Zdá se, jakoby "Bílá hora" opět, ve své formální i obsahové podobě zabušila na veřeje. Tentokrát nejen českého národa, ale i okolitého světa a současného Řecka zejména . Jakkoliv v masce dosud nepoznané, nic méně stejně apokalyptické. Přichází čas Druhého Temna. V přeneseném i faktickém slova smyslu. Postačí pohledět k stmívající se obloze plné podivného smogu. S dlouhodobým útlumem slunečního svitu.

Připomeňme si, pro osvěžení své historické paměti, nepatrný časový interval našeho národa, neuvěřitelně nazvaný lstivým Habsburkem "milostivý Pardon": Po vyhlášení němčiny za úřední jazyk v Českých zemích a třista let nekončící "vlnobití" represí, vraždění, neuvěřitelného množství konfiskací. vykrádání a drancování a teatrálně církevního proklínání dávno zemřelých. Vše slibně započato na popravišti Staroměstského náměstí se mstivou záludnosti fanatického chagana Ferdinanda II., pokračující drzou tradicí nejen následovníků Habsburského domu, ale i jejich současných poskoků, nepříčetnou nevzdělaností nositelů idejí římsko katolické církve, vše pod nikdy nevídaným jezuitským terorem a chtivou pažravostí dosazené nahé prdele "kanceléře" Karla Lichenštejna.

Při trvalém a cílevědomém vysídlovaní Čechů z jejich rodné země a naopak organizovaného osazování naší rodné země cizinci, jimž byl v neuvěřitelném množství prodáván konfiskovaný majetek za lehce dumpingové ceny. Vše pod dohledem chtivé římsko katolické církve a běsnícího jezuitského teroru. To vše přineslo své zasloužené plody: Ze třetího nejlidnatějšího (4,5 milionů obyvatel) a sousedské závisti zřejmě hodného bohatého státu v Evropě zbylo na konci teroru na 80 000 rodilých Čechů. Když i přišedši spojenci (Švédové) zloupili a dovydrancovali, co se jen dalo?

... aneb "Odkud vítr vlastně fouká"?

Zanedbaná historie lidstva © Zdeněk Patrick - 1998 Praha

Jezuité, krátce po svém návratu do Českého království, podporování svým odchovancem (ingolstadské jezuitské koleje - nedaleko řezenské Marky založené Karlem tzv. Velikým a směřující skrze dějiny a české Slávy prakticky až ke Stalingradu.) chaganem Ferdinandem II., vracející se po svém nedávném vypuzení a tedy i "nanejvyšší míru" rozzuření, se uchýlili k nevídanému teroru. Směřujícímu proti všemu českému, tedy i původní víře. Rozhodnuti s konečnou platností vykořenit kacířské (neněmecké) plémě, jako býlí. S cílem vymazat jakoukoliv vzpomínku na Jana Husa a Jeronýma Pražského. V této kampani se zavíráním kostelů na svátek Jana Husa, se vedle šílících jezuitů rovněž proslavil papežský nuncius (Caraffa).

Nepříčetní němečtí jezuité ve svém bezuzdném řádění zneuctili nejen hroby v Týnském kostele, aby vyhrabané kosti arcibiskupa Jana Rokycana rozdrtili společně s náhrobním kamenem a vyvrhli na jakési zanedbané smetiště, ale i v jiných pražských chrámech, kde vyhrabávali a vyházeli mrtvoly protestantských kněží i jinak nebezpečných nebožtíků.

Aby tak snáze zahájili slavnostní očistu všech pražských kostelů a chrámů nyní již ve zlatě zářících.

Podle hesla:

"Povinně Klaněti se dřevu a kamení" budeš, jež ani choditi ani mluviti neumí:

A tak se i v chrámu Sv. Víta z ničehož nic objevilo:

a) Zázračné a svaté chrastí z hořícího Mojšíšova keře?

b) Několik "autentických" vlasů panny Marie?

c) Ubrus z Ježíšova stoluž

f) Množství svatých kamenů, kdysi vržených na sv. Štěpána při jeho ukamenování, dovezených všemocnými jezuity, z okolitých českých lomů?

Takové kulturní statky se tedy na tři sta let u nás usadily. Jakkoliv mi do úplného výčtu svatých reálií chybí několik prstů (cca 12 ks) ze svaté pravé ruky neznámého svatého mučedníka, či svatá polovina třináctého Adamova žebra?

Zlaté ornáty, zlaté prsteny a honosné relikvie a dosud v Praze nevídané reality show určené pro zastrašování kacířské (Rozuměj: méněcenné) rasy chaganem Ferdinandem II. a římsko katolickou církví německého jazyka , skrze jezuity a další podivné neřády, drze se roztahující a osídlující rodnou zem Božího lidu určeného "na porážku". V lepším případě ke germanizaci:

Ukázkové sebebičování až do krve při procesí kapucínů pořádané pro kacířské Pražany každý "Zelený čtvrtek", co model v Čechách vyžadované kajícnosti.

Šmírování a špehování prostých lidí se v dobách "Prvního Temna" stalo denním pořádkem. Nasílené středověké výslechy, drábové, nevolnictví, bití, Španělské botky a palečnice připraveny...

A tak se i současné rudě fašizoidní uskupení vyvrhelů, ve své nepříčetné sebestřednosti, neváící si někdejší nebývalé sdílené důvěry, v mnohém si tak podobné s Habsburky při "poděkování za porážku Čechů", násobené krásnou vidinou dovydrancování země a dramatickém umenšováním práv rodilých Čechů, hledá zákrytné příběhy, jež by měly pozvednout římsko katolickou zbožnost blíže nedefinovaného nenároda, při mediálně nasíleném lhaní v doporučeném procesu zatracení všech husitů. Tentokráte byly opět zakrýtným příběhem pozůstatky české kněžny Anežky Přemyslovny. Nic nového pod stále více stmívající se oblohou.

Jen tolik, že celým národem (tedy i husity) ctěná Přemyslovna nechce mít se současnou sběří nic společného.

Hovořím-li o sběři, jsem vemi rozezlen na beztrestné tuneláře, na v parlamentu a senátu ničemně mektající protagonisty nadbytečna, na hlavního mistra čipizanta z pražského magistrátu, jsem nad míru popuzen nesmyslným zadlužováním skrze výstavby dálnic, směřující skrze betonovo-asfaltové mafie s neúprosností idiotů vždy skrze chráněná území, jsem rozezlen na fašistické vymahačské hordy a naučenou nevědomost osnovatelů jejich průhledně nezákonných aktivit, na zadlužovací nákupy zbytečností. Nepočítaje drahé šmírovací a odposlouchávací přístroje, včetně kamer čučících na mne z každého sloupku, na každé sebemenší křižovatce, z každého rudě-fašizodního domu, z každého sebemenšího bordelu v čase rušení škol a frontální výuky v přeplněných třídách. Jsem rozhořčen nesmyslným raketýringem na silnicích, vybudovanými námi a našimi předky atd...

Jsem rozezlen nad drzostmi rudě hnědozelených pseudochránců, praktikujících vše, jen nikoli dobré.

A opakuji rudě fašizoidní sběři, že jsem svobodný občan a žádám okamžitou a bezezbytkovou nápravu věcí obecných i celospolečenských. Nezávisle na na fašistických praktikách zaprodanců. Naopak právě proti nim, se vší důsledností zákonů ČR.

Dále, jako svobodný občan a věřící, žádám okamžitou nápravu věcí církevních, jež se má hlasitě a cíleně zabývat, místo nadbytečného středověkého mrmlání, nápravou věcí obecných i celospolečenských tykajících se pravdy, etiky, mravnosti a v hlasitém posílení křesťanské sounáležitosti:

Zasazovat se o znemožnění masového vraždění tajnými službami smyšlenými důvody křižáckých tažení. Žádám, aby se Svatá církev stejně jako já, hlasitě rozčilovala nad špinavými praktikami a cynickým vražděním dětí. žádám, aby se cirkevní otcové zasadili i o potrestání válečných zločinců, stále skrývajících se, po nezákonném "humanitárním" bombardování civilního obyvatelstva Jugoslávie, na území ČR.

Jakkoliv hovořím tvrdě, nemyslím si, že panu kardinálovi Vlkovi (jehož si vážím i přes peripetie kolem chrámu Svatého Víta, šlo o poděkování za naší porážku. Bylo by to jistě krásné být opět jednotní...

Domov bohyně Léto...
Bož ský vládce Jaro
V předvečer výročí barbarského činu...
Strach a Hrůza, či prehistorické invazní vesmírné plavidlo?
Poděkování za porážku Čechů...

Poznámky pod čarou:

V článku byli použity volně zpracované úryvky z díla "Toulky českou minulostí" autora Petra Hory Hořejše