Vezmeme diedky na ramena, aneb československým nářečím vzali dietky na ramena...

Socha zobrazuje Aenáše prchajícího z dobyté Troje, po podrobnějším zkoumání zjistíte, kde pro Bůh Řekové vzali vyprávění o Iliadě a Odysee, když vytesali dítě odrostlejšího, věku aniž by vůbec objednavatelé tak pracného díla, jakým tato socha bezesporu je, rozeznali nuance mezi slovanskými dietky a českými dědky...

Z Týru pocházela i spanilá krasavice Dídó, zakladatelka a první královna Nového Města (Kartága), jedné z kolonií, kterou skrze Dídó Vjeničané / Féničané na severu Afriky založili. Dídó, dcera tyrského vladaře Běluse II., jenž musí být v rámci dokonalého rukodělného spletení jazyků, odvozeně prý i ve prospěch kvalitnější orientace v historii, nazývaného též velmi srozumitelně: Možná možný Muttoiall.

Příběh Dído začíná kolem pokladu jejího náhle zesnulého (v hamižnosti Pygmalionem zavražděného) manžela Suchoje, za který odkoupila v Lybii tolik půdy, kolik lze obehnat kůží z jediného býka. Jak úzké byly ty proužky, na které Dídó kůži býka rozřezala, lze lehce odhadnout od velikosti Nového města / Kartága (Trojpolí tehdy i dnes), které vzápětí, na severu Afriky, ve jménu všech Vjeničanů / Féničanů, vzápětí založila.

Leč... juž na slavnou scénu přijuchá slavný válečník z bitvy o Troju I. (původní bitva o TroJavi / Trojí svět - Ajnáš (Aienas), který se stane Didiíným (Dídoniným) osudem. Zamilovaná, leč Ajnášem lhostejně opužtěná krasavice Dídó, si v návalu smutku vlastnoručně tělem prožene Ajnášovu dýku, či meč. Ajnáš nedbá a spěchá dále, v souladu s proroctvími, založit Lácio (Látijo, Lacino), neboli později dnešní Řím. Ten Řím nechť vezme vážená čtenářka i stejně vážený čtenář na lehkou váhu. neboť tak se Ajnášova právoplatná manželka určitě nejmenovala. Nanejvýš její královský otec jménem - Lacina?

(Dle bájného Latina, jehož jméno čteme dle archaického vzoru Lácio Roma - Lacina? Nikoli tedy Laccio (Lačio), neboť na své životní pouti potkáváme nikoli plémě lačinské, nýbrž latinské. Ačkoliv ani to neexistuje, co Origins.).

A kdo tedy v té době, ale i dávno minulé, velmi dávno před Vjeničany / Féničany, od časného neolitu (tzv. doby kamenné) byl zcela prapůvodním obyvatelem kontinentu, zvaného dnes (Vlastně teprve od pseudoromantického 18. století...) Jevropa, jsem si dovolil připomenouti v jiné rozpravě.

Autor Iliady znal zdroj?

Pak socha patří mezi komiksové postavičky starověku s velkou špetkou humoru na ramenou.

Komiks je ryze záležitostí československého nářečí? A co ještě? Třeba celý panteon bohů, který se postupem času bitvy o Tróju účastnil, tak jako Kuružetry. Podotýkám, že Aeneáš a Sybila, byli v podstatě také spoluzakladateli i starověkého Říma, který svou architekturou připomínal spíše Ninive, Vavel a On na Nilu, který má díky slovanským stavitelům velkou podobnost s Vltavou v Praze. Zmínka o původu Čechů je i v životopise Vitae Caroli