| Hlavní stránka | TOP 50 | Weblinks | Ankety | Vyhledávání | Čtenáři |

  Hlavní menu
To nejlepší od ZP
Hlavní stránka
Vydané knihy
Ankety
Teorie relativity


Rozšířené vyhledávání

  Altaj - záhady RF

  Obsah:

Glosy
Janova Apokalypsa
Chaldejské eposy - Necronomicon
Chemtrails
Kdo je kdo?
Knihy Zdeňka Patricka
Michael de Nostradam
Mobing a elektron. teror
Teorie relativity Zdeňka Patricka
Slované, realita legendy a mýty:
Z českých dějin
Slovník zakázaných slov
Tichá válka - Mobing
U.F.O.
Volná energie

  Vyhledávání

Hledej
v Dýmajícím zrcadle!


Česká KanadaPenzion UbytováníChatyJindřichův Hradec ubytováníLevné ubytováníChata Česká KanadaJi?ní Čechy chataKun?akKomorníkZarybněnostStrmilovCyklistikaČeská Kanada Penzion

  Informace

Dýmající zrcadlo
Zdeněk Patrick
Copyright © 1994 - 2006
cs.atari.org
BeepEdge

  RSS novinky.cz
RSS Novinky.cz TOP 50

  RSS Beep Edge
RSS Beep Edge

  Web Dýmající zrcadlo:


Dýmající zrcadlo

  Doporučujeme...


Blaník 1
Blaník 2
Blaník3
Sborník nezávislých Foglarovců č. 8 2019
Sborník nezávislých Foglarovců č. 7 - 2018

Sborník nezávislých Foglarovců / č. 8 - 2019

">Kdo je kdo?
Knihy Zdeňka Patricka
Michael de Nostradam
Mobing a elektron. teror
Teorie relativity Zdeňka Patricka
Slované, realita legendy a mýty:
Z českých dějin
Slovník zakázaných slov
Tichá válka - Mobing
U.F.O.
Volná energie


  Horká linka

... Den mluvících kamenů (3 knihy v 1) ...


Bezbřehý pocit beztrestnosti...
Vydáno dne 12. 03. 2008 (2259 přečtení)



Cítí? to také tak, nemilý soudruhu sousede?

Jak dovybudovat Apokalypsu.© Zdeněk Patrick 1973 / 2008

Viděl jsem mnohé podivnosti, z nichž některé si již opět pro jistotu nepo?eptám ani do vlastního ucha. Nikoli, že bych se obával svých zážitků.

Spíše jen proto, že běh světa se vydal opačným směrem, než jsme kdy při svém zrození, ale i dlouho po té, věřili.
Některé jsou více, nebo méně nesdělitelné, jiné neuvěřitelné a jejich pravá podstata se projeví až po mnoha, mnoha letech.
Dovolím si nyní pro mírné odlehčení vyprávět jednu z banálních příhod, ve které jsem byl téměř hlavním protagonistou.

Bylo za časů, kdy jsem při několika zaměstnáních hrával moderní country. Mů?u se ?pochlubit? i několika singly a snad i jedním elpíčkem.

Zejména pak promarněným časem!
Z domova jsem odjí?děl vždy ve večerních hodinách a vracíval jsem se mnohdy k časnému ránu. V duchu si probírám kolikrát jsem byl vlastně v nočních hodinách přepaden k podivnému boji vycvičenými dospělci, nebo naopak odvážen autem Sboru národní bezpečnosti na místa mnohem vzdálenější, než bylo mé skutečné bydli?tě.
Jen proto, že jsem nenosil občanský průkaz? Kolik bezpráví jsem viděl při svých nočních, respektive ranních návratech.
Byl jsem mladý a tak jsem pouštěl mnohé z ucha do ucha.
Pohříchu však z obtížně vymazatelnou pamětí...
Když nastal čas sumarizace a já s překvapením zjistil, že vše má jeden společný jmenovatel, tedy právě ten, jež si dnes, jak jsem již řekl, nepo?eptám ani do vlastního ucha.. neboť se tiše koná dál. Dokonce nasílen, tak jak postupuje všeobecná ztráta soudnosti. a kymsi vnucované zvrhlosti. Jednou z mnoha položek v čitateli bylo setkání s jedním z ničemů, jehož čin se v mé mysli převaluje vedle řady podobných, jež každý svým způsobem zanechal v mé mysli hlubokou rýhu.

Jednoho zimního večera jsem vyrazil za svým, dejme tomu ?koníčkem?. S kytarou a nasměrován již na Ohaře, kde jsem dělal svého času kapelníka.

Autobus mi ujel "před nosem" a tak jsem mrzl s vidinou, že další přijede, když rudí bohové připustí, za půl hodiny.
Nicméně, zčista jasna, z nepřijatelného směru přijíždí prázdný autobus bez čísla i udání konečné stanice a řidič mne zve dovnitř!
Připomínám, že je to v době, kdy byli ?autobusáci? nějak stabilně na?tvaní. Vystoupit a nastoupit se muselo proběhnout dílem okamžiku. V opačném případě jste, s přivřenou nohou, či nákupní ta?kou, byl vláčen několik dlouhých vteřin po dla?bě.
Překvapen jsem se otázal nezvykle laskavého řidiče, zda je to autobus ?tam, kam směřujiž. Jasně a již jsem frčel v prázdném autobusu. Já a překvapivě (na onu dobu) laskavý autobusák.
Na příští zastávce nastoupil vrávorající opilec a po jisté proceduře se mu podařilo usadit se na jednom ze sedadel.
Ale to již jsme uháněli dál.
Blí?ící se zastávka jej opět přiměla vstát a kymácet se autobusem směrem k zadnímu východu.
Autobus zastavuje a opilec nevěřícně vystrkuje hlavu ze dveří do nepříjemného nočního mrazu a ne a ne vystoupit.
Vzduchový ventil zasyčí, dveře přivřou opilcovo tělo tak, že hlava trčí ven do mrazu a sněhové metelice, tělo je pěkně v teplíčku. Tedy v souladu s mými tézemi o vlídných autobusacích. Krk oběti byl pevně sevřen v souladu se zavedenými lidovými zvyky.
A již frčíme dál a mne zůstává v paměti překvapený obličej, jež si právě odplivává do venkovní lednové fujavice. Váhám. Nejsem ten, jež by se vmě?oval do cizích záležitostí. Nicméně fujavice a mráz, zejména pak hlava trčící do mrazu, mě připomněla moji někdejší křesťanskou výchovu. Dodal jsem si odvahu a potácím se směrem k řidiči: ?Pane, někomu jste tam přivřel hlavu!
Je?tě nedávno vládný autobusák krátce pohlédl do zpětného zrcátka, mávl rukou a ?lápl na plyn.
Potácel jsem se zpět, abych se opět usadil na svém vyhřátém místečku. Konečně, již se blíží další zastávka.
Avšak co to? Autobus nestaví a hlava opilcova stále trčí do nepohody.
No co, řekl jsem si. Udělal jsem vše, co bylo v mých silách a možná i v kodexu socialistického budovatele asakra zatraceně předražených zítřků.
O to více jsem pozoroval opilce. Ten si uvnitř autobusu strčil ruce do kapes, a venku si jeho hlava pískala nějakou písničku. Vylo?eně pobaveně se rozhlížela sem a tam, jakkoliv sněhová fujavice zalepovala její oči. Po chvíli jsme se blížili k další stanici, pro mne přestupní a pro opilce - sněhuláka zřejmě cílová. Autobus vzápětí odfrčel, k mému údivu, úplně jiným směrem, než tvrdil řidič. Jak přifrčel tak i odfrčel.
Hlavně, že jsem někam dojel, řekl jsem si!
Poodstoupil jsem od silnice do stínu stromů a sledoval další opilcovo počínání.
Ten, po chvíli potácení se na místě, pojal náhle úmysl dopotácet se na druhou stranu městské komunikace. Nikde ani živáčka. Jen ve vzdálenosti 400 metrů parkovalo jakési auto, jež se náhle dalo do pohybu naším směrem. Opilec se již přepotácel přes ?ulovou krajnici a vstoupil do vozovky.
Říkám: ?Pane, dejte pozor, jede auto!?
Opilec jen mávl rukou, nicméně zbystřil a potácel se jen (z pohledu jedoucího auta) v relativním bezpečí levé krajnice, když neosvětlené auto jelo spořádaně po pravé straně.
A nyní přichází pointa příběhu (jak jsem si naivně tenkrát myslel).
Vůz viditelně zrychlil a i nadále se jeho rychlost zvyšovala. Opilec se stále potácel v těsné a bezpečné blízkosti krajnice a mne řidič auta nemohl vidět.
Tu, zcela nečekaně, zamířilo auto do protisměru a nabralo přímý směr... přímo na opilce.
Ten natáhl ruce před sebe a řval: "Hele, hele, von mne chce zabít"!
Šílený náraz a opilec přelétl ve výši tří metrů přes auto a bezmocně se rozplácl na silnici.
Auto pokračovalo šílenou rychlostí dál, nyní již zajelo do správného směru.
Vyběhl jsem ?okován ze stínu a díval se za odjí?dějícím vrahem.
Řidič mne zřejmě spatřil ve zpětném zrcátku a zastavil. Přičemž zapnul světla a já viděl, že je to nájemné Taxi.
Taxikář vystoupil a vydal se ke mně. Dělila nás nyní vzdálenost asi 100 metrů. Koutkem oka jsem viděl, že bezmocně le?ící opilec sebou začíná mrskat a pokouží se vstát. Je?tě sly?ím jeho ?alující slova: ?Von mne chtěl zabít?!
Již z dálky malý zavalitý komunistický ničema na mne volá: ?Viděl jsi to soudruhu, on mi tam vlez!? A s rukou v náprsní kapse kožené bundy se ke mně blížil a mlel si svoji tezi o tvrzení proti tvrzení.
Nel?ete pane, vy jste jej chtěl zabít a proto jste, zcela úmyslně vjel do protisměru. až ke krajnici jste musel zajet!
?Co l?e? syčákuž, a již cosi vytahoval ze zdánlivé kapsy. Zahlédl jsem pouzdro a rukoje? zbraně. Nicméně rozčileně jsem opakoval to, co jsem viděl. Řval jsem na něj, že je vrah! Na opilce jsem zcela zapomněl a co bylo divné opilec se vypařil během naší hádky. Snad do blízkého kukuřičného pole.
Právě přijíždí můj autobus a mrňavý taxikář se obrací a utíká k svému vozu a okamžitě odjí?dí.
Nechám autobus autobusem a jdu se podívat ke kukuřičnému poli. Nikde nikdo. Jsem sám, mírně řečeno ?na větvi?, na autobusové zastávce u Thomayerovy nemocnice. Mírně sně?í a není a kupodivu nebude nikoho, kdo by naslouchal pravdě!
V užích mi zní slova mrňavého soudruha taxikáře: ?Pří?tě dr? hubu a krok?!
Stojím v mrazu a dívám se na protější stranu, na autobusovou stanici, kde na mne čekávali popůlnoční násilníci, s nimi? jsem, jsa tenkrát mladý a svalově poctivou prací vypracovaný, lehce poradil. Ne tak se členy SNB, kteří mne s urputnou vizá?í odvá?eli, právě z této stanice, kamsi do daleka, abych se pěkně prošel, když nenosím občanský průkaz!
Právě v ten den, ten samý čas, kdy moji ženu právě odvá?eli do porodnice. Díky vzácní soudruzi!

Jak z toho, když i při banální změně bydli?tě orgáni SNB bužili obužky vedle pa?í, které jsem měl povinně na stole!

Ani u přátel jsem nenalezl svým vyprávěním pochopení a tak je marné vědět, že jsem nikdy v životě, a zcela určitě v zásadních věcech, nikdy nezalhal.
A to byl ten večer, kdy jsem se na dlouhá léta odmlčel a přestal vyprávět o čemkoli..
Nicméně podivné náhody, snad jsem všímavější, kdo ví, pokračovaly i nadále!
Mnohdy ještě podivnější!
Shodou náhod se malý obtloustlý taxikář stal, po několika letech, dokonce mým nedalekým sousedem a kdy? se odebral na věčnost, jeho skvěle prosperující potomci jsou jistě, na rozdíl ode mne, ozdobou jejich současného Zlatého věku.
Čest práci ostatní nemilí soudruzi sousedé!
Proč máte stále ten zřejmě neodbytný dojem... Ten jaký prokazatelně máte!
Přičemž vůbec nemám na mysli ty poctivé lidi, kteří se vždy živili jen tvrdou poctivou prací!
Nikoli organizovaným mobingem, ?mírováním, drancováním rodné země a sprostými podvody!



Celá tisková zpráva | Komentáře: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

  Knižní novinky






DMK
DMKEL

  Závislý výzkum agentury Step by step
Chcete zrušit změny času?

Ano (795 hl.)
 
Ne (561 hl.)
 
Mo?ná (517 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 1873

  Novinky
10.01.2018: Orlík

04.11.2017: Den mluvících kamenů

Nezapomenutelná kniha se širokým a hlubokým obsahem sdělení, ke které se budete stále vracet. Téměř 500 stran celobarevného tisku A5 na křídovém papíře.

Poštou na dobírku stojí 500 Kč + poštovné a balné a objednat si ji můžete zde.

Dojde asi do 3 dnů.

20.03.2008: Pamatujte tyto dny a pozorně naslouchejte
17.02.2008: Průběžně doplňovaná databáze jevů nad ČR

  Teorie relativity
Originální teorie relativity Zdeňka Patricka

Teorie relativity aneb, co Eistein posmrtně je?tě nevynalezne... Více


  Statistika

31.7. 2020 - 5 397 584
31.7.2020 4 147 926
31.7.2020 1 106 298
31.7.. 2020 - 143 360

Netio4

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS
Layout: Beach - verze 1.1.0