Neboť mám přislíben materiál slovenského autora, jenž se rovněž zabývá původem Franků, vyvstává pro mojí ješitnost reálné nebezpečí, že mne kdosi předběhne v objevu a názvosloví, jakož i názoru na ničemný původ tzv. Franků, pokusím se ve velmi zkrácené formě s odkazy, uhájit své ubohé pozice. Jakkoliv připraven k porovnání názorové roviny i přijmout lepe zdůvodněný náhled.

Marobudon a Marobúd...

Země Zlaté hvězdy Margity© Zdeněk Patrick - Praha 2011

Nejdříve si ujasním, sám pro sebe, že jsem i v tomto syrovém a lehce nepřipraveném článku, na tvrdo důkazy přesvědčen, že nejen Marobúd i Jarmín, ale i jejich válečníci, byli od morku svých kostí Slované. Dále, že slovanská Bojov Arije (dnešní Bavorsko), Bojodorum - týchž Bojov země (v tomto případě Pasov), je pouze totožné označení zemí Svavi - Slavi, která sice svého času dosahovala až do Zbraslavské Závješti, Bojova i Brd. Nicméně, pokud hovoříme o Marobudonu, pak tento nemohl být v žádném případě částí někdejší naddunajské Moravy, nýbrž dávnou zemí zde zdávna usedlých Bojov Arijů. Jedním dechem hovořím-li nyní i o dnešních Čechách, kdysi nedílné součástí naddunajské Moravy, je jasné, že mimo logicky podobného názvu (viz Bojov u Prahy) kmene Čeltoi, že nemá s Marobudonem vůbec nic společného?

Ačkoliv v pozdějším sporu českého knížete Břetislava s nemeth panovníkem sehrála původní velká vlast autochtonních slovanských Bojov, co důkaz špinavé argumentace německého práva, prý zděděného po Říši římské, na zemi Bojov Arijů (Bavorsku) přiléhající části Čech. Ale také části levého dunajského břehu Korutany, Vitorazsko a Domažlicko, kam tiše harcovali nevítaní hosté - tzv. osadníci, co nejvhodnější multi kulti, programově směřující klidnou silou k rozvratu další slovanské země.

Již tenkrát byla rozehrána osvědčená špinavá hra, jak ukrást další slovanská území, neboť hlavním důkazem byla již zdávna ukradená velká část slovanské Bojov Arije (Bojowarie - Bavorsko).

Abychom zcela pochopili prazvláštní ucelenost historického podvodu, je potřebné nejdříve pohovořit na téma "Frank Origins".

Nic takového však není k nalezení.

Žádný totiž neexistoval a dodnes neexistuje, tak jako Hungariens Origins, či Deutsche Origins.

Kdo a kým tedy vlastně Frankové byli?

Lstivými obchodníky s bílým slovanským masem?

Kněžími Slovanům neznámého božstva, kteří se po pádu Římského imperia, vraždami náčelníků Čeltoi v západní Moravě, zmocnili vlády v Rica rodiji (Ve slovanské oblasti hovořící rodnou řečí - dnes Pika_Rdji, Pikardiji)? Aniž si dovolím opominout skutečné jméno města Paříž (Paris). Ve skutečnosti se jmenuje Lutecija (slovanskými Lutici obývaná oblast, která společně s Bratanii, Rica rdijí a Bělčikem jsou nejstarším územím dnes počítaným, co symbol francouzské státnosti.).

Z Wikipedie víme, že: "Počátky dějin Franků jsou zachyceny pouze v dílech, jež nesepsali Frankové, a která se právě proto (prý) vyznačují zásadní neznalostí a nepochopením franckých poměrů. Prvním dochovaným písemným pramenem, jehož autorem jsou prý Frankové samotní, je až Lex Salica z počátku 6. století. V římských pramenech se (prý) Frankové poprvé objevují v polovině 3. století v souvislosti s útoky germánských kmenů na římskou hranici, co žoldnéři římského vojska. Původně totiž váleční zajatci (otroci), kteří byli jako multi kulti foederáti usazovány na Římany zabraných územích."

Další důležitou informací je odborně zaštítěné tvrzení Wikipedie, že o životě Franků, kteří pobývali na západ od Rýna, není žádných historických (římských) zpráv.

Ani být nemohlo, neboť jakou cenu měl pro Římany označkovaný otrok, či ofrankovaný foederát?

Jakkoliv je potřebné mít stále na paměti i vznik Németh, co skvělých jízdních válečníků slovanského původu (povětšinou sirotků, kteří v systému římských Janičářů dosáhli výše, než by se stalo u Slovanů.), kteří po porážce povstání Čeltoi, vedeného Věrčin_rekem, přešli na stranu Římanů, aby po čase, v zcela nesourodém ofrankovaném multi - kulti, vytvořili religiozně jedinečný tuhý válečnický cech.

V čase, kdy se Římu nedostávalo lidí, dostávali ofrankovaní otroci šanci vstupovat do římských vojsk.

Třetí důležitá informace: Sálští Frankové prý vpadli do Říma a ohrožovali jeho moc. Císař Julianus 357 n. l. prý ofrankované námezdní legie multi kulti vytlačil, nicméně se sálskými Franky prý, tak jako s ostatními germánskými kmeny uzavřel mír, výměnou za právo vládnout si sami.

Nyní pozor: Sálští Frankové, co kmenš Sálští (Přímořští, Pomořanští, Pomořané) Slované (Srbové) ano! Nikoli však Salští Frankové. Germánské kmeny? Kmeny příbuzného jazyka? V té době, ale i časech předchozích byli v široširém světě pouze Slované národem příbuzného jazyka.

V minulých článcích jsem hovořil o programovém vraždění vojevůdců Čeltoi v Rica rodiji: Postupně tak vyvíjeli ofrankovaní otroci v námezdních službách beznadějně umírajícího Říma tlak i na Bělčik provincii (Belgic secunda). Řekněme si, že celkem úspěšně: Jakýsi Childe_rich I. se souhlasem již neexistujícího Říma se prohlásil v Tournai za správce provincie Bělčik a po definitivním pádu Říše Římské, roku 476 n. l. dokonce za jakéhosi krále. Je zcela patrné, že připojením k podivnému oslovení "Childe" (Čildej - Čeleď, Čeltoi), přepisem latinského slůvka Rex, jež bylo ve skutečnosti vadným přepisem slovanského "Rek" a následně stejně vadného přepisu Rich, dával tzv. Childe_rich, toho jména první, očividně najevo, že je Čildej, tedy Čeltoi_rek. A uvědomíme-li si, že Slávové (Svávové, Svávi), vyslovují některá "e" do podoby "i", pak oslavovaný námezdný ofrankovanec se přidrzlé prohlásil za rika ze slovanské Čeledi.

Nyní další investigativní otázka: Jakou řečí mezi sebou ofrankovaní půl otroci, multi kulti foederáti, vlastně hovořili? Velmi špatnou umělohmotnou latinou. Když i čtení ani psaní v Búdách příliš podrobně rovněž neprobírali. Historické zápisy za ně později dlouhodobě obstarali přidružení církevní polovzdělanci - na slovo vzatí římsko katolickou církví autorizovaní kronikáři.

Z téhož důvodu žádných kloudných a pravdivých zpráv. Pokud nebudou dodatečně zhotoveny.

Pozastavme se i u jména oblasti "Tournai". Turnaj, Turča, turské pole, stýra. Co římského, nemeth, či dokonce franckého je na tomto slovu?

Zhola velké Nic!

Turské pole, či chcete-li Turča, je ordální pole (kampus), kde obřadní stýrové řešili rodové, či kmenové spory "božím soudem". Kult odvozený od Svatého světla Slovanů - Svantovíta. Téhož, jenž se ve válečném ohrožení Slovanů měnil v ljutého boga_ tura. Od téhož religiozního slovanského ritu byl odvozen pojem Stýra: Bojovník boha Týra. Bogastýr, též boha_týr. Ordální slovanský boží bojovník, jenž skrze turů bor (naj) bojoval za Právo projevení pravdy.

Jinými slovy: Prohlašoval-li drzý vyslanec Dagoberta Sámovi: že ofrankovaní jsou kněžími Boha, s dědičným právem nařizovat Slovanům cizí zákony, pak mu věřme první část jeho věty. Kdosi v pozadí, pseudo kněží nového Boha, stáli skutečně opodál. Nedaleko neslýchaného historického podvodu rukodělného spletení jazyků.

Když se řekne Morava...
Gótština
Celtoi - Keltové...
Jak hluboko jsem klesla...
Jak Němci lehce o své germánství přišli...
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Zkoumání dračí linie, aneb german (d?ermen) = řemeny ujařmen, pod jhem...
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Vysněná a nikdy neexistující Velká Germánie...
Raetie...
Saturace projektu...
Legenda o SjegoVjesu a Bjelovjesu
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničeho? nic... 1část/3
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničehož nic... 2. část/3
Jak skrze Babu Jagu dojíti až do Picardie?

Poznámky pod čarou:

Písemné prameny o Slovanech v Boiov Ariji

Zpracováno dle Dr. Hanse Loserta z univerzity v Bambergu

Pramen: http://www.svornost.com/2011/01/sclavistius-patrie-aneb-bavorsti-slovane/

Do roku 741 n. l. lze zařadit nejstarší Nemeth-Franckou zmínku o zdávna v Bojov Ariji usedlých Slovanech v zakládací listině diecéze ve Würzburgu. Zakrátko poté, roku 800 n. l. Karel ten Veliký pověřil würzburgského biskupa Bernwelfa založením 14 misijních kostelů pro pokřtění Slovanů na Mohanu a v Režnici (Rež - Žito, Retnice, Regnice (Regnitz). Do roku 805 n. l. lze vročit tzv. dekret Karla Velikého (tzv. Diedenhofenská kapitula) mj. zakazující prodávat zbraně Slovanům, jmenovitě uvádí obchodní střediska Hallstadt (u Bam_bergu), Forchheim (u Norimberku), Premberg (u Regensburgu).

Roku 863 n. l. se objevuje v darovací listině Ludvíka Němce při klášteru Niederaltaich zmínky o "villam quae vocatur Nabavinida iuxta rivulum Trebinam" (Vinida /slovanská) ves Nabin u Trebinče - vyněmčeno na Deggendorf).

V 8. až 10. století, v souvislosti s dary pro klášter Fulda, kostely ve Würzburgu a Ansbachu se na mnoha místech textu jsou tyto oblasti popisovány, jako země Slovanů "in terra Slavonica".

Roku 1007 n. l. v zakládací listině diecéze v Bambergu se přímo hovoří, o založení diecéze primárně pro účely pokřtění Slovanů "ut et paganismus Sclavorum destrueretur".

Roku: 1059 n. l. se zmiňuje Codex probationum ad episcopatum Bambergensem odpor Slovanů ke christianizaci, odmítáním odvádění církevních desátků a následným návratem ke starověrectví.

Sclavi istius patrie?

aneb o bavorských Slovanech z Bojov Arije.

Zpracováno dle Dr. Hanse Loserta z univerzity v Bambergu

Pramen: http://www.svornost.com/2011/01/sclavistius-patrie-aneb-bavorsti-slovane/

Zpracováno dle Dr. Hanse Loserta z univerzity v Bambergu

Pramen: http://www.svornost.com/2011/01/sclavistius-patrie-aneb-bavorsti-slovane/

Slované obývali povodí řeky Nába (Náva), Mohan, či povodí Redšnice protékající skrze dnešní Norim peherk (Peerk, Norimberk).

Rozbor místních jmen: Topografie i názvy řek Horní Falce jsou očividně slovanského původu.

Archeologické prameny: Nálezy slovanských mohylových žárových pohřbů starověreckého období i kostrové hroby z časů christianizace. Nálezy šperků, čelenky, kroužky a oděvy.

Patrný je i vliv slovanského starověrectví i u křesťanských kostrových hrobů, doložený vkládáním rozmanitými slovanských starověreckými relikviemi, zbraněmi a potravinami.

O okleštěných právech domorodých Slovanů svědčí dochovaná "kopie" dokumentu "Inqisitio de theloneis" z roku 1250 n. l., kterou kdosi uložil v Pasově - Moravské marce, jež měla za úkol mapovat destrukční a dezinformační možnosti, zaměřené proti soudržnosti Moravy a Slovanů: Ludvík Dítě v ní rozdílně nechal upravit clo a mýtné vyplývající z obchodů "bavorských" Franků a slovanských Bojov Arijů s Moravany z roku 903 - 906 n. l. Prakticky v samotném závěru existence Velké Moravy.

Podle EU v rámci likvidace národních států a odvozeně sjednocované ideo historie se prý Slované, ač zde zdávna usedlí, opět náhle, z ničehož nic, opět začali osidlovat severní a severovýchodní Bavorsko i horní Rakousko. Stalo se tak údajně v ideo historiky povoleném 6. století a to prý ze tří směrů. Část slovanské populace prý přišla podél Dunaje. Tento proces, podle sjednocované ideo vědy prý zřejmě bezprostředně souvisí se skupinami osadníků, pocházejících prý z vnitřních Čech, kteří se usazovali převážně u řeky Naab /Nábští Slované/. Prý poslední osidlovací směr na Pomohaní /Pomohanští Slované/ a k řece Regnitz /Regničtí Slované. Prý vyšel od srbských kmenů v Posálí. Aniž bylo pravdě učiněno po vůli, jinak než opět programovou lží.

Podíváme-li se naopak na EU studii y_chromozomu mapující jih (Bojovarii), sever (Posálsko, Mielsko, Míšeň) a západ (Borusija) dnešní SRN, při vědomí, že tzv německý Origins (Deutsche Origins) neexistuje a nikdy neexistoval. Pak logický součet R1a a bratrský R1b (Čeltoi), zcela jasně určuje kdo byl domácím pánem.

Současně pátráme po tzv. Franko Origins, jenž rovněž neexistuje, neboť stejným historickým podvodem. Navazujícím na podvody Římské říše a následné falzifikace a neuvěřitelné manipulace s označením slovanských území pojmem "Germánie".

Když se řekne Morava...
Gótština