|
![]() Vydáno dne 17. 05. 2016 (5136 přečtení)
![]() Vítězný oblouk v Prochorovce (na počest slavného vítězství Rudé armády v závěrečné tankové bitvě v Kurském oblouku), se symbolem: Sv. Jiří zabijí zmej. Jura / Jaro, bájný všeslovanský kníže zabijí Černého Idola / Draka
Odkaz prezidenta Československé republiky Dr. Edvarda Bene?e © smit.wz.cz, Praha 2016 Vážení spoluobčané, v době nedávné jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, tj. dekrety prezidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 - 1939. Vědom si neblahých zkušeností našeho národa, zejména z 2. světové války, zanechávám vám odkaz, ve kterém vás varuji před možnými pozdějšími po?adavky na znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli po právu na základě mých dekretů z naší republiky odsunuti. Mů?e se stát, že mé dekrety vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války budou s odstupem času revan?isty prohla?ovány za neplatné. Mů?e se stát, tak jako v minulosti, že se najdou "čeští vlastenci", kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu. Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopus?te. Hitlerové odcházejí, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává. Mohou se najít vlastizrádci, kteří budou opět usilovati o odtr?ení Slovenska od Čech. Bylo by to po?lapání odkazu našeho prvního prezidenta Československé republiky Tomá?e Garrigua Masaryka a jeho spoluzakladatele Milana Rastislava ?tefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů. Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost, a potrestejte všechny případné vlastizrádce, až je to kdokoliv a v kterékoliv době. Vá? Edvard Bene?.BHAGAVADGÍTA © smit.wz.cz, Praha 2016 Volný výběr překladu Rudolfa JaníčkaArjuna (v již neudr?itelném čase, krátce před Kuružetram, strašné bitvě na Kuruovském poli. Česky též Kurském poli), nalehavě prosí svého vozataje: "Kr?no, zajeď mezi obě vojska, abych si prohlédl bojové řady svých úhlavních nepřátel dříve, nešli se s nimi utkám. Dovol mi spatřit muže, kteří sem přišli se mnou bojovat, aby se zavděčili synům zlomyslného." I zajel Kršna se svým nádherným vozem mezi obě vojska. Zastavil před Bhí?mou, Drónem a ostatními vladaři světa, a řekl: "Pohleď, Arjuno, jak všichni Kuruovci tu vytáhli do boje proti tobě!" Arjuna spatřil v obou vojích své příbuzenstvo, učitele, syny, vnuky i přátele. Rozestavěné proti sobě. Jak je tak viděl, zmocnil se ho hluboký soucit, a ve velkém zármutku pravil: "Kr?no, když vidím před sebou své bojechtivé příbuzenstvo, celý se třesu, vysychá mi v ústech a je?í se mi vlasy. Luk Gándíva mi padá z rukou a ků?e mě pálí. Nohy pode mnou klesají a mám zlé předtuchy. Nevidím nic dobrého v tom, že mám zabíjet vlastní příbuzné, ani netoužím, Kr?no, po vítězství, po vládě, ani po světských radostech. Jaký bych měl užitek z hodnosti královské, Ochránce vesmíruž K čemu by mi byla radost a dokonce i sám život, jestliže ti, kteří touží po moci, radovánkách a rozkoších by měli v boji ztratit život a štěstí? I kdyby mě chtěli zabít, Kr?no, nechci je usmrtit, ani pro vládu nad třemi světy, tím méně pro vládu nad touto zemí!" Co získám, Kr?no, kdybych zahubil sto synů Dhrtará?trových? Kdybychom zničili naše nepřátele, uvízli bychom přece sami ve spárech hříchu! Jaký bychom z toho měli prospěch, kdybychom vyhladili své vlastní příbuzenstvo? Jestliže nevidí tyto chtivé duše zločin ve vyhlazení rodiny nebo v nepřátelství k přátelům, proč bychom měli my, kteří tyto věci tak jasně chápeme, Kr?no, spáchat tentýž hřích?
Upadá-li rod, upadá jeho odvěký řád a obřady, rodové tradice a hrozí mu záhuba. Není-li dbáno zákona, Kr?no, a nejsou-li ženy mravné, nastává mísení kast.
Jem přemo?en bezmocností a má mysl je zmatena. Sna?ně tě prosím, osvětli mi, z čeho se rodí mé dobro! Jsem tvým ?ákem, pouč mě, v tobě hledám útoči?tě. Pláče? pro ty, kteří si nezaslouží tvého soucitu, Arjuno. Ačkoli mluví? moudře, ti, kdo? jsou ještě moudřejší, netruchlí ani pro živé, ani pro mrtvé. neboť nikdy se nestalo, aby nebylo Mne, ani tebe, ani těchto králů. A nikdy nebude, abychom kdy přestali být. Tak jako vtělená duše prochází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také po smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nedá zmást. Narodily se jako nepřátelé tohoto světa jen proto, aby jej ničily. V jejich tepnách vře s?íravá žádostivost. Tonou v marnivosti, domý?livosti a okázalosti. Podlehli klamu a věčně bloudí v kole svých hříšných činů. Toto bohatství jsem získal dnes. Tohoto cíle dosáhnu zítra. Toto štěstí je mé a sousedovo bude také moje. Tohoto nepřítele jsem zničil a ostatní nepřátele zničím také! Já jsem pán, raduji se, všeho jsem dosáhl, jsem mocný a šťastný! Opojeni pánovitou pýchou a bohatstvím, vykonávají oběti jen podle jména, jen pro okázalost a nedbají jejich pravého účelu. Posedlí zlobou, sobectvím, panovačností, nestoudností a lakotností, tito zlomyslní lidé nenávidí každého. Zbloudilé duše, klesající na nejnišší stupeň společnosti, vrháni stále a stále do tohoto světa, aby se tu rodili z lůn démonských. Zapleteni do tenat věčných zrodů, řítí se stále hlouběji a hlouběji do propastných temnot. Trojí branou se vchází do pekla - branou neřesti, branou zloby a branou pa?ravé chamtivosti. Poznámky pod čarou Kuružetram, bitva vedená nejen psychotropními, zvukovými, pulzními, jadernými zbraněmi, ale i hrůznými sedmero zbraněmi ?ebettu. Bitva Panduovců a Kuruovců nepochybně byla vyvrcholením strážné a celé věky trvající války s parazitujícími entitami Vědoucích (Daémonů). Války, do které je nutné započítat i Rama jánu, či zničení Hyperboreje. Závěrečná bitva na Kurském poli (Kuru ?etra), vedena dodnes nesouměřitelnými zbraněmi, byl vlastně zdánlivě závěrečnou bitvou, která měla ukončit celá tisíciletí válečných střetů, vedených v celém v pásmu života této planety. Bitva v níž přišlo o život 1 miliarda 860 milionů lidských bytostí. Bitva na Kuružetram je datována rokem 3 140 př. n. l. (Indie, viz epos Mahábhhárata). S katastrofálním následky, které dospěly během necelých 40 let do věku kali jugy Stalo se tak 13. února roku 3 102 let př. n. l. Právě tehdy, podle nejvyšší indické kasty brahmanů (mimochodem nositelů Y_chromozómu Hs R1a Arij slovanský - zde kastovní "anáryajužtam", jinak ve smyslu orátaj, orjan, oráč, ori či chcete-li deméter. Se vší pravděpodobností byl Arjuna, starým otcem Ori, Arij Jarunou, jehož jeden ze synů ?ček, byl praotcem kmene Čechů.), nastalo černé období Kali Juga. Kalný, či temný věk l?í, podvodů, úplatků zlatými padáky, gangů s korupčními velkohnízdy, či podivnými organizacemi propagujícími fašistické válečné zločiny, humanitární bombardování a šílenosti světa asociálních křečí. Celá tisková zpráva | Komentáře: 7 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS
Layout: Beach - verze 1.1.0