Motto:

Lingua slavica - jazyk slovanský - V?ichni Slávové (Slované, Vendové, Veneti, někdej?í Borejci a Antové a patrně i někdej?í Skýtové) hovořili stejným, či velmi podobným jazykem, z něho? povstala staroslověn?tina (je? byla, přispěním věrozvěstů Cyrila a Metoděje, jako první vedle latiny, řečtiny a hebrej?tiny, liturgickým jazykem).

Jazyk z města bohů

Š Zdeněk Patrick 1994

Země zlaté hvězdy Margity 1.díl

Specifikou nově příchozích slovanských rodin, rodů a kmenů do střední Evropy, respektive Čech, bylo nenásilné propojení s původními obyvateli této krásné země. Nově příchozí Slávové si brali ?eny z devíti kmenů Goméra. Zejména z kmene Arij Bojů a Keli (údajné keltské kmeny sídlící na území nazývané občas i "Velké Charvatsko". Území, jeho? nedílnou součástí byly i české země).

Jedinečným důkazem tohoto fenoménu jsou dodnes námi pou?ívaná Golaď /Čeleďoj / Celtoi slova, pohádkový svět, podivuhodné názvy místních lokalit, hor, pohoří, řek, potoků, jezer i jezírek..

Legendy, pohádky, lidové zvyky, některé svátky, pou?ívání charakteristických hudebních nástrojů i způsob hudebního cítění jsou dodnes z tohoto spojení zcela jasně patrné.

Povstal zde národ, jen? je navíc obohacen nejen proudem stejné krve ze staré Vindie, ale i netknutelnostmi staroegyptské a mezopotamské provenience.

A navíc i nejstar?ím jazykem světa - jazykem bohů - sanskrtem (Sanskrt bha?a Nagara).

Se?krtaným jazykem z města bohů, kterým byly napsány prastaré védy (vědy), ?ástry (nauky, např viz. Vimanika ?astra - nauka o létání), ale i prastaré eposy.

Přesto?e dobrovolní brigádníci a zem?tí ?kůdci tvrdohlavě ?vatlají cosi o nutně germánském původu některých českých slov, opak je drtivou pravdou.

Právě če?tina a sloven?tina i staroru?tina jsou ze v?ech jazyků světa nejblí?e sanskrtu.

Fenoménu, starému několik tisíc let.

Star?ímu, ne? nejstar?í dochované památky čínské kultury.

Jistě? Če?tina má (se sedmi pády) jiná specifika ohebnosti, ne? má sanskrt se svými deseti pády (zde opravuji na devět pádů). Nicméně porovnejme sami vzájemnou podobnost če?tiny a sanskrtu (pov?imněme si rovně? z čeho povstala česká specialita - infinitif (např. hrabati, čekati, plavati atd).

Av?ak dříve ne? tak učiníme vrhněme se na tak obyčejné slovo, jakým se zdá být výraz "om?elý".

Prozradím jen, ?e se jedná o záměr, je? mů?e mnohým z nás dokonale přiblí?it, oč v če?tině bě?í..

Je to toti? výraz, který stále pou?íváme a jeho? pravý význam mnohým z nás ji? dávno vy?uměl do ztracena.

Tak?e se nechme překvapit:

Om?elý - omechovaný, ome?ený - výsti?né označení času, jen? musel vy?umět nad balvanem, pota?mo zpustlým bezdomovcem, či naopak zbo?ným poustevníkem Ivanem, ne? docela obrostl mechem. Umění zestarat tak, aby se na mně uchytil a vyra?il mech.

Ome?Ă­m se? Omechuji se? Om?Ă­m?

Om?elý - přeneseně obrostlý stářím, zestaralý tak, ?e i mech na něm bez problémů roste. Snad i proto, ?e opu?těn obroste mechem a téměř zcela zpustne, respektive obroste stářím.

O - mchelý Přičem? písmeno "o" nám oznamuje, ?e se v rámci zpustnutí zcela omechuji kol dokola, m? (mch - ch změkčené na ?).

sanskrt (sanskrt) - se_?krt_án, se?krtán, zo?krtán

agni, bůh Agni (sanskrt) - ogo� (ago�), ohe� viz Agnes, Ane?ka, Anička znamená vlastně Ohnička

agni?ÄŤa (sanskrt) - ohni?ÄŤe, ohni?tÄ›

a�jali (čti and?ali) (sanskrt) - sepětí rukou viz anjeli, andělé

obhaya (sanskrt) - obava

bha, bhati (sanskrt) - zářiti, porovnejme se slovem zářiti české slovo báti a hledejme souvislosti s ozařováním.

bha_svant (sanskrt) - zářící. Viz slovanský bůh Slunce, zlatohlav, obavy vzbuzující zlatě zářící Svanto_vít bog. Jeho socha stála kdesi poblí? kní?ecího stolce a obětního oltáře, asi tam, kde je dnes chrám Svatého Víta bhrtaka (sanskrt) - sluha, slou?ící, viz jméno Barták

bharya (sanskrt) - bary?�a - ?ena, man?elka

čaru (sanskrt) - krásný, čaro, čarokrásný, čarovný

čintamani - myslící drahokam, pocitový klenot, černo?edý kámen starých Venedů (Slovanů) zářící ve fialovém spektru

cint, ÄŤint, (sanskrt) - mysl, myslet viz ÄŤeskĂ˝ zbytkovĂ˝ obrat cintati si rozumy

ÄŤintyati (sanskrt) - mysleti

mani (sanskrt) - drahokam, klenot

čitta (sanskrt) - mysl viz české "pocity"

cintita, čintita (sanskrt) - vědomí, mysl

bhratar (sanskrt) - bratr

bhumi (sanskrt) - zemÄ›, Bhumia, Bohemia

brav, braviti (sanskrt) - prav, praviti

vybraviti (sanskrt) - vyprávěti, vysvětlovat

da, dadati (sanskrt) - dadí (dadút), dáti

dhayati (čti dhajati - sanskrt) - dojiti, sát cucat viz dojče

danda (sanskrt) - hůl, trest, viz české jméno Danda

deva (sanskrt) - bůh, pán

dévi (sanskrt) - bohyně, paní, děvy, té? diva (později po christianizaci hanlivě divá, divo?enka i divous) od dévi odvozeně Djevice - Djvice - Děvín, sídlo vzne?ených duchů, děv, té? dev a dévů.

devata (sanskrt) - bo?stvo viz devět tajných bo?stev a slovanské devatero kvítí

divasa (sanskrt) - den viz dívá se

dina (sanskrt) - den (dan strsl.)

dharma (sanskrt) djarma - jařmo, jarmo (strslov), rámě odvozeně jermen - řemen, arme (angl) - zbra�, armed (amgl) - ozbrojen, irmo (rusky) - rámě,

dhyma (sanskrt) - dým, kouř

dhýmate (sanskrt), dýmati, kouřiti

dvi? (sanskrt) - nepřítel, viz české jméno Divi?

dvar (sanskrt) - dver, dveře

dvarin (sanskrt) - dveřník, odvozeně dvořan

druh (sanskrt) - druh

giri (sanskrt) - gĂşrj, gora, hora

hrd (sanskrt) - srdce, hrad jako srdce kraje, hrdina, srdínek (odvozně hruď, hrdý nebojácný atd)

hrdaya (sanskrt) - srdce

jivata (ÄŤti d?ivat_a, sanskrt) - ?ivot

kampa (sanskrt) - chvěti se, porovnej jméno pra?ské lokality Kampa

kukkura (sanskrt) - pes; viz slovenské jméno Kukura

krpańa - lakomý, ubohý viz slovenské slovo krpa�a

lub, lubhyatÄ› (sanskrt) - tou?iti, ljubiti, milovati

lup (sanskrt) - lup, loupiti

lumpati (sanskrt) - loupiti; viz lump

marana (sanskrt) - morana, smrt

madhu (sanskrt) - med, medovĂ˝

madhulih - vÄŤela, medulienka (slovensky) vÄŤelka

mriyatě (sanskrt) - zemřít

mrtyu (sanskrt) - smrt

marayati (sanskrt) - mořiti, zabít, viz mříti, umořiti, viz Morana

mesa - doba viz období jednoho měsíce - mesác, mjasac, měsíc

nava (sanskrt) - devět, zákrytně tajemství (náva?)

nava (sanskrt) - novĂ˝

navina (sanskrt) - novĂ˝, novina

pač, pačati (sanskrt) - peč, péci, pécti, pečete

pad, padyati (sanskrt) - pád, padati

pat, patati (sanskrt) - letěti, padati

pitama (sanskrt) - děd, předek, krkolomnými cestami kterými jsme museli dospět a? k novočeskému tvaru pitomci

pib, pibati (sanskrt) - pĂ­t pĂ­vati

plu, plovati (sanskrt) - plout, plovat, plavati

aplavati (sanskrt) - zaplaviti

prati (sanskrt) - proti, vĹŻÄŤi, k

pratima (sanskrt) - protiva - obraz, socha

raj, rajate (sanskrt) - zářiti viz česky ráj

sad, sidati (sanskrt) - sedat, seděti, usednouti

sama (sanskrt) - samĂ˝, stejnĂ˝, rovnĂ˝

slĂ´ka (sanskrt) - sloka, dvojver?

smrti (sanskrt) - vzpomĂ­nka, tradice

stri, striha (sanskrt) - ?ena, stri?ka - staročesky čarodějnice, čarující ?ena, striga slovensky čarodějnice

súhrd (sanskrt) - přítel, soudruh

su?, su?yati (sanskrt) - su?, su?it, schnouti

snu?a(sanskrt) - snucha, snacha

svasra (sanskrt) - s?s_t_ra, sestra

sveta (sanskrt) - bílý, viz světlý, svět, cvetnyj pota?mo květ

tata (sanskrt) - táta, tatíček, tata (slovensky)

tatra (sanskrt) - tam, porovnej se jménem vzdáleného pohoří - Tatry

tras, trasati (sanskrt) - tras třásti, bát se

trp, trpyati (sanskrt) - spokojen viz opak trpěti, či spí?e trpělivý

vada, vivada (sanskrt) - váda, hádka

yasas (sanskrt) - jásání, sláva, jásá?

vedmí (sanskrt) - vědět

veda (sanskrt) - věda

vid, vedayati (sanskrt) - vědajati - na vědomí, oznámit

vindati (sanskrt) - vyndati, zĂ­skat

vadya (sanskrt) - vada vad, vadati (sanskrt) - mluviti, vaditi se

vivadati (sanskrt) - vaditi, odvozeně vyváděti

Su?, su?yati (sanskrt) - su?, su?iti

Pač, pačati (sanskrt) - peč, pécti

vybraviti (sanskrt) - vypravovati

vyvada (sanskrt) - hádka, viz vyvádí

vayu (sanskrt)- vítr, viz věju

vallabha (sanskrt) - drahĂ˝ viz veleba, velebnĂ˝

var?a, var?ati (sanskrt) - pr?Ă­, pr?eti viz Var?ava?

vah, vahati - téci, vahati, viz řeka Váh, odvozeně vá?it vodu (vahati vodu ze studně vahadlem, vahadlo, záva?í, vá?iti si

vrana (sanskrt) - rána, ranit, zranit, poranit

vrt, vartati - otáčet se, vrtati, viz tanec "vrták", nástroj vrták

vis, visati (sanskrt) - viseti posaditi

ubha (sanskrt) - oba

jiv, jivati (sanskrt ÄŤti d?iv, d?Ă­vati) - ?Ă­ti

jivat (sanskrt d?ivat) - ?ivot

dva (sanskrt) - dva

dvaja (sanskrt) - dvaja, dva

traja (sanskrt) - traja, tři

tri (sanskrt) - tri, tři

čatur (sanskrt) - četyri, čtyři

devata (sanskrt) - bo?stvo viz devět tajných bo?stev a slovanská číslovka devět

desa (sanskrt) - desat, deset

sata (sanskrt) - sta, sto