"O půlnoci veliký vítr na Novém městě pražském se strhl a takový hřmot i pohnutí učinil, jakoby zemětřesení bylo..."

Nenadále se objevilo "velké vojsko jízdné, jehož začátku ani konce nebylo. Vyděšení obyvatelé Nového města, "zvláště na rynku Dobytčí trh zvaném", probuzeni a vystrašeni nenadálým hlukem, vyhlíželi ze svých příbytků.

Akce "Dobytčí trh" 2. část

MAIN_UFO © Zdeněk Patrick - 1994 - 2006 Praha

Abychom se vůbec přiblížili rovině reálného chápání tak zvláštního vidění, jakým se od prvního okamžiku zdá být prezentace techno armády z Dobytčího trhu, připomeňme si některá další související fakta.

Povšimněme si prosím, i když jen velmi okrajově, některých příznaků podivností, které nás ponechávají v bohorovné metodice naučené nevědomosti, že nic, co nyní vyjmenuji, nesmí jménem zákona pšt (!)... existovat...

Zatímco obří objekty záhadné provenience hravě unikají relativistickými rychlostmi směšným snahám pozemských supersoniků, jiní mimozemci zasvěceně píší geniální novinové články na téma "Ufoni nemají prsa a strachem ochromeni prchají do nicoty odstrašeni silou naší techniky z počátku třetího tisíciletí parních lokomotiv."

Vzápětí se objevují na našich loukách a polích:

"Fantastické kresby a dokonce i vzkazy v podobě amerického počítačového kódu a kódu pro telefonickou komunikaci (ASCII)?.

Tváříme se, že nevidíme ubohosti nadopovaných falzifikátorů, kteří se, jakoby na pokyn systémově vyrojili ze svých marných narkotických doupat, aby za několik státem přidělených "lehkých" jointů potvrdili jakoukoliv připravenou lež.

Například právě tu, kterou si přejeme slyšet. neboť skutečná pravda je tak deprimující!

Z téhož důvodu jsou rovněž i všechna zjevení Panny Marie, vrcholné autority křesťanské víry, obzvláště nezajímavá a musí zůstat i nadále pouze problémem katolické církve.

Vděčně a rádi přivítáme na televizních obrazovkách zainteresované blby s nápisy "hvězdní_lidé.cz", kteří v rámci dezinformačních kampaní vytvoří gala_matyáš hodný označení "neproniknutelný guláš".

Nicméně...

Není kouře bez ohně. neboť vše se vším může souviset.

Veškerá známá zjevení vrcholných autorit katolické církve začínají kupodivu stejně, jako náš příběh: Nejdříve se strhne silný vítr a těžko definovatelný hřmot. V záblescích světla se pak odbývá, jakoby v holografické projekci, celé zjevení.

Ještě dlouho po vydařené produkci, poté co všichni protagonisté zjevení zmizí, setrvává v exponovaném místě záře. Respektive světelné efekty v podobě světélkování. Tak tomu bylo i o půlnoci z 20 na 21. července 1571v Praze:

"O půlnoci veliký vítr na Novém městě pražském se strhl a takový hřmot i pohnutí učinil, jakoby zemětřesení bylo..."

Nenadále se objevilo "velké vojsko jízdné, jehož začátku ani konce vyděšení obyvatelé Nového města, zvláště na rynku Dobytčí trh zvaném", probuzeni a vystraženi nenadálým hlukem, vyhlíželi ze svých příbytků.

Slovo "nenadále" koresponduje s termínem "zjevení". Signalizuje na samém počátku tutéž možnou variantu, jež může být charakterizována religiozností celého projektu. Vzápětí se možná religiozita kupodivu zcela vytratila do pozadí. Do popředí naopak vystoupil zvláště surový počin neznámého fenoménu, jemuž byli obyvatelé "nevědomého" středověku, se vší nemilosrdností, vystaveni. Hovořím o systému, jemuž je jakákoliv očekávaná logika cizí, jakkoliv se v problematice lidského strachu dokonale vyzná.

Cílený kontakt entity demonstrující svoji nesmírnou moc a sílu, jako součást vyššího celku, jehož smysl a cíle lze snad pochopit teprve v průběhu časů. V konkrétních souvislostech, z nichž každá se již prakticky stala, se zpětnou platností, marností všech marností a setrvává mezi námi již jen v podobě trezorově utajovaných skutečností.

Rozhodně bychom rovněž mohli uvažovat o takové variantě časového průniku s následnou holografickou projekcí, ve které možná mimozemsky tvářící se entita naopak znuděně a nezúčastněně postává kdesi opodál.

Tatáž entita o níž hovoří Necronomicon (Soupis mrtvých jmen), či bula papeže Řehoře?

Entita proti níž vedla Svatá Inkvizice nesmiřitelný boj celá staletí "očistnými" plameny?

Nic však není tak nejistého, jako tvrzení, že se časem pohybuje neobyčejný, po zuby ozbrojený kontingent vetřelců, připomínající přepadovou pěší jednotku domorodců, podporovanou několika málo obrněnci a malým výsadkem techno armacopů z konce třetího tisíciletí. A to vše v kombinaci s císařskými husary.

"Všichni pak, pohotově své zbraně držíce, jakoby se s nepřítelem potýkati měli." Kráčeli prý od ulice zvané Spálená, podél kostela Božího těla, směrem ke klášteru Na Slovanech.

Akční zbraňová pohotovost signalizuje čistě teoretickou možnost, že si entita (mající své, možná nemimozemské prsty i v tomto zapeklitém případu), s oblibou promítá známý americký thriller jménem "Predátor".

O jaký druh zbraní "pohotově držených" se vlastně jedná, nebylo bohužel udivenými pozorovateli dostatečně blíže specifikováno. Snad i proto, že se vymykaly všemu, co tehdejší obyvatel Nového Města Pražského běžně očekával ve výbavě středověkého kyrysníka. Pouze poznámka, že jejich zbraně a koně "k pohledění příjemní nebyli", signalizuje možnost, že se nejednalo o notoricky známé středověké meče, halapartny, či dokonce arkebuzy.

Ačkoliv běžný smrtelník většinou považuje vše neznámé (a nejen na pohled) za nepříjemné, ze své zkušenosti vím, že i mnohý současný vzdělanec odmítá rozhovor o vesmíru, neboť mu při představě nekonečných prostor a zejména nebezpečného neznáma, z nepochopitelných důvodů, "běhá mráz po zádech". A má husí kůži snad i na patě.

Nyní nastal čas, kdy je nezbytné upřesnit některá fakta z oné osudné noci. Zejména sporé osvětlení zmíněné scifi scény může sehrát dominantní roli v posuzování celého případu. Zanedbejme pro tuto chvíli i doložená svědectví, která na druhý den na radnici pod přísahou stvrdili vybraní očití a hodnověrní svědkové.

Tehdejší noční osvětlení bylo spíše velmi sporé, takže pozorovatel, nemající kočičího zraku, mohl sledovat námi popisované událostí pouze s přesností nepřesahující možnosti lidského zraku v temné červencové noci. Tedy asi v úrovni nepříznivě pokročilé kombinace zeleno - šedého zákalu.

železné koše čnějící tenkrát pouze velmi sporadicky na nárožích ulic (plněné dřevěnými třískami, smolnými víchy, či pochodněmi) osvětlovaly (pokud vůbec) okolní prostory více než prabídně. Účastnící středověké noční promenády museli být naopak, dle příslušného zákona, vybaveni lucernou, či pochodní.

Každý, kdo nenaplnil literu zákona, byl nutně považován za krajně podezřelého, jehož je nutno okamžitě přísně pokutovat.

To, co se týkalo sporého osvětlení novoměstského rynku, však platilo pouze do okamžiku, kdy se neznámí turisté, přicházející z tajemné nicoty, rozhodli obstarat vlastní a podstatně účinnější městské osvětlení. Ale o tom později.

Za uspořádaným a početným jízdním vojskem "...vezen byl vůz přikrytý a železem dobře okovaný, nemající kol žádných a toliko po zemi vlekl se s takovým hřmotem, až domové se otřásaly a země pohybovala..."

Povšimněme si jedné maličkosti. Jakkoliv Adolf Wenig (Staré pověsti pražské) hovoří o vozu taženém koni, původní Slavatův text tvrdí že byl "vezen" a zcela bez kol se vlekl po zemi. Vůz bez kol, jenž byl celý zakryt a hustě pobit železnými pláty.

Co vše by napáchal obrněný pásový vůz nejen se středověkými domky, když i ty současné (s bytelnými základy) by se zaručeně otřásaly podobně.

Samohybný stroj lze s pohledu středověkého Pražana prozatím zavrhnout, neboť i ten současný má problém podobného ražení.

Nutně se tedy jedná o bájný příběh, jehož místo je pouze ve starých pověstech.

A tak se i stalo.

Nicméně příběh ještě zdaleka nekončí. Za kavalérií seřazenou "v pěkném pořádku" a pravděpodobně samohybným obrněncem....

Pokračování přště

Akce "Dobytčí trh" 1. část