vědět více.

Panika lapila i nočního slídila, nad rozumem vyzrála, by v?echnu moudrost vyhnala a pamě? s ní. Hodiny jdou pozpátku podě?eně bije čas, aby strávil obnovenou krásu, ničí v?e i du?e v nás. Prý prahne po nadčasu, jen? svou práci dávno vykonal a předal opět času, by zubem svým viklavým v?e ohlodal... Pozadu jdou hodiny, bijí na poplach: Rozum při?el o pamě? a moudrost o rozum Vlasta ?mitmajerová

MIOCENNÍ ČECHY A VÝROBA UMĚLÉHO KAMENE?

ŠZdeněk Patrick, Ing. Zdeněk ?mitmajer, Praha 2017

Kdy? jednoho dne, roku 2012, při?el můj syn Zdeněk s fotkami a zprávou o svém převratném objevu na poli dávné výroby umělého kamene v Čechách, odháněl jsem nelehké. nebo? netradiční my?lenky, jako ka?dý jiný nevěřící Tomá?:

Nejsme přeci ?utrologové a na časování dávných událostí sedí jednak strach z "neznámého", divadelně nalíčení mu?i v černém z "Utajovaných skutečností" a jejich pilní dlu?níci, co korektní soukromá policie, ale i potomci nesvaté svaté Inkvizice, potlačující rozvoj svobodného ducha. Zkrátka dobře vygenerovaná v?eobjímající zá?? a nenávist.

A teď zkus nést svoji vlastní ků?i na trh, jen? si navykl vítat jen organizované podrazy. Nám, "dětem pradlen", by trollí dav i skrze tr?ní dlu?níky s chutí silně zatleskal jen na na?e obličeje.

Zkrátka synovy fotky i úvahy se z husta hromadily a ve svém logickém jádru dostávaly ozvěnu obrazu, solidně uspořádaného prastarého společenství kně?í / hierofantů / znacharů, je? ne_nuceně přiná?elo krvavé oběti hadím skulpturám, vyrobených z drobných kaménků bílého křemene, uhlíku, ?ivce, ulit malých korý?ů a ?ivice. Tu a tam s "rezatými" stopami Fe. S velmi tvrdým jádrem i povrchem vzorně vyhlazeným do mnohých podob. Velmi pevné i tvrdé koexistence.

Foto Š 2017 Ing. Zdeněk ?mitmajer

Má? pravdu tati, bez pádných důkazů a časování, ani? víme jaký podíl měla na umělém kameni dlouhodobá mineralizace, ale i vitrifikace, je? proběhla po zači?tění prostoru, vůbec nelze nic.

Ani? bychom nahlas, rozumíme si, co nám tane na mysli: Galaktická válka? Překroucená do kosmologické legendy, či chcete-li religiozní podoby o vzpouře padlých andělů vedených Luciferem. Dívám se na sporná místa skrze Google Earth: Dál ne? na dvacet metrů se nepřiblí?ím. Nadpis NAVY Cenzured - nedovolí. Za několik dní přichází Zdeněk se ?okující informací: Bagr kameny nevratně rozbíjí. Bereme fo?áky i čtyřtulku a celý případ dokumentujeme. Zítra odjí?díme na Tetín, kde se mimo přátel setkáváme se skutečně podivným průvodcem tvrdícím, ?e Slované uctívali hadí bo?stva.

Oh dear Sire, it isn't true. My Good God? Where do you came from? MĹŻj Draku, mĹŻj dobrĂ˝ Hade / Gade. Odkud si spadl To the Bohemian, and Ultava _Dunaikum:

Ĺ  BOHEMIAN - ULTAVA _DUNAIKUM ASSA ALBHA

Letecká bitva Čistých proti Temným nad Gor_Rayetou / Zářícími Horami (Gabretou / ?umavou)? Skulptury Hadů z umělého kamene?

Třetihory / Terciál

PrvnĂ­ polovina 65,5 mil - 30 milionĹŻ let

Poligocén 30 - 25 mil. let

miocén 25 - 12,5 mil. let

pliocén 12,5 - 4 mil. let

pleistocén 4 - 1 mil. let

Ĺ  Bohemicum, Ultava_Dunaikum

Na?e mapa Bohemicum, Ultava_Dunaikum je navrstvena ze dvou odli?ných, leč ne zcela úplných pramenů: Částečně z informací pocházejících z knihy "Dvacetkrát star?í ne? Altamira" autora Jiřího Mikuly a částečně z materiálu ucelené studie podlo?í Karlovy Univerzity, s na?imi dopl�ujícími poznámkami, které si v?ímají neobyčejného vodního systému z časů, kdy na?e země určitě le?ela v tropickém pásu a planeta Země byla nikoli Var?a_lókou / Pr?ící planetou, nýbr? Vrta_lókou / otáčející se planetou.

Za časů, kdy vlhkost prostředí a zavla?ování zabezpečoval nejen rosný bod, tlak a teplota vzduchu, ale i soustava průtočných jezer, je? byla propojena kanály v rovnová?ném systému, který ná? výzkumný tým velmi překvapil.

Propojoval nejen severní moře s ji?ním, je? sahalo v miocénu a? k Zemské bráně do země, je? bude nav?dy pojmenována Českou. Pov?imněme si prosím podlo?í, které je u Zemské brány se v?í pravděpodobností uměle upraveno, pro hluboký ponor, nebo? ji?ní miocenní moře bylo mělké. Jakkoliv byla Bratislava, včetně Nitranska, celá Italie i budoucí Vindebona spočívají na dně ji?ního moře.

PodivnĂ˝m příznakem mo?nĂ©ho, je? mohl bĂ˝t i hydroenergetickĂ˝m zdrojem, je nejen smÄ›r odtĂ©kájĂ­cĂ­ vody z pĹ™ilehlĂ˝ch prĹŻtoÄŤnĂ˝ch jezer dvÄ›ma navzájem opaÄŤnĂ˝mi smÄ›ry: Do ji?nĂ­ho moĹ™e a smÄ›rem do velkĂ©ho prĹŻtoÄŤnĂ©ho jezera v severnĂ­m okolĂ­ Prahy, na jeho? bĹ™ezĂ­ch tu?Ă­me nejen zářícĂ­ Opy?, ale i HAЃI_БОР / HADĂŤ_BOR; (BOR strÄŤ. bitva). Bitva s Hady (Zmeji / Draky).

Pov?imnÄ›me si nynĂ­, ?e ÄŚe?i, tĂ©měř jako jedinĂ­, ÄŤtou slovo Angelo - AndÄ›l, nebo? správnÄ› vnĂ­majĂ­ "Ѓ", jako "ÄŽ".

Letecká bitva s Hady / Draky.

Kdy se tak stalo?

V třetihorním Miocénu, před 12,5 a? 18 miliony let, v čase, kdy se tvořilo České středohoří i podlo?í na?í rodné země, nehluboké Miocenní moře dosahovalo, jak ji? řečeno, a? k ?umavě. Přičem? tropickou vegetaci (vlastně bohatou florou i faunou) byla na?e rodná zem, je? na věky ponese název Česká, protkaná vodními kanály, velmi podivným způsobem spojujícími průtočná jezera (viz přilo?ená mapa), ?e nás okam?itě napadá propočítat energetický potenciál průbě?ně měnících se rozdílů vodních hladin Letecká bitva mezi Čistými a Temnými proběhla nad Gor_Rayetou / Zářící horou (Gabretou) a dvojí paprsky tavili nejen letouny Temných, ale i skály. Mů?eme jen odhadovat, podle, polohy průtočného jezera sahajícího a? k pra?ské čtvrti Krč, je? bylo kdysi dávno také dnem jiného pravěkého moře, ?e jedno ze sídel dávné preslovanské Lady Agi v Terciálu, se nacházelo nejen na dne?ním Vy?ehradě, Zářícím Opy?i, Levém Hradci, ale i poblí? místa, je? bylo nazváno tak podivně:

Hagi_bor.

Jak by něco podobného bylo vůbec mo?né? Do dne?ních dnů nebyl nalezen jediný pozůstatek Miocenního pravěkého lovce, jen? by komukoli předal i o tomto dění, jakoukoliv zprávu.

Snad jen potomek po přeslici mo?ného posledního Svanto_Jarice Sorokiho / Kroka II. Česká kně?na Libu?e mohla mít jisté povědomí i o Severijském Altyn Gorodu z tého? období. O to zajímavěj?í je poznatek, ?e Husité, v čase kři?áckých výprav s jedinečným cílem vyhladit Český národ věděli, ?e v útrobách Loun, ?atce, Slaného a Tábora se dá, v souladu s dochovanou legendou, pře?ít i Soudný den.

Miocenní letecká bitva na ?umavou?

Vltavíny z té?e doby, jako? snad i Lybijské sklo.

Skulptury Hadů z umělého kamene?

V časech severijského Altyn gorodu, města bílých bohů...

Ze stejné doby stopy velkých a ?irokých kol tě?kých vozidel ve Frygii (Anatolii / dne?ním Turecku).

Lebka nad Lybii (Severní Afrikou) sestřeleného mimoně z oboru Had / Drakon. Stará 12,5 milionů let. Velká lebka s dvěma mozky zesílená velmi zřetelným kostním hřebenem, téměř ?ádným nosem, je?těrčí sluchový aparát, malé kulaté oči s vertikální hadími zornicemi, v ústech ?ádné stoličky.

Z tého? období pocházejí ?iroké podzemní chodby, města i cisterny na Ruském Krymu, zachytávající rosu.

Pátráme dál po důkazech.

A pokud se nemýlíme, co se týká stáří artefaktu, tak i po Stra?ném lesů pánovi.

Pro ty z Vás, kteří chcete vědět více, máme následující odkaz.

Mo?nost objednání knihy Den mluvících kamenů (tři knihy v jedné), s přilo?enými obsahy a s dal?ím listováním knihou, naleznete zde.