Součástí EU studie migrací lidstva, zkoumáním otcovských linii Y chromozomu DNK, byla i studie téhož, po maternální linii. Skrze mitochondrialní DNK (mtDNK).

Když jistá pozornost, spoře až stydlivě prezentovaná, téměř co trezorová záležitost, je zaměřena i na význačné osoby a evropské panovnické rody. Výsledky jsou mnohdy natolik překvapivé, že se krátce po zveřejnění, vytrácí původní průvodní text i přesná data.

Pisatel na eupedii.com, jehož jsem stačil v samém prvopočátku objevit, je sám překvapen, že ze čtyř královských rodů, jsou tři v přímé návaznosti na české královny a kněžny. V této souvislosti bylo shledáno, že nejdelší rodová linie evropských panovnických rodů směřuje k české kněžně Doubravce (ve studii nazývané Dubrawka of Bohemie)...

Kněžna Doubravka Přemyslovna

Víme vůbec odkud vítr fouká? © Zdeněk Patrick - Praha 2010

Nezávislé dějiny českého, moravského a slovenského národa v podivně závislé Evropě...

Kněžna Doubravka (Dubrawka of Bohemia) Přemyslovna, dcera českého knížete Boleslava I. roku 965 n. l. provdaná za polského knížete Mečislava (Mieška) Piastovce. Zemřela roku 977 n. l.

"Dcera českého knížete Boleslava I. Mlada naplnila otcovo přání a zasadila u tehdejšího papeže o biskupství v Čechách. Další z jeho dcer Doubravka se stala manželkou polského Měška (Mečislava) a nepatrně později matkou Boleslava Chrabrého, zakladatele polské státnosti, který nepochybně okopíroval sny svého děda a českého knížete Boleslava I.. Téhož, kterého nepříliš moudří papagájové nazývají po dobrém německém zvyku "Ten Lstivý a Ten Ukrutný". Ač je problém lstivosti a krutosti právě na straně protivné...

Narození vnuka, skrze dceru Doubravku, by jistě českého knížete Boleslava I. velmi potěšilo, nicméně zemřel právě v čase jeho narození. Tak jak již to ostatně ve slovanských rodech bývá: 15. července 967. Rozhodně byl budoucí polský kníže pojmenován po svém přemyslovském dědovi.

Původní hrob kněžny Doubravky, v podobě prostého kamene, byl kdysi nalezen v katedrále v Hnězdnu. "Uvnitř tomby byly objeveny prý jen zbytky purpurového šatu s těžkou zlatou pokrývkou", říkají polské záznamy. V současné době je místo pohřbu Doubravky České zcela neznámé a nikoho již nezajímá.

Není znám ani rok jejího narození. Jakkoliv lze odvodit od nepřímých příznaků: Kosma, vyšehradský kanovník a kronikář říká, že se vdávala jako stará. Z téhož lze usoudit na několik Kosmových výhrad, k rodu Boleslava I.:

Jako první nazývá Boleslava I. "ukrutným" a nechává jej dvakrát umřít, neboť zřejmě nehodlal příliš chválit jeho libé dílo, které se chystal připsat jeho synovi Boleslavu II., jehož naopak nazývá "Zbožným". Jistě nemohl přenést přes své byť vzdělané, nicméně římsko katolické srdce, že Doubravka je Boleslavem I. provdána, v rámci utužení vztahu s polským knížetem - za pohana Mieška. Nicméně mu věřím: Nevdávala se jako čtrnáctiletá, jak bylo u Slovanů běžné, ale ve věku pro Slovany nezvykle pozdějším v 15 - 20 letech. Narodila se tedy v roce v letech 940 - 945 n. l.

V čase, kdy její babička, Česká kněžna Drahomíra je stále v akci.

Doubravka Přemyslovna, co křesťanka z rodu ve kterém se skvěly dva světci: prababička Sv. Ludmila a bratr jejího otce Sv. Václav, byla zřejmě hybatelem Mieškovy konverze ke křesťanství a odvozeně celého Polska, jakkoliv si římsko katolické Polsko zřejmě přeje zcela jiného zasvětitele.

Bohužel nejsou dochovány přesné záznamy o všech dětech Přemyslovny Doubravky, jen výčet jejích potomků, při zkoumání v přímé maternální linii mitochondrické DNK H5a (mt DNK), jeden z nejpozoruhodnějších. Připomínám, že se jedná o EU studii, zveřejněnou na https://www.eupedia.com/ Doubravka měla zřejmě dvě dcery a jednoho syna:

Polský kníže Boleslav I. zvaný Chrabrý (Boleslaw I. Chrobrý) 967 - 1025 n. l., syn české kněžny - dcery českého knížete Boleslava I., vnučky české kněžny Drahomíry, z národa lužických Srbů na Havole u Verli (Berlína). Získal po své matce Doubravce Přemyslovně mytochondrickou DNK : H5a (mtDNK).

První dcera Doubravky se nepochybně jmenovala Doubravka (Dubrawka), neboť stále musíme mít na paměti, že Slované dávali svým prvním dcerám jméno matky. Se vší pravděpodobností to byla právě její dcera Doubravka, o niž se hovoří v souvislosti s provdáním se za mladičkého slovanského knížete z Pomořanska. Rozhodně i ta musela být obdařena haplo skupinou své matky:

H5a (mtDNK).

Druhá dcera Doubravky České se pravděpodobně jmenovala Sviantoslava, či spíše Svjantoslava, se nejdříve stala manželkou Erika Vítězného, švédského (svoiského a vindelijského) krále. Později manželkou Sweyna (Svojina) Dvojvousého a matkou Canuta Velkého, krále Dánska, Norska a Anglie (Její jméno Svjatoslava bylo později zněmčeno na Sigridu a Gunhildu). Ač její DNK nebyla zveřejněna musí mít rovněž H5a (mtDNK).

Český kníže Boleslav II. zvaný Zbožný, zde zvaný Boleslaus II. the Pious, bratr Doubravky Přemyslovny, má zákonitě tutéž H5a (mtDNK).. Přičemž původ jejich matky (Bjadžity - Biagoty), manželky českého knížete Boleslava I. je stále ještě záhadou. Nikoli však již její H5a mt DNK. Se vší pravděpodobností bude dcerou Kyjevských knížat.

Potomci v přímé maternální linii od Doubravky České (Dubrawky of Bohemia):

Král Svoijska a Vindelie (Švédska)

Olof Skötkonung (980 -1022 n. l.) => H5a (mtDNK)

Králové Dánska

Sigrid Pyšný (968-1014) H5a (mtDNK)

Harald II. (980-1018) H5a (mtDNK)

Canute Veliký (994-1035) H5a (mtDNK)

Sweyn II. Estri_son (1019-1076) H5a (mtDNK)

Jak již řečeno: Podobně jako jsou zkoumány otcovské linie, součástí EU studie byl projekt zkoumání migrace i skrze maternální mitochondriální DNK (mtDNK).

Haplo skupina H5 mt (DNK) v linii matky pochází pravděpodobně z jihu a západu Asie z časů před 11 500 roky t. j,. cca 9 500 př. n. l. a je silněji frekventována západně Kavkazu (až 20%,). Pak se již vyskytuje v mutující podobě H5a (H5a: C456T, T16304C). Lidská mitochondrialní DNK (mtDNK) H5 postupně mutovala do podoby H5a. H5a1, H5a2, H5b.

Kolem roku 6 800 př. n. l. se objevuje i v neolitu B v Asyrii (dnes části Syrie, v oblasti Tel Halula). Což může být neklamným znamením, že se otrokářství na blízkém východě datuje s úsvitem potomního lidstva.

Kolem roku 5 500 př. n. l., se H5a se postupuje ze západního Kavkazu napříč Evropou, lze ji nalézt na územích tradičně obývaných slovanskými a Celtoi kmeny.

Originál textů:

Kings & Queens of Sweden

Olof Skötkonung (980-1022) => H5a (mtDNK)

Kings & Queens of Denmark

Sigrid the Haughty (968-1014) => => H5a (mtDNK)

Harald II (980-1018) => H5a (mtDNK)

Canute the Great (994-1035) => H5a (mtDNK)

Sweyn II Estridson (1019-1076) => H5a (mtDNK)

Dukes/Kings & Queens of Poland

Boleslaw I Chrobry (967-1025) => H5a (mtDNK)

Dukes/Kings & Queens of Bohemia

Boleslaus II. the Pious (920-999) => H5a (mtDNK)

King Sweyn II of Denmark (mtDNK haplogroup H5a : 16093C, 16304C) DNK tested from the king's remains at Roskilde Cathedral. His earliest recorded matrilineal ancestor was Dubrawka of Bohemia (died 977). It's interesting to see that 3 out of the 4 lineages descend from a Queen/Duchess of Bohemia. According to the Stuart/Stewart Project at FTDNK, King Charles II of Great Britain would have been R1b-L21. This is concordant with the history of the House of Stuart, who traces its roots to Brittany (a region with a high frequency of R-L21) before settling in Scotland...

Boleslaus II. the Pious Zdroj: https://www.eupedia.com/

S překvapením shledávám, že zřejmě příkazově, byla některá přesná data na eupedii.com upravena tak, že jsou z hlediska přesných informací již k nepoužití. Zmizel i anglický text, který jsem si zkopíroval již dříve. A krátký výtah i na stránky DZ. Texty i data se vypařily, jak Vašík Bombardér na Španělskou riviéru, "jak pára nad hrncem".

Uvidíme...