Navštívil jsem letos obě místa plus ještě stolovou horu na jejímž vrcholu se nachází zbytky údajné pevnosti Oveč (крепост ь Овеч). Tatul i Perperikon na mě působily značně depresivně, respektive NELADNĚ. Můj závěr byl takový, že Thrákové (Drakové) nemohli být slovanský národ. Právě z důvodu naprosté neladnosti obou staveb. V ničem takovém by se slovan necítil příjemně. Jednoznačně se přikláním k názoru, že drakové nebyli našinci, ale naopak nám nepřátelský, s námi nekompatibilní druh. Pokud jde o Oveč, tam je situace sporná. Zbytky, které jsou k vidění jsou relativně moderní (středověk a novější). Zajímavé jsou jiné věci - skoro celý povrch stolové hory je rovný jako stůl a kámen jeví známky působení žáru - je roztavený a natavený, působí tak, že povrch hory byl uměle srovnán do roviny . Z obou stran stolové hory jsou navíc za údolími další dvě podobné stolové hory. Druhá zajímavost je, že jedné části Oveče jsem ob

Dobrý den,

naopak Trákové (Drakové) jsou jedni z prvních, tedy prvorozených Slávů (Koleda), možná i druhorozených, v češtině jsou to Bójové (Draka z ruštiny je zápas a boj), viz Staré Trácké báje a pověsti (později "Řecké").


Když Slované opouštěli natrvalo svá bydliště, tak je sežehli a už se tam nevraceli (Perk, Peklo, atd.).

Existuje legenda o Goryničovi, kdy jeden hory stavěl a druhý hory ničil.

Rozsah starověkých bitev a zbraní jde za obzor soudobého myšlení, např. Sodoma a Egypt byly zničeny zbraní, kterou vypustil Išum z Babylonu. Dnes tam zeje po pětiměstí propast, jejíž dno je 400m pod mořem a jedná se pravděpodobně jen o sutiny stropů tehdejších skýtů, které lze nalézt po celé Zemi.

Zajímavé jsou krátery v jedné přijímce a není jich málo.

Celá Země je poznamenaná starověkými bitvami a třetirození, tedy Češi již skoro neexistují, protože se oněch bitev účastnili velice h