Jsem u vytr?ení, jak jednodu?e lze, vytr?ením slov z kontextu, jindy za asistence mo?ného strachu " a přirozené línosti, modifikovaného teroru a pilné práce politruků - motivovat, je?tě nedávno svobodně hýřící optimismem spoluvytvářet jakoukoliv virtuální realitu, je? je zcela pohltí a promění v nevidící a nesly?ící dav nad ním? údajně vy?uměla naděje do ztracena.

Nevadí mi, ?e se pravděpodobně dívám z jiných oken, respektive jiných kopců. A dýchám dozajista i jiné svinstvo. Milý neadresný příteli, Velký bratře, nech? Ti je dopřáno v?eho, čeho si jen tvůj nezkrotný duch a tvá těla ?ádají. Mne v?ak zcela ze své hry na čipizaci zcela vynech.

V této souvislosti mi vrtá mi hlavou, jak dalece se společnost 20 a v počátku 21 století li?í od temného středověku?

Jako v?dy se mohu mýlit a tak lstivě pou?ívám pouze příměru.

Kladivo na teroristy

Ĺ  dmk - 2007 Praha

Bylo nebylo. Za dob pilných úředníků Svaté Inkvizice tzv. Drtiče kostí dostoupila globalizace " známých území natolik, ?e církevní moc bylo mo?no praktikovat téměř po celém území tehdy známého i nově objeveného světa. A tu pojednou, pova?te jen... V?ude tam, kam skrze deprivované náčelníky dosahovala moc Svaté církve římské, se "zničeho" nic" objevily temné pekelné síly terorizující bohabojné obyvatelstvo. Vzhledem k tomuto tě?ko přehlednutému faktu, jen? byl deklarován zpoza posvěcených míst, bylo nutné prostému lidu dodat důkazní materiál. Aby v pekelnou doktrínu Svaté Inkvizice snáze uvěřil.

Zatímco síly pekelné, neomylně řízené bin Satanem, úzce spolupracovaly s Církevními otci, chystaný pogrom na obyvatelstvo se jich vůbec netýkal (nebo? existovaly pouze v jisté fiktivní realitě), měla Svatá Inkvizice připravený hodnotný scénař, jen? byl vzápětí i pou?it. Proti příli? vyskakujícím rebelům a buřičůn (neonacionalisté a krajní extrémisté tenkrát je?tě nebyli v módě )?

Z tého? důvodu, jak patrné z neomylnosti a bezohledného postupu Svaté církve římské, pota?mo Svaté Inkvizice,temné pekelné síly , ač pragmaticky neexistující, bystře bonzovaly kupodivu, skrze právě mučené oběti, v?dy jen na své podřízené slu?ebníky. A co je nejpodivněj?í: Informovaly Svatou Inkvizici o v?ech svých nepřátelských aktivitách a s dostatečným předstihem dodávaly seznamy v?ech mo?ných nepřátel římsko katolické církve.

Proto?e výpovědi temných pekelných sil, v zájmu utajení, nebylo mo?no prozatím pou?ít jako důkazního materiálu, byly vybrané oběti zatýkány bez konkrétního obvinění a dr?eny v ?aláři (jasně ?e na své útraty s jednoznačnou ztrátou majetku a posléze i hrdla.). Výslechy útrpným právem, tedy krutým nelidským mučením s ďábelsky sofistikovanou propracovaností (v souladu s dočasně schváleným zákonem o legálnosti mučení - od odmítání spánků, mučení vodním přívalem skrze trychtýře, kapání vody na hlavu, vrá?ení jehel pod nehty, strhávání nehtů, drcení kostí ?eleznými svěráky, vaření končetin a sma?ení na rozpáleném oleji, v?e nasíleno cílenými psychickými a stresovými ataky), konečně přinesly první důkazové materiály o teroristické skupině bin Satan a spol.

Mučené oběti prozradily nejen na svého chlebodárce, ale i dal?í vyhlédnuté mo?ná mo?né spoluzločince, téměř v?e, co velkému Inkvizitorovi viděli na očích.

Mnohdy, skrze řev a nesnesitelné bolesti i mnohem, mnohem více.

Po tuhém mučení, byla vyhlédnutá obě? konečně obviněna s organizovaného spolčení s temnými pekelnými silami a obcování se samotným Satanem, a vzápětí předána stejně kruté světské spravedlnosti. ?iroká veřejnost měla pak přístup k vněj?ím faktům, je? vyvrcholily odstra?ujícími slavnostními autodafé. S vidinou, ?e kdokoliv z přihlí?ejících mohl kdykoliv stanout na hořící hranici jako hlavní protagonista scénáře "Dostali jsme tě rovně?".

A Svatí otcové měli přesný přehled, nejen o pří?tích úmyslech bin Satana, ale i o pohybu svých oveček. Jakkoliv je?tě nebylo kamerizace a informace Bo?ímu oku obstarávali církevní zaměstnanci v přítmí zpovědnic, ale i místní dobrovolní pracovníci. Jak je patrné, čipů, či očních skanů, ba ani občanských průkazů nebylo tehdy třeba. Bez svolení vrchnosti se toti? ani jeden z poddanných nesměl ani up?ouknout. Nato? pomý?let na krátkodobou migraci do vedlej?ího regionu. Kdy? i bezhotovostní platby se děly v naturáliích za přísného dohledu bdělého drábova oka. Nebylo třeba zmrazit jakýkoliv účet, nebo? příslu?ní inkviziční i svět?tí pracovníci, ale i dobrovolní udavači, ji? ze svých obětí vy?dímaly v?e potřebné.

Ropní magnáti, eletroenergetičtí mágové a sytemově z uzdy vypu?tění exekutoři na volné noze tenkrát je?tě nebyli v kurzu a tak směr zabaveného majetku směřoval na úhradu ?alářování, nákladů na mučení, zaslou?ených odměn kata a jeho pacholků, k uhrazení nákladů církve a kaloricky hodnotných polen na upálení. Kupodivu v?dy v hodnotě převy?ující celkový majetek rodiny oběti. Kdy? bylo postaráno i o nutné výdaje pro dobrovolné udavače.

Podobu bin Satana ji? církevní otcové z mozaiky výslechů přesně znali a tak ji mohly průbě?ně pru?ně obmě�ovat. I stávalo se, ?e ač nebyla televize, v?ichni bohabojní poddaní přesně věděli, jak bin Satan skutečně vypadá a hlavně, ?e v?dy promlouvá jen skrze právě mučené čarodějnice.

Ústa obětí tenkrát Svatí Inkviziční otcové je?tě nemuseli za?ívat a tvrdit, ?e to udělal sám Satan, Stačil letmý pohled na mistra kata a jeho asistenty, aby bin Satanovi přisluhovači vyzradili cokoliv si Velký Inkvizitor umanul. Zatímco pekelné síly. a mnohdy i jejich temný vůdce bin Satan, pobaveně přihlí?ely, vyslýchané oběti nahrávaly Svatému Oficiu a Svaté Inkvizici, slavnému Drtiči kostí, na dal?í tvrdý smeč. Teroru bin Satana a spolupracující Svaté Inkvizici podlehlo na devět milionů čarodějnic a černokně?níků. Nezvěstných, utopených, umučených, či upálených.

Nicméně, dnes se opět dovíme, ?e se jedná o podlou le? hlavního protagonisty pekelných mocností. Ve skutečnosti prý bylo po právu potrestáno jen pár stovek, či tisíců lidských bytostí. Kdy? mnohé z nich, samy od sebe, podivně mizely v ohnivém jícnu samotných pekel.

A velcí Inkvizitoři?

Ti se vět?inou tě?ili posvátné úctě a v plném zdraví, blahobytu dosahovali dlouhověkosti. Ani? by se jakýkoliv kacíř, buřič a rebel odvá?il prohlásit je za masové vrahy a zločince.

Kacířů, rebelů a buřičů byl pak na dlouhý čas neobyčejně velký nedostatek. Zvlá?tě po krvavých celosvětových ?ertvách uspořádaných k radostné oslavě megazisků fundamentálních bankovních rodů.

A a? jednou vypučí 21. století. Velký drtič kostí si vymyslí jiné.

Mo?ná právě ty, co jsou připraveni k roku, k měsíci, hodině a minutě!

Tehdy systém uzákoní své dal?í zvrhlosti, vymyslí několikanásobné ohro?eni planety dal?ími vědecky zdůvodněnými neurčitými nebezpečími.

A nebude-li jaké, vymyslí si cokoliv!

Ale i zde jednou zazvonĂ­ zvonec.

Satan udiveně zírá (část 1.)