Jsem u vytr?ení, jak jednoduše lze, vytr?ením slov z kontextu, jindy za asistence možného strachu " a přirozené línosti, modifikovaného teroru a pilné práce politruků - motivovat? ještě nedávno svobodně hýřící optimismem spoluvytvářet jakoukoliv virtuální realitu, jež je zcela pohltí a promění v nevidící a nesly?ící dav nad ním? údajně vy?uměla naděje do ztracena. Nevadí mi, že se pravděpodobně dívám z jiných oken, respektive jiných kopců. A dýchám dozajista i jiné svinstvo. Milý neadresný příteli, Velký bratře, nechť Ti je dopřáno všeho, čeho si jen tvůj nezkrotný duch a tvá těla ?ádají. Mne však zcela ze své hry na čipizaci zcela vynech. V této souvislosti mi vrtá mi hlavou, jak dalece se společnost 20 a v počátku 21 století li?í od temného středověkuž Jako vždy se mohu mýlit a tak lstivě používám pouze příměru.
.
Kladivo na teroristy
© dmk - 2007 PrahaBylo nebylo. Za dob pilných úředníků Svaté Inkvizice tzv. Drtiče kostí dostoupila globalizace " známých území natolik, ?e církevní moc bylo možno praktikovat téměř po celém území tehdy známého i nově objeveného světa. A tu pojednou, považte jen... V?ude tam, kam skrze deprivované náčelníky dosahovala moc Svaté církve římské, se ?zničeho? nic" objevily temné pekelné síly terorizující bohabojné obyvatelstvo. Vzhledem k tomuto těžko přehlednutému faktu, jenž byl deklarován zpoza posvěcených míst, bylo nutné prostému lidu dodat důkazní materiál. Aby v pekelnou doktrínu Svaté Inkvizice snáze uvěřil.
Zatímco síly pekelné, neomylně řízené bin Satanem, úzce spolupracovaly s Církevními otci, chystaný pogrom na obyvatelstvo se jich vůbec netýkal (nebož existovaly pouze v jisté fiktivní realitě), měla Svatá Inkvizice připravený hodnotný scénař, jen? byl vzápětí i použit. Proti příliš vyskakujícím rebelům a buřičůn (neonacionalisté a krajní extrémisté tenkrát ještě nebyli v módě )?Z téhož důvodu, jak patrné z neomylnosti a bezohledného postupu Svaté církve římské, potažmo Svaté Inkvizice,temné pekelné síly , ač pragmaticky neexistující, bystře bonzovaly kupodivu, skrze právě mučené oběti, vždy jen na své podřízené služebníky. A co je nejpodivnější: Informovaly Svatou Inkvizici o všech svých nepřátelských aktivitách a s dostatečným předstihem dodávaly seznamy všech možných nepřátel římsko katolické církve. Protože výpovědi temných pekelných sil, v zájmu utajení, nebylo možno prozatím použít jako důkazního materiálu, byly vybrané oběti zatýkány bez konkrétního obvinění a dr?eny v ?aláři (jasně že na své útraty s jednoznačnou ztrátou majetku a posléze i hrdla.). Výslechy útrpným právem, tedy krutým nelidským mučením s ďábelsky sofistikovanou propracovaností (v souladu s dočasně schváleným zákonem o legálnosti mučení - od odmítání spánků, mučení vodním přívalem skrze trychtýře, kapání vody na hlavu, vrá?ení jehel pod nehty, strhávání nehtů, drcení kostí železnými svěráky, vaření končetin a sma?ení na rozpáleném oleji, vše nasíleno cílenými psychickými a stresovými ataky), konečně přinesly první důkazové materiály o teroristické skupině bin Satan a spol.
Mučené oběti prozradily nejen na svého chlebodárce, ale i další vyhlédnuté možná možné spoluzločince, téměř vše, co velkému Inkvizitorovi viděli na očích. Mnohdy, skrze řev a nesnesitelné bolesti i mnohem, mnohem více. Po tuhém mučení, byla vyhlédnutá oběť konečně obviněna s organizovaného spolčení s temnými pekelnými silami a obcování se samotným Satanem, a vzápětí předána stejně kruté světské spravedlnosti. široká veřejnost měla pak přístup k vnějším faktům, jež vyvrcholily odstra?ujícími slavnostními autodafé. S vidinou, že kdokoliv z přihlížejících mohl kdykoliv stanout na hořící hranici jako hlavní protagonista scénáře ?Dostali jsme tě rovněž?. A Svatí otcové měli přesný přehled, nejen o příštích úmyslech bin Satana, ale i o pohybu svých oveček. Jakkoliv ještě nebylo kamerizace a informace Bož ímu oku obstarávali církevní zaměstnanci v přítmí zpovědnic, ale i místní dobrovolní pracovníci. Jak je patrné, čipů, či očních skanů, ba ani občanských průkazů nebylo tehdy třeba. Bez svolení vrchnosti se totiž ani jeden z poddanných nesměl ani up?ouknout. Natož pomý?let na krátkodobou migraci do vedlejšího regionu. Když i bezhotovostní platby se děly v naturáliích za přísného dohledu bdělého drábova oka. Nebylo třeba zmrazit jakýkoliv účet, neboť příslušní inkviziční i světští pracovníci, ale i dobrovolní udavači, již ze svých obětí vy?dímaly vše potřebné.
Ropní magnáti, eletroenergetičtí mágové a sytemově z uzdy vypužtění exekutoři na volné noze tenkrát ještě nebyli v kurzu a tak směr zabaveného majetku směřoval na úhradu ?alářování, nákladů na mučení, zasloužených odměn kata a jeho pacholků, k uhrazení nákladů církve a kaloricky hodnotných polen na upálení. Kupodivu vždy v hodnotě převy?ující celkový majetek rodiny oběti. Když bylo postaráno i o nutné výdaje pro dobrovolné udavače. Podobu bin Satana již církevní otcové z mozaiky výslechů přesně znali a tak ji mohly průběžně pružně obměňovat. I stávalo se, že ač nebyla televize, všichni bohabojní poddaní přesně věděli, jak bin Satan skutečně vypadá a hlavně, že vždy promlouvá jen skrze právě mučené čarodějnice.
Ústa obětí tenkrát Svatí Inkviziční otcové ještě nemuseli za?ívat a tvrdit, že to udělal sám Satan, Stačil letmý pohled na mistra kata a jeho asistenty, aby bin Satanovi přisluhovači vyzradili cokoliv si Velký Inkvizitor umanul. Zatímco pekelné síly. a mnohdy i jejich temný vůdce bin Satan, pobaveně přihlížely, vyslýchané oběti nahrávaly Svatému Oficiu a Svaté Inkvizici, slavnému Drtiči kostí, na další tvrdý smeč. Teroru bin Satana a spolupracující Svaté Inkvizici podlehlo na devět milionů čarodějnic a černokněžníků. Nezvěstných, utopených, umučených, či upálených.
Nicméně, dnes se opět dovíme, že se jedná o podlou le? hlavního protagonisty pekelných mocností. Ve skutečnosti prý bylo po právu potrestáno jen pár stovek, či tisíců lidských bytostí. Když mnohé z nich, samy od sebe, podivně mizely v ohnivém jícnu samotných pekel.
A velcí Inkvizitoři? Ti se většinou těžili posvátné úctě a v plném zdraví, blahobytu dosahovali dlouhověkosti. Aniž by se jakýkoliv kacíř, buřič a rebel odvážil prohlásit je za masové vrahy a zločince. Kacířů, rebelů a buřičů byl pak na dlouhý čas neobyčejně velký nedostatek. Zvláště po krvavých celosvětových ?ertvách uspořádaných k radostné oslavě megazisků fundamentálních bankovních rodů. A až jednou vypučí 21. století. Velký drtič kostí si vymyslí jiné. Možná právě ty, co jsou připraveni k roku, k měsíci, hodině a minutě! Tehdy systém uzákoní své další zvrhlosti, vymyslí několikanásobné ohroženi planety dalšími vědecky zdůvodněnými neurčitými nebezpečími. A nebude-li jaké, vymyslí si cokoliv! Ale i zde jednou zazvoní zvonec.