Motto:
Lingua slavica - jazyk slovanský - Všichni Slávové (Slované, Vendové, Veneti, někdejší Borejci a Antové a patrně i někdejší Skýtové) hovořili stejným, či velmi podobným jazykem, z něhož povstala staroslověnština (jež byla, přispěním věrozvěstů Cyrila a Metoděje, jako první vedle latiny, řečtiny a hebrejštiny, liturgickým jazykem).
Jazyk z města bohů
© Zdeněk Patrick 1994
Země zlaté hvězdy Margity 1.díl
Specifikou nově příchozích slovanských rodin, rodů a kmenů do střední Evropy, respektive Čech, bylo nenásilné propojení s původními obyvateli této krásné země. Nově příchozí Slávové si brali ženy z devíti kmenů Goméra. Zejména z kmene Arij Bojů a Keli (údajné keltské kmeny sídlící na území nazývané občas i "Velké Charvatsko". Území, jehož nedílnou součástí byly i české země).
Jedinečným důkazem tohoto fenoménu jsou dodnes námi používaná Golaď /Čeleďoj / Celtoi slova, pohádkový svět, podivuhodné názvy místních lokalit, hor, pohoří, řek, potoků, jezer i jezírek..
Legendy, pohádky, lidové zvyky, některé svátky, používání charakteristických hudebních nástrojů i způsob hudebního cítění jsou dodnes z tohoto spojení zcela jasně patrné.
Povstal zde národ, jenž je navíc obohacen nejen proudem stejné krve ze staré Vindie, ale i netknutelnostmi staroegyptské a mezopotamské provenience.
A navíc i nejstarším jazykem světa - jazykem bohů - sanskrtem (Sanskrt bhaša Nagara).
Seškrtaným jazykem z města bohů, kterým byly napsány prastaré védy (vědy), šástry (nauky, např viz. Vimanika Šastra - nauka o létání), ale i prastaré eposy.
Přestože dobrovolní brigádníci a zemští škůdci tvrdohlavě žvatlají cosi o nutně germánském původu některých českých slov, opak je drtivou pravdou.
Právě čeština a slovenština i staroruština jsou ze všech jazyků světa nejblíže sanskrtu.
Fenoménu, starému několik tisíc let.
Staršímu, než nejstarší dochované památky čínské kultury.
Jistě? Čeština má (se sedmi pády) jiná specifika ohebnosti, než má sanskrt se svými deseti pády (zde opravuji na devět pádů). Nicméně porovnejme sami vzájemnou podobnost češtiny a sanskrtu (povšimněme si rovněž z čeho povstala česká specialita - infinitif (např. hrabati, čekati, plavati atd).
Avšak dříve než tak učiníme vrhněme se na tak obyčejné slovo, jakým se zdá být výraz "omšelý".
Prozradím jen, že se jedná o záměr, jež může mnohým z nás dokonale přiblížit, oč v češtině běží..
Je to totiž výraz, který stále používáme a jehož pravý význam mnohým z nás již dávno vyšuměl do ztracena.
Takže se nechme překvapit:
Omšelý - omechovaný, omešený - výstižné označení času, jenž musel vyšumět nad balvanem, potažmo zpustlým bezdomovcem, či naopak zbožným poustevníkem Ivanem, než docela obrostl mechem. Umění zestarat tak, aby se na mně uchytil a vyrašil mech.
Omeším seš Omechuji seš Omším?
Omšelý - přeneseně obrostlý stářím, zestaralý tak, že i mech na něm bez problémů roste. Snad i proto, že opuštěn obroste mechem a téměř zcela zpustne, respektive obroste stářím.
O - mchelý Přičemž písmeno "o" nám oznamuje, že se v rámci zpustnutí zcela omechuji kol dokola, mš (mch - ch změkčené na š).
sanskrt (sanskrt) - se_škrt_án, seškrtán, zoškrtán
agni, bůh Agni (sanskrt) - ogoň (agoň), oheň viz Agnes, Anežka, Anička znamená vlastně Ohnička
agnišča (sanskrt) - ohnišče, ohniště
aňjali (čti andžali) (sanskrt) - sepětí rukou viz anjeli, andělé
obhaya (sanskrt) - obava
bha, bhati (sanskrt) - zářiti, porovnejme se slovem zářiti české slovo báti a hledejme souvislosti s ozařováním.
bha_svant (sanskrt) - zářící. Viz slovanský bůh Slunce, zlatohlav, obavy vzbuzující zlatě zářící Svanto_vít bog. Jeho socha stála kdesi poblíž knížecího stolce a obětního oltáře, asi tam, kde je dnes chrám Svatého Víta bhrtaka (sanskrt) - sluha, sloužící, viz jméno Barták
bharya (sanskrt) - baryšňa - žena, manželka
čaru (sanskrt) - krásný, čaro, čarokrásný, čarovný
čintamani - myslící drahokam, pocitový klenot, černošedý kámen starých Venedů (Slovanů) zářící ve fialovém spektru
cint, čint, (sanskrt) - mysl, myslet viz český zbytkový obrat cintati si rozumy
čintyati (sanskrt) - mysleti
mani (sanskrt) - drahokam, klenot
čitta (sanskrt) - mysl viz české "pocity"
cintita, čintita (sanskrt) - vědomí, mysl
bhratar (sanskrt) - bratr
bhumi (sanskrt) - země, Bhumia, Bohemia
brav, braviti (sanskrt) - prav, praviti
vybraviti (sanskrt) - vyprávěti, vysvětlovat
da, dadati (sanskrt) - dadí (dadút), dáti
dhayati (čti dhajati - sanskrt) - dojiti, sát cucat viz dojče
danda (sanskrt) - hůl, trest, viz české jméno Danda
deva (sanskrt) - bůh, pán
dévi (sanskrt) - bohyně, paní, děvy, též diva (později po christianizaci hanlivě divá, divoženka i divous) od dévi odvozeně Djevice - Djvice - Děvín, sídlo vznešených duchů, děv, též dev a dévů.
devata (sanskrt) - božstvo viz devět tajných božstev a slovanské devatero kvítí
divasa (sanskrt) - den viz dívá se
dina (sanskrt) - den (dan strsl.)
dharma (sanskrt) djarma - jařmo, jarmo (strslov), rámě odvozeně jermen - řemen, arme (angl) - zbraň, armed (amgl) - ozbrojen, irmo (rusky) - rámě,
dhyma (sanskrt) - dým, kouř
dhýmate (sanskrt), dýmati, kouřiti
dviš (sanskrt) - nepřítel, viz české jméno Diviš
dvar (sanskrt) - dver, dveře
dvarin (sanskrt) - dveřník, odvozeně dvořan
druh (sanskrt) - druh
giri (sanskrt) - gúrj, gora, hora
hrd (sanskrt) - srdce, hrad jako srdce kraje, hrdina, srdínek (odvozně hruď, hrdý nebojácný atd)
hrdaya (sanskrt) - srdce
jivata (čti dživat_a, sanskrt) - život
kampa (sanskrt) - chvěti se, porovnej jméno pražské lokality Kampa
kukkura (sanskrt) - pes; viz slovenské jméno Kukura
krpańa - lakomý, ubohý viz slovenské slovo krpaňa
lub, lubhyatě (sanskrt) - toužiti, ljubiti, milovati
lup (sanskrt) - lup, loupiti
lumpati (sanskrt) - loupiti; viz lump
marana (sanskrt) - morana, smrt
madhu (sanskrt) - med, medový
madhulih - včela, medulienka (slovensky) včelka
mriyatě (sanskrt) - zemřít
mrtyu (sanskrt) - smrt
marayati (sanskrt) - mořiti, zabít, viz mříti, umořiti, viz Morana
mesa - doba viz období jednoho měsíce - mesác, mjasac, měsíc
nava (sanskrt) - devět, zákrytně tajemství (návaš)
nava (sanskrt) - nový
navina (sanskrt) - nový, novina
pač, pačati (sanskrt) - peč, péci, pécti, pečete
pad, padyati (sanskrt) - pád, padati
pat, patati (sanskrt) - letěti, padati
pitama (sanskrt) - děd, předek, krkolomnými cestami kterými jsme museli dospět až k novočeskému tvaru pitomci
pib, pibati (sanskrt) - pít pívati
plu, plovati (sanskrt) - plout, plovat, plavati
aplavati (sanskrt) - zaplaviti
prati (sanskrt) - proti, vůči, k
pratima (sanskrt) - protiva - obraz, socha
raj, rajate (sanskrt) - zářiti viz česky ráj
sad, sidati (sanskrt) - sedat, seděti, usednouti
sama (sanskrt) - samý, stejný, rovný
slôka (sanskrt) - sloka, dvojverš
smrti (sanskrt) - vzpomínka, tradice
stri, striha (sanskrt) - žena, strižka - staročesky čarodějnice, čarující žena, striga slovensky čarodějnice
súhrd (sanskrt) - přítel, soudruh
suš, sušyati (sanskrt) - suš, sušit, schnouti
snuša(sanskrt) - snucha, snacha
svasra (sanskrt) - sšs_t_ra, sestra
sveta (sanskrt) - bílý, viz světlý, svět, cvetnyj potažmo květ
tata (sanskrt) - táta, tatíček, tata (slovensky)
tatra (sanskrt) - tam, porovnej se jménem vzdáleného pohoří - Tatry
tras, trasati (sanskrt) - tras třásti, bát se
trp, trpyati (sanskrt) - spokojen viz opak trpěti, či spíše trpělivý
vada, vivada (sanskrt) - váda, hádka
yasas (sanskrt) - jásání, sláva, jásáš
vedmí (sanskrt) - vědět
veda (sanskrt) - věda
vid, vedayati (sanskrt) - vědajati - na vědomí, oznámit
vindati (sanskrt) - vyndati, získat
vadya (sanskrt) - vada vad, vadati (sanskrt) - mluviti, vaditi se
vivadati (sanskrt) - vaditi, odvozeně vyváděti
Suš, sušyati (sanskrt) - suš, sušiti
Pač, pačati (sanskrt) - peč, pécti
vybraviti (sanskrt) - vypravovati
vyvada (sanskrt) - hádka, viz vyvádí
vayu (sanskrt)- vítr, viz věju
vallabha (sanskrt) - drahý viz veleba, velebný
varša, varšati (sanskrt) - prší, pršeti viz Varšava?
vah, vahati - téci, vahati, viz řeka Váh, odvozeně vážit vodu (vahati vodu ze studně vahadlem, vahadlo, závaží, vážiti si
vrana (sanskrt) - rána, ranit, zranit, poranit
vrt, vartati - otáčet se, vrtati, viz tanec "vrták", nástroj vrták
vis, visati (sanskrt) - viseti posaditi
ubha (sanskrt) - oba
jiv, jivati (sanskrt čti dživ, džívati) - žíti
jivat (sanskrt dživat) - život
dva (sanskrt) - dva
dvaja (sanskrt) - dvaja, dva
traja (sanskrt) - traja, tři
tri (sanskrt) - tri, tři
čatur (sanskrt) - četyri, čtyři
devata (sanskrt) - božstvo viz devět tajných božstev a slovanská číslovka devět
desa (sanskrt) - desat, deset
sata (sanskrt) - sta, sto