Opravdu jsem psal, co jste četl. Nemění to nic na skutečnosti, že v?e, co jsem napsal o katolické církvi myslím na tvrdo. Nebo? končí, půjde-li stále s německými kří?i za odvahu, proti životním a přirozeným zájmům Českého národa . Pokud jsem vyvolal dojem, že nevidím a nesly?ím, není to můj omyl. Článek nebyl o katolické církvi, ani o panu Dukovi. A pokud, tak pouze okrajově o jeho vstřícnosti, ale také, a to zejména o licoměrnosti a nihilismu, kterému nevadí to, co je neslučitelné se v?emi hodnotami, které jednostejně ctíme. V čase, kdy mediální prostitut usilovně spolupracuje na likvidaci národního státu a z vlastenců nestydatě vyrábí zločince, aby ostatní hrdinové se tetelili strachy připostra?eni, nebo nesouvisle ?vatlající na Národní třídě, mne projev o vlastenectví pana Duky oslovil. A proto?e jsem byl u toho, tak i přeposlal dál. Nic víc, nic méně. Vědom si, ale i zvědav, na úroveň odezvy v čase podrazu s restitucemi. Ale lhát nebudu. A i mlčení může být l?í.