Žehrám na hlavní protagonisty slavných Zjevení, která skrze "pověřené" zuřivě mlčí k tisíciletým zločinům přestupníků i ke skutečné, kdysi projevené Pravdě, žehrám na ty, kteří vědomě šíří lži, neboť drancují a kradou, žehrám i na ty, co nekonají, ač mají, z titulu svých funkcí, konat. žehrám na ty, kteří by měli bít do zvonů (i těch dosud neodlitých) na poplach, i na ty kteří používají svoji malomocnou mysl, zapůjčenou sílu a z ní vyplývající moc, v nelogickém boji proti samé udržitelnosti života na této planetě... i na ty žehrám...

Žehrám na svoji slabost... Pane.

Kde Právo koná, ne běsi....

Nezávislé dějiny v podivně závislé Evropě © Dýmající zrcadlo & smit.wz.cz © Zdeněk Patrick 2012 © autor: Zdeněk Šmitmajer production Praha 2013

Jak víme, celkový počet 144 roků, je časový interval slovanského Kola života, který jednoduše znázorníme kruhem. Ještě lépe znakem "O" (kolo, dokola).

Tím obrazem vytýčíme hranice, které určují, co vlastně zůstává vně (kolem, v okolí) slovanského světa, co uvnitř obsahu Kola života (odvozeně i Kruhu života o 360° = 9 (sanskrt deva, devata, božská číslice utajené neurčitosti * Soroki , neboli 40 let. Svět (Cvět, Květ) Slovanů, byl Světlem projeveným v Javi, který byl, skrze svislou osu pevně ukotven v systému Země a Svargy (Nebesy: Kde ne běsi...). Svislice byla nazývána kríž (kříž, kRaic - K Ra i Žemlji). Odvozeně jakékoli břevno, či nosná opora, viz např. páteř - kříž. Aniž je myslen kříž, co římské popravní monstrum. Když naopak vodorovná kolmice na kříž:

Kráž - snad pohyb Slunce v čase? Ve schematické podobě čtyř ramenné svastiky.) A již můžeme, čistě teoreticky, procházet pohádkovým světlem "křížem krážem", abychom seznali, že slovanský svět má ukotvení v nebeském Provi i v čase minulém, přítomném i budoucím. V přirozenosti božské příčinnosti důsledků průniků daností, které jsou nejvyššími ustanoveními vjes_míru. Platí-li tam, není důvod, proč by nemělo Právo platit zde. Na Zemi, ve světě Slávů.

Kde Právo koná, Ne Běsi...

To, co je mimo slovanský Kruh života, stojí mimo slovanské Právo. V té logické poloze, kterou určuje předložka místa:

"Za", přesněji předpona "ZA".

Co, se nachází v bezprostřední blízkosti Kola, či Kruhu života stanoví předpona "U". Dokončení cyklu Kruhu života označíme předponou "Do". To, co energeticky přispívá do Světa (Kruhu života) určuje předponou "Při". Souhláska "K", zde ustálená šipka ke kolmici, měla původně vícero poloh:

"K" "Na" - k zemi atd..., aby nakonec setrvala v současné strnulé poloze podobná současnému znaku "K".

Nezapomeneme ani na předponu "S" - skonat - jakkoli dnes značí "z kola ven".

Kde však leží Navi a v jakém je vztahu s temným světem přízraků, démonů a běsů. Kde je vlastně to podezřelé místo, kam odcházejí zvláště odvážní a zasvěcení vlchevci vybojovat poslední bitvy mezi Dobrem a Zlem. To naopak zastoupené přízraky temnot, běsů i skrze propůjčenou moc přestupníků, urputně hájí nepravosti, které si příčí Právu i zdravému rozumu. Výsledek těchto bojů pak určuje shluk událostí na konci časů.

Zatímco Slované, potažmo lidstvo, šijí skrze Provi, ve světě světla, v univerzální harmonii vesmíru souznějící s bohatě tryskající energií světla Jarily - (Žarily) Slunce, v souladu s přírodou, kde flora a fauna je vyváženou a pevnou ochrannou clonou veškerého života. Vše obohaceno nevšedními tvary a vzájemnými vazbami i netuženými souvislostmi. Vše skryto i náhle odkryto v nádheře nejdokonalejší rovnováhy přirozeností všech "pater" života Javi. Téhož Javi, kterého jsou Slované nedílnou součástí...

Zatímco temné síly, běsi i vazalské entity, pobývají vně Kola života, mimo konání Práva, kdesi v zamlžené slizkosti bezrozměrné pustiny, aniž jediný paprsek pozemské nádhery Javi, kdy zasvítí do temné a neduživé běsí dimenze.

Draví tvorové temnot i Běsi, neznající slunečního svitu, aniž se dokáží vyrovnat s pozemským ochranným systémem pestrosti života fauny, která vší mocí oddolává cíleným útokům a svými zelenými příboji života hojí utržené rány.

Nebo je snad možné, aby si rozumný člověk, sám sobě, svým dětem, připravoval tak ničemně promyšlené zničující a jeduplné údery? Nebo to jsou naopak válečné rošády parazitující svoloče (sebranky, sběřě) dědičného obludária přestupníků, kteří po celá tisíciletí krvavým násilím, uměle vyvolanými potopami krve, skrze satansko sektářsko náboženská dogmata programově devastovali lidského ducha a pronásledovali jej nezměřitelným utrpením a bolestmí? Aby otrávili řeky, dnes atomovými výbuchy a ropnými katastrofami celoplanetárního rozsahu, nevratně ničili kdysi životadárná oceánská dna, plánovali systematická ničení bodů tryskající energie života planety, vykrádali sluneční svit, silovými dálnicemi odnikud nikam mořili kdysi zúrodněná pole a a ve své spotřební šílenosti drásali kvetoucí louky, aby jejich moc směřovala vždy a vždy jen do nových a dosud nedotčených oblastí? Aby jejich v pravdě uhnilý pařát ukazoval až k deštným pralesům. S cílem vše zničit, zhola rozdrásat a pokácet? Aby i kdysi voňavý vzduch proměnili v zapáchající svinstvo, které začnou prodávat k dalšímu znečistění...

Možná, nikdy však neříkejme nikdy: Přestupníci nemusí být až tak nejistá materie. Tak jako jejich šílené spiknutí. Možná cíleně vyhledáváni a skrze své mrzké zločiny, co rukojmí i lstivě pověřováni činnostmi, směřujícími, skrze nesmírné utrpení a bolest jiných lidských bytostí, proti samé udržitelnosti života na této planetě.

To je pěkné, říkám si: Ale jakým slovním základem označovali Slované "Kolo života" (Kruh života v Javi a Provi)? Při našem hledání nesmíme ani na chvíli zapomenout, že čeština i slovenština jsou zapisovány umělými znaky latinky, která záměrně směřovala opačným směrem, než obsah slovanských zájmů. Vždy zásadně proti přirozenosti, proti slovanskému Provi, odvozeně proti smysluplnému obsahu Světa.

A jak by to dělali? Uměle sestavenými pravidly, na kterých se dohodla tlupa dobyvatelů, otrokářů a doprovodné parazitující sebranky. Podivnými pravidly, které Slované nazvali "zákony".

Ačkoliv mi slůvko "zákon" dokonale vlezlo pod kůži, co symbol Práva a bral jsem jej, jakož i samotný obsah téhož, co vrcholnou autoritu, ač podivnou. neboť skrze podivné množství výkladu téhož, kýmkoli, kdo se nachomýtl a navíc - případ od případu s několikerým metrem. S jednáním a výsledky, které okamžitě a neodvolatelně vybuzují krajní nedůvěru. Je to již dávno, co jsem si začal lámat hlavu, jsou-li to, co nám předkládají zákonodárci skutečné pravé zákony? Nebo jen ubohá náhražka? Stojící mnohdy za hranicí únosnosti. Hranicí intuitivně vytyčenou svědomím, poznáním a mnohdy i vírou.

Stále se vracím se ke slovesům "konati", vykonati, překonati, dokonati, skonati, konec, ukončit, dokončit, ale i podstatným jménům, v pravé podstatě však:

K příslovcům místa a způsobu: úkon, příkon, zákon, atd..., zcela jasně si již zdávna uvědomuji význam slovního základu "kon".

Nic mi však neříká...

Listuji Inetem, syn nalézá ruského borce: Jmenuje se Sergej Danilov (http://bezumno.ru/). Zabývá se toutéž problemtikou. A navíc právě on přesněji označuje oblasti, kde již neplatí přirozené danností vesmíru, tedy i slovanské Provi - Právo. A nyní cituji: "Jen ubohá pravidla nelidí, zvěře, běsů, parazitů, zlodějů", kteří stojí "Za".

To je tedy zákon stojící v obráceném gardu proti ustanovením Univerza a Prova (Odvozeně zákoník, nezákonný, z pohledu Konu - Kola života světla a Provi Slávu, negace negace... atd... Z pohledu Běsů a Temných stínů, praktikujících skrze Přestupníky mravní, etickou devastaci světa Světla a Práva, jsou, díky této negaci negace, za šílené zločince pokládáni ti, kteří se přidržuji Pravdy slovanského i vydrženého Práva). T.j. přesně to, co právě v obráceném gardu, pod vnucenými příkazy, vnímali nejen čeští Slované, jako přes_tupící (Přestupnící tupící Světlo světa, kde se Právo tiše KONá).

Vracím se ještě jednou ke slovesům "konati", vykonati, překonati, dokonati, skonati, konec, ukončit, dokončit, ale i podstatným jménům úkon, příkon, zákon, atd..., zcela jasně si již zdávna uvědomuji význam slovního základu "kon". Nic jsem nechápal, až do okamžiku, kdy jsem nahlédl do Danilovova názoru na vlastní obsah "Kruhu života". Nazývaného pravděpodobně KON (KOH).

Přiznávám se zároveň, že mi uniká význam souhlásky N (H). Lépe bych rozumněl "L" (Koleda, kolo, okolo, kolem). Jednak proto, že se domnívám, že Slávové sestavovali znaky i slabiky tak, že slova vlastně tvořila smysluplnou větu.

Dnes pro většinu již v utajeném významu. I když...

Nedá mi a vracím se k otázce, proč na tak životadárné a nádherné planetě, tolik hloupého a surového násilí, krvavých válek, mučících nástrojů a důmyslných vraždících zbraní.

V této souvislosti mne napadá mne spoustu otázek i odpovědí:

Středověké upalování čarodějnic, praktikované Svatou inkvizicí, speciální nomenklaturou kněží tzv. svaté římsko - katolické církve, nemuselo být upalováním čarodějnic! Nýbrž prostou zápalnou obětí prastarému bohu Dagonovi. Není tajemstvím, že tento mizerný starověký rybí bůžek, či jeho kněží(?) si vyžadovali pravidelné zápalné lidské oběti překypující bolestí. Mayští kněží naopak, při strašném psychickém i fyzickém utrpení za živa vytrhávali lidská srdce...

Jako nikoli nezajímavý detail Dagonova kněze, jenž nelze přehlédnout, jsou nepochybně rituální náramky, nikoli nepodobné současným čipovým náramkům. K tomuto fenoménu a roli prstenů ve starověku se ještě vrátím.

Prozatím si připomeňme, že starověký Dagon byl prastarým božstvem Kanaanu a jeho kruhové chrámy stávaly v Ašdódu (Azot), Gaze, když mince z jeho vyobrazením byly nalezeny v Askalonu a Arvadu (V podezření je Byblos, Tyr, Joppa. Všechno pobřežní města ve středozemí.). Odvozeně v Kanaanu, ale i Chaldejsku. Tedy oblastí, odkud pocházela i syrská sekta uctívačů Slunce (Sol Invictus), k níž patřil i již zmíněný římský císař Konstantin.

Nyní se pokusme zjistit k jaké entitě Dagon patřil. V jeho chrámech muselo být nejen neútulno, nehledě i na děsný puch. Soudíme-li podle pelištejnského zvyku přibít useknutou hlavu, či jinou trofej z těla svého nepřítele poblíž Dagonovy sochy.

Podle lidských obětí, jimiž se skrze kněží svého kultu nechal uctívat, se jednalo o bytost, jíž činil dobře lidský strach, stres i utrpení. Co se děje v lidském organizmu nejen v čase násilného sexu, mučení, upalování, smažení na rozpáleném tuku, topení, ale jaké chemické látky lidský organizmus vyprodukuje v čase stresu a očekávání kruté a bolestné smrti. Do téže kategorie otázek lze zařadit i velmi silné podezření, že jistý druh oněch temných tvorů a Běsů je schopen tyto látky absorbovat skrze mezidimenzionální bariery. Zvláště pak? Nepříjímají-li běžnou potravu, nejí potraviny z odsypané mouky, nepijí podávanou vodu a aniž příjímají jakékoliv dary. A připomínám, že se bohové vždy slétali, aby čichali vůni jim obětovaných bytostí. Je-li to smysluplná odpověď, co divného a protismyslného se vlastně děje na této planetě již po tisíce let?

Není-li, pak jaká odpověď je ta Pravá!

Naše naučená nevědomost? Když nic jiného:

Alespoň malá ukázka, jak byl utvářen slovanský, potažmo český jazyk.

1. Nikoli proto, že neuměli psát...
2. Kde hledat dimenze Běsů a Temných stínů?
3.Jsou-li Temné síly a Běsi tam, kde Právo KONá...právě čtete