Tehdy, až Strach a Hrůza samou hrůzou zkamení?

Autor: Zdeněk Patrick <smitmajer.z(at)seznam.cz>, Téma: Janova Apokalypsa, Vydáno dne: 26. 02. 2010

Nic neříkající, silně autorem zcenzurovaná "Balada o kovvaných vidlích".



Balada o vidlích...

© Zdeněk Patrick - 2010 Praha

Svatý duchu? Svaté světlo? Svatá půdo rodné vlasti.

Vždy ponižovaná a nejvyšší míru osočovaná.
Nepříčetně zbarvená řevem kálejících, o to hlasitěji
za přirozenost a pravdu vysmívaná až k zemdlení a téměř mrtvá,
v nemilosrdném výsměchu zdrancovaná.
S bezbrannými dětmi mizícími v nářku ulic a pochytaných otroků,
v nuzném psycho skladišti euthanázie a náhradních orgánů.
Pro všechny staleté viny vyznání, v čas časů bídy hrana tiše vyzvání.
Po cestách předků, tlupami ničemných zmetků, hnáni k předání při sterém zoufání
drogovovým mafiím a zlovolné Sběři nepříčetné tradice
zlato-padáčné výživné s vychytralými arbitry i tunely,
S Krizí a podrazy proklatě nízko u pasu:
Vzdušné kořistné, daň ze Slunce a dýchání,
v pokutách ze zubů, z nuzné radosti a pšoukání
smrtícím virem a čipem pod kůží,
z hlav myšlení lehce vyhání, global monarcha mršinami opojen
nám hranu vyzvání: V zemi předků
machinacemi Zmetků - fašistická éra
kde živým i mrtvým hůře , než-li včera?
Svatý duchu Země české, do kdy?

Predikce zjizvenou zemí se již tiše nese: Nikoli svatá Dagonova mitra
Jednoho dne, jedné tmavé noci: Krvavé noci jasnější než temná jitra?
Možná dnes, kdo víš Dá-li Bůh - bude-li - "nějaké Zítra"?

Svatý duchu a Svaté světlo České země, kdy se tak stane? Kdy nastane časů čas?

Z Jeseni halal kostlivci sťatých stromů v temném lese, nad háji pařezů temně modro fialový pták zlověstně se nese. Ze špinavých vod a hladového bodláčí, šéf Marťanů zkvétá, jak bída země kvete - zemi hyzdí, tam i zloduch zeměžroutů z Biomas hystericky hnízdí. Kápě rudé, z hnoje černá sutana, lebka svobody - hnáty zkřížené, když spánek zemí burací, ejhle i svobodný pan Nobody. V čase nepříčetných daní a podlého šmírování, ve smutných dnech temných mocí, ohně mrazivé v kruté zimní noci, vylidněn bezbranný v zuřivosti potácí se démon loci?

Tiše volá, nahluchlým hlušcem marný hlas: Kdy konečně nastane prokletý časů čas? až zuřivé svině bez mozku vysají zemi v nás?

Sají a drancují mocí bezbřehou zmámeni, sami podivných časů neblahé znamení:

A pak? Strach a Hrůza samou hrůzou... Strachy zkamení?

Již se vznáší jako mocný orel letí, dolů klouže nevidomý zrak.

Snové letí smetí, nikoli však orel, jsa vždy nepotřebný brak
Jak legenda praví: Při letu jej zdraví jeho mrchožrouti žraví .
Sbohem buď tedy má milovaná přebohatě dotovaná židle,
z okna nadhled zhůry zhlíží, jak se kvapem blíží: Velmi tupé vidle?


Na tvrdo...2.
Na tvrdo...1.
Neslyšně voláme
až Strach a Hrůza strachy a hrůzou zkamení...Právě čtete
Kostižužlal......
Mrvící se kal...
Nebojme se nazývat věci a děje pravými jmény! ...