|
Záhada Pěrunovy modly...
Vydáno dne 22. 10. 2012 (2947 přečtení) ...Při tom rokování na Turském poli spatřili pak všichni, pohané i křesťané an u povětří muž krásný v zlaté zbroji jede na bílém koni a za ním černý oblak veliký od západní strany slunce vzhůru vstupuje. Tu hned z toho se ukázalo velké blýskání a hromobití a příval deště náhlý, takže každý z toho sněmu utíkal, kdo kam věděl, aby se v té ukrutné bouři schoval. Prý až 40 osob bylo tenkrát od toho blesku zabito. Jan František Beckovský "Poselkyně příběhů českých" A možné geomantické čarování vlchevců... Nezávislé dějiny v podivně závislé Evropě © Dýmající zrcadlo & smit.wz.cz © Zdeněk Patrick 2005 © autor: Zdeněk Šmitmajer / 73 production Praha 2012
Připomeňme si, že ordální pole v Turče (Turské pole - odedávna posvátné pole určené zasvěceným bojovníkům k ordálním a kultovním oslavám, ale i skutečným bitvám. Bylo však i místem důležitých shromáždění, ordálií (rituálních soubojů, božích soudů, zkoumání viny, či neviny.).
Jedná se o zcela vykradenou mohylu o průměru cca 20 metrů v nadmořské výšce 308 m, o které lze vyprávět neobyčejné příběhy, z nichž ten o rozehnání pohanů, lze přesunout i na nedaleký pahorek zvaný Ers. Každopádně jsou ideovědci na tvrdo přesvědčeni, že část těchto českých dějin jsou výmysly. A na mně tedy bude, abych dokázal... říkám dokázal, že programově a se zlým úmyslem stále jen lžou. . foto Zdeněk Šmitmajer..."
Dovolím si v této souvislosti rozpomenout na vlchevce zeměpisce (geomanty) zabývající se výběrem míst, s důrazem na kladnou i zápornou energií. Kladným energiím rozumím, avšak k čemu je vlastně, ptám se sám sebe, dobrá záporná energie? Do těch míst, kterým se Slávové spíše vyhýbali, bývali v čase ohrožení vlákáni možní nájezdníci a tam i zcela poničeni. Jak? Pokusím se vysvětlit: Je možné, že systém Javi, úzce propojený s Provi, byl metodicky propracovanější, než bychom kdy připustili. Propracovaný a dobře tajený. Povšimněte si prosím, mého podivení se nad zobrazenými ozbrojenci na sněmu v Turče. Něco takového Provi nepřipouští a byl by zmrskán a vykázán každý, kdo by byl přistižen na posvátné půdě se zbraní a neumytýma nohama. Navíc si povšimněme, že většina zasažených je obuta. Na rozdíl od jiných bosky prchajících. Abych se srozumitelně dopracoval k vysvětlení vlivu záporné energie při ničení nepřítele, pokusím se připlížit k naznačenému problému z obráceného směru: Z energií využívaných vlchevci - zeměpisci při ordálním zkoumání viny, či neviny, které se odehrávaly u Pěrunovy sochy (viz např. soudní pole na dnešním Soudním náměstí v Praze 4 na Pankráci.). Koloritem takové svatyně, mimo dřevěné Pěrunovy modly, mocného slovanského archanděla, který i zbraněmi vymáhal slovanské Provi, byl dubový háj kolem dokola. Socha byla posazena na vysokém, asi 7 metrovém žulovém obelisku o průměru cca 400 mm. Aby byl mohutný obelisk stabilně usazen, byl uložen do cca 1 metrové jámy. Ta zároveň tvořila možné jiskřiště. Zatímco statné a vysoké duby všude kolem, svými kořeny dosahovaly stejně hluboko pod zem, byly dobrými hromosvody. Připomeňme si, psárskou náhorní plošinu (až po samu Vyšehradskou skálu) tvoří rula. Místo mohlo být navíc vybráno, podle četnosti blesků, které ono místo, či blízké okolí, kdy zasáhly. Přičemž tušíme, že není až tak velký problém pomoci vystoupit ze země jeho "bratříčkům" a skrze ionizaci propojit s bleskem hlavním. V kruhu kolem Pěrunovy sochy byly pak v mělkých půlmetrových jámách, postaveny kameny, možná opracované do podob významných Svarodžiců (viz archeologický nález ve Staré Kouřimi při Libušině jezírku popsaný pí. Profantovou.). Přičemž možná v horní části, či někde poblíž, s uzpůsobenými kamennými nádobami, v nichž se pálily dýmající vonné látky, aby ve velké míře ionizovaly okolní vzduch a zvyšovaly tak vodivost prostředí a jeho el. průraznost. Cosi, co již známe ze současnosti skrze klimateroristické manipulace s počasím v podobě chemtrails. Vše bylo vyladěno tak, že klidný a vyrovnaný člověk, vědom si své neviny, či svého práva, vystavený, v čase blížící se bouřky, právě tomuto prostředí, měl šanci přežít bez úhony. A naopak ten, jenž si byl vědom své viny, odvozeně s naruženým fluidem skrze nevyrovnaný tok životních tekutin, plný obav a navíc se i strachy potící se, byl vystaven reálné šanci být zasažen Pěrunovým bleskem. Když velkou roli v této nejisté dramatické hře sehrává proměnné povrchové el. napětí, skrze el. odpor pokožky, měnící se v závislosti okamžité psychické nevyváženosti lidské bytosti, uvězněné v kombinaci vyladěného detektoru lži a vysokonapěťové lampy na komáry vše nasíleno s osobou poučenou a znalou obsluhy, např. kajícník jdoucí bosky nebo plazící se po zemi, či skloněn nízko nad zemi pálící podle potřeby určité množství dostatečně dýmajících bylin. Když roli ve vyladěném prostředí sehrála jistě, vedle teploty, tlaku vzduchu i jeho procentuální vlhkost. Předpokládám, že systém byl i na mnoha jiných místech, vyladěn k dokonalosti několikerými, možná desítkami generací vlchevců. Vyzkoušen na příslušném počtu obzvláště neuspořádaných přestupníků, či obětinách živočišného původu. Z téhož mého tvrzení vyplývá, že jen věci neznalý cizinec, či ignorant by vkročil do takového prostoru se zbraní, s kovovým předmětem, s rozbouřenou myslí, hněvem a vztekem ucpanými čákrami a navíc se zapáchajícími, neboť i obutými končetinami. Takové zařízení mohlo být i na ordálním Turském poli, jehož součástí byl dubový háj u mohyly statečného rytíře, kam lstivý kníže Boleslav sezval sněm starověrců a křesťanů. Povšimněme si rovněž, že největší odpůrci křesťanských zázraků kolem knížete Václava - hříšní Žatečtí, jednali na třídenním sněmu starověrců, zda se zúčastní sněmu v Turče a jestliže ano, pak za jakých podmínek. Podmínka není nezajímavá: "Aby se mlčelo o zázracích knížete Václava až do rozhodnutí sněmu". Chtěli jednat o proměně knížete Václava ve Svaté světlo pokorně, zcela klidní a vyrovnaní. A bezpochyby beze zbraní, v roli kajícníků, tedy bosky a umytýma nohama, neboť věci znalí starověrci. Na rozdíl od křesťanů. Takže, pokud nás zmíněný obraz skutečně neklame a na Turském poli, při dubů u mohyly statečného rytíře, se skutečně objevili nějací obutí ozbrojenci, pak to jistě nebyli starověrci. Jinými slovy: Čtyřicet mrtvých, zabitých bleskem, byli zřejmě křesťané. V souladu se svoji vírou pohrdající starodávnými zvyky i podivnými zákoutími víry svých starověreckých kolegů. I když množství rozbouřených myslí s proměnným povrchovým napětím pokožky, co spoužtěcím mechanizmem bleskové pohromy, rovněž nelze vyloučit, škoda jen, že se nedochovaly zprávy, zda byly při sněmu páleny ohně s kouřem dostatečně ionizujícím okolní vzduch navyšujícím el. průraznost prostředí. Kdo vlastně byli vodopisci a zeměpisci (geomanti)? Z hlediska strategické obrany jedni z nejdůležtějších a nejzkušenějších vlchevců. Mající za úkol zjišťovat a využívat k prospěchu společenství energetickou síť matky Zemlji. S rozlišením kladných a záporných energií. Při vyhledávání míst vhodných ke stavbě lidských obydlí, energeticky vhodných prostor pro uložení domácího zvířectva a drůbeže. Ale také nejplodnějších míst v širém okolí, s nejvhodnější tryskající kladnou energií pro zplození nového života (lesní studánky, bystré potoky obklopené zdravou vegetací i stejně bujnou faunou.). Určitě i místa vhodná pro porod dítěte, či naopak... Pokračovat?
Celá tisková zpráva | Komentáře: 6 | Přidat komentář |
|
|
Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS
Layout: Beach - verze 1.1.0