Není tomu tak dávno, co jsem slíbil v článku "Čas tří Sluncí"... že se pokusím vyhledat nejen vysvětlení názvu Midgard země, ale i... A vlastně, když jsem začal pátrat po významu slůvka "Mid", nezbývalo nic jiného, než si ujasnit smysl a účel celého projektu "Midgard země" a porovnat s údaji mé databáze.
..."Léto (Лѣто) 957 518 - čas příchodů božských bytostí a počátek nového osidlování Země (nazývané Midgard. Gard - slovanské označení pevnosti, gradu, gorodu, opevnění. Po slůvku Mid se prozatím pídím.).
Jakkoliv musím být k pramenům informací pana Lavašova, ze kterého jsem čerpal časování události, o němž staří Egypťané hovoří, jako o "Zep Tepi" (Času Prvních. Příchozích božstev nulté generace.), velmi skeptický, je mým údělem zkoumat i nadále věci nemožné z náhledu možného.
Neboť opět přicházející.
Časování událostí (chronologické zařazování) je jedna z nejobtížnějších procedur (kterou se zabývám i skrze zpětné rozbory (reverzní inženýrství), porovnáváním všeho, co lze porovnat, již hezkých pár desetiletí. Zvláště událostí tak vzdálených a obsahově, pro nepřipraveného náhodně kolemjdoucího čtenáře, zásadně nepřijatelných. Jakkoliv na Váženého čtenáře nevybalím vše, myslím, že objasnění okolností "projektu Midgard", společně s možným odhalením tajemství Antarktidy, přiblíží stále ještě nejasnou osnovu dávných dějů natolik, že nám možná, říkám možná, usnadní pochopit stále úporněji a surověji prosazovaný model perverzních psychotiků ústící do masového šílenství skrze banskterizmus současného světového VIP managmentu.
Nezávislá historie podivně závislé Evropy
Země Zlaté hvězdy Margity© Zdeněk Patrick - Praha 2011
Co o fenoménu "Midgard" tvrdí Wikipedie třetího tisíciletí. Ve věku neuvěřitelné informační exploze. Cituji anglickou mutaci:
Ve staré norské literatuře je Midgard zaznamenaný jako Miðgarðr. Velmi starý vysoce germánský poem Muspilli o něm hovoří, jako o Middjungards. Tento název můžeme rovněž nalézt i ve staré anglické epice, či poezii jako Middangeard, později Middellaerd, a ještě později Mittelerde (Země Středu). Protogermáni nazývali Medja garda, též Meddila. Toto pojmenování pak používaly všechny germánské jazyky."
ProtoGermáni? Netajím se názorem, že žádní protogermáni, aniž pragermánský jazyk, a již vůbec starověký (ve vztahu k němectví), objektivně nikdy nemohl existovat.
A již vůbec v čase Midgardu, neboť "Boží spletení jazyků", dotované kořistí a římsko - otrokářskými sponzory, stále ještě leželo v daleké budoucnosti.
V řádově zcela nesouměřitelném časovém horizontu, než o jakém hovoří vikingská (odvozeně severská verze, řekněme dialektu Norsk), bájného příběhu, jehož marná pointa, se odehrála nikoli jen po osídlení Midgard země... Ale má své další a další pokračování...
Směřující do smyšleného(?) konce časů.
První, co mne napadlo: Prověřit slovo "Mid" skrze, příbuznou topografii. Většina takto, či podobně označených lokalit (např. MeduSlanion, Med u Slaniny), ale i nejedno jméno, nejeden z preslovanských rodů, byl pojmenován podle produktu, skrze který Slované prosluli "široko daleko" a který velmi milovali i hojně využívali: madhu (sanskrt) - med (medjed, medvěd, méďové - Medja, Medjani, Médové). Med milující a ve velkém také prodávající, neboť v oboru velmi dobří. Po celé věky. Med (i medovina) byl, vedle slaniny/špeku nadmíru dobře obchodovatelnou položkou. Aniž byl kvůli veverčím koškám zanedbáván lov Běl, za které jim protřelí kupci nabízeli tak mizernou cenu, že dodnes slýcháváme postesknutí: "Stojí to za starou belu." (rozumějme - "bělu"). Když medem (strdím) oplývající země, oblast, či opevnění (gard, gorod, grad, hrad) se stala žádanou, avšak i v čase Nečasu a mediálniho Temna II. snovou záležitostí českých Slávů.
Z téhož důvodu zavrhuji medovou variantu a pátrám dále.
Jak již řečeno slůvko gard je čistě R1a (slovanského) původu. Na jehož počátku stálo slůvko gorod, grad, hrad (odvozeně Hradec, Hradiště, Hradečany, Hradčany ohrazení, Ohradní atd..).
Nelze téže nevzpomenout termín nositelů y_DNK R1b (Čeltoi): Chorodz, jehož výslovnost se velmi přibližuje výslovnosti slovanské (Někdejší název Vyšehradu: Chrast, Chrasten, mající v dialektu tentýž význam, jako gorod). Srdce kraje, viz (sanskrt) hrd, hrudya - srdce, odvozeně hrdina, též srdínek a srdnatý.
Podívejme se nyní, jakými směry se ubíral skutečný vývoj názvu Midgard, jenž na samém počátku měl tvar Medja_gard"nebož pochází z prastaré norské (spíše vikingské) mytologie. K témuž si dovolím opět poznamenat (nebož "opakování je matka moudrosti):
Tvrdit ve třetím tisíciletí, že jde o prastarý germánský název, je stejné neštěstí, jako používat slůvko "germán" ve vztahu k němectví vůbec.
Zde totiž zcela evidentně vidíme propojení dvou ryze slovanských termínu медя гард medja gard. Dokonce i s skrze měkkou a ryze slovanskou vyslovnost) meďa. Nyní se podívejme, skrze y chromozom i na "germánské" Nory, o nichž víme, že rica Norsk byl ještě v 17. století slovanským dialektem:
Haplos - I1 - I2a - I2b - R1a - R1b -
Norsko - 36 - 0 - 1 - 28 - 28
Sverije - 42 - 0 - 2 - 23.5 - 21
Dánsko - 30. - 0.5 - 5 - 12.5 - 44.5
Česká r. - 11 - 9 - 4 - 34 - 22
Saxonie - 18 - 1 - 5 - 23 - 38
Mielsko - 9.5 - 1 - 3 - 24 - 36
Boiowarie - 9.5 - 5 - 3 - 9.5 - 48.5
Z přiloženému výběru z tabulek EU studie Y-chromozomu, sloužící k určení haplo skupiny příslušného národa jednoznačně vyplývá, že ještě dnes je v Norsku druhou procentuálně nejsilněji zastoupenou Hs R1a (Arij slovanský), společně s bratrskou R1b (Čeltoi). Zároveň si připomeňme, že odvozeně i Vikingové byli prastarého Arij_slovanského původu. Tedy Y chromozomu R1a (DNK). K možnému porovnání s národy, které budou v souvislosti s legendou o Medja gardu, ještě jmenovány, přikládám procentuální zastoupení jednotlivých Y_ chromozomu Hs i České republiky, jež má se západními Slovany, průběžně vyvražďovanými, či prodávanými militantními římsko katolickými bojůvkami do otroctví, společné nejen hranice, ale mnohdy i společné dějiny, co součást Českého království. Hovořím-li o srbské entitě (velmi nepřesně Saxonie, či Prusko, též NDR) dnes sever SRN, pak procentuální zastoupení R1a (Arij slovanské) je po bratrské R1b (Čeltoi) druhé největší, přes dlouhodobý proces vyvražďování Slovanů, jež probíhalo pod roužkou christianizace. Totéž platí i o slovanských Srbech na východě SRN, lokalitě kterou jsem označil ve zkratce "Mielčany - Mielsko (významově totéž, co jihočeské Milevsko). Při porovnání s procentuálním zastoupením Y chromozomu v ČR, je pro znalce historie výsledný efekt i logický, neboť velmi podobný. Pouze jih SRN (Boiowarie, Bojo_varie) je na R1a (slovanský) chudší, neboť v souvislosti s římským programem vykořenění původního obyvatelstva byly násilím přeskupovány celé statisícové kontingenty. Z jiných, pro Řím "obtížných" lokalit. Tudy se brali do Gálie i pozůstatky Rakotů, Čeltoi a Bojů po masakru v Panonii. Zatím, co nositelé Y_chromozomu haplo skupiny I1 (protogermánský) jsou procentuálně nejsilnějšími skupinami v Norsku, Švédsku a Dánsku, v Německu (Údajné "Germánii", rozuměj Prusku, Saxonii, Mielsku a Biowarii), se pohybují v průměru, či spíše pod průměrem ČR. Pouze Borusia, ač kdysi veskrze slovanská (dnes západní SRN), se liší nižším procentem R1a.
Y-DNK Hs I1 uváděná, co protogermánský chromozom, je očividně jen zbožné přání a snová záležitost. I když nikoli, kvůli skutečnému původu "němectví" - zcelavyjasněná. Rozhodně: tvrzení o protogermánském chromozomu je z hlediska objektivity studie mírně méně šťastné, než zcela nešťastné. Přesně tak, jako tvrzení o Čeltoi germánského chromozomu R1b, aniž je blíže vysvětlen mechanizmus těchto převelice zázračných proměn. Stejně nevhodné se zdá být setrvání na podvodu s termínem "Germán a Germánia", neboť prapůvodní prvotní význam, na zfalšovaných mapách Římské říše, spočíval v plánu anektovat území národů a kmenů jednotného jazyka, jež má být teprve ujařmen římským jhem - Jho, Jařmo - jarmen - džermen. Připomínám tvůrcům EU studie, že jediným lidem jednotného jazyka byli Slované, ale i... pravděpodobně dialektem odlišená větší část Čeltoi. A to až "pobělohorských" časů, přesněji: Do "Vestfálského míru". Když Nemeth - budoucí Němci byli, až do časů porážky povstání Čeltoi v "Galii", slovanskými jízdními bojovníky, kteří byli od mládi cvičeni v boji. Aby po skvělé nabídce Julia Cézara, přešli na stranu Římské říše, co dobře placeni žoldnéři. Sice možná... někdejší možní džermen - ujařmení Slované, avšak po pádu Říma základ religiozně motivovaného tuhého bojového řádu Frankonie, aby jejich snahy vyústily, skrze Jindru Ptáčníka, v mocenský agregát němectví, který si přivlastnil nejen slovanská území, ale i mnohé legendy slovanského etnika. Včetně původně nepříliš lichotivého významu džermen (German, v nově přiřazeném významu:
Příbuzní, bratranci jednotného jazyka).
A "Namdžín (Nemeth)", s uměle vytvářeným newspeakem, se po dlouhý čas nebyli schopni domluvit sami mezi sebou, rod s rodem, mnohdy i soused se sousedem jinak, než stejně umělohmotnou, byť od časů Julia Césara, již pokročilejší latinou.
Z téhož důvodu všechny slovanské národy, pokuď ovšem nevyzrazují utajované skutečnosti nejmenovaného uskupení, označují tyto neobyčejné zvláštnosti v souhrnu "němým jazykem" (viz němčina, Němec).
Říkám v souhrnu a mám na mysli téměř zapomenutou zvláštnost, kterou připomenu v jiné kapitole: Jednotlivá slovanská slova, byla ve skutečnosti větami, čísly, či oplývala slabikami vyjadřujícími určitou utajenou podstatu. Zatímco jednotlivá písmena (buki) měla přiřazené mimo čísel další významy.
Vraťme se však k staro norské legendě, či spíše ryze Vikinské (R1a) báji o Medja gardu - v původním významu: "Medja opevnění" Země (Medjagard Země), které bylo obklopeno vodami oceánu.
Avšak pozor: Medju - čti Medžu, lze pochopit jako české slůvko "mezi" ("medžu"). V této variantě lze označit "Medjagard", jako Zemi "Mezi_opevněními". Přičemž skupina reprezentovaná panem Lavašovem hovoří o naší planetě, co "Midgard zemi". Uvidíme...
Nejpříhodnějším označením, vycházejícím vstříc i současnému německému: "Mittel" (Střed), se mi jeví Medju - čti Medžu (Mezi, slovenské "medzi"), jako velmi přijatelný, neboť umožní posun k dalšímu významu: "Středové opevnění", či Střed opevnění. Opevněný Střed. A ještě lépe: Středobod celého opevnění (Velín?)...