zalo?ili dva městské státy, mezi nimi? po čase vznikly neshody. Byly zřejmě zásadní a nepřekonatelné. A tak se vládce jedno z měst vznesl, společně se svými druhy, v obrovské lodi a jednou obeplul Zemi. Tehdy, kdy? se vesmírná loď přiblí?ila k nepřátelskému městu, dal vládce příkaz a z lodi bylo vysláno velké zářící kopí nesené paprskem světla. Kopí neslo zbraň, je? vybuchla poblí? nepřátelského města. Obrovská ohnivá koule vylétla a? ke hvězdám. V?ichni ve městě byli popáleni a ti, co pohlédli na zářící kopí a obrovskou kouli, nav?dy oslepli. V?e bylo otráveno. Otráven byl prach i vzduch. Otráveny byly i studnice, ale i řeky protékající městem. V?ichni ve městě zemřeli. Zemřeli i ti, co později vstoupili do města. Po celý dlouhý čas se lidé se onomu místu zdaleka vyhýbali. Město se rozpadalo v prach a časem upadlo v zapomnění.

Kdy? vládce uviděl, co zbraň způsobila, nastoupil se v?emi svými věrnými do svých lodí a vznesli se do nebe, aby se ji? nikdy nevrátili. V knize Tangur pak jen zůstala vzpomínka na pány s oslnivou tváří, kteří kdysi nav?tívili Zemi. Pak z nejasných důvodů vzali lidem v?echny vědomosti, v?e po sobě zničili a vrátili se zpět do své země z kovu. Kdy se tak stalo zůstane pro nás nav?dy tajemstvím.

Kristova hlava

Autorem slibně scestné kalkulace je jakýsi antropolog Keith Laidler (dílo Hlava Bo?í). Spojil několik verzí a ulo?il hlavu Krista pod ?Učedníkův sloup? ve skotském chrámu. A nikterak se netají názorem - je-li k mání Jeho hlava, není pochyb, ?e lze úspě?ně eliminovat v?e, co Jej opravňuje k ?mesiá?ství? a zpochybňuje v?e, co je naopak křes?anskému patriotovi svaté - tedy v?e, na čem je postaveno jeho víra v pravdu.
Není známo, zda hledači mají náhradní hlavu ji? nyní ve svých zásobách, či postačí jako důkaz dostatečně instalované pochyby a neochota církve se v této uměle připravené blamá?i anga?ovat.
Dle Laidlera byla Kristova hlava (prý dle prastarých tradic) z těla odejmuta krátce po sejmutí z kří?e a dlouhá léta chována (kupodivu) v Jeruzalémském chrámě. A? do doby, kdy se ji zmocnili templáři. Hlava pak byla tajně a nezákonně uctívána v nejmenovaném francouzském chrámu, odkud byla, po velké razii proti templářům, odvezena do Skotska a ulo?ena v Rosslynské kapli.
Není bez zajímavosti, ?e do celé akce okam?itému vyhledání ?Kristovi hlavy?, ale i ostatních tajemství kaple, se anga?ovali mnozí věhlasní badatelé, zřejmě s dostatečně bujným sponzorským zázemím.
Jmenujme některé - geolog univerzity v Cambridge Jack Miller, expert důlní ?koly v Coloradu Frank Nevest, profesor Pricetonské univerzity Jamese CharlesWorth.

Magan - ji?ní pobře?í Perského zálivu

V roce 3200 př. n. l. vzkvétala na ji?ním pobře?í dne?ního Perského zálivu, vedle Sumerské ří?i i ří?e Magan. Cicilizační centrum, je? se Sumerem, Egyptem, Indii, řadila k pěti nejvyspělej?ím centrům tehdej?ího světa na východní straně Atlantického oceánu. Ří?e obchodující s mědí zmizela náhle a zcela beze stopkolem roku 2100- 2000.

Mahabháráta

Oficiálně povolený vznik Mhabháráty je stanoven rokem 1400 př. n. l Podle jiných pramenů vznikl epos krátce po bitvě na kuru?etrské planině - po roce 3 138 př. n. l. Měl pů-vodně pouze 8800 ver?ů. Jejich počet se postupně zvy?oval, a? se (kolem roku 1400 př. n. l.) roz?ířil do dne?ní podoby. V?eobecně se má zato, ?e autorem je Kr?na později nazvaný Vjása.
Ji? v roce 3030 př. n. l. - 108 let po bitvě měl Epos prý ji? 100 000 ver?ů. Podle této tradice proběhl střet mezi Panduovci a Kuruovci v roce 3138 př. n. l. Jiné datum naopak vychází odvozením z datumu smrti Kr?ny, jen? měl zemřít 36 let po oné bitvě. A proto?e zemřel právě tehdy, kdy začal ?elezný věk (kali juga) - jeho smrt je určena poměrně přesně na 15. února roku 3102 př. n. l.
Není v?ak pochyb, ?e vědecké kapacity pova?ují v?echna datování - za absurdní. Jak také jinak.

Malachiá?ův apokryf

Roku 1595 publikoval benediktýn Bernhard Wion knihu, kde je uvedeno proroctví sv. Malachiá?e, irského arcibiskupa a blízkého přítele sv. Bernharda z Clairvaux, který měl kontakt s Templáři.
Sv. Malachiá? zemřel 2. listopadu 1148. Jeho proroctví obsahuje seznam v?ech pape?ů počínaje sv. Petrem.
Od 166. pape?e dále jsou u jednotlivých pape?ů přidány latinské poznámky. Jako 265. pape? je uveden Jan Pavel II. s latinskou poznámkou De labore solis ? Pracující slunce, nebo také sluneční zatmění (Karol Vojtyla se narodil 18. května 1920 - v den slunečního zatmění).
Následující slogan je posledním a zní Gloria olivae ? Sláva olivy, nebo sláva olivového stromu. Pak ji? následuje text: Petrus Romanus, qui pascet oves in multus tribulationibus: Quibis transactis civitas septicollis diruetur, Iudex tremedus iudicabit populum suum. Finis. (Petrus Romanus pape?, kterého oslavuje mnoho oveček jeho stáda.. Později bude město sedmi kopců zničeno a stra?ný soudce bude soudit lid. Konec).
Jedna zpráva říká, ?e tyto poslední věty, byly údajně dopsány v devatenáctém století. Optimisté tvrdí, ?e se nemusí nutně jednat o konečný počet pape?ů.
Pesimisté zastávají naopak svůj standardně pesimistický názor. K nim patřil i Michael de Nostradam, který ve svých Centuriích rovně? uváděl, jako posledního pape?e, Petra Římana.
Pak prý přijde třetí uměle vyvolaná potopa krve.

Centurie V/56

A? na věčnost odejde velmi stařičký pape?,
bude zvolen Říman dobrého věku,
tehdy budou říkat, ?e stolec zaprodává (oslabuje),
a dlouhý čas (si jej) podr?í při palčivé dřině.

Bude to tentý?, jen? v tě?kých válečných dobách bude nucen opustit Vatikán, jen? bude dobyvateli pobořen a zapálen. Poslední pape? před třetí vyvolanou potopou krve.

Mandragora - česky Pokřín Bylina jí? se připisují lečebně čarovné účinky. Její kořen ve tvaru postvičky ?mu?íčka? vzniká dle legend ze semena obě?ence. Pou?ívala se k léčení ?lučníku, respektive její zalto?luté plody jsou biblickými jablíčky lásky a kořeny slou?ili jako afrodsiakum. Její ??ávy slou?ili v Egyptě jako nárkoza, mnohdy i k léčení ?enské neplodnosti. Obsa?ené alkoloidy potlačují růst rakovinných nádorů. K získání kořene Mandragory, je nutno získat jistý typ psíka, jeho? tak prudce udeříme kyjem do hlavy, ?e ve smrtelném zápasu vytrhne kořen ze země.

Kořen smí hledat a sbírat pouze nahá dvojice chlapec a dívka. Musí tančit a milovat se.

Manethó Sebennytský (asi 300 př. n. l.)

Tento egyptský kněz z dob Ptolemaia II. napsal, krátce po smrti Alexandra Velikého, spis hovořící o legendárních časech starého Egypta v neuvěřitelném časovém intervalu. Spis byl napsán řecky a jmenuje se ?Egyptské pamětihodnosti?. Fragmenty, je? se dochovali jsou pokládány za nespolehlivé

Mejdan ? Et Meydan

Istabulské cviči?tě a závodi?tě, kde byly konány velkolepé sedmitýdenní slavnosti na počest narození provorozného syna Mohameda tehdej?ího tureckého sultána Murada III.
Slavnosti byly tak super, ?e se ve?ly do dějin jako Mejdan mejdanů.

Moj?í? měl prý původně zapsat Pentateuch v písmu zasvěcenců - v hieroglyfech - jejích? znalost časem vymizela a tak mnohé texty byly údajně později nejen ?patně pochopeny, ale i nesprávně zapsány.

Jiní romantičtí badatelé jsou přesvědčeni o tom, ?e Moj?í?, společně se svým tchánem Jetrem, byl schopen vyrobit střelný prach a ten pak společně pou?ili nejen k eliminaci faraonovy válečné vozby (...i odjal kola vozů jejich, aby je tě?ce táhli...), ale i k destrukci dvě stě padesáti nespokojenců, vedených Chorem.

MK - ULTRA - subprojekt 7 - CIA

Odpovědným pracovníkem CIA za efektivitu projektu MK - ULTRA - John Gittinger - vedoucí psycholog, Sidney Gottlieb, vedoucí projektu MK - Ultra, John Walter White - federální úřad Spojených států pro narkotika a později - od roku 1953 vedoucí projektu MK - ULTRA.
Projekt zabývající se vývoje psychedelické zbraně (vyu?ívané státně orientovaným terorismem, jen? byl a? do roku 1989 uměle udr?ován při ?ivotě i ve své komunistické mutaci). Jedním z výdobytků bylo i tzv. ?sérum pravdy?, umo?ňující ?brainwoshing? - praní mozků, LSD a drogy.
Nelidské zbraně v nemilosrdných rukách
Cílem bylo ovlivnění psychiky jednotlivce a následné naprogramování doporučeného chování, včetně mo?ného naprogramování "?íleného" atentátníka. .
Klasickou látkou bylo LSD - psychotropní látka, kterou lze podávat jako bezbarvou kapalinu - bez chuti a zápachu - vyzkou?ená na tisících nic netu?ících obětech. V malé dávce způsobuje časovou a prostorovou dezorientaci, kombinovanou s halucinacemi. Doba účinnosti cca dva dny. V kombinaci s elektrickými ?oky následují typické příznaky ?brainwoshing?.
Při vět?í dávce nastává dezintegrace osobnosti. Pak trvalý a spí?e prohlubující se schizoidní stav - končící smrtí.
Testy se, v rámci urychlení výzkumu, prováděly i na příslu?nících americké armády, některých ?vybraných? a nic netu?ících členech výzkumných týmů, nepotřebných agentech a ?pionech, náhodných náv?těvnících bordelů. LSD urychleně následně ?obohatilo? i stávající drogový trh s dostatečně vděčnými klienty, vyděděnci bohatých otců - děti květinového věku - hipies. Narkomany, efektivně přispívající k rychlé dezintegraci společnosti.
Jak mnoho lidí zahynulo, či ?ivořilo s trvalými následky po pou?ití - nebylo nikdy zkoumáno. Mírně optimistický odhad zní, ?e se jedná pouze o několik desítek tisíc obětí.
Výsledky výzkumu byly prý více ne? příznivé. LSD bude v té době patřit k bě?né výbavě ka?dého průměrně vycvičeného agenta, jen? se svou obětí nemá slitování.
Frank Olson - biochemik z vývojového týmu pracujícím na biologických zbraních ve Fort Detricku (tamté?, kde byl vyvinut, rámci vývoje biologických zbraní, i antrax rozesílaný v těchto dnech některým americkým institucím) zahynul několik dní po po?ití nápoje, jen? byl jeho kolegy zku?ebně obohacen o malou dávku LSD a podáván na společenském večírku. Následovala prohlubující se dezitegrace osobnosti. Frank Olson byl za několik dní, nalezen mrtev, snad vyhozen z okna hotelového apartmánu agentem CIA.
V době, kdy ani Moskva nezahálela a sovětskými psychiatrickými léčebnami se rovně? proháněli pacienti s trvale zavedenými elektrodami v mozku.
Mluvčí CFR po?adovali je?tě agresivněj?í zintenzivnění pokusů s ovlivňováním lidského my?lení. Stávající ?ef projektu MK - ULTRA, nemilosrdný zločinec Sidney Gottlieb, vybírá v Kanadě Alanův ústav, aby pomocí kombinace LSD a dal?ích halucinogenních látek, v kombinaci s neuvěřitelnou četností intenzivních elektrických ?oků, vymazal lidskou pamě? natolik dokonale, ?e obě? se do konce svého ?ivota nepamatovala nic ze svého předchozího ?ivota - ani své jméno.
?Během ?esti měsíců mne změnili v nemyslící zvíře. Musila jsem se znovu učit chodit, mluvit, pou?ívat WC?, říká Linda Mc Donaldová, která pou?ila, po svém přepracování, slu?eb ústavu a Sidneye Gottlieba a Dr. Camerona (Zvlá?tě nemilosrdný agent CIA pracující jako psychiatr).
Z jiného případu je patrné, jaké dal?í cíle CIA projektem MK - ULTRA sledovala.
?V okam?iku, kdy mi vymazali pamě? a přeměnili mne v nic nemyslící zvíře, jsem byl ?o?etřovateli? nucen poslouchat do nekonečna opakující se větu z magnetofonového pásku. Stále jedno a toté?, po mnoho dní: ?Zabil si svoji matku, zabil si svoji matku...?
Pokud uva?ujeme o likvidaci pacientů opakujícími (z pohledu skutečné léčby neúčelnými) a surově cílenými elektrickými ?oky, pak podobné pokusy se konaly v letech 1970 - 1985 i v mírumilovném Československu na "dobrovolných" pacientech bohnické léčebny. Pouze donekonečna opakované věty zněly méně dramaticky: ?Nemá? ruce, ztratil si nohy, nemů?e? se hýbat. Jsi Hitler?.
V době, kdy část informací o MK - ULTRA prosákla na veřejnost a vláda pod tlakem důkazů byla nucena přiznat jisté selhání, byly promptně pověřeni vy?etřováním celé nemilé zále?itosti - zaměstnanci CIA. Celá zále?itost vy?uměla do ztracena - udělením důtek - zřejmě za vyzrazení.
Norsko
Od roku 1944 a? do roku 1994 financovali bankovní domy, prostřednictvím amerických úřadů, testy prováděné na norských občanech. Podle Frederika Mellbye, jen? se rovně? podílel na tomto výzkumu, byl jejich projekt vlastně toto?ný z ?výzkumy? německých vědců v koncentračních táborech Osvětimi a Ravensbrücku.
V rámci projektu bylo 4000 du?evně nemocných podrobeno sterilizaci ozařováním rentgenovými paprsky. Na těchto osobách se dále, bez jejich vědomí, zji??oval účinek radioaktivního záření.
Psychiatři, lékaři, vládní činitelé věděli velmi přesně, oč se jedná. (norský deník Dagblader)

?védsko

V poválečném období bylo nuceně podrobeno účelové operaci mozku 4500 du?evně nemocných. Od roku 1936 do roku 1976 bylo nuceně sterilizováno 60 000 ?en z těchto důvodů:
výrazné cikánské rysy, či jiná ne?ádoucí rasová úchylka
psychopatie, či jiné du?evní nemoci
příznaky méněcenosti
?patný zrak
sociální úchylka
tulácký ?ivot

Francie

V roce 1977 vy?lo najevo, ?e vláda financovala nucenou sterilizaci 15 000 ?en, nebo? se lékaři ?domnívali?, ?e se nehodí pro mateřství.

Nomen Omen Jméno s nápovědou. Jméno obsahuje předzvěst, či určitou typickou skutečnost týkající se nositele jména. V dřívěj?ích dobách se pracovala s touto institucí velmi pozorně. Dnes je trestuhodně zneu?ívána represivními slu?bami systému patřící do struktury ISO.

Nefilim - obří potomci padlých andělů - strá?ců nebes

Právě tehdy, kdy byli pochytáni poslední vzbouření strá?ci nebes a vr?eni do mrákotných pout, Noe, ale i celá jeho rodina, úspě?ně ukončila poslední přípravy na blí?ící se potopu, za v?eobecného veselí méně informovaných hří?níků. Právě tehdy byly otevřeny v?echny studnice propasti veliké a průduchové nebe?tí otevříni jsou, v?echno ?ivé, co nenalezlo milosti, zahynulo.
Celkem prý zahynulo 4 600 000 obrů.
Nepře?il ani jediný hří?ník a snad ani jediný Nefilim.
Zahynuli v?ichni po?ivační - spadlí z nebes - smutní hrdinové prastarých legend.
Zastánci vodního prstence, krou?ícího v předpotopních dobách kolem Země, pova?ují pád tohoto nesmírného mno?ství vod za pravou příčinu oné katastrofy. Vzápětí prý údajně následovala radikální změna klimatu.
Objevil se i nový, dosud neznámý jev - duha, jako vizuální efekt, jeho? pravou podstatou nemů?e být nic jiného, ne? lom světla doprovázející dosud neznámý způsob závlahy - de?tě.
Je to zřejmě právě to období, kdy se i ve staré Indii mění na?e Země z Vrtalóky (otáčející se planety) ve Var?alóku (de?tivou planetu - var?ati/ pr?eti) .
Po čtyři generace - od Enocha, otce Metuzaléma, děda Lámecha, praděda Noe - měli prý lidé informace o nadcházejícím údělu. Toho dne, kdy potopa konečně smetla v?echno ?ivé, zahynul jak Metuzalém, tak i jeho syn Lámech - otec Noeho. Snad příli? stáří, ne? aby pomý?leli na svoji záchranu a vstoupili s Noe do nového neznámého světa.

On (řecké pojmenování - Heliopolis)

Dávno zaniklé egyptské město zasvěcené slunečnímu kultu, je? bylo situováno na pravém břehu Nilu, na sever od pyramid). Město On mohlo být právě tím místem, kde byli, v nejposvátněj?ím centru dávné egyptské učenosti - v chrámu Slunce, tajně zasvěceni Platón, Solón, Pythagor, Thálet, či Hérodot.
Informační centrum dávno zaniklé civilizace, z její? učenosti Egyp?ané stále je?tě čerpali?
Té o ní? hovoří nejen Solón, nebo jeho blízký příbuzný Platón.
Anglický mystik Paul Brunton je navíc dokonce přesvědčen, ?e i Moj?í? - podle biblických textů nalezenec vychovávaný na faraonově dvoře (pravděpodobně faraona Ramesse II. - vládl v letech 1301 - 1234 př. n. l.) - byl jedním ze zasvěcenců kultu boha Usira. Právě toho, jen? při?el na tuto planetu ze Siria.
Tentý? autor hovoří o spisech kněze Manéthóna v něm? lze údajně nalézt pravé jméno protagonisty Pentateuchu - Moj?í?e /MS - egypt. syn). Jeho pravé jméno mělo znít - Osarsiph.
Význam Helipolis zaniká nástupem Ptolemájovců, kdy? vět?ina spisů byla odvezena do Alexandrijské knihovny, kde vět?ina podlehla po?áru.

Oraculum, oracul - Záhadný výrok, vě?tba a ve starořeckém bájesloví místo, kde se provádí vě?tby.

Platon 427 ? 347 př. Kr.

Řecký filozof, zakladatel filozofické ?koly - Akademie. Zpra-coval na třicet filozofických traktárů a ve spisu
Ústava popsal ideální stát.

Plinius Star?í (23 ? 79 n. l.) Římský občan, spisovatel, historik, zeměpisec a autor Naturalis historia

Sahara (asi 4000 př. n. l )

Dochází k urychlení změn na dosud úrodné Sahaře. Vegetace začíná ustupovat, a? postupně mizí pod nánosy písku, řeky i jezera postupně vysychají.
V roce 1982 byla americkými astronauty tato koryta objevena. ?iroká koryta řek, je? směřovaly opačným směrem ne? jakým dnes teče Nil. Tekly na jih a na západ. Vědci nyní pátrají po ohromné nádr?i, či moři, do kterého se řeky kdysi vlévaly.

Sakkára ? staroegyptské město - označení odvozené od slova ??akal?.

Saurid ? mýtický egyptský král z doby před potopou.

Abu Said al Balhí tvrdí v arabských pověstech, ?e nápis na pyramidách obsahoval dataci, kdy byla zahájena stavba pyramid: ?Stalo se tak tehdy, kdy? se souhvězdí Padajícího supa nalézalo ve znamení Raka?. Od těch dob, a? do časů biblických proroků (557 ? 700 před Kristem) uběhlo dvakrát 36 000 let.

Silvestr II. - francouzský prelát Gerbert - čaroděj na Petrově stolci.

Pocházel z Aurillacu (provincie Auverge). Vzdělán ve vědních oborech, je? byly tenkrát pova?ovány za vrchol vědění. Matematika, aritmetika, gramatika, rétorika, dialektika, astronomie a hudba.
Zlý jazykové hovoří i o tom, ?e praktikoval černou magii, se kterou při?el do styku v Aquatanii (?panělsku), kde strávil tři roky na arabských ?kolách u Saracénů, kam utekl ze svého ?rodného? klá?tera.
Jedna z mnohých disciplín se jmenovala augurství - vě?tění z letu a zpěvu ptáků. Jiná se naopak jmenovala nekromancie - rozprávění s duchy.
Gilberta prý pak démoni poslouchali dnem i nocí tak, jako nikoho jiného.
Někteří kardinálové jej pova?ovali dokonce za samotného Ďábla, a ti méně odvá?ní tvrdili, ?e ka?dý den s ďáblem komunikuje.
V jeho majetku byla i kovová, či bronzové hlava, je? svému majiteli odpovídala na otázky v binárním systému ano - ne. Prý ?lo o tentý? mechanismus, jen? vlastnil i fráter Roger Bacon.
Byl to právě Silvestr II., jen? (v noci z 31. prosince 999 na 1. ledna roku 1000 n. l.) slou?il v bazilice sv. Petra v Římě m?i za záchranu lidstva, plného dojmů z očekávání nastávajícího soudného dne.

Tábor

Na mnoha místech na?í planety byly objeveny mohutná sklepení, vytesaná ve skalách, schopná účinně chránit velké mno?ství okolního obyvatelstva, zejména před katastrofami přicházejícími z nebes. Včetně mohutného atomového výbuchu. Mezi neznáměj?í patří systém umělých jeskyní v Turecku, ve Střední a Ji?ní Americe, či v Rusku (známé Oděsské katakomby).
Nikdo není schopen určit kdo, proč a jak tyto mohutná podzemní sklepení vytesal.
O to méně je známá skutečnost, ?e cosi podobného se nalézá i v ji?ních Čechách.
Jen několik zasvěcenců a jistý počet majitelů táborských domků ví, ?e celá hora Tábor je protkána do skal vytesaným labyrintem chodem a ?sálů?. Sklepení mnohých táborských domů ústí (pokud nebyly průchody prozřetelně zazděny) do dnes ji? zatopeného labyrintu chodeb (připomínám, ?e není řeč o husity vybudované podzemní chodbě, dnes na táborsku prezentované jako ?táborské podzemí?.).
Nelze, ne? vzpomenout na husitskou legendu, ?e ti, co se ukryjí na hoře Tábor, pře?ijí i nadcházející období, jim? je nepochybně ?konec světa?, či přinejmen?ím Armagedon. Jeden z důvodů proč se stala hora Tábor strategickým centrem husitského odporu, nejen proti mnohým kři?áckým výpravám tehdej?í Evropy, je? si i tenkrát kladla za čest vyhubit celý kacířský národ, kdesi na německé výspě budoucích zájmů.
Podobně jsou vyjmenovány dal?í tři česká města, která mají tatá? privilegia.
Jedinými původními autory, kteří mohli předat tuto prastarou legendu Čechům (v tomto případě Doudlebům) mohly být pouze Keltové. Tedy původní obyvatelé na?eho území, kteří pravděpodobně s nově příchozími slovanskými kmeny splynuli v jeden národ. Nicméně, ani oni nezanechali informaci, kdo vlastně podzemní úkryty na hoře Tábor a mo?ná i na dal?ích třech místech v Čechách - vybudoval. Zůstala pouze informace o krytech schopných odolat i takové pohromě, jakou bezesporu má být Armagedon, či konec světa. Zdá se, ?e informace děděné z pokolení na pokolení pak opět mizí pod nánosem produktů ?Informační exploze?.
Snad více prozradí legendy o nebeských bitvách temných a kladných vesmírných entit kdysi dávno na ?umavské nebi v dobách někdy před 18 miliony lety.

Tezcatlipoca (Tečkatlipoka) - Kouřící, či Dýmající zrcadlo

A je?tě jednu podivnou věc jsem spatřil v královském paláci. Nad nepříli? hlubokou studnou spočívá velké zrcadlo. Vejde-li někdo do studně, sly?í v?e, co se u nás na Zemi hovoří, a podívá-li se do zrcadla, spatří v?echna města a v?echny národy, jako by stál před nimi.
(Lukianos - Pravdivé příběhy)

Tezcatlipoca byl mocným zlým bo?stvem, jen? je znám té? jako létající jednonohý had. Dle legend zakládá slavné město Teotihuacan (Yukatánský poloostrov - Mexiko). Město je? pravděpodobně v překladu znamená ?Bůh s jednou nohou? - Teo ti hu acan. Amerikanisté jej překládají po svém - Město, kde se člověk mění v boha. Co? je samo o sobě velmi podivné, nebo? nic takového jméno města neobsahuje. Rozhodně je mo?no v tomto prastarém městě zaznamenat vliv tzv. olmécké kultury, jí? je oficiálně povoleno objevit se na této planetě a? od roku 2000 př. n. l.

Samotný Tezcatlipoca dostal své jméno podle zázračné aparatury připomínající obsidiánové zrcadlo - ?edé a? černě zbarvené sopečné sklo.
Kouzelné dýmající zrcadlo umo?ňovalo svému majiteli nejen sledovat vzdálené kraje, vzdálené nepřátele, ale i děje dávno minulé. Nejpodivněj?í na Dýmajícím zrcadle byla mo?nost sledovat i děje le?ící v blízké i vzdálené budoucnosti, či minulosti.
Toto zařízení se pravděpodobně dochovalo v aztéckém městě Tenochtitlan a? do dob Montezumových. V době konquisty se ho, s mnoha jinými památkami na bo?ské předky Indiánů, zmocnili ?panělé a později, prostřednictvím Francise Drakeho, i Angličané.
Z Anglie doputovalo kouzelné Tezcatlipocovo zrcadlo v bato?ině Johna Dee, a? do Českého království, respektive rudolfínské Prahy. Později, za příslu?nou úplatu, i na panství pana Voka z Ro?mberka. Tam se stopa ztrácí, aby se objevila o mnoho staletí později opět v ji?ních Čechách - v podobě nevelkého kouzelného zemního zrcadla ?edo-černého zabarvení.
Dochované legendy z Čech hovoří o čarodějnických seancích, je? předváděl John Dee nejen císařskému dvoru. Císař mohl prostřednictvím kouzelného zrcadla vidět a hovořit se svými nepřítomnými dvořany.
Seance se pořádají i v domě slavného vědce Tadeá?e z Hájku - na Betlémském náměstí. A právě tam se John Dee setkává i s Petrem Vokem z Ro?mberka. Ten zcela jistě nedal ?anci ani císaři ani Johnu Dee. Ten je později nucen opustit Čechy, ani? ji? kdy své kouzelné tretky zahlédne, by? koutkem oka.
Dobové zvěsti z prachaticka (z počátku 20. století) tvrdí, ?e zemní zrcadlo bylo, co do obsluhy poměrně komplikované zařízení. Jeho poslední známý majitel tvrdil, ?e pouze zasvěcenec byl schopen uvést čarovné zrcadlo v činnost a spatřit děje minulé i budoucí.
Podobné zařízení, s podstatně omezeněj?ími funkcemi, byl i Chaj Abach - mluvící kámen.
Jednalo se rovně? o zařízení podobnému obsidiánu, s tím rozdílem, ?e udílelo pouze příkazy a pokyny, případně odpovídalo na dotazy.

Typhon

Větrná smr?? z nebes. Tisícihlavý drak, jen? ohro?oval, dle řeckých a čínských legend - Zemi.
Tak se jmenoval, podle Plinia star?ího (Historia naturalis), i jeden z bájných egyptských vládců. Podle něho byla prý nazvána ohnivá koule valící se egyptským a etiopským nebem, nikterak se nepodobající se hvězdě.

Uriá?ův list ? biblický výráz a v přeneseném smyslu slova ?list, který odevzdává zrazený?. Uriá? slu?ebník ?idovského krále Davida odevzdává list vojevůdci vojsk, ve kterém král David ?ádá, aby byl Uriá? postaven do první linie proti nejzdatněj?ímu nepříteli. Nebo? jeho návrat je ne?ádoucí. David si chce přivlastnit jeho krásnou ?enu.

Vád?ro Ra - Hadí zbraň

Osobní zbraň nejvy??ího hinduistického bo?stva Indry měla podezřele podobné, a? identické účinky, jako obdobné zařízení nejvy??ího slovanského boha Peruna, či řeckého Dia, nebo naopak germánského Thora.
Ačkoliv jsem pln pokory k vědeckému označení "hromový klín", dovolím si ze své hlubokosti upozornit na fakt, ?e výsledným efektem nebylo jen hřmění hromu, ale svazek paprsků lehce připomínající blesky. A tak Vád?o Ra boha Indry, tvrdohlavě představovaný jako zbraň typu "hromový klín" (od klínu není toti? daleko k velmi rozumnému a vědecky lehce zařaditelnému kamenomlatu), není nic jiného ne? "hadí zbraň". Hadí zbraň je? vysílá hadům podobný svazek paprsků. Nikoli nepodobných, i co do účinků, hadům vycházejích z biblické schránky úmluvy, či dokonce nebeských vý?in. Prosím nezaměňovat s fatálními příznaky ?obyčejného? blesku.
Podle jiných pramenů se tato zbraň nazývala Dord?e a podobala dvojitému ?ezlu, s dr?adlem uprostřed.

Voynichův rukopis

Vojnich M.Wilfred (+1930)
Newyorský antikvář *Wilfred M Vojnych (Vojnyč) zakoupil roku 1912 záhadný spis neznámého autora, obsahující neznámé písmo, je? nebylo nikdy rozlu?těno, ač se o to pokou?el i známý pokořitel ?Purpurového kódu? japonské armády Dr. W. F. Friedmann (1891 1969).
Objevil se poprvé snad ve 13. století v Anglii, kdy? se jej zmocnil vévoda z Northumberlandu, při vypalování klá?terů. Cestami osudu (v podobě Johna Dee nebo jeho společníka Edwarda Talbota alias Keleye) se mohl dostat a? do Prahy, na dvůr českého krále a císaře Rudolfa II. (snad jako alchymistický spis ?Smaragdová deska hermetického boha Trismegista?. Autorem, či majitelem rukopisu mohl být i Francis Bacon (1214 - 1294).
Anglický matematik a astrolog Dr. John Dee roku 1585 prodal podivný rukopis císaři Rudolfu II. za neuvěřitelných 600 zlatých, Dee v domnění, ?e se jedná o dílo Rogera Bacona vědce, filozofa a alchymisty.
Rozlu?těním se po smrti Císaře Rudolfa II. (sám sebe) pověřil tehdej?í rektor Karlovy univerzity v Praze Marcus Marci z Kronlandu.
V roce 1666 se Marcus Marci spojil dopisem ve kterém prosil svého učitele jezuitekého kněze o pomoc při lu?tění záhadného rukopisu. Tím odborník na ?ifry byl Anthanasiem Kirchnerem.
Z Prahy putoval rukopis do Frascaty, k mnichovi Athanasiovi Kircherovi (*1601, znalec orientálních jazyků, staro?itností, matematik, studoval akustiku, optiku, magnetismus, astronomii. Snad i objevitel laterny magiky. Pokou?el se rovně? o rekonstrukci archy Noemovy, babylonské vě?e i zahrad Semiramidiných), jeho? rovně? císař Rudolf pověřil rozlu?těním záhadného spisu
Pak spis zmizel v římských a vatikánských knihovnách jezuitského řádu a s ním, jak se později ukázalo - i několik stránek. To v?e se zjistilo, kdy? se znenadání rukopis vynořil v soukromé knihovně Patruse Beckxe 22. generála Tovary?stva Je?í?ova.
W. M. Vojnych jej konečně v roce 1912 objevil v jezuitské koleji ve vile Mondragore (Mandragora) ve Frascati. Ale i to je zřejmě zavádějící tvrzení! Vojnych do nejdel?í smrti neprozradil původního majitele odkoho rukopis odkoupil. Tajemství prý prozradila a? jeho vdova. Rukopis prý prodali Vojnychovi jezuité z italské Frascati.
Co? je samo o sobě velm


Celá tisková zpráva | Komentáře: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

  Knižní novinky






DMK
DMKEL

  Závislý výzkum agentury Step by step
Chcete zrušit změny času?

Ano (542 hl.)
 
Ne (347 hl.)
 
Možná (294 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1183

  Novinky
10.01.2018: Čtení článků Zdeňka Patricka

04.11.2017: Den mluvících kamenů

Nezapomenutelná kniha se širokým a hlubokým obsahem sdělení, ke které se budete stále vracet. Téměř 500 stran celobarevného tisku A5 na křídovém papíře.

Poštou na dobírku stojí 500 Kč + poštovné a balné a objednat si ji můžete zde.

Dojde asi do 3 dnů.

20.03.2008: Pamatujte tyto dny a pozorně naslouchejte
17.02.2008: Průběžně doplňovaná databáze jevů nad ČR

  Teorie relativity
Originální teorie relativity Zdeňka Patricka

Teorie relativity aneb, co Eistein posmrtně je?tě nevynalezne... Více


  Statistika

- 30. 9. 2019 4 779451
- 30. 9. 2019 - 3 599 747
30. 9. 2019- 1 041034
30. 9. 2019 138670

Netio4

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS
Layout: Beach - verze 1.1.0