Víme skutečně, co se to vlastně děje?

Již druhým rokem pozorujeme, na několika od sebe vzdálených místech, zajímavý úkaz: Monotonní bzučení o stejném kmitočtu, přicházející z volného prostoru, jehož hlasitost kolísá, aby signál zcela vymizel a vzápětí se obnovil, co do hlasitosti na stejné intenzitě.

Po jisté době jsme na jednom z pozorovacích míst zjistili, že kovová konstrukce dětské houpačky rezonuje s onou sly?itelnou frekvencí a navíc se intenzita hlasitosti zvuku navy?uje při relativně bezmračné obloze. V okamžiku, kdy mrak zakryje Slunce, zvuk ustává. A naopak. Což však nelze vzít, vzhledem k malému počtu sledovaných hodin, za bernou minci.

Další podivností, kterou jsem v této souvislosti zaregistroval je pragmatické obklíčení zmíněného článku zhovadilými komentáři, jejichž záměr je úděsně prostinký - mimo hlupství i preventivní destrukce možné pravdy. Podobný snahám, neadresných tvůrců norem (?) stejně vyladěných frekvenci el. motorků, běžně používaných při domácích i zahradních pracech.

Právě ve spojitosti organizovanými televizními světelnými ataky (je? rada pro TV vysílání nezákonně toleruje), masivním rozséváním chemtrails, se jeví přesně naladěné bzučení a rezonující ocelové konstrukce, nehlučné světelné efekty na noční obloze, stejně podivné, jako se jeví přesně globalizovaně načasované finanční machince s příslušnými mediálními masá?emi.