Již od starého Sumeru... vždy, když země vzkvétala objevili se kupci a prvním krokem, jak dostat vyhlédnutou zemi na kolena a diktovat prodejní a nákupní ceny bylo vnucení vlastních kupeckých měr a vah. Z úsilím potlačit jakoukoliv vzpomínku na původní míry a váhy (a odměřovaní hodin, dnů a roků). Podobně se chovaly církve (Římská i Byzantská). Ty postupně vnucovaly i své odpočty času a jediným kalendářem, který měla církev po ruce byl Juliánský kalendář. Paskvil, jenž nedosahoval přesnosti odměřování na př. slovanských svátků rovnodennosti, svátků jara (agrotechnické lhůty), svátku narození Koleděje 21/22, prosince, svátku života (21/22, června), Východ Siria v našich krajích a mnoha dalších, které čeští Slované považovali za důležité. Povšimněme si, že z mnoha datumů zůstali jen přesné dny viz 28. září. Neboť jim bylo později prakticky lhostejno, jak se ten den, či měsíc jmenuje. Hlavně, že je, či byl, v pořádku a v souladu s hvězdami, Sluncem a nevím jak kde, ale u českých Slávů