Motto:
Lingua slavica - jazyk slovanský - Všichni Slávové (Slované, Vendové, Veneti, někdejší Borejci a Antové a patrně i někdejší Skýtové) hovořili stejným, či velmi podobným jazykem, z něhož povstala staroslověnština (jež byla, přispěním věrozvěstů Cyrila a Metoděje, jako první vedle latiny, řečtiny a hebrejštiny, liturgickým jazykem).
Jazyk z města bohů
© Zdeněk Patrick 1994 Země zlaté hvězdy Margity 1.dílSpecifikou nově příchozích slovanských rodin, rodů a kmenů do střední Evropy, respektive Čech, bylo nenásilné propojení s původními obyvateli této krásné země. Nově příchozí Slávové si brali ženy z devíti kmenů Goméra. Zejména z kmene Arij Bojů a Keli (údajné keltské kmeny sídlící na území nazývané občas i "Velké Charvatsko". Území, jehož nedílnou součástí byly i české země).
Jedinečným důkazem tohoto fenoménu jsou dodnes námi používaná Golaď /Čeleďoj / Celtoi slova, pohádkový svět, podivuhodné názvy místních lokalit, hor, pohoří, řek, potoků, jezer i jezírek..
Legendy, pohádky, lidové zvyky, některé svátky, používání charakteristických hudebních nástrojů i způsob hudebního cítění jsou dodnes z tohoto spojení zcela jasně patrné. Povstal zde národ, jenž je navíc obohacen nejen proudem stejné krve ze staré Vindie, ale i netknutelnostmi staroegyptské a mezopotamské provenience. A navíc i nejstarším jazykem světa - jazykem bohů - sanskrtem (Sanskrt bhaša Nagara). Seškrtaným jazykem z města bohů, kterým byly napsány prastaré védy (vědy), šástry (nauky, např viz. Vimanika Šastra - nauka o létání), ale i prastaré eposy. Přestože dobrovolní brigádníci a zemští škůdci tvrdohlavě žvatlají cosi o nutně germánském původu některých českých slov, opak je drtivou pravdou. Právě čeština a slovenština i staroruština jsou ze všech jazyků světa nejblíže sanskrtu. Fenoménu, starému několik tisíc let. Staršímu, než nejstarší dochované památky čínské kultury. Jistě? Čeština má (se sedmi pády) jiná specifika ohebnosti, než má sanskrt se svými deseti pády (zde opravuji na devět pádů). Nicméně porovnejme sami vzájemnou podobnost češtiny a sanskrtu (povšimněme si rovněž z čeho povstala česká specialita - infinitif (např. hrabati, čekati, plavati atd). Avšak dříve než tak učiníme vrhněme se na tak obyčejné slovo, jakým se zdá být výraz "omšelý". Prozradím jen, že se jedná o záměr, jež může mnohým z nás dokonale přiblížit, oč v češtině běží.. Je to totiž výraz, který stále používáme a jehož pravý význam mnohým z nás již dávno vyšuměl do ztracena. Takže se nechme překvapit:Omšelý - omechovaný, omešený - výstižné označení času, jenž musel vyšumět nad balvanem, potažmo zpustlým bezdomovcem, či naopak zbožným poustevníkem Ivanem, než docela obrostl mechem. Umění zestarat tak, aby se na mně uchytil a vyrašil mech.
Omeším seš Omechuji seš Omším? Omšelý - přeneseně obrostlý stářím, zestaralý tak, že i mech na něm bez problémů roste. Snad i proto, že opuštěn obroste mechem a téměř zcela zpustne, respektive obroste stářím. O - mchelý Přičemž písmeno "o" nám oznamuje, že se v rámci zpustnutí zcela omechuji kol dokola, mš (mch - ch změkčené na š).sanskrt (sanskrt) - se_škrt_án, seškrtán, zoškrtán agni, bůh Agni (sanskrt) - ogoň (agoň), oheň viz Agnes, Ane?ka, Anička znamená vlastně Ohnička agnišča (sanskrt) - ohnišče, ohniště aňjali (čti and?ali) (sanskrt) - sepětí rukou viz anjeli, andělé obhaya (sanskrt) - obava bha, bhati (sanskrt) - zářiti, porovnejme se slovem zářiti české slovo báti a hledejme souvislosti s ozařováním. bha_svant (sanskrt) - zářící. Viz slovanský bůh Slunce, zlatohlav, obavy vzbuzující zlatě zářící Svanto_vít bog. Jeho socha stála kdesi poblíž knížecího stolce a obětního oltáře, asi tam, kde je dnes chrám Svatého Víta bhrtaka (sanskrt) - sluha, sloužící, viz jméno Barták bharya (sanskrt) - baryšňa - žena, manželka čaru (sanskrt) - krásný, čaro, čarokrásný, čarovný čintamani - myslící drahokam, pocitový klenot, černošedý kámen starých Venedů (Slovanů) zářící ve fialovém spektru cint, čint, (sanskrt) - mysl, myslet viz český zbytkový obrat cintati si rozumy čintyati (sanskrt) - mysleti mani (sanskrt) - drahokam, klenot čitta (sanskrt) - mysl viz české "pocity" cintita, čintita (sanskrt) - vědomí, mysl bhratar (sanskrt) - bratr bhumi (sanskrt) - země, Bhumia, Bohemia brav, braviti (sanskrt) - prav, praviti vybraviti (sanskrt) - vyprávěti, vysvětlovat da, dadati (sanskrt) - dadí (dadút), dáti dhayati (čti dhajati - sanskrt) - dojiti, sát cucat viz dojče danda (sanskrt) - hůl, trest, viz české jméno Danda deva (sanskrt) - bůh, pán dévi (sanskrt) - bohyně, paní, děvy, též diva (později po christianizaci hanlivě divá, divoženka i divous) od dévi odvozeně Djevice - Djvice - Děvín, sídlo vznešených duchů, děv, též dev a dévů. devata (sanskrt) - božstvo viz devět tajných božstev a slovanské devatero kvítí divasa (sanskrt) - den viz dívá se dina (sanskrt) - den (dan strsl.) dharma (sanskrt) djarma - jařmo, jarmo (strslov), rámě odvozeně jermen - řemen, arme (angl) - zbraň, armed (amgl) - ozbrojen, irmo (rusky) - rámě, dhyma (sanskrt) - dým, kouř dhýmate (sanskrt), dýmati, kouřiti dviš (sanskrt) - nepřítel, viz české jméno Diviš dvar (sanskrt) - dver, dveře dvarin (sanskrt) - dveřník, odvozeně dvořan druh (sanskrt) - druh giri (sanskrt) - gúrj, gora, hora hrd (sanskrt) - srdce, hrad jako srdce kraje, hrdina, srdínek (odvozně hruď, hrdý nebojácný atd) hrdaya (sanskrt) - srdce jivata (čti dživat_a, sanskrt) - život kampa (sanskrt) - chvěti se, porovnej jméno pražské lokality Kampa kukkura (sanskrt) - pes; viz slovenské jméno Kukura krpańa - lakomý, ubohý viz slovenské slovo krpaňa lub, lubhyatě (sanskrt) - toužiti, ljubiti, milovati lup (sanskrt) - lup, loupiti lumpati (sanskrt) - loupiti; viz lump marana (sanskrt) - morana, smrt madhu (sanskrt) - med, medový madhulih - včela, medulienka (slovensky) včelka mriyatě (sanskrt) - zemřít mrtyu (sanskrt) - smrt marayati (sanskrt) - mořiti, zabít, viz mříti, umořiti, viz Morana mesa - doba viz období jednoho měsíce - mesác, mjasac, měsíc nava (sanskrt) - devět, zákrytně tajemství (návaš) nava (sanskrt) - nový navina (sanskrt) - nový, novina pač, pačati (sanskrt) - peč, péci, pécti, pečete pad, padyati (sanskrt) - pád, padati pat, patati (sanskrt) - letěti, padati pitama (sanskrt) - děd, předek, krkolomnými cestami kterými jsme museli dospět až k novočeskému tvaru pitomci pib, pibati (sanskrt) - pít pívati plu, plovati (sanskrt) - plout, plovat, plavati aplavati (sanskrt) - zaplaviti prati (sanskrt) - proti, vůči, k pratima (sanskrt) - protiva - obraz, socha raj, rajate (sanskrt) - zářiti viz česky ráj sad, sidati (sanskrt) - sedat, seděti, usednouti sama (sanskrt) - samý, stejný, rovný slôka (sanskrt) - sloka, dvojverš smrti (sanskrt) - vzpomínka, tradice stri, striha (sanskrt) - žena, strižka - staročesky čarodějnice, čarující žena, striga slovensky čarodějnice súhrd (sanskrt) - přítel, soudruh suš, sušyati (sanskrt) - suš, sušit, schnouti snuša(sanskrt) - snucha, snacha svasra (sanskrt) - sšs_t_ra, sestra sveta (sanskrt) - bílý, viz světlý, svět, cvetnyj potažmo květ tata (sanskrt) - táta, tatíček, tata (slovensky) tatra (sanskrt) - tam, porovnej se jménem vzdáleného pohoří - Tatry tras, trasati (sanskrt) - tras třásti, bát se trp, trpyati (sanskrt) - spokojen viz opak trpěti, či spíše trpělivý vada, vivada (sanskrt) - váda, hádka yasas (sanskrt) - jásání, sláva, jásáš vedmí (sanskrt) - vědět veda (sanskrt) - věda vid, vedayati (sanskrt) - vědajati - na vědomí, oznámit vindati (sanskrt) - vyndati, získat vadya (sanskrt) - vada vad, vadati (sanskrt) - mluviti, vaditi se vivadati (sanskrt) - vaditi, odvozeně vyváděti Suš, sušyati (sanskrt) - suš, sušiti Pač, pačati (sanskrt) - peč, pécti vybraviti (sanskrt) - vypravovati vyvada (sanskrt) - hádka, viz vyvádí vayu (sanskrt)- vítr, viz věju vallabha (sanskrt) - drahý viz veleba, velebný varša, varšati (sanskrt) - prší, pršeti viz Varšava? vah, vahati - téci, vahati, viz řeka Váh, odvozeně vážit vodu (vahati vodu ze studně vahadlem, vahadlo, závaží, vážiti si vrana (sanskrt) - rána, ranit, zranit, poranit vrt, vartati - otáčet se, vrtati, viz tanec "vrták", nástroj vrták vis, visati (sanskrt) - viseti posaditi ubha (sanskrt) - oba jiv, jivati (sanskrt čti dživ, džívati) - žíti jivat (sanskrt dživat) - život dva (sanskrt) - dva dvaja (sanskrt) - dvaja, dva traja (sanskrt) - traja, tři tri (sanskrt) - tri, tři čatur (sanskrt) - četyri, čtyři devata (sanskrt) - božstvo viz devět tajných božstev a slovanská číslovka devět desa (sanskrt) - desat, deset sata (sanskrt) - sta, sto