Strážcům ohňů: Trojský kůň z nesvatého Říma opět a opět na falešnou notu...

Kolik energie a času vnitřními vydáno, aby vnější skrze vnitřní snáze dělili a opanovali, i to málo, co ještě zbývá, jestliže sama podstata drancována vnitřními, jakoby mimoděk, nikoli však skrze nevlídnou dobu, upadala se sníženými duchy, v zapomnění.

Nezávislá historie podivně závislé Evropy

Země Zlaté hvězdy Margity© Zdeněk Patrick - Praha 2011

"Z osobní zášti proti Čechům (Slovanům vůbec, Aeneáš Silva, papež Pius II. poz. ZP) odpravil to, co staří dějinám a předchůdcové jeho za (důkazy) pojižtěnou pravdu pokládali?"

Děje říše Velkomoravské /str7

Od počátku a do rozpadu jejího Léta Páně 907

František Saleš Pluskal Moravičanský

V Uh. Hradišti 1883

Naše dějiny nezačaly na pokyn nesvatého Říma a doktrínou krvavé christianizace, aniž se skutečná Morava, kdy scvrkla na Prespurk, Brno a Pragitae. Scvrklo se jen sebevědomí lidského ducha neznalého vlastního původu, své pravé a laskavé víry, kterou nemůže nahradit mrmlání středověkých zaklínadel, k mrtvému kameni a dřevu, jež ani mluvit, ani myslet, ani chodit neumí. Při úplné ztrátě povědomí o příčinností a důsledcích. Odvozeně hovořím o skutečných cílech snížených duchů, skrze ty vnitřní, již pěknou řádku staletí usilujících o nicotu a nebytí naší rodné vlasti, jazyka Slovanů i této krásné planety.

Řady odpůrcův pravdy prastaré (důkazy) pojištěné pravdy rozšířil Vlach Eneáš Silvius (roku 1458 n. l. a od toho datu až do roku 1464 římsko katolický papež Pius II. zvaný) vážnivý nepřítel všech Čechův a velmi nekritický a stranický dějepravec.

On byl první, který (slovanské) Svevi za Němce vydal a jim dle Strabona území od Rýna až na Labe připsal.

Děje říše Velkomoravské /str7

Od počátku a do rozpadu jejího Léta Páně 907

František Saleš Pluskal Moravičanský

V Uh. Hradišti 1883

Venedské pokolení Dardanův (gens inclyta Dardanorum) rozkládalo se z Trojanska frygického, neb Dardanie maloasijatské, přes ostrov Samotrácii, též Dardanie zvaný, přes Tessalii, Epir, Albanii, Dalmacii, Ilyrsko, až do Dardanie evropské, a tato poslední krajina jest původištěm Moravanův.

Tu jsou tři řeky jménem Morava: Východní, střední a západní. Tyto spojivše se, působují tak zvanou Velkou Moravu, která východně od Belehradu (Velegradu) se do Dunaje vlévá. Tuto řeku nazývá Plinus: Margus, Byzantinci Μόράβος, Niketas: Maravos a Arnold: Morava. Západní Morava se nazývá srbskou chráněno pohořím Šaru (Skardus, Skodrus), u pramene Driny s nedalekým starým Vyšehradem. Východní Morava, též bulharskou nazývána.

Jakkoliv místní nazývali kraj na těchto řekách Morava, Římanům slula Dardania. Což samo může být důkazním materiálem, že původní obyvatelstvo její z maloasijské Dardanie a z nichž první pokolení Dardanos pošlo, jsouce pokrevní příbuzní a potomci trojanských Dardanů.

Děje říše Velkomoravské /str7

Od počátku a do rozpadu jejího Léta Páně 907

František Saleš Pluskal Moravičanský

Mimo toto dělení, lze hovořit, dle Pluskala Moravičanského, nejen o Moravě Horní (Podle mne: Zbytková Raetie, Velvetie, Svoi_carsko, Vindelicie, Bojovarie, Noricko, Vídeňsko, Koruška, Zamoraviansko - Zamuří, Hradsko, Štýrsko, Moravu Nýšansko - srbskou, vesměs pravobřežní dunajské kraje), ale i o Moravě Naddunajské.

Horní Morava zvaná Panonská, čili Veonská, či IsterVeonská, též Podunajskou, či Zamoriavianskou (Slavonie, Chorvatsko, Zamůří, část U_horska od Dunaje až po Štýrsko, část dnešního Rakouska až po Vídeňsko Zemi Vinedů). Do horní Moravy naleží Taurie (řím. Valerie), Noricko (Štýrsko, Korutany a zbývající část Rakouska, že po Vídeňsko), Raetie (Solnohrad, část Tyrol, část Bojowarie až po roviny Idistavisja u řeky Jizery - Isary - též Vesery). Součástí Horní Moravy byla Vindelicie, též země na Lechu až po Velvetské Svoi_carsko až k jezeru Vodamjskemu (Lacus Venetus, Jezero Venetů též zvané). Slovanští Svevi (Svavi, rozuměj Slavi) i podle Moravičanského od pradávna ovládali tyto kraje Horní Moravy až po Rýn a rýnskou Ubii, jak Gaius Julius Caesar informuje: I pod římským pojmenováním Svevi a Marsingové (Moravané).

Když nejsevernější Moravu ve Sveriji (Svoi - Sverige/Sverije) s řekou Moravou a R1a Arij - slovanským fenoménem nelze zapomenout, ani náhodou.

Morava Naddunajská: Pluskal Moravičanský, zde v souladu s mými poznatky o starověreckých časech, zařazuje nejen Starou Moravu, přesněji Nitranskou a Velehradskou, jež se původně rozprostírala po obou březích Dunaje, na Východě až po řeku Hron, na severu včetně Slezska, Moravy, dnešních Čech, Vitorazska, až po saský Děvín (zněmčený dnes na Magdeburk), Lužice, Mielsko - Míšeňsko, Prusko, Borusiji, Běldšiku a Pica_rdnju?

Pluskal Moravičanský upozorňuje, že ač:

"tyto kraje na sever od Dardanské Moravy bývají nejstaršími historiky nazývány Celtickými", jsou slovanské. Jiní autoři hovoří o slovanských a neslovanských Keltech, což je i z pohledu EU studie Y - chromozomu nanejvýš zajímavé. Aniž, kdo byl dodnes schopen říci jakou řečí hovořili údajně keltští Bojové, pozdně laténského výsadku, jejichž topografii i mnohá slova, bezproblému a s chutí užíváme.

Můj názor je znám: Bojové, jsou slovanští bojovníci Jary, Bojary, též Bo_jany, odvozeně bojovníci lidu, či ještě lépe zrození k boji (Bo - bojovník, bor - boj, sanskrt - janyati - zrození, odvozeně janaka, jana, ivan - člověk). Bojovný lid, jenž se nezabýval polnohospodářstvím, jakkoliv patřil k vyšší kastě arjů - oráčů. Lid, jenž v čase nebezpečenství plně ovládaje bojovou taktiku, tedy i příslušné strategicko - energetické oblasti, získával, zejména v mírových dobách příslušné prebendy, v podobě základních životních potřeb - od ostatního obyvatelstva. V podobném systému jako egyptští lékaři: Platím si tě, jestliže jsem zdráv. Pokud onemocním, nedostaneš nic do té doby, než mne uzdraví?!

Jakkoliv se na východ od našich zemí systém bojarů (bojanů) udržel i do křesťanských dob, jejich roli v českých a lužických zemích převzali stýrové přesněji Boga styrové. Bojovníci Boga týra - válečné podoby Svantovíta.

Zajímavé vysvětlení přináší na Kelty právě Pluskal Moravičanský:

V jeho případě a pro lepší názornost, budeme používat někdejšího řeckého přepisu Celtoi - Celtové, jež má být odvozeno od slovanského slova Čeledoi, Čeledoj -"Čeledové", tedy "Čeleď", totéž, co "oti", když pozdější moravští "lopatové" (lop_oti - lopotové) a jejich rodová čeleď, zcela poplatná, co nomenklatura starověreckému moravskému knížeti, odvozeně kterémukoliv vojvodovi Vanů, zvolenému v čase nebezpečenství, mohou být téže úrovně jako skotský (skýtský) rodinný clan.

Poznámka pod čarou

František Pluskal - Moravičanský z Moravičan

Lékař, archeolog, přírodovědec, historik a spisovatel (1811 - 1901)

* 29. 01. 1811 Moravičany, okr. Šumperk

+ 29. 03. 1900 Brumov, okr. Zlín.

Místa působení: Brumov, okr. Zlín; Lomnice, okr. Blansko; Loštice, okr. Šumperk; Velehrad, okr. Uherské Hradiště (Pozn.: od r. 1857 působil na Velehradě do r. 1872); napsal mnoho historicko vlastivědných prací.

Povolání:

Botanik lékař, archeolog, spisovatel, historik a zároveň podivuhodný autor mnoha historicko - vlastivědných prací a zároveň systémově odsunutým vrstevníkem, říkám pana Šafaříka, v tuhém žaláři národů Rakouska Uherska. Rovněž tak jeho vytříbená čeština z časů pozdního obrozenectví je nad poměry. Též některé poznatky o Keltech, kteří jsou dnes středobodem romantického poznávání, či ještě přesněji: uctívání, jsou v podání Františka Saleše Pluskala Moravičanského neuvěřitelné nesouměřitelné, neboť nad poměry velmi přesné. Já jen doplňuji: Nikdo nikdy neslyšel, aniž byl kdy zaznamenán jazyk Bojů?

Literatura:

Matoušek, M.: Malý biografický slovník československých lékařů. Praha 1964; Navrátil, M.: Almanach českých lékařů. Praha 1913.;

Literatura: Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska 4. Opava 1981; Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000. Valašské Meziříčí 2000; Hýsek, M.: Literární Morava 1849-1885. Praha 1911;

Pius II. prý humanista a historik na trůnu římsko katolické církve, původně ve službách Fridricha III., zrůdný ve svých činech a nabádáních k zlému, motivovaných nenávistí proti všemu českému, zákrytně "kališnictví" (přijímání "pod obojí").31. března 1462, za přítomnosti kurie, českých poslů a mnoha dalších přítomných, svévolně zrušil již dohodnutá a platná basilejská kompaktáta a jak uvádí český bratr Daniel Adam z Veleslavína:

"a ukázav na sebe prstem prohlásil, že on papež je jediná brána, kterou lze dojíti nebeského spasení", aby vzápětí učení Jakoubka ze Stříbra (pod obojí) označil za obludná. Sám obludný a už vůbec humanista, či historik, jak o něm zainteresovanými dodnes programově šířeno. Upapeženec Pius II. byl dne 14. srpna roku 1464 n. l. nenadále odnesen do pekel nicoty. Právě v čase, krátce poté, co drze povolal českého krále Jiřího z Poděbrad na církevní soud. Roku 1466 byl český král Jiří z Poděbrad dán (Pavlem III.) do klatby a na Čechy věrné králi vyhlášena křížová výprava.

Poznámky pod čarou:

31.března 1462 konečné zružení verdikt basilejských kompaktát 15.června 1464 Jiří Poděbrad předvolán na církevní soud 14. srpna Pius II. v Pekle Roku 1466 Jiří Poděbrad dán (Pavlem III.) do klatby a na Čechy věrné králi vyhlášena křížová výprava.

Jak hluboko jsem klesla...
Když se řekne Morava...právě čtete
Jak Němci lehce o své germánství přišli...
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Zkoumání dračí linie, aneb german (d?ermen) = řemeny ujařmen, pod jhem...
Archeologický výzkum - globalizovaná historie EU?
Celtoi - Keltové...
Vysněná a nikdy neexistující Velká Germánie...
Raetie...
Saturace projektu...
Legenda o SjegoVjesu a Bjelovjesu
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničehož nic... 1část/3
Proč Slo_Vani museli vysublimovat z ničehož nic... 2. část/3
Jak skrze Babu Jagu dojíti až do Picardie?