Přiznávám, že mne k tomuto článku inspirovala dlouze v hlavě vrtající poznámka čtenáře, který zná více než je zdání. I když na závěr odbočím od tématu:

Dobrý den všem,

pane Zdeňku, omlouvám se, že tímto využiji Vašeho prostoru pro odkaz na (podle mého soudu) konečně dobře a bez přílišného mlžení napsaný článek o "transformaci". Dovoluji si to s ohledem na skladbu lidí, kteří sem projeveně (i neprojeveně:-) chodí:

https://www.cez-okno.net/clanok/priestor-a-cas/tr ansformace-zeme-kvantove-stavy-vedomi-a-fraktalni- usporadani-casoprostoru

Předem slibuji, že se vynasnažím říci svůj názor na zmíněnou nabídku: avšak jen v takové míře, aby se můj "vlk nažral a koza zůstala celá".

Zároveň potvrzuji, že má hodnocení jsou poplatná mému poznání, jež není podpořeno jinak, než ryze subjektivními příznaky, z nichž pro mne vyplývá jediné: Lidská podstata je nejen součástí trojrozměrného Univerza, k jehož dalšímu tajemství má klíč, mimo zásadní logiky, již jen smrt a možné znovuzrození. Uvážím-li navíc, že by bylo popíráním zákonů termodynamiky domnívat se, že vyššími frekvencemi bytí, nepříliš jasného původu, protlačím své hříšné tělo z masa a kostí do vyšších duchovních sfér. Lhostejno, zda mne guruové na proces připravili, či jsem-li dostatečně vyzbrojen naučenou nevědomosti, svými ignorantskými postoji, nebo pln důvěřivého očekávání mediálně vnucovaného Doomsday, podpořeného tezemi Kill Billa & globálních teplozvěstů & státního hygienika & plošného očkování beztrestným vynálezem firmy Baxter?

Óda na radost? 2. remake

Glosy © Zdeněk Patrick - 1998/2010 Praha

Jakkoliv je nepochybně velmi zajímavé a celkem bez zvláštního rizika dálkově prozkoumávat vždy vděčné fraktály jakéhokoli prostoru (tedy např. i legendární pekelné říše v zemi nebytí, ač pláče a nekonečného smutku), v historicky blízké době velkého průšvihu nám to žádného valného užitku, ani pravdy nepřinese.

Jakkoliv souhlasím, že volnosti v ose x,y,z ani zdaleka nemusí tytéž, ve kterých může podřimovat můj líný duch. Kam se zřejmě smuten jednoho dne i odebéře, krátce po celkové entropii mého člověka. Pryč z prostoru zaplněného marnými kampaněmi global aktivistů.

Přičemž za zcela odlišné prostory podobného dilematu mohu se stejným nadšením považovat i ty, které jsou přiblíženy mým vzorcem m x t = 1. a jehož doprovodné vysvětlení a odvození je přesnější a více popisnější, než se jeví transformační Lorentzovy rovnice, přičemž se nezdráhám uvažovat o frekvencích v konstelaci E = h x f atd. Avšak nikoli v souvislosti s týmž projektem, co se transformace vědomí a nadvědomí týče. Uvažovat tento proces jako téměř jistý a skrze návody "expertů" - přiznám se že jsem skeptik.

Hovoří- li se v této souvislosti i o fraktálech říkám proč ne, avšak tehdy prosím si vzorec. Jinak je to "na draka". Dovoluji si poznamenat, že vysvětlovat nákresem třírozměrné krychle možnosti vícerozměrného prostoru a navíc ve spojení s transrofmací kvant vědomí, z části chovajících se jako vlnění, jindy podobně jako hmotné částice... jak to říci... jsem nanejvýš nedůvěřivý.

Což však nemusí být určující postoj. porovnám-li své chabé znalosti oboru, ve kterém jsem neprocvičen.

Domnívám se, že jiná varianta téhož problému může spočívat v jedinečné zkušenosti odborníků na téměř samovolnou transformaci do vyššího stavu vědomí v čisté osobní zkušenosti: Pak tentýž borec je, nebo byl mrtev.

Není-li jeho zcela svobodný a poučený duch povznesen do vyšší úrovně přístupem ldiské bytosti k životu, pak proč by se tak mělo stát téměř samovolně. Jen a jen proto, že duch byl jen nepatrně nápomocen při hledání cesty k možnému, avšak osvícení nejistého původu. Aby riskoval marnost čekáním na energetický přísun z vyšších sfér okolitého vesmíruž Bez matematického vyjádření tak lze usoudit, že se jedná pouze o blud doprovázený některými jednoduchými, nicméně správnými představami polohy bodu v jedné časoprostorové konstelace a téhož bodu v jiné, zcela odlišné. Vše podmíněno blíže neurčeným energetickým přísunem?

K nepřežití pro tělesné chemicko fyzikální pochody, pokud neuvažuji technologické vybavení, jež nemá s transformací vědomí nic společného. S nebezpečím "náhodného" odchodu do bezrozměrných, tedy již mnou zmíněných neutěšených prostor.

Duch, jakkoliv svobodný a vzdělávající se, je pak jako střela, jež marně vyletí z hlavně- aniž je i nadále urychlována. A jeho transformace je posmrtně řízena již v zcela jiném procesu.

Pokusím se navodit možný vývoj téhož: Probíhá již jen v souladu se zpětnou vazbou a spočívá ve vyřešení zásadní otázky: "Kam vlastně můj duch, po entropii těla odkráčí"! A tu otázku neřeší ani energetický přísun kvant a frekvencí, ani božská bytost. Nýbrž každý sám za sebe. Přesněji duch. Mohu-li toto zvláštní slůvko použít.

V této konstelaci "tušení možného" se snažím pochopit i ty snahy směřující k opotřebování pozornosti příslušných přírodních (univerzálních) zákonů a zcela vědomě, na podkladě vědeckých přístupů, konečně opanovat i ty končiny možného Universa, jež jsou našemu čilému vědomí z odpírány: Vmísit do davu těch, kteří právě dali vale tomuto slzavému údolí, byť mnohdy nedobrovolně nuceni setřást ze svých beder skvostné pokračování nekonečných TV seriálů, volebních příslibů nedobrých a bezectných duchů, vymyšlená zadlužení a daně z dýchání?

Vmísit se nezávazně (tedy pokud možno s návratovou cestovní mapou) a tyti prostory prohlédnout, s cílem, co nejdříve zavést i v těchto neprobádaných končinách své nové univerzální pořádky. Budu-li malověrný, pak včetně omezení duchovních svobod, ve světle hrozby globálního oteplování/ochlazování vesmíru. neboť považte: Celý vesmír směřuje od původního chaotického uspořádání k uspořádané rovnováze - entropické smrti.

Buďme si vědomi, že brzy i Oni seznají, jak velmi pochybili. Říkám brzy, pak s vědomím, že čas má i svoje relativní složky, které, jako Faustova Mefista, nezajímá, zda jsem se připravoval na kvanta energetického vměšování, či prodlužuji-li si věk svého člověka injekcemi z lidských embryí, genem nesmrtelnosti či náhradními orgány made in UCK. V hlubokém utrpení ze strachu před variantou možného nebytí.

Nechme je a odstupme od nich a jejich podlých lží. Není jim zřejmě pomoci. S vědomím, že marníme čas tam, kde je nás zaručeně netřeba.

A právě varianta Borůvko - Herčíkova modelu, ale i můj matematický pohled na relativitu času a prostoru, může ozřejmit moji skepsi k transformaci vědomí, tedy i ducha kvanty z kosmu přicházející energie. Opouští-li můj duch již nepotřebné tělo a náš známý trojrozměrný svět, tělo osiří jako již nepotřebný (hudební) nástroj. V tomto jedinečném životním okamžiku zdánlivě lhostejno, zda jej někdejší majitel využil s nejvyšší mírou virtuozity, jiný tak, aby si "užil", někteří z nás "okolnostmi" méně šťastně obdařeni, sloužili "do roztrhání těla" ostatním, co prubířský kámen pravdy a lidskosti. Není žádným státním tajemstvím, že organické součásti posléze postupně vysublimují ve fyzikálně chemickém rituálu do vytracena (pokud se nuceně narychlo nerozpustily v kyselině, nebyly zabetonovány v základech supermarketů, či právě nově budovaných dálničních tahů "od nikud nikam a zase zpět", neslouží jako nevyčerpatelný zdroj enzymů, krve a náhradních dílů, či jako zbytkový materiál bio robotických pokusů, respektive jako oběť těžko pojmenovatelných a rozumem uchopitelných neo_otrokářských aktivit) a mé někdejší Já, pokud nežilo v harmonii a přirozené rovnováze, může za branami, po okamžicích překvapení, že "to skutečně existuje" a pocitu jisté úlevy, zažít překvapení jiného druhu.

Existuje totiž nebezpečí, že tam na druhé straně panuje obdobná hierarchie dobrovolně povinných úkonů tvrdohlavě směřujících k zcela určitému cíli. Pokud ano, pak se zcela jistě dovíte hodnocení, jak dobře jste hrál na svůj minulý pozemský nástroj a kolik skvělých lidských dovedností a duši vzdělávajících a povznášejících informací jste si, za tak předlouhý čas strávený promítnutím svého Já v třírozměrném Univerzu, dokázal úspěšně osvojit.

Všimněte si prosím, že mluvím pouze za skupinu nežijící v harmonii a rovnováze. Zkušenosti Svatých mužů, jejíchž vědomi se zázračně transformovalo, jsou mi rovněž zcela neznámy.

Možná již opět nacvičuji nové varianty nového života. Bude-li pro mne ještě nějaké příště. Zřejmě jsem se minule, jako protagonista "ódy na život" příliš nelíbil!

Komu? Toť otázka?

Rozhodně se neznámý arbitr v pozadí celého procesu nezdá být totožný s mrzutým stavebním dozorem, žárlivě střežícím povolenou výšku někdejší Babylonské věže.

A je to tady zase. O váš zcela zánovní třírozměrný pozemský nástroj se již kdosi opět nezištně a s láskou postaral. Taťka s mamkou, nebo neuvěřitelný přírodní zázrak?

Nyní je vaší životní šancí, i za asistence vašeho ducha, uniknout z této sofistikovaně nastražené pasti skrze potratnici v úzké spolupráci s potratníky při masakru vaší možné budoucí tělesné schránky, z níž budou vzápětí vyrobeny vonné omlazující masti a životadárné injekce pro movité, nicméně slintající starce. Pokud tuto akci nestihnete do čtrnácti dnů, budou z vás vyrobeny jiné potřebné věcičky. Jakkoliv o poznání méně důležité, přesto velmi velmi ziskové.

Bohužel, ani v této oblasi dosud neexistující super marketový byznys nedává dostatečné možnosti výběru. Co do kvality rodičů, jejich movitého i nemovitého bohatství, velikosti národa, obtížnosti jazyka, doby do které jste byl vyvrhnut.

Můžete se hravě stát černochem právě vyvražďovaného kmene, otrokem na plantážích, vězněm koncentračního tábora, můžete být naopak zastřelen, neboť jste ze svého dětského kočárku nezaslechl lstivou výzvu v podobě varovných výstřelů, první obětí "Humanitárního" bombardování, ještě nenarozeným Japoncem z Hirošimy, jemuž již nikdo nezapíše do matriky datum narození.

Nebo po narození okamžitě tragicky zemřete, neboť se kolem Vás právě prohnala jedna z umně vygenerovaných světových válek, velkých revolucí, či čímkoli motivovaných masových vražd a křišťálových nocí.

V neuvěřitelném počtu a roztodivných variant. Mezi nimiž dominují skvěle zinscenované finanční katastrofy, dlouhodobě připravované krachy bank, sofistikovaně vygenerované světové finanční, či politické krize nasílené útoky na dětské zákazníky skrze global nadstátní korporace, řízené soukromými silovými službami, specializovanými na prodej drog.

Můžete se tak rovnou narodit, jako dítě nezletilé narkomanky, či opilce, nebo jako dítko nájemného vraha, drogového dealera, či majitele bordelu.

Můžete se naopak narodit do nadnároda, jenž celá staletí vyvražďuje druhý podnárod.

Věřte, žádné štěstí!

Vaše šance, že se příště naopak narodíte v rodině právě vyvražďovaného podnároda velmi prudce stoupají. Úměrně vašim pozdějším aktivitám souvisejících s oblíbenou vyvražďovací doktrínou. Přičemž, lze s úspěchem tvrdit, že součástí této doktríny jsou nepochybně všechny aktivity týkající se snižováním nepřijatelné plodnosti podnároda. Od výchovy k nemateřství, propagace a praktikování potratů ve velkém, mechanické, chemické, biochemické sterilizace (i skrze mycí a prací přípravky), skrze léky s vedlejšími účinky, potravinami bez životně důležitých látek, až po rušení škol. Potěší zejména ta okolnost, že tak jako ostatně při průběžném drancování a kuponové privatizaci, máme i při svém narození všichni zabezpečenu stejnou startovací čáru a stejný čas startovního výstřelu!

Branami hraničních systémů lze většinou nedobrovolně projít v pocitech nepříjemného překvapení sousedícího s bolestným poznáním, že je to opět tady.

Nejdříve se naučit základní úkony nutné pro přežití. Ani zde není úniku, neboť promyšleně zabudovaný pud zachování života většinou pracuje lépe, než známý operační systém nejmenované softwarové společnosti. Vystoupit a nastoupit v tomto případě je o ničem. Zhola nic neřeší. Velké neštěstí vás může potkat, narodíte-li se v rodině třídního nepřítele, nedej Karl Marx und bin LeninKajda.

Nicméně, jednou se opět narodíte.

A tak přežijete-li v náruči matky všechny počáteční nástrahy života a snahy příslušného vrchního hygienika s lékařskou péči proklatě nízko u pasu, možná již pokoutně obohaceni o malinkatý podkožní bioelektronický čip, jste připraveni na nebezpečenství státního i nadstátního dozoru, kterou vlastně zatím ani netušíte.

Vaše zrození si okamžitě zaznamenají roztodivné instituce nárokující si nejen vaše tělo, či jeho části, ale i oddanost vaší mysli. Jejich pečlivé evidenci a průběžné kontrole nesmíte v žádném případě uniknout. Váš nezlomný duch musí být zlomen.

"Nemají k tomu právo!", říkáte si zuřivě.

Nemají!

Nemají-li, ale vylžou si jej.

Tak, jako ostatně mnoho dalších pseudopráv.

Neuvěřitelné se stane skutkem, nepochopitelné a zcela šílené - realitou, fiktivní svět občanskou povinností, vnucená občanská nepráva zákonem.

Vše, co vás obklopí je sestaveno z nepravd a pospojovaných lží, když zásadním stavebním materiálem je přísné utajování jakékoliv pravdivé skutečnosti. Zrodil jste se totiž do společnosti s nepochopitelně překroucenými hodnotami.

Jakkoliv vás to zarazí nezabrání vám v dětském rozletu.

A co s tím uděláme?

Dáme Jim zcela jednoznačně na vědomí, že jsme, a vždy byly svobodnými lidskými bytostí, se svobodným duchem. Schopným snadno rozeznat jejich účelové lži od Pravdy. S právy a svobodami, které nám v čase našeho zrození, a již nikoli v čase "Zero", dokonce ani náhodou, nedarovali banksteři, mediální přisluhovači, vyděračské tlupy a straničtí křivopřísežníci (Natrvalo již drze bytující v senátu a parlamentu?).

"Dělají to Oni", říkáte si. Osobní zájmeno je však velmi zavádějící.

"Nejsme jako Oni", ještě nedávno vyřvávali skrze mediální a charismaticky nalíčené prostituty.

A náhle jejich kašírované velké "Bum", nebylo žádným velkým "Bum"!

a - Ejhle! Nejsou jako Oni.

Ani nemohou!

Jsou mnohem horší než Oni. neboť jsou to právě a vždy jen Oni.

Poslední dojem, jež nás opět provází na Onen svět, je myšlenka, že si banskteři a jejich zasloužilá ekvipáž, ale i jejich ozvěna - doprovodní hlupáci, prokazatelně chorobně nepřejí zrození dalších dětí.

To je poslední z posledních nepřirozených podivností tohoto světa.

Kvalitu světa totiž nezničily narozené děti, ale cílené útoky na vše, co příroda a skutečný Tvůrce Univerza vytvořil.

Křišťálově čisté vody, voňavý vzduch, dnes neuvěřitelně včerejší nádherně modrou oblohu, přirozeně plující mraky a obláčky, přirozené bouřky očišťující duši obdařenou převelikým darem.
Óda na radost I.
Právě v ten den
Tvé cesty a osudy národe český...
Teorie relativity aneb, co všechno snad Einstein ještě nevynalezené?

Poznámka pod čarou:

Sám za sebe mám dojem, že Zero Time (Počáteční čas zrození nejen materiálních věcí , ale i ducha mnoha lidských bytostí.) je tajemství, na které si skrze římsko katolickou církev řízenou Paulinistickou doktrínou, respektive jejím systém, zasedli zejména ti, kteří ztratili právo být prvními.

Duchovní Zero Time mnohých bytostí na této planetě může být mnohem staršího data, než je zrození naši planety. Z téhož pak vyplývá pro nás nebezpečná možnost, že budu-li osočovat cikány, kteří programově nejvíce utrpěli přechodem do fašisticko komunistického ráje, narodím se jako nejchudší cikán, budu-li vraždit dvouleté civilisty, či věšet děti svých nepřátel na stromy, mohu se zrodit jako otec takového dítěte. Budu-li programově vyrábět cílenou oblastní nezaměstnaností bezdomovce, narodím se příště jako beznadějně frustrovaný bezdomovec.

Budu-li obchodovat s otroky, v příštím zrození mám špičkovou šanci stát se nešťastným otrokem. Budu-li novodobým křižákem vraždícím obyvatelé vzdálených zemí, skrze lež a pro větší zisky Inspirátorů, pro jejich naftu a příliv drog dalším bezbranným dětem, pak je možné, že to nemusí být Zero Time, kdo mi zrána zabuší na dveře a posléze i na moji "budku"..

Mohli by to být velmi rozezlení obyvatelé vzdálených krajů.