... v. přirozená očista Země?

Glosy© Zdeněk Patrick - Praha 2009

Jak oznamují některé, mnohdy dobře informované, podzemní zdroje: V časovém intervalu od 17. do 19. července 2009 narazil na planetu Jupiter dosud neznámý objekt a zanenechal v něm dosud viditelnou obří jizvů. Má se zato, že pokud objekt byla kometa, či meteor mohl přiletět buď z Kuiperova pásu, nebo Oortova oblaku.

Své pozorování nezvyklého šrámu na jedné z největších plynných planet zaznamenal australský amatér Anthony Wesley. Pokud se tak stalo od 16. do 19. července, pak v pozoruhodné shodě s výročím dopadu komety Shoemaker - Levy 9., jež v roce 1994 na Jupiter ve několika kusech narazila, či ve 40. výročí proniknutí lidstva skrze nekonečně smrtící kosmické záření a přistání na Měsíci.

Jak lze předpokládat, náraz dosud neznámého objektu na Jupiter vyvolá navýšení povrchové nestability, včetně teplot Jupiteru i jistý stupeň nestability velmi silného magnetického pole. Z téhož důvodu lze předpokládat i nestability v naší Sluneční soustavě. Tedy i zde na Zemi v rozmezí časového intervalu do 30. července.

Problémem je, že nikdo dopadat kosmický objekt nezaznamenal, aniž je známý druh a velikost objektu. Přičemž údajná jizva na Jupiteru prý dosahuje velikosti Země. Nevím, neviděl jsem.

Když v případě, že se tak stalo, se navyšuje i stupeň nebezpečí připravených nákaz v možné nestabilitě, vyplývající ze součtu stávajících pozemských nesrovnalostí a možných výkyvů planetární a Sluneční provenince. Aniž, vzhledem k nejistotě druhu objektu a jeho velikosti, vlastně tušíme, co na nás právě kvačí.

Pravidelná očista Země? Jak vtipně poznamenal můj více než "nejoblíbenější" čtenář, stálý - nicméně nevyžádaný, zřejmě i hmotně zainteresovaný, dopisovatel a navíc patrně i psychiatrický odborník-elef, navíc cenzorův advokát, jenž bez přestání sportuje a saunuje a navíc "holt nebere žádné prášky" a kterého pravidelná očista Země nepochybně mine. Aniž jakkoliv zpochybňuji, že by nepochybně přežil jakoukoliv přirozenou očistu Země, zatímco jiní dinosauři nikoli.

Zřejmě má vlastní patent, dobrou jeskyni, kyj na odhánění, dostatek pitné vody a potravin a naposledy rychlé nohy...

V této souvislosti, k umírnění mého projevení se, připomínám (ač nejsem odborník) váženému čtenáři, že se blížíme do oblasti, odkud každoročně přílétávají tzv. Perseidy, jež se objevují na nočním nebi v podobě téměř neškodných světelných létavic (padajícího meteoretického "deště").

Poznámky pod čarou

Kuiperův pás

Kuiperův pás je gigantický shluk miliardy jader komet ležící na hranicích naší sluneční soustavy. Podobný útvar nazvaný Oortův oblak leží za hranicemi naší sluneční soustavy. Čas od času vířící gravitační síly uvolní jedno z kometarních jader a to se vydá na cestu k našemu Slunci.

Jupiter (pátá planeta)

Největší (plynná - malé pevné jádro, kovový vodík, kapalný vodík, plynný vodík, helium a organické sloučeniny) planeta naší sluneční soustavy obklopena silným radiačním pásem polem. Obíhá ve vzdálenosti 776,3 mil. km od Slunce a doba oběhu je 11 roků 315 dnů. Jeho průměr 142 796 km a den trvá 9 hod. 50 min.

Jupiter má 16 známých měsíců, z nichž nejznámější jsou Io, Europa, Ganymedes, Callisto (V roce 1998 zaznamenáno více než 60 měsíců), Jupiter má silné a rozsáhlé magnetické pole. V důsledku tlaku slunečního větru bývají mnohdy vysokoenergetické částice výronu elektronů vyvrhovány až k trajektorii Země.

V současném období, z téhož důvodu, jedna z nejjasnějších planet na nočním nebi. Když fabuluji, že v důsledku zvýšeného tlaku slunečního větru Jupiterovou magnetosférou vyvrhované vysokoenergetické částice výronu elektronů způsobují pozorované světelné kulové výbuchy a tedy soustředěnou emisi fotonů. Jakkoliv se mohu mýlit...

Ostatní viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Jupiter_%28planeta%29

Perseidy

Meteoritický kometární roj objevující se na obloze od 17. července do 24. srpna.

Meteoritické roje vznikly údajně rozpadem komety Swift-Tuttle 1862 III., když název je odvozen z radiantu odkud vylétají ze souhvězdí Perseus.