Motto:

Lingua slavica - jazyk slovanský - Všichni Slávové (Slované, Vendové, Veneti, někdejší Borejci a Antové a patrně i někdejší Skýtové) hovořili stejným, či velmi podobným jazykem, z něhož povstala staroslověnština (jež byla, přispěním věrozvěstů Cyrila a Metoděje, jako první vedle latiny, řečtiny a hebrejštiny, liturgickým jazykem).

Jazyk z města bohů

© Zdeněk Patrick 1994

Země zlaté hvězdy Margity 1.díl

Specifikou nově příchozích slovanských rodin, rodů a kmenů do střední Evropy, respektive Čech, bylo nenásilné propojení s původními obyvateli této krásné země. Nově příchozí Slávové si brali ženy z devíti kmenů Goméra. Zejména z kmene Arij Bojů a Keli (údajné keltské kmeny sídlící na území nazývané občas i "Velké Charvatsko". Území, jehož nedílnou součástí byly i české země).

Jedinečným důkazem tohoto fenoménu jsou dodnes námi používaná Golaď /Čeleďoj / Celtoi slova, pohádkový svět, podivuhodné názvy místních lokalit, hor, pohoří, řek, potoků, jezer i jezírek..

Legendy, pohádky, lidové zvyky, některé svátky, používání charakteristických hudebních nástrojů i způsob hudebního cítění jsou dodnes z tohoto spojení zcela jasně patrné.

Povstal zde národ, jenž je navíc obohacen nejen proudem stejné krve ze staré Vindie, ale i netknutelnostmi staroegyptské a mezopotamské provenience.

A navíc i nejstarším jazykem světa - jazykem bohů - sanskrtem (Sanskrt bhaša Nagara).

Seškrtaným jazykem z města bohů, kterým byly napsány prastaré védy (vědy), šástry (nauky, např viz. Vimanika Šastra - nauka o létání), ale i prastaré eposy.

Přestože dobrovolní brigádníci a zemští škůdci tvrdohlavě žvatlají cosi o nutně germánském původu některých českých slov, opak je drtivou pravdou.

Právě čeština a slovenština i staroruština jsou ze všech jazyků světa nejblíže sanskrtu.

Fenoménu, starému několik tisíc let.

Staršímu, než nejstarší dochované památky čínské kultury.

Jistě? Čeština má (se sedmi pády) jiná specifika ohebnosti, než má sanskrt se svými deseti pády (zde opravuji na devět pádů). Nicméně porovnejme sami vzájemnou podobnost češtiny a sanskrtu (povšimněme si rovněž z čeho povstala česká specialita - infinitif (např. hrabati, čekati, plavati atd).

Avšak dříve než tak učiníme vrhněme se na tak obyčejné slovo, jakým se zdá být výraz "omšelý".

Prozradím jen, že se jedná o záměr, jež může mnohým z nás dokonale přiblížit, oč v češtině běží..

Je to totiž výraz, který stále používáme a jehož pravý význam mnohým z nás již dávno vyšuměl do ztracena.

Takže se nechme překvapit:

Omšelý - omechovaný, omešený - výstižné označení času, jenž musel vyšumět nad balvanem, potažmo zpustlým bezdomovcem, či naopak zbožným poustevníkem Ivanem, než docela obrostl mechem. Umění zestarat tak, aby se na mně uchytil a vyrašil mech.

Omeším seš Omechuji seš Omším?

Omšelý - přeneseně obrostlý stářím, zestaralý tak, že i mech na něm bez problémů roste. Snad i proto, že opuštěn obroste mechem a téměř zcela zpustne, respektive obroste stářím.

O - mchelý Přičemž písmeno "o" nám oznamuje, že se v rámci zpustnutí zcela omechuji kol dokola, mš (mch - ch změkčené na š).

sanskrt (sanskrt) - se_škrt_án, seškrtán, zoškrtán

agni, bůh Agni (sanskrt) - ogoň (agoň), oheň viz Agnes, Anežka, Anička znamená vlastně Ohnička

agnišča (sanskrt) - ohnišče, ohniště

aňjali (čti andžali) (sanskrt) - sepětí rukou viz anjeli, andělé

obhaya (sanskrt) - obava

bha, bhati (sanskrt) - zářiti, porovnejme se slovem zářiti české slovo báti a hledejme souvislosti s ozařováním.

bha_svant (sanskrt) - zářící. Viz slovanský bůh Slunce, zlatohlav, obavy vzbuzující zlatě zářící Svanto_vít bog. Jeho socha stála kdesi poblíž knížecího stolce a obětního oltáře, asi tam, kde je dnes chrám Svatého Víta bhrtaka (sanskrt) - sluha, sloužící, viz jméno Barták

bharya (sanskrt) - baryšňa - žena, manželka

čaru (sanskrt) - krásný, čaro, čarokrásný, čarovný

čintamani - myslící drahokam, pocitový klenot, černošedý kámen starých Venedů (Slovanů) zářící ve fialovém spektru

cint, čint, (sanskrt) - mysl, myslet viz český zbytkový obrat cintati si rozumy

čintyati (sanskrt) - mysleti

mani (sanskrt) - drahokam, klenot

čitta (sanskrt) - mysl viz české "pocity"

cintita, čintita (sanskrt) - vědomí, mysl

bhratar (sanskrt) - bratr

bhumi (sanskrt) - země, Bhumia, Bohemia

brav, braviti (sanskrt) - prav, praviti

vybraviti (sanskrt) - vyprávěti, vysvětlovat

da, dadati (sanskrt) - dadí (dadút), dáti

dhayati (čti dhajati - sanskrt) - dojiti, sát cucat viz dojče

danda (sanskrt) - hůl, trest, viz české jméno Danda

deva (sanskrt) - bůh, pán

dévi (sanskrt) - bohyně, paní, děvy, též diva (později po christianizaci hanlivě divá, divoženka i divous) od dévi odvozeně Djevice - Djvice - Děvín, sídlo vznešených duchů, děv, též dev a dévů.

devata (sanskrt) - božstvo viz devět tajných božstev a slovanské devatero kvítí

divasa (sanskrt) - den viz dívá se

dina (sanskrt) - den (dan strsl.)

dharma (sanskrt) djarma - jařmo, jarmo (strslov), rámě odvozeně jermen - řemen, arme (angl) - zbraň, armed (amgl) - ozbrojen, irmo (rusky) - rámě,

dhyma (sanskrt) - dým, kouř

dhýmate (sanskrt), dýmati, kouřiti

dviš (sanskrt) - nepřítel, viz české jméno Diviš

dvar (sanskrt) - dver, dveře

dvarin (sanskrt) - dveřník, odvozeně dvořan

druh (sanskrt) - druh

giri (sanskrt) - gúrj, gora, hora

hrd (sanskrt) - srdce, hrad jako srdce kraje, hrdina, srdínek (odvozně hruď, hrdý nebojácný atd)

hrdaya (sanskrt) - srdce

jivata (čti dživat_a, sanskrt) - život

kampa (sanskrt) - chvěti se, porovnej jméno pražské lokality Kampa

kukkura (sanskrt) - pes; viz slovenské jméno Kukura

krpańa - lakomý, ubohý viz slovenské slovo krpaňa

lub, lubhyatě (sanskrt) - toužiti, ljubiti, milovati

lup (sanskrt) - lup, loupiti

lumpati (sanskrt) - loupiti; viz lump

marana (sanskrt) - morana, smrt

madhu (sanskrt) - med, medový

madhulih - včela, medulienka (slovensky) včelka

mriyatě (sanskrt) - zemřít

mrtyu (sanskrt) - smrt

marayati (sanskrt) - mořiti, zabít, viz mříti, umořiti, viz Morana

mesa - doba viz období jednoho měsíce - mesác, mjasac, měsíc

nava (sanskrt) - devět, zákrytně tajemství (návaš)

nava (sanskrt) - nový

navina (sanskrt) - nový, novina

pač, pačati (sanskrt) - peč, péci, pécti, pečete

pad, padyati (sanskrt) - pád, padati

pat, patati (sanskrt) - letěti, padati

pitama (sanskrt) - děd, předek, krkolomnými cestami kterými jsme museli dospět až k novočeskému tvaru pitomci

pib, pibati (sanskrt) - pít pívati

plu, plovati (sanskrt) - plout, plovat, plavati

aplavati (sanskrt) - zaplaviti

prati (sanskrt) - proti, vůči, k

pratima (sanskrt) - protiva - obraz, socha

raj, rajate (sanskrt) - zářiti viz česky ráj

sad, sidati (sanskrt) - sedat, seděti, usednouti

sama (sanskrt) - samý, stejný, rovný

slôka (sanskrt) - sloka, dvojverš

smrti (sanskrt) - vzpomínka, tradice

stri, striha (sanskrt) - žena, strižka - staročesky čarodějnice, čarující žena, striga slovensky čarodějnice

súhrd (sanskrt) - přítel, soudruh

suš, sušyati (sanskrt) - suš, sušit, schnouti

snuša(sanskrt) - snucha, snacha

svasra (sanskrt) - sšs_t_ra, sestra

sveta (sanskrt) - bílý, viz světlý, svět, cvetnyj potažmo květ

tata (sanskrt) - táta, tatíček, tata (slovensky)

tatra (sanskrt) - tam, porovnej se jménem vzdáleného pohoří - Tatry

tras, trasati (sanskrt) - tras třásti, bát se

trp, trpyati (sanskrt) - spokojen viz opak trpěti, či spíše trpělivý

vada, vivada (sanskrt) - váda, hádka

yasas (sanskrt) - jásání, sláva, jásáš

vedmí (sanskrt) - vědět

veda (sanskrt) - věda

vid, vedayati (sanskrt) - vědajati - na vědomí, oznámit

vindati (sanskrt) - vyndati, získat

vadya (sanskrt) - vada vad, vadati (sanskrt) - mluviti, vaditi se

vivadati (sanskrt) - vaditi, odvozeně vyváděti

Suš, sušyati (sanskrt) - suš, sušiti

Pač, pačati (sanskrt) - peč, pécti

vybraviti (sanskrt) - vypravovati

vyvada (sanskrt) - hádka, viz vyvádí

vayu (sanskrt)- vítr, viz věju

vallabha (sanskrt) - drahý viz veleba, velebný

varša, varšati (sanskrt) - prší, pršeti viz Varšava?

vah, vahati - téci, vahati, viz řeka Váh, odvozeně vážit vodu (vahati vodu ze studně vahadlem, vahadlo, závaží, vážiti si

vrana (sanskrt) - rána, ranit, zranit, poranit

vrt, vartati - otáčet se, vrtati, viz tanec "vrták", nástroj vrták

vis, visati (sanskrt) - viseti posaditi

ubha (sanskrt) - oba

jiv, jivati (sanskrt čti dživ, džívati) - žíti

jivat (sanskrt dživat) - život

dva (sanskrt) - dva

dvaja (sanskrt) - dvaja, dva

traja (sanskrt) - traja, tři

tri (sanskrt) - tri, tři

čatur (sanskrt) - četyri, čtyři

devata (sanskrt) - božstvo viz devět tajných božstev a slovanská číslovka devět

desa (sanskrt) - desat, deset

sata (sanskrt) - sta, sto