?nebo bě?ný úkaz z konce věků?

Š Zdeněk Patrick - 2009 Praha

Věřím, či spí?e ze své línosti vzhlí?ím a doufám v sílu lidského ducha, jen? mů?e překonat protivenství, která naopak probouzejí nedobré emoce a vyplývající negace. V mé línosti a ustra?ené pohodlnosti spočívá spánek mého ducha, kterého ?patné svědomí ubezpečuje, ?e ?zítra? je také den. A muj duch, zcela ome?en, skrze mé mizivé volní vlastnosti, nuceně ?brouzdá? fiktivním světem, je? se mu nabízí skrze mé oči, které naučeně nevidí.

V mírném krátkodobém procitnutí pak hledám odpovědi, nebo? okolní realita postoupila do dosud dříve nevídané úrovně. Jakkoliv jsme byli do této chvíle, v čase a daném prostoru, zázračně u?etřeni útrap (hlad, války, nákazy...) okolního světa, přichází cosi, co se jeví v mých očích jako vymykající se podivnost, či spí?e obludná metastáze zlého.

Předev?ím... Není třeba bát se smrti, pokud byl soulad mezi mnou, mým duchem a okolím natolik příznivý, ?e jsem nacházel odpovědi snadno a potě?e ducha.

Vět?inou v?ak, skrze svoji línost, obranný egoizmus a vyplývající v málo potlačované zuřivé umanutí, pouze sporadicky. Zavát následně odpovídajícími problémy, je? se nakupily nad moji hlavou v dostatečné kvalitě a mno?ství. Stále hladový nepoučením hledám, nebo? na začátku mi byl dán neobyčejný dar, jen? mi dává neobyčejnou jistotu neexistence jiné alternativy.

Hledám a konám s odpovídajícími chybami a slabostmi, jimi? oplývám v příslu?ném sortimentu a mno?ství. Se v?í nedokonalostí a názorovou zkostnatělostí. U vědomí náhodného přivanutí do rodné země v jejím? náruči spočívá Vltava a roz?těpen ve dví rodným a po druhé milým, v samé podstatě významu mateřským jazykem, jen? jsem tak rád slýchával, ale nikdy nehovořil.

Zárove� přesvědčen, ?e síla ducha neznamená otrocké přisluhování, ani? budu kdy souhlasit s drancujícími patologickými ničemy vrhajícími nás zpět dějinami. Opět jen s cílem zničit a zotročit.

Jakkoliv mám pochopení pro podpis skrze úporný nátlak ?Zlé vůle?, av?ak ty které ten, či onen, vyvrhnul svoji nejvlastněj?í krví, či navíc křivě svědčil ve prospěch smlouvy se Zlem, musí si být vědom skutečnosti, ?e na ?ádné dohodě té, či jiné podobné tlupy banditů, nenalezne jiné signace, ne? své vlastní. Ani? jsem já, či kdokoli z mých blízkých, kdy delegoval svoji vůli na podvodníky. Z tého? důvodu pova?uji podobné smlouvy závazné jen pro ty, jejich? podpisy trčí pod podvodnými machinacemi, či s podvodem souhlasí, nebo se zúčastní výsledné skrumá?e s mrzkou vizí materiálního obohacení.

Nemohou v?ak být přenosné (závazné) a právně vymahatelné na svobodném duchu.

Du?evní dění je výslednicí v?ech v člověku skrytých sil. Není proto správné je rozkládat na části a vysvětlovat ka?dou z nich zvlá??, proto?e představy , city a touhy jsou samy o sobě materiálem pro činnost rozumu a vůle. Nabývají smyslu teprve v celistvosti du?evního ?ivota.... známe-li smysl celku.

Břetislav Kavka

Nové základy experimentální psychologie

Nové základy experimentální psychologie