Celkový dojem z Velkého Blaníku: Jak jsme již napsalo, je to nezvykle tvrdá hora, jejíž nejpůvodnější poslání nespočívalo být peherkem (kdysi nedobytným, leč opuštěným ideo_keltským hradištěm.). Aniž popírám, že rozvaliny kamenných zdí, mohly skýtat poslední útočiště alespoň jednomu náhodnému kolemjdoucímu cizinci. Více pozůstatků neolitických lovců mamutů nebylo nalezeno. Aniž jediný mamut.

Možnost objednání knihy:
Den mluvících kamenů (tři knihy v jedné), s přiloženými obsahy a s dalším listováním knihou, naleznete zde.

Velký Blaník 3 geologický i jiný náhled....

©Ing. Zdeněk Šmitmajer & Zdeněk Patrick, Praha 2017

Velký a Malý Blaník vzal svůj původ v Tercieru, před 12,5 - 15 miliony lety, kdy mělké moře dosahovalo až k Zemské bráně, odkud umělými kanály a průtočnými sladkovodními jezery byla hydrocentrálou směrována voda v čase dostatku směrem do mělkého moře a v opačném směrem ku někdejší Per_Age, kolem dnešního Vyšehradu, kde velká vodní nádrž nechala (v Terciéru) nad vodní hladinu vyčnívat Opyš (skálu ve tvaru mořského delfína) a skálu s bílé žuly táhnoucí se esovitě od "Moráně" až po horu Svantovidovu (pouze orientáční název). Ale i rovné skalnaté vrchy Levého Hradce.

Připomínáme si u tu skutečnost, že v té době byla naše planeta Vrta_Lókou Otáčející se a vláha se získávala rosením. Viz např. nádrže na zachytávání vzdušné vlhkosti na Krymu. Varša_lókou, pršící planetou se stala až po roce 20 350 př. n. l.

Velký i Malý Blaník leží na zlomu / Blanické brázdě, která se táhne až ke Koledějům, přesněji do Pašovic. Kříží se se sázavským zlomem nedaleko Sázavy a Velký i malý Blaník leží i poblíž Středočeského hlubiného zlomu.

Muskovit turmalinická ortorula

Slída (stříbřitě lesklé šupinky světlé slídy (muskovitu) turmalinická ortorula typu Blaník vznikla přeměnou (metamorfózou) turmalinického granitu. Stáří proto_kamene (proto_litu): Svrchní protozeikum. Stáří přeměny (metamorfózy) devon - karbon. Šedý křemen, bílé štěpné skelně lesklé živce (K-živec a kyselý plagioklas), sloupečky či izometrická zrna černého turmalínu (skorylu) a stříbřitě lesklé šupinky světlé slídy (muskovitu). Lokálně přítomnými částečkami jsou červenohnědá až 5 mm velká okrouhlá zrna granátu.

Vrásnění v Českém masivu povětšinou zlomy podsunuté pod desky masivu. Podobně vzniklo krušnohorské vrásnění podsunutím saské desky. Jiné vrásnění nasunutím desky. Český masiv se složitou strukturou i velikostí ker s křížením hlubokých zlomů, jež se projevovalo též vulkanickou činností (viz litoměřický hlubinný zlom).

Systém nejmladších hlubokých zlomů v českém masivu prochází povětšinou ve směru SV <=> JZ; SZ <=> JV (Saxonská tekto_geneze; např. jáchymovský, středočeský, přibyslavský, litoměřický, sázavský).

Pozastavujeme se nyní u názvu "BLANÍK", který cizím cizincům připadá vhodným pro odnárodnění romantických badatelů, šířících dobré jméno svých pseudo_keltských předků, neboť velmi připomíná francouzský Blaniac, či ještě lépe vyslovené s ryze slovanskou nosovkou "ň" - Blagniac.

Zdokumentované obranné valy prý ukazují na haltštatsko laténské opidum. Ach ano, ano... slůvko laténský... Okamžitě splývá v scholasticky nastaveném podvědomí nejen s laténským příchodem původního obyvatelstva, ale i s tzv. s příchodem pozdně laténským. Mistrům převleků dokonce účelově i s nikdy neexistujícím "latinským" etnikem.

Z téhož mi automaticky vyplývá, že Kelti (vlastně Galové) museli hovořit francouzsky dávno před tím, než šílený svatý Patrick zničil a spálil všechny písemné památky v zemi Airenem (v Irsku) a nikdy neexistující pragermánští šlechtici jistě plkali čistou hoch_němčinou, protože latina ne_otroků (podmíněných propuštěnců) ještě nebyla v té době k mání.

ϛ - ligatura ts - Č, řecké snahy o věrný zápis slovanského jazyka přináší i ligaturu písmena ts - Č, které římští otrokáři postupně změnili na C (čti K) a vzápětí přichází změna na písmenko G. Proměna je dokonalá...

Kelti / Celetoi / Galotoi / Galoi / Golaď / ΓОЛADЬ / ЃОЛADЬ / Dželaď / ЃЄЛЄΔΟΪ / Čeleď / Lid - nejpůvodnější, neboť pocházející z prvorozeného lidu matky Zemlji. Lid jednotného Provi, Javi, Navi. Rody jedinečného odrazu univerzálních konů v jimi vnímaném právu, jedinečného jednotného jazyka, jednotné lidové slovesnosti. Čela_věků zvaní Rassa, Vindones, Bílí a Čistí, Vinedi, Veneti, Veoni, neboli také Věni, (Věničané / Féničané) / Skýtové atd. Byli nazývání mnohými, zde na tvrdo nevyjmenovanými jmény. Bratři, pocházející ze stejného otce R1. Jejich otec R vzešel z předka NOP, ten z Hs (Q) velkých otců zvaných Abary - Avary / Velcí Otcové.

AC - AS = velký. Pokud bychom slůvko Blaniac (Světlý, Bílý) vnímali obsahově skrze prastaré slovanské písmo: Б УѦH Ϊ_AC / Buan Velký, nebo Buan Jas, bezděky hovoříme o báječném rajském ostrovu Světlých, Rassy, Vindones - Bujan, jehož Blahý jas bujně proniká i skrze neprostupné hranice dimenzí našeho světa JaVi / (který Ja_Vi_dím)?

Nesmysl, řeknete si.

Nicméně výslovnost Svuavi / Slávi je v následujícím příměru význam obou zápisů stejný, zhola jedinečný, neboťryze slovanský.

Vedením výpravy do nitra země na poloostrově Kola byl pověřen Vasilij Vasilijevič Barčenko a jeho kolegové. Pátrajíce nejen po elixiru mládí dřevní Hyperboreje, ale i po tajemném kameni, či krystalu, který u nás nazýváme Ćintamaní, Řekové Seriona. Pátrání po kameni z nitra Latyn, jenž v sobě skrýval veškerou energii Univerza, se protáhla z roku 1921 až do roku 1923. Pokud jsou naše prameny stejného rašení, pak drahokam posilující mysl, při aktivaci prý emitoval další množství frekvencí nasílených v neobyčejně vysoký energetický a emoční potenciál.

Z připravované kapitoly DMK "Tajemství Černého moře"

© Ing. Zdeněk Šmitmajer & Zdeněk Patrick, Praha 2017

Poznámky pod čarou:

Dovolím si nyní malou ukázku, jak to velcí hoši dělali a i nadále hodlají. Ano, splétači umělých jazyků i neexistující historie si z nás dělají nejen legraci, ale i budoucí nevzdělané otroky.

Prohlížím si nápis prý na jemném anglickém čaji "Loyd". Zároveň vidím tentýž, tentokráte prosvícený nápis na otevřením víčku (pootočený o 180 stupňů): Vlastně nyní použiji kvůli kvalitě zrcadlový trik.

Z_latýn / Sluneční ostrov nejsevernější Severie, Hyper_Boreje jménem Latýn

Možnost objednání knihy:
Den mluvících kamenů (tři knihy v jedné), s přiloženými obsahy a s dalším listováním knihou, naleznete zde.