Horko těžko se rodí "nové" odvětví - elektromobily.
Nadchly mě výstavy elektromobilů a elektromotocyklů, které se konaly loni a letos na pražském výstavišti. V této souvislostí nabízím několik postřehů a zkušeností.

Na začátek nabízím zajímavou prezentaci (9,5 MB soubor ppt) odborníků, na slovo vzatých v oblasti vývoje elektromobilů, který je v současném systému stále ještě v plenkách.
Na rozdíl od našich západních i dálně východních sousedů.
Zde nabízím existenci návrhu prototypu "dieselelektrické lokomotivy" na čtyřech kolech, který je i mimochodem předmětem zájmu a výzkumu na katedře Elektrických pohonů a trakce FEL ČVUT. Jedná se o patent ČKD, který dodnes jezdí na českých drahách, s tím rozdílem, že motor z Tatry byl nahrazen, jako v prototypu hybridního Volva z roku 1991, dieslovou mikroturbínou s 98% účinnosti spalování paliva. Účinností, kterou disponuje i veškerá elektrická část vozidla. Dost podstatný rozdíl v porovnání s 15% účinností spalovacích vynálezů 19. století (vyšší udávaná účinnost výrobci je jen hra se vztažením k 100% účinností parního stroje, který má však podle někoho jen okolo 45% podle jiných 18%)

Největší plus elektromobilu, krom účinnosti, spatřuji v minimálních nákladech na provoz a údržbu, a to s použitím přírodních zdrojů energie. Jako jsou solární panely, větrné elektrárny atd. V neposlední řadě i šetrnost k okolí i přírodě a uchu lahodící tichý chod

Za dočasné nevýhody považuji několik set let starou technologii skladování elektrické energie, tj. baterie (akumulátory) a výsledný malý dojezd. Vývoj však, jak bývá dobrým zvykem, všude jinde jde mílovými kroky vpřed.

Při velkém množství elektromobilů sice hrozí navýšení elektrosmogu, avšak ten lze eliminovat např. i zpětnou rekuperací. Podle mých měření se jedná o mikrovlny, vzniklé s největší pravděpodobností z jalové složky napětí a proudu. Nezbytné k magnetizaci, jakkoliv nekoná žádnou práci.