Jak dalece jsou oprávněné naděje optimistů na Doomsday roku 2012 v podání mayských legend? Pro větší názornost jsem jednotlivá kritická období chronologicky zařadil, ač se to prý nedělá.

Navíc? Z kompilace mayských a aztéckých legend vyplývá, že kritická období vrcholící v téměř celoplanetární katastrofu souvisí se Sluncem, děním v naší sluneční soustavě a snad i s galaktickými vlivy.

Nebo prostá kompilace servisních tezí?

© Zdeněk Patrick - 2009 Praha

(podstatně kráceno)

14 471 př. n. l. - Den smrti

Mayský kodex Teleriano Remensis a Rios (v časovém intervalu 14 471 - 10 463 př. n. l.)

Nadešel den smrti a dospělí odešli do kraje Mictlan. Pouze malé děti mohly zůstat poblíž stromu života. Tehdy se zrodila nová rasa obrů, jež opanovala tuto Zemi plných 4008 let. Pak je smetla potopa.

Z mayského kodexu Teleriano Remensis a Rios podle mých výpočtů vyplývá, jakkoliv současná idealistická věda nepokrytě žasne a líně odpočívá, že v cca roce 14 471 př. n. l. nadešel pro tehdejší lid "den smrti". Lidstvo prvního Slunce zahynulo, aniž zbyla jakákoliv vzpomínka.

Lidstvo a bohové egyptského Zep Tepi? Času prvních?

Ušetřeny byly kupodivu jen malé dětí, jimž bylo povoleno pobývat poblíž "stromu života", aby se právě z nich zrodila legendární "nová rasa obrůL.

Pokud bychom porovnávali zákrytné pojmy i zákrytné příběhy z jiných částí pásma života naši planety, tak chaldejský, potažmo starobabylonský "strom života" byla zákrytně míněna brána nebes, skrze níž chaldejští Anunnaki vystupovali a sestupovali z nebes. Komplikovaný systém složený z mnoha nezávisle na sobě pracujících komponentů, které sestaveny v jediný celek vytvořili zařízení umožňující relativistické cesty hlubokým vesmírem.

Mayská legenda o zničení dospělých a zachování dětí, může mít nepříjemně realistické jádro, uvažujeme-li o zprávách, že i dávní bohové Chaldejska praktikovali nezřízené genové inženýrství. Tomu odpovídá i mayská zmínka o zrození nové rasy obrů, jež byla později, podle mayského kodexu zničena roku 10 463 př. n. l rozsáhlou planetární katastrofou, o jejíž příčině se můžeme jen dohadovat a jež v zůstatkové paměti lidstva stále osciluje v podobě světové potopy a mnoha doprovodných planetárních kataklyzmat. Nebyla však ani první, ani poslední potopa světa. Ta o které nyní právě hovoříme, mohla být důsledkem předposlední války daemonů - války bohů, legendární řecké "války Titánů".

10 463 př. n. l. Potopa světa? - Mayský kodex Teleriano Remensis a Rios (v časovém intervalu 10463 / 6340 př. n. l.)

Bohové generaci obrů, pocházejících z dětí, jež směly přežít někdejší katastrofu poblíž stromu života, smetli potopou. Nechci se rozepisovat a tak, jen vyslovím domněnku, že dramatický sled katastrof a zvyšování hladin světových oceánů cca kolem roku 9 572 př. n. l. pozměnil těžiště a v důsledku se planeta částečně pootočila.

Skončilo lidstvo druhého Slunce.

Po nich se objevila na Zemi nová rasa, jež ovládla Zemi na plných 4 010 let. Nakonec i ona byla nakonec zničena uragánem z nebes (Tyfón) jenž zasáhl planetu v roce 6 340 př. n. l. .

Do téže časové projekce lze vsadit další část tzv. Kroniky Akakoru, či řecké mytologie. Podle této verze byla další várka lidstva zničena uragánem z nebes (Typhonem) v témže čase, či o deset let později, kdy se Bohové z nebes k Indiánům roku 6 350 př. n. l. vrátili.

6340 př. n. l. Uragan z nebes (Typhon z řeckých bájí, tajfun, větrná smršť).

Ti, co vystřídali obry, nová rasa lidí žila po potopě (zánik hypotetické pevniny, mayské pravlasti) plných 4010 př. n. l. Pak byli smeteni uragánem z nebes. Mnozí zahynuli, jiní se změnili v opice, aby nakonec i ony byly pohlceny jaguáry, kteří přišli z nebes.

Tak skončilo lidstvo třetího Slunce. Zachránila se dvojice skrytá mezi kamením. Jejich potomci, lidé z kamení, pak žili celých 4 800 let (až do roku 1 540 př. n. l.). Mayský kodex Teleriano Remensis a Rios

Ale i to lidstvo navždy odešlo, když nastal nový čas Slunce, jež má skončit zimním slunovratem 21/22. prosince roku 2012.

Kompilace mayských a aztéckých mýtů dává jedinečnou příležitost zmapovat některé společné příznaky korespondujícími jednak s našimi útlými vědomosti, jednak se starořeckými i starobabylonskými mýty.

Katastrofy, co výsledek války "bohů", následné porušení planetární rovnováhy s galaktickými anomáliemi, když sluneční aktivity se pohybovaly pod hlubokým normálem?

Pokud odečítáme dnešní příznaky, pak nelze nevzpomenout nárůst neplodnosti, samovolné potraty, genetické poruchy, poruchy zažívacího ústrojí, skrze psychické nedostatečnosti exploze úchylek a zvráceností (jakkoliv umně direktivně řízené) a vyplývající dramatické nasílení negativních společenských jevů (Nepočítaje záplavové deště, sucha a neúrodu)...

Rozumíme-li správně, pak Mayové a spíše Aztékové spojovali konce lidských etap se slunečními aktivitami, či cykly, probíhajícími uvnitř a na povrchu naši životadárné koule. Možná se slunečními minimy. Zvýšenou, ale také velmi proměnou, nicméně navýšenou ionizací magnetosféry Země a okolních planet. Přičemž útok z nebes (Jaguáři - mimozemští predátoři) byl zaznamenán, na rozdíl od chaldejských eposů, pouze jako jinak nesouvisející. Přicházející v čase nejvyššího oslabení. Jakkoliv nepochybně stejně děsivý.

Bylo by zajímavé vysledovat podobné děje ve starém Egyptě, Chaldejsku a Indii v časovém intervalu 2 150 - 1 540 př. n. l., zda společnost netrpěla stejnými neduhy na duchu i těle, jako ta současná.

Nicméně? Jistě to nebyla překážka k nepřekonání a nemůže být ani ve středně technicky i jinak vyspělém lidském společenství.

Maximálně by měli utrpět zavrhnutí bohové. Jakkoliv současná situace je modifikovaná zvýšenými počty obyvatelstva a zvláštním režimem dosazených vazalů.

Naše komplikovaná a nelehká doba se možná potýká s podobnými problémy, jako ty předchozí. Včetně uměle rozmazané informace o významných dominantních silách s technologiemi a vzezřením nad pomyšlení zajímavým.

Dokonce se domnívám, že periodicky opakující se průšvihy byly doprovázeny vyprávěním velmi podobných apokalyptických vizí (viz např. číslo 666, čtyři různě zbarvení koně s apokalyptickými jezdci, Paní s dítětem, zahalená Sluncem, ukrývající se na poušti před hadí, či dračí entitou atd. To nejsou Janovy autentické vize, ale se vší pravděpodobností fragmenty převzaté skutečnými autory. Z mnohem starších materiálů.).

Cožnikterak neznamená, že část padouchů okolnostem nepomáhá např. smrtícími laboratorními viry, zasviněním vzdušného obalu Země, umnými hladomory, dmýcháním nesvárů vrcholícími společenskými krizemi, barevnými palácovými puči a válečnými konflikty.

Rovněž tak, neklesá význam Janovy vize v očích věřících. Naopak? Se snahami padouchů snad i úměrně roste.

Jako vždy .. mohu se mýlit.