 |
| | Hlavní stránka | TOP 50 | Weblinks | Ankety | Vyhledávání | Čtenáři | | ||
|
 Databáze jevů 0 - 1034 n. l.Vydáno dne 06. 07. 2007 (6300 přečtení) Obsah:"
Databáze zvláštních jevů © zcela neúplná a nepřesná - 1994 - 1998 Praha Rok 0 (nepříliš přesná databáze bude postupně doplněna o zdroje a rozšířena o další staletí)
20 - 60 n. l. Judea - Řím ?imon kouzelník - součásník sv. Petra." ?imon kouzelník - současník sv. Petra a zároveň jeho nekalá konkurence, se vydává jednoho krásného dne z rodné Samary na cestu za poznáním magie. Procestuje celou Persii, Arabii, ale i Egypt, aby se na čas usídlil v Alexandrii, kde se stal na čas ?ákem jakéhosi Dositea, jenž byl stoupencem Jana Křtitele ve při, kdo je vlastně Mesiášem. Ovládal údajně mnohá kouzla, jež jsou sama o sobě více než zajímavá. Dovedl létat vzduchem, levitovat, mizet před očima diváků, kámen proměňoval v chléb, hojil rány, křísil mrtvé, o?ivoval kamenné sochy. Tento přebohatý repertoár byl příčinou, že jej Petr nejen odmítl pokřtít, ale odmítl jakékoliv diskuse na téma Petrovy metodiky zázračného léčení, či křížení mrtvých. Snad i proto, že ?imon nepochopil, že se nejedná o systém obchodu - nýbrž víry. Jejich rivalita dosáhla svého vrcholu v Římě, kde ?imon vyzval Petra k souboji před očima samého římského císaře. Zatímco si ?imon levitoval, Petr se v kleče modlil. Výsledkem byl pád ?imona na zem a jeho zlámaná noha pak dostatečným důkazem toho, kdo je mocnější .
222 n. l. Rimini - Římská ří?e - Tři podivné měsíce " Tři podivné měsíce prolétli na Rimini a krátce poté i nad různými regiony říše římské.
Liber prodigiorum (Kniha předpovědí)
Říman Julius Obserquinus
316 - 265 n. l. - Čína Hliník v hrobě čínského generála Cao Čau " V hrobě čínského generála Cao Čau byl nalezen pancíř a přezky vyrobené z hliníku (85 % hliníku, 10 % mědi, 4 % hořčíku a 1 % ostatních prvků). Ačkoli se jedná o nejrozšířenější prvek na této planetě je technologie výroby hliníku je natolik složitá, že jeho průmyslová výroba započala někdy kolem třicátých let našeho století. Mendělejev byl poctěn prvním vzácným odlitkem - hliníkovým pohárem. Hliník byl poprvé získán elektrolýzou v roce 1908.
Sv. Kosmas a Damian kolem roku 300 n. l." Sv. Kosmas a Damian jsou skutečné historické osobnosti. Byli bratři a pocházeli z Arábie. Oba vystudovali medicinu v Syrii a stali se známými a oblíbenými lékaři. Jejich vysoce aktivní křesťanská činnost v dobách panování císaře Diokleciana (284-305), předurčila jejich tragickou smrt. Byli jednou z prvních obětí Diokleciánova ediktu v roce 303. Tento edikt byl zaměřen zejména proti křesťanům a jak se zdá, zejména proti vzdělanosti. Legenda vypráví o těchto bratřích, že přenesli dolní končetinu z jednoho jedince na druhého, jako náhradu za ztracenou končetinu. Je to vlastně první popis úspěšně provedené transplantace mezi dvěma jedinci téhož druhu. A aby to bylo cennější, mezi jedinci geneticky dosti vzdálenými, neboť šlo o přenos končetiny z Maura na bělocha. O zázraku ani slova. Tato medicínská disciplína se vyvinula až teprve v druhé polovině dvacátého století a její znalost je omezena na příslušné vědecké pracovníky, které dělí od dob, kdy Kosmas a Damian provedli svoji transplantaci končetiny více než 1500 let. Přesto však le?í transplantace končetin ještě v naší budoucnosti. Na?í vysoce technické společnosti a vyspělému lékařství se daří transplantace srdce, ledvin i jater avšak transplantace končetin se ještě nepodařila.
400 n. l. Římská ří?e množství létajících objektů pohybujících se na tehdejším nebi? " Autor Liber prodigiorum (Knihy předpovědí) Říman Julius Obserquinus popisuje množství pozorování mimozemských objektu pohybujících se na tehdejším starověkém nebi.
618 až 906 Čína Kronikáři Říše středu, v období dynastie Tchang zaznamenávali nebeská vidění v podobě nebeských létajících vozů. Dějepisec Čang Čuo se ve svých dílech zmiňuje o pozorování zářícího tělesa o velikosti ?bečky? letícímu po nebi, doprovázeného menšími zářícími objekty. Někdejší obyvatelé povodí ?luté řeky tyto světelné objekty považovali za větší zázrak, než čínská zeď.
Popisoval rovněž dokonce i zvláštní boje formace hvězd trvající celé tři dny a noci.
8. století n. l. V dobách Karla Velikého množství únosů i kontaktů s mimozemci "
Roku 763 n. l. skotský král Domnal Mac Mucharda pozoroval poblíž Teltownu loď v povětří," Ing. V. Patrovský Záhady létajících talířů
794 n. l. Bretaň - Francie pozorování zvláštních světelných sloupů v Bretani" Angličan Roger z Wendoveru, vyjmenovává ve své knize ?Květy historie? řadu neobvyklých nebeských úkazů, jež se vyskytly v letech 447 až 1235 našeho letopočtu. Dílo popisuje mimo dvou komet z roku 729, meteorického deště roku 747 i pozorování zvláštních světelných sloupů v Bretani roku 794.
zavraždění Dagoberta II. u Stenay "
Zavra?děn svým sluhou Karlem Martelem, zakladatelem rodu Karlomanů.
r. 742 n. l Karel Veliký - Karl Magne narozen roku 742, nebo roku 747, zemřel roku 814," Buzerant, jenž toužil být mocný a ještě mocnější, který se jednoho krásného dne legálně zamiloval do svého sluhy, jenž byl nucen se stát jeho nejblišším důvěrníkem. A protože si o všem již ?eptaly i vrabci, nechal vadný Karel vyhrabat mrtvolu své někdejší ženy, a v nádherné rakvi, na důkaz své někdejší velké mužnosti, ji v?ude vozil sebou. Nakonec vše je jen marnost a tak zakrátko byla mrtvola jeho bývalé ženy opět zahrabána a sofistikovaní tvůrci polopravd vymysleli báchorku o mámivém drahém kameni darovaný hadem z ba?in. Ideově se stal potomek sluhy Karl Martela, sprostý nájemce vra?d, prznitel mrtvol a buzerant v jedné osobě, vrcholem germanizačních propagand hovořících o rozvinuté duchovní síle velikána velikánů.
Tento vadný muž vydal, po neúspěšných válečných výpravách do Čech, příkaz vybudovat na hranicích se slovanskými zeměmi příhraniční marku, jež se zabývala pozvolnou destrukcí slovanského systému.
813 - 840 n. l. Lyon Francie neznámé létající bytosti a vzdužné lodě." Nemů?e být nejmenších pochyb o tom, že nejvyšší představitelé církve věděli mnohé, o čem se i dnes zarytě mlčí. Byli to zejména kronikáři klášterů, opaté a biskupové, kteří shroma?ďovali takové informace. již za Karla Velikého byly pozorovány jevy, vymykající se běžným zvyklostem, a kupodivu byly zapsány s neobyčejnou otevřeností. Nebyly totiž určeny prostému lidu. V několika spisech se nezávisle na sobě vypráví o události, která se přihodila kdysi v Lyonu, právě za panování Karla Velikého. Překvapivě se v nich hovoří o neznámých létajících bytostech i létajících lodích. Jedna z těchto vzdužných lodí jednoho dne přistála v polích poblíž města. A ti, co z ní vystoupili - tři muži a jedna žena - byli považováni za démony. Obyvatelé města, kteří vše zpovzdáli pozorovali, se seběhli kolem příchozích. Ti se chovali velmi neobvykle a podivně. Zdě?ení obyvatelé je považovali za čaroděje a nepřátelské posly ?lechtice Grimaulda, kteří mají na jeho příkaz zničit jejich úrodu. Na příkaz lyonského arcibiskupa Agobarda byli zatčeni, neboť byl přesvědčen o tom, že je velmi nepravděpodobné to, co příchozí mužové a žena tvrdili. Vyprávěli o zázracích, které jim ukázaly podivné létající bytosti z létající lodi. Tvrdili, že pocházejí též z města Lyonu, kam se vracejí po krátké náv?těvě z neznámého prostoru, který nazývali zemí Magonia. Nikdo z lyonských je však nepoznával a ne??astníci se obhajovali, že zatím co pobývali ve vzdužné lodi, na Zemi uplynul dlouhý čas. Arcibiskup Agobard dal příkaz k jejich výslechu a jednal s nimi tak, jak se postupuje s čaroději. Zmučení pak byli za přítomnosti arcibiskupa obyvateli Lyonu ukamenováni. Pak přibiti na dřevo a hozeni do řeky. Jak dalece je tento příběh pravdivýš Odpověď dává sám lyonský arcibiskup Agobard (770 - 840 od roku 813 lyonský biskup) ve svém spisu De Grandine et Tonitrua Voda a blesk (oheň).
842 n. l. Verdun Francie a 927 u Verdunu pozorováno na noční obloze ohnivé vojsko a nejen u Verdunu" Ing. V. Patrovský Záhady létajících talířů str. 16
Léta 878 n. l. - Srbští P?ované - České země: hrad Houska a díra do pekel..." Slavibor B?ovský (P?ovský) z Mělníka, kterémuž proto, že byl z rodu Hrabova, někteří Hrabě, jiní Hrabovec říkali, maje syna krásného vzrostu a mužné postavy, velmi jej miloval, jemuž jméno bylo Housek. Proto? rozkázal na jedné vysoké skále hrad pevný postaviti a od jména syna svého jej Housek nebo Houskov kázal jmenovati. A když bylo dokonán, nalezena jest nedaleko od toho hradu díra jedna u veliké skále (do pekel vedoucí), ve které?to díře množství rozličných duchuov obývalo, kteří?sto více a více lidem tu obývajícím překá?ky činili a někdy rozličných hovad tvářnosti proměňujíce se lidem tu obývajícím ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi, takže pro rozličné lidem od tých duchuov překá?ky a přísahy byl pustý zuostaven. (Citace z kroniky Hájka z Libočan). V tomtéž místě, v Dubské pahorkatině, pak byl ve 14 století vybudován hrad Houska v podobě, tak jak jej známe dnes. S obrannými aspekty směřujícími nikoli proti vnějšímu nepříteli, nybr? zcela opačným a nelogickým směrem - do středu hradu. Prvním majitel pán Berka z Dubé v 1620 Albrecht z Vald?tejna 1823 chátrající hrad i po stavebních úpravách byl neobyvatelný až do dne?ních dnů, kdy byl poprvé zpřístupněn po rekonstrukcích široké veřejnosti
Hrad Houska, či Houžka nebo hrad Ouska odvozeně z keltského slova s významem ?zářící?.
Kně?na Ludmila (zemřela údajně 16. 9. 921 jako více než ?edesáti letá. Ve skutečnosti v přepočtu na úřední kalendář zemřela rovněž 28. 9.) - podle oficiální protoněmecké náboženské doktríny (zašti?ující se kázáním Bož ího slova latinského ritu za pomoci prolité krve a teutonských mečů) užkrcena prý na přímý příkaz své snachy Drahomíry
, matky Sv. Václava, dvěma krutými služebníky - Tunnou a Gomonem. Stalo se tak na hradě Tetín) od roku 875 jeho man?elka - babička Sv. Václava - původem pohanka, později prohlášená za svatou. Pocházela z údajně kmene P?ovanů sídlící oblasti dnešního Mělnicka (P?ov - dnešní Mělník, jakkoliv byla lužicka Srbka z Polabského Mielska, nikoli ted z českého Mielnicka) . Otec Ludmily - Slavibor - kníže P?ovanů - prý pocházel pocházel z rodu Hrabova, či Hrabovec. Jeho syn Housek údajně nechal postavit hrad Houska (Houskov).
Mrtvé tělo kněžny Ludmily se nerozkládal a naopak libě voněla a Drahomíři, jež se dle jedné verze propadla do Pekla. Nebo ji pohltila zem při útěku z pra?ského hradu. Rozpory: Jestliže Housku postavil syn knížete P?ovanů, tak to bylo někdy ke konci 10 století, nebo na začátku 11 století.
hrad - srdce kraje chránil vždy okolí proti vnějšímu nepříteli. život byl závislý na mocné obraně, jež měl hrad skýtat. hrd - srdce - sánskrt hrudya - srdce - sánskrt hrdina - srdnatý TV Nova neděle 19. září 2002 - pořad Střepiny Na konci 13 století na rozhraní dne?ních okresů Česká Lípa a Mělník a Mladá Boleslav byl v neprostupných a opužtěných hvozdech postaven hrad Houska V roce 1999 byl hrad Houska poprvé zpřístupněn. Náv?těvníci při náv?těvě kaple omdlévají, fotoaparáty vypovídají službu a pásky v kamerách zůstávají prázdné. Před osmi sty lety prý vyrostlo něco nad čím se prý podle TV Nova tají dech. Nevedla zde žádná obchodní stezka a neexistovalo rovněž žádné zjevné vnější nebezpečí před kterým měl hrad chránit. Byl prý postaven naopak tak, aby chránil okolí před tím, co vlastně skrýval uvnitř. V?echna obranná opatření hradu jsou prý nesmyslně a zdánlivě nelogicky nasměrována směrem dovnitř hradu. Není ovšem specifikováno jak. Průvodce říká, že jsou podobné stavby stejně nasměrovanou obrannou funkcí směrem do centra stavby. Nejsou to však hrady, nýbrž věznice. A tou hrad Houska nikdy nebyl. Co tedy hrad strážil? Z dochovaných pověstí, či legend mnozí romantičtí badatelé vydedukovaly snadnou hypotézu, že zde kdysi pukla země - právě v místech, kde dnes stojí kaple. Otevřelo se peklo a z něho vycházely podivné bytosti. Místní jim říkali hovada ďábelská či pekelná jež na sebe brala podobu vzdáleně připomínající lidské bytosti, či spíše polozvěř. Obyvatelé hradu puklé místo prý uzavřeli a postavili nad ním kapli.
Jiná z legend vypráví o vězni, jemuž přislíbili trestu odpužtění, pokud se podvolí prozkoumat hradní studnu, z níž se ozývaly strašidelné skřeky a vycházel smrdutý kouř. Když vězně ze studny vytáhli, měl vlasy šedivé hrůzou a pomátl se na rozumu. Co ve studni vlastně spatřil, nikomu již nikdy nemohl říci. Karel Hynek Mácha, český básník a obzvláštní pě?í turista (prošel pěšky snad celé Čechy - viz Bezděz a jeho stě?ejní báseň Máj) jednoho dne do?el i na hrad Houska. Není jasné, proč se vlastně rozhodl strávit noc na hradě, Zda to byly právě podivné pověsti o hradě, či jeho romantická povaha. Nicméně to, co se na hradě té noci událo vypisuje v dopisu svému příteli. Z dopisu, o jehož existenci jsem se po druhé ve svém životě dověděl v roce 1973 na SP?S Betlémské při hodině Českého jazyka, jasně vyplývá, že se se K. H. Mácha stal obětí podivných kouzel praktické relativity času. Při této zvláštní produkci se setkal s dívkou kdesi poblíž současných vysoko?kolských kolejí u staré královské cesty. Ta mu ukázala dřevěnou skříňku s pohyblivými obrázky. To, co ve skřínce spatřil jej natolik vyděsilo, že se dívky optal, zda až tak strašné může být peklo,., Dívka, zřejmě (velmi přibli?ně) odpověděla: ?Karle Hynku, to co vidí? není peklo, ale Praha v roce 2006.? Podivná dřevěná skříňka s pohyblivými obrázky připomína Johna Dee a Tezcatlipocovo zrcadlo. Proč si vzdělaná dívka znalá osudu romantického básníka, jenž kdysi dávno zemřel v mladém věku, Máchu nevarovala? Zde více?
9. století n. l. - Norsko viděn létající koráb "
Nejen hrdinové indického eposu Rámajány létali vzducholoděmi zvanými vimany. Ale i v antických dílech se často mluví o vzdužných korábech, které byly spatřeny na nebi starého Řecka a Říma. Podobné události popisují také středověké kroniky. Tak například v devátém století se objevil nad jedním norským městem záhadný létající ?koráb?, který pak pozvolna zmizel.
904 n. l. Rusko Za časů byzantského císaře Lva a císaře Alexandra ruské létající lodě..." Za časů byzantského císaře Lva a císaře Alexandra, roku 904 n. l. vyrá?í z Kyjeva obrovské vojsko na Konstantinopol s cílem napravit hlavu Byzantské ří?i. V čele vojsk cválá na svém oři sám ruský kníže Oleg. Koně, lodě i létající aparatury jsou ve samozřejmostí v seznamu vojenské výbavy této vojenské výpravy. Nic nepomohlo, že Byzantinci opevnili průliv a uzavřeli město. Ruské lodě zakotvily poblíž a ruská vojska zuřivě zaútočila na město. Několik týdnu trvalo obléhání, když kníže Oleg nařídil připevnit k lodím kola, napnout plachty a v příhodném větru se jeho bojové lodě snesli na m?ěsto. Rusové vypustili prý i obrněné ?koně, zlatě zbarvené?. Kroužili kolem města a jejich jezdci vypoužtěli ohnivé šípy. Císař Lev a Alexander byli nuceni uzavřít s ruským knížetem mír a při svém křesťanském bohu slibovali platit tribut a na důkaz opravdovosti políbili kříž a ?ádali toté? od pohana Olega. Kníže Oleg zvaný svým lidem Moudrý i jeho muži však přísahali při slovanských bozích Velesovi a Perunovi.
Roku 919 n. l. území Velké Moravy spatřen létající disk následují tragické pohromy " Roku 919 byl spatřen nad územím Velké Moravy (dnes část území Velké Moravy v dr?ení ba?kirů v tzv. Maďarsku) objekt ve tvaru disku. V té době prakticky přestala Velká Morava existovat a je podezření, že celé území bylo někdy roku 906/ 910 postiženo katastrofálními povodněmi. Když vzápětí bylo obyvatelstvo decimováno hladomory.
Roku 921 n. l. kronikáře Ibn Fadlan u krále Bulharů vidí na obloze o?ivlé obrazy lidí a koní " Toho roku vyslal bagdádský chalif Al Muktadir svého kronikáře Ibn Fadlana s poselstvím ke králi Bulharů sídlících tehdy na střední Volze. V tuté? noc, kterou poprvé strávil Ibn Fadlana v paláci bulharského krále mohl zaznamenat, a to také udělal, podivné noční úkazy na obloze. Právě když Slunce zapadlo a celý západ zrudl nízko nad obzorem jasnou rudou září, začalo se z nebe ozývat ohlužující, nicméně temné dunění. Na obloze bylo možno v té chvíli vidět dva ohnivě rudé mraky, spojující se, aby se vzápětí opět rozpojily. V průběhu této udivující pulzace se uvnitř mraků objevovaly o?ivlé obrazy lidí a koní. Pohybující se bytosti v mracích byly očividně ozbrojené a jako by spolu bojovaly. Arabové byly těmito nebezpečnými úkazy natolik vydě?eni, píše kronikář Ibn Fadlan, že poklekli a setrvali v modlitbách. Bulhaři jim pak vysvětlili, že nebeští D?ínové, které mohou na sebe vzít lidskou, nebo zvířecí podobu a pomocí těchto triků mohou ovlivňovat dění na planetě.
Roku 927 n. l. Verdun Francie na noční obloze u Verdunu opět pozorováno ohnivé noční vojsko." Roku 927 bylo na noční obloze u Verdunu pozorováno ohnivé noční vojsko. Ano i na jiných místech. Na témže místě bylo ohnivé vojsko viděno již i roku 824.
Rusko není jasné kdy n. l.. Únos malého chlapce a létající měděný kotel " Na kazaňské univerzitě byl objeven rukopis hovořící o létajících strojích ve starém Rusku. (Struninová M.D. - moskevská historička) Chlapec Já?a, který jednoho dne sbíral v lese borůvky spatřil nedaleko sebe bíle oblečeného muže , jenž se mu představil jako Timofej. Vzal sebou Ja?u do obrovského měděného kotle, ze kterého je neznámá síla vyzvedla do nebes, kde Ja?a strávil celé tři roky. Během těch let se jej Timofej učil různým vědám, něčemu, co lze označit slovem magie. Nakonec vrátil Ja?u na toté? místo v lese, do téhož měděného kotle a na památku mu dal dvě mince. Jednu zlatou a druhou stříbrnou.
červenec roku 966 kdesi na moři spatřen světelný sloup" Ing. V. Patrovský Záhady létajících talířů str. 16 Kdesi nad mořem (blíže neurčeno, ale zapí?u, neboť se jedná o světelný sloup), koncem července 966 byl spatřen světelný sloup.
Roku 983 n. l. se na obloze starého Irska proháněly létající koráby démonů " Také Irsko bylo v minulosti, zejména pak kolem roku 983 svědkem přeletu neznámých objektů, které jsou popisovány jako létající vzdužné koráby démonů. S jedním takovým korábem se setkáme ve spisu Speculu Regali z desátého století v Koínungs Skugsa: Podle této literární památky se na obloze starého Irska proháněly létající koráby démonů velmi často. Zde je jeden z příběhů:
I stal se ve městě Clorea jedné neděle, když lidé přicházeli na m?i, zázrak. V tom městě je kostel k památce sv. Kinara. Stalo se, že z oblohy byla spužtěna kovová kotva na provaze a jedna její ostrá patka se zasekla do dřevěného oblouku nad kostelními dveřmi. Lidé vyběhli z kostela a uviděli na obloze loď s lidmi na palubě a viděli muže, jak se naklání přes palubu a pak se spouští po laně ke kotvě, aby ji odhákoval. Vypadalo to jako by plaval ve vodě. Lidé k němu vyrazili a chtěli jej zadr?et, ale biskup jim to zakázal, ze strachu, že by jej mohli zabít. Osvobozený tvor spěchal po laně zpátky do lodi. Posádka přetnula lano a loď se vznesla a odplula z dohledu. Ale kotva zůstala v kostele na paměť této zvláštní události.
10. století n. l. ?Nejtajemnější muž západu, papež Sylvestr II, přítel Vojtěcha Slavníkovce " Jitro kouzelníků str. 63 ?Nejtajemnější muž západu, papež Sylvestr II, známý pod jménem Gerbert z Aurillacu (říká o něm, že postavil ve městě krásné fontány, jejichž proud vydával při dopadu harmonické zvuky, připomínající určitou melodii). Narodil se v Auvergne v roce 920 a zemřel roku 1003. Gerbert byl benediktinský mnich, profesor univerzity v Reme?i, arcibiskup ravenský. Později, když byl na vrcholu své vědecké činnosti, byl uveden na papežský stolec pod jménem Sylvestr II. Pape? z milosti Oty III. Pobýval prý ve Španělsku a pak ho tajuplná cesta zavedla do Indie, kde prý načerpal různé vědomosti, nad nimi? ?aslo jeho okolí. Měl ve svém paláci bronzovou hlavu, která odpovídala na otázky Ano nebo Ne, jež ji kladl o politice a všeobecné situaci křesťanstva. Podle Sylvestra (139. svazek Migneovy Latinské patrologie) bylo to prý jednoduché zařízení zalo?ené na počtu s dvěma ciframi. Tato magická hlava byla zničena při jeho smrti a poznatky, které si přivezl byly pečlivě zatajeny. Vědec byl několikrát obviněn ze spolků s ďáblem, ale církevní hodnost jej zachránila, takže zemřel přirozenou smrtí? Roku 999 n. l. Francouzský čaroděj prelát Gerbert se stal papežem Silvestrem II. kolem roku 1000 n. l. Narozen mezi roky 940 - 950 zemřel roku 1003. Pocházel z Aurillacu (provincie Auverge). Vzdělán ve vědních oborech, jež byly tenkrát považovány za vrchol vědění. Teologie, Matematika, aritmetika, gramatika, retorika, dialektika, astronomie a hudba. Známý pod občanským jménem Gerbert z Aurillacu (říká o něm, že postavil ve městě krásné fontány, jejichž proud vydával při dopadu harmonické zvuky, připomínající určitou melodii). Později, když byl na vrcholu své vědecké činnosti, a hrozilo mu nebezpečí, že bude upálen pro čarodějnictví - byl uveden na papežský stolec pod jménem Sylvestr II. Pape? z milosti Oty III. Zlý jazykové hovoří i o tom, že praktikoval černou magii se kterou přišel do styku v Aquataníí (Španělsku), kde strávil tři roky na arabských školách u Saracénů, kam utekl ze svého ?rodného? kláštera. Jedna z mnohých disciplín se jmenovala augurství - věž tění z letu a zpěvu ptáků. Jiná se naopak jmenovala nekromancie - rozprávění s duchy. Cesty osudu jej zavedly až do Indie, kde prý načerpal různé vědomosti, nad nimi? ?aslo jeho okolí. Gilberta prý pak démoni poslouchali dnem i nocí tak, jako nikoho jiného. To byl ostatně jeden z hlavních důvodů proč mu hrozilo upálení a proč jej jeho přátelé považovali za nejvhodnější osobu na papežský ornát v těžké době blížícího se konce světa a všeobecně se očekával druhý příchod Krista. Mnozí rozdávali své majetky, zatímco jiní je za pakatel zkupovávali. kdosi mazaný, jez mezi křesťanstvem rozšířil klamnou popla?nou zprávu umně vytuneloval majeteky svých bližních. Řečí politických výšin - byla provedena restrukturalizace majetku v důsledku jejího nového přerozdělení neviditelnou tr?ní rukou. ?Opužtěný dobytek se tenkrát bezcílně potuloval v opužtěných městech?. Zkrátka se někteří 1. ledna roku 1000 n. l. stali přes noc ?ebráky, zatímco jiní oplývali z ničeho nic nesmírným bohatstvím. Mnozí neoblíbení sousedé byli popraveni, neboť je jiní sousedé povazovali chytře za nebetyčné hříšníky. Někteří kardinálové jej považovali za samotného Ďábla, a ti méně odvá?ní tvrdili, že každy den s ďáblem komunikuje. Jistá legenda naopak uvadí celou věc na pravou míru a hovoří o kovové, či bronzové hlavě, jež svému majiteli, v tomto púřípadě Silvestru II. odpovídala na otázky v binárním systému ano - ne. Prý šlo o tentýž mechanismus, jenž vlastnil i fráter Roger Bacon. Byl to právě on (Silvestr II.), kdo v bazilice sv. Petra v Římě v noci z 31. prosince 999 na 1. ledna roku 1000 sloužil m?i za záchranu lidstva. To očekávalo soudný den.
Podivně odlišné datum, jimiž nás skrze germánské brýle nechávají do okolního světa nahlížet kronikaři, o nichž se zdráhám tvrdit, že jsou naši. Narozen mezi roky 940 - 950 zemřel roku 1003. Pocházel z Aurillacu (provincie Auverge). Vzdělán ve vědních oborech, jež byly tenkrát považovány za vrchol vědění. Tento papež si prý velmi oblíbil svatého Vojtěcha Adalberta a po jeho smrti se přičinil o o jeho slávy a úcty k němu. Jeho koncepce byla Neimperialistická Bož í ří?e.
Roku 1001 n. l. rituální vra?da, či rituální asistovaná sebevra?da papeže Silvestra II.?" Ten papež, jenž umře ještě jenou v roce 1003, zemřel i v roce 1001!!! Pape? Silvestr, toho jména II., konec života vzal. O kterém? Silvestrovi čte se toto... byl velkýmilovník učení. I učiněn jest mnichem v klá?teře Floriscenském.... Jednoho času vyběhl z kláštera svého bez povolení a vědomí staršího... V hispánské zemi se tak pilně učil žádostiv jsa poctivosti, až ďáblu poručil, kterýž jemu pomáhal... I učiněn jest reme?ským biskupem a potom i v Ravenském panování přišel, a tak ďábelksou pomocí skrze Ottu císaře dosáhl stolice nejvyššího biskupa Římského. V?ak tento způsob Ďábel jemu pomohl, aby byl jeho všecek... Čtvrtého léta papežství svého, času postního... jsa hnut pokáním srdečně ?elel. A jak do domu papežského přišel chtěl duži i tělo P. Bohu obětovati a svou krev vylíti za hříchy své... A rozkázal sobě všecky oudy, t. j. ruce i nohy osekati (odsekati). A tak jest se stalo, a tělo jeho mrtvé již tu leželo. Vložili jsu je na káry a dva koně plaché upřah?e, pustili jsu je, aby ?li kam je osudové povodou. I ?li sú velmi tiše až do kostela sv Jana, jenž slove na Lateránu, tu kdo? měli obyčej ten papežové pohřebovati a lid s pláčem a motlidbami jdúce za karami... A tu při tom mnohá znamení jsúse ukázala... Václav Hájek z Libočan Kronika česká
1028 n. l. v Čechách množství housenek, smrt ze smogu obludy v ulicích měst. " Času jarního v Čechách veliké husté a tmavé mlhy jednak každého dne bývaly, postního pak času veliký z nich pocházel smrad. Z toho po slavnosti velikonoční nadmíru mnoho narodilo se housenek, kobylek a bílých motajluov... A když mřeli, též velmi smrděli, až všechno povětří tím smradem naka?eno. Při času svatého Havla lidé velmi hustě a vnáhle mříti počali, též i hovada... .... potom od těch dobytkův zmrlých i psi mřeli. Při slavnosti sv. Vácslava lidé zhusta mříti počali na červenou nemoc a úplavici... ...Okolo svatého Martina v?udy v Čechách obecně na bolesti morní lidé mřeli. A trval ten mor až do středopostí. Při tom času morním mnoho rozličných vídali obludnosti choditi po městech i po vsech, takže sú se jích někteří lidé děsívali až na smrt.
1028 n. l. Rusko na obloze obrovské znamení ve tvaru hada..," L. p. 1028 se objevilo na obloze znamení ve tvaru hada a bylo tak obrovské, že bylo vidět po celém území Ruska. Vydě?ení obyvatelé v hrůze prchali. Hrozivé znamení hada bylo možno pozorovat celé dva dny pí?í tehdejší kronikáři.
Dne 28. července 1032 České království hvězda o jasnosti blesku vy?la na noční obloze," Okolo druhé hodiny na noc hvězda vy?la od poledne (z jihu) na půlnoc (na sever) a jasností blesku svého všechen okr?lek země osvítila.
29. června 1034 Čechy duha velmi veliká a jasná ukázala se nad Vy?ehradem" Téhož léta při slavnosti svatých Petra a Pavla Apo?toluov duha velmi veliká a jasná ukázala se nad Vy?ehradem a trvala tři dny pořád bez proměny. To lidé vvidúce všickni se divili a modlili se k Pánu Bohu, ?ádajíce , aby takový zázrak ráčil v dobré obrátiti.
Obsah:"
Databáze zvláštních jevů © zcela neúplná a nepřesná - 1994 - 1998 Praha Rok 0 (nepříliš přesná databáze bude postupně doplněna o zdroje a rozšířena o další staletí)
20 - 60 n. l. Judea - Řím ?imon kouzelník - součásník sv. Petra." ?imon kouzelník - současník sv. Petra a zároveň jeho nekalá konkurence, se vydává jednoho krásného dne z rodné Samary na cestu za poznáním magie. Procestuje celou Persii, Arabii, ale i Egypt, aby se na čas usídlil v Alexandrii, kde se stal na čas ?ákem jakéhosi Dositea, jenž byl stoupencem Jana Křtitele ve při, kdo je vlastně Mesiášem. Ovládal údajně mnohá kouzla, jež jsou sama o sobě více než zajímavá. Dovedl létat vzduchem, levitovat, mizet před očima diváků, kámen proměňoval v chléb, hojil rány, křísil mrtvé, o?ivoval kamenné sochy. Tento přebohatý repertoár byl příčinou, že jej Petr nejen odmítl pokřtít, ale odmítl jakékoliv diskuse na téma Petrovy metodiky zázračného léčení, či křížení mrtvých. Snad i proto, že ?imon nepochopil, že se nejedná o systém obchodu - nýbrž víry. Jejich rivalita dosáhla svého vrcholu v Římě, kde ?imon vyzval Petra k souboji před očima samého římského císaře. Zatímco si ?imon levitoval, Petr se v kleče modlil. Výsledkem byl pád ?imona na zem a jeho zlámaná noha pak dostatečným důkazem toho, kdo je mocnější .
222 n. l. Rimini - Římská ří?e - Tři podivné měsíce " Tři podivné měsíce prolétli na Rimini a krátce poté i nad různými regiony říše římské.
Liber prodigiorum (Kniha předpovědí)
Říman Julius Obserquinus
316 - 265 n. l. - Čína Hliník v hrobě čínského generála Cao Čau " V hrobě čínského generála Cao Čau byl nalezen pancíř a přezky vyrobené z hliníku (85 % hliníku, 10 % mědi, 4 % hořčíku a 1 % ostatních prvků). Ačkoli se jedná o nejrozšířenější prvek na této planetě je technologie výroby hliníku je natolik složitá, že jeho průmyslová výroba započala někdy kolem třicátých let našeho století. Mendělejev byl poctěn prvním vzácným odlitkem - hliníkovým pohárem. Hliník byl poprvé získán elektrolýzou v roce 1908.
Sv. Kosmas a Damian kolem roku 300 n. l." Sv. Kosmas a Damian jsou skutečné historické osobnosti. Byli bratři a pocházeli z Arábie. Oba vystudovali medicinu v Syrii a stali se známými a oblíbenými lékaři. Jejich vysoce aktivní křesťanská činnost v dobách panování císaře Diokleciana (284-305), předurčila jejich tragickou smrt. Byli jednou z prvních obětí Diokleciánova ediktu v roce 303. Tento edikt byl zaměřen zejména proti křesťanům a jak se zdá, zejména proti vzdělanosti. Legenda vypráví o těchto bratřích, že přenesli dolní končetinu z jednoho jedince na druhého, jako náhradu za ztracenou končetinu. Je to vlastně první popis úspěšně provedené transplantace mezi dvěma jedinci téhož druhu. A aby to bylo cennější, mezi jedinci geneticky dosti vzdálenými, neboť šlo o přenos končetiny z Maura na bělocha. O zázraku ani slova. Tato medicínská disciplína se vyvinula až teprve v druhé polovině dvacátého století a její znalost je omezena na příslušné vědecké pracovníky, které dělí od dob, kdy Kosmas a Damian provedli svoji transplantaci končetiny více než 1500 let. Přesto však le?í transplantace končetin ještě v naší budoucnosti. Na?í vysoce technické společnosti a vyspělému lékařství se daří transplantace srdce, ledvin i jater avšak transplantace končetin se ještě nepodařila.
400 n. l. Římská ří?e množství létajících objektů pohybujících se na tehdejším nebi? " Autor Liber prodigiorum (Knihy předpovědí) Říman Julius Obserquinus popisuje množství pozorování mimozemských objektu pohybujících se na tehdejším starověkém nebi.
618 až 906 Čína Kronikáři Říše středu, v období dynastie Tchang zaznamenávali nebeská vidění v podobě nebeských létajících vozů. Dějepisec Čang Čuo se ve svých dílech zmiňuje o pozorování zářícího tělesa o velikosti ?bečky? letícímu po nebi, doprovázeného menšími zářícími objekty. Někdejší obyvatelé povodí ?luté řeky tyto světelné objekty považovali za větší zázrak, než čínská zeď.
Popisoval rovněž dokonce i zvláštní boje formace hvězd trvající celé tři dny a noci.
8. století n. l. V dobách Karla Velikého množství únosů i kontaktů s mimozemci "
Roku 763 n. l. skotský král Domnal Mac Mucharda pozoroval poblíž Teltownu loď v povětří," Ing. V. Patrovský Záhady létajících talířů
794 n. l. Bretaň - Francie pozorování zvláštních světelných sloupů v Bretani" Angličan Roger z Wendoveru, vyjmenovává ve své knize ?Květy historie? řadu neobvyklých nebeských úkazů, jež se vyskytly v letech 447 až 1235 našeho letopočtu. Dílo popisuje mimo dvou komet z roku 729, meteorického deště roku 747 i pozorování zvláštních světelných sloupů v Bretani roku 794.
zavraždění Dagoberta II. u Stenay "
Zavra?děn svým sluhou Karlem Martelem, zakladatelem rodu Karlomanů.
r. 742 n. l Karel Veliký - Karl Magne narozen roku 742, nebo roku 747, zemřel roku 814," Buzerant, jenž toužil být mocný a ještě mocnější, který se jednoho krásného dne legálně zamiloval do svého sluhy, jenž byl nucen se stát jeho nejblišším důvěrníkem. A protože si o všem již ?eptaly i vrabci, nechal vadný Karel vyhrabat mrtvolu své někdejší ženy, a v nádherné rakvi, na důkaz své někdejší velké mužnosti, ji v?ude vozil sebou. Nakonec vše je jen marnost a tak zakrátko byla mrtvola jeho bývalé ženy opět zahrabána a sofistikovaní tvůrci polopravd vymysleli báchorku o mámivém drahém kameni darovaný hadem z ba?in. Ideově se stal potomek sluhy Karl Martela, sprostý nájemce vra?d, prznitel mrtvol a buzerant v jedné osobě, vrcholem germanizačních propagand hovořících o rozvinuté duchovní síle velikána velikánů.
Tento vadný muž vydal, po neúspěšných válečných výpravách do Čech, příkaz vybudovat na hranicích se slovanskými zeměmi příhraniční marku, jež se zabývala pozvolnou destrukcí slovanského systému.
813 - 840 n. l. Lyon Francie neznámé létající bytosti a vzdužné lodě." Nemů?e být nejmenších pochyb o tom, že nejvyšší představitelé církve věděli mnohé, o čem se i dnes zarytě mlčí. Byli to zejména kronikáři klášterů, opaté a biskupové, kteří shroma?ďovali takové informace. již za Karla Velikého byly pozorovány jevy, vymykající se běžným zvyklostem, a kupodivu byly zapsány s neobyčejnou otevřeností. Nebyly totiž určeny prostému lidu. V několika spisech se nezávisle na sobě vypráví o události, která se přihodila kdysi v Lyonu, právě za panování Karla Velikého. Překvapivě se v nich hovoří o neznámých létajících bytostech i létajících lodích. Jedna z těchto vzdužných lodí jednoho dne přistála v polích poblíž města. A ti, co z ní vystoupili - tři muži a jedna žena - byli považováni za démony. Obyvatelé města, kteří vše zpovzdáli pozorovali, se seběhli kolem příchozích. Ti se chovali velmi neobvykle a podivně. Zdě?ení obyvatelé je považovali za čaroděje a nepřátelské posly ?lechtice Grimaulda, kteří mají na jeho příkaz zničit jejich úrodu. Na příkaz lyonského arcibiskupa Agobarda byli zatčeni, neboť byl přesvědčen o tom, že je velmi nepravděpodobné to, co příchozí mužové a žena tvrdili. Vyprávěli o zázracích, které jim ukázaly podivné létající bytosti z létající lodi. Tvrdili, že pocházejí též z města Lyonu, kam se vracejí po krátké náv?těvě z neznámého prostoru, který nazývali zemí Magonia. Nikdo z lyonských je však nepoznával a ne??astníci se obhajovali, že zatím co pobývali ve vzdužné lodi, na Zemi uplynul dlouhý čas. Arcibiskup Agobard dal příkaz k jejich výslechu a jednal s nimi tak, jak se postupuje s čaroději. Zmučení pak byli za přítomnosti arcibiskupa obyvateli Lyonu ukamenováni. Pak přibiti na dřevo a hozeni do řeky. Jak dalece je tento příběh pravdivýš Odpověď dává sám lyonský arcibiskup Agobard (770 - 840 od roku 813 lyonský biskup) ve svém spisu De Grandine et Tonitrua Voda a blesk (oheň).
842 n. l. Verdun Francie a 927 u Verdunu pozorováno na noční obloze ohnivé vojsko a nejen u Verdunu" Ing. V. Patrovský Záhady létajících talířů str. 16
Léta 878 n. l. - Srbští P?ované - České země: hrad Houska a díra do pekel..." Slavibor B?ovský (P?ovský) z Mělníka, kterémuž proto, že byl z rodu Hrabova, někteří Hrabě, jiní Hrabovec říkali, maje syna krásného vzrostu a mužné postavy, velmi jej miloval, jemuž jméno bylo Housek. Proto? rozkázal na jedné vysoké skále hrad pevný postaviti a od jména syna svého jej Housek nebo Houskov kázal jmenovati. A když bylo dokonán, nalezena jest nedaleko od toho hradu díra jedna u veliké skále (do pekel vedoucí), ve které?to díře množství rozličných duchuov obývalo, kteří?sto více a více lidem tu obývajícím překá?ky činili a někdy rozličných hovad tvářnosti proměňujíce se lidem tu obývajícím ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi, takže pro rozličné lidem od tých duchuov překá?ky a přísahy byl pustý zuostaven. (Citace z kroniky Hájka z Libočan). V tomtéž místě, v Dubské pahorkatině, pak byl ve 14 století vybudován hrad Houska v podobě, tak jak jej známe dnes. S obrannými aspekty směřujícími nikoli proti vnějšímu nepříteli, nybr? zcela opačným a nelogickým směrem - do středu hradu. Prvním majitel pán Berka z Dubé v 1620 Albrecht z Vald?tejna 1823 chátrající hrad i po stavebních úpravách byl neobyvatelný až do dne?ních dnů, kdy byl poprvé zpřístupněn po rekonstrukcích široké veřejnosti
Hrad Houska, či Houžka nebo hrad Ouska odvozeně z keltského slova s významem ?zářící?.
Kně?na Ludmila (zemřela údajně 16. 9. 921 jako více než ?edesáti letá. Ve skutečnosti v přepočtu na úřední kalendář zemřela rovněž 28. 9.) - podle oficiální protoněmecké náboženské doktríny (zašti?ující se kázáním Bož ího slova latinského ritu za pomoci prolité krve a teutonských mečů) užkrcena prý na přímý příkaz své snachy Drahomíry
, matky Sv. Václava, dvěma krutými služebníky - Tunnou a Gomonem. Stalo se tak na hradě Tetín) od roku 875 jeho man?elka - babička Sv. Václava - původem pohanka, později prohlášená za svatou. Pocházela z údajně kmene P?ovanů sídlící oblasti dnešního Mělnicka (P?ov - dnešní Mělník, jakkoliv byla lužicka Srbka z Polabského Mielska, nikoli ted z českého Mielnicka) . Otec Ludmily - Slavibor - kníže P?ovanů - prý pocházel pocházel z rodu Hrabova, či Hrabovec. Jeho syn Housek údajně nechal postavit hrad Houska (Houskov).
Mrtvé tělo kněžny Ludmily se nerozkládal a naopak libě voněla a Drahomíři, jež se dle jedné verze propadla do Pekla. Nebo ji pohltila zem při útěku z pra?ského hradu. Rozpory: Jestliže Housku postavil syn knížete P?ovanů, tak to bylo někdy ke konci 10 století, nebo na začátku 11 století.
hrad - srdce kraje chránil vždy okolí proti vnějšímu nepříteli. život byl závislý na mocné obraně, jež měl hrad skýtat. hrd - srdce - sánskrt hrudya - srdce - sánskrt hrdina - srdnatý TV Nova neděle 19. září 2002 - pořad Střepiny Na konci 13 století na rozhraní dne?ních okresů Česká Lípa a Mělník a Mladá Boleslav byl v neprostupných a opužtěných hvozdech postaven hrad Houska V roce 1999 byl hrad Houska poprvé zpřístupněn. Náv?těvníci při náv?těvě kaple omdlévají, fotoaparáty vypovídají službu a pásky v kamerách zůstávají prázdné. Před osmi sty lety prý vyrostlo něco nad čím se prý podle TV Nova tají dech. Nevedla zde žádná obchodní stezka a neexistovalo rovněž žádné zjevné vnější nebezpečí před kterým měl hrad chránit. Byl prý postaven naopak tak, aby chránil okolí před tím, co vlastně skrýval uvnitř. V?echna obranná opatření hradu jsou prý nesmyslně a zdánlivě nelogicky nasměrována směrem dovnitř hradu. Není ovšem specifikováno jak. Průvodce říká, že jsou podobné stavby stejně nasměrovanou obrannou funkcí směrem do centra stavby. Nejsou to však hrady, nýbrž věznice. A tou hrad Houska nikdy nebyl. Co tedy hrad strážil? Z dochovaných pověstí, či legend mnozí romantičtí badatelé vydedukovaly snadnou hypotézu, že zde kdysi pukla země - právě v místech, kde dnes stojí kaple. Otevřelo se peklo a z něho vycházely podivné bytosti. Místní jim říkali hovada ďábelská či pekelná jež na sebe brala podobu vzdáleně připomínající lidské bytosti, či spíše polozvěř. Obyvatelé hradu puklé místo prý uzavřeli a postavili nad ním kapli.
Jiná z legend vypráví o vězni, jemuž přislíbili trestu odpužtění, pokud se podvolí prozkoumat hradní studnu, z níž se ozývaly strašidelné skřeky a vycházel smrdutý kouř. Když vězně ze studny vytáhli, měl vlasy šedivé hrůzou a pomátl se na rozumu. Co ve studni vlastně spatřil, nikomu již nikdy nemohl říci. Karel Hynek Mácha, český básník a obzvláštní pě?í turista (prošel pěšky snad celé Čechy - viz Bezděz a jeho stě?ejní báseň Máj) jednoho dne do?el i na hrad Houska. Není jasné, proč se vlastně rozhodl strávit noc na hradě, Zda to byly právě podivné pověsti o hradě, či jeho romantická povaha. Nicméně to, co se na hradě té noci událo vypisuje v dopisu svému příteli. Z dopisu, o jehož existenci jsem se po druhé ve svém životě dověděl v roce 1973 na SP?S Betlémské při hodině Českého jazyka, jasně vyplývá, že se se K. H. Mácha stal obětí podivných kouzel praktické relativity času. Při této zvláštní produkci se setkal s dívkou kdesi poblíž současných vysoko?kolských kolejí u staré královské cesty. Ta mu ukázala dřevěnou skříňku s pohyblivými obrázky. To, co ve skřínce spatřil jej natolik vyděsilo, že se dívky optal, zda až tak strašné může být peklo,., Dívka, zřejmě (velmi přibli?ně) odpověděla: ?Karle Hynku, to co vidí? není peklo, ale Praha v roce 2006.? Podivná dřevěná skříňka s pohyblivými obrázky připomína Johna Dee a Tezcatlipocovo zrcadlo. Proč si vzdělaná dívka znalá osudu romantického básníka, jenž kdysi dávno zemřel v mladém věku, Máchu nevarovala? Zde více?
9. století n. l. - Norsko viděn létající koráb "
Nejen hrdinové indického eposu Rámajány létali vzducholoděmi zvanými vimany. Ale i v antických dílech se často mluví o vzdužných korábech, které byly spatřeny na nebi starého Řecka a Říma. Podobné události popisují také středověké kroniky. Tak například v devátém století se objevil nad jedním norským městem záhadný létající ?koráb?, který pak pozvolna zmizel.
904 n. l. Rusko Za časů byzantského císaře Lva a císaře Alexandra ruské létající lodě..." Za časů byzantského císaře Lva a císaře Alexandra, roku 904 n. l. vyrá?í z Kyjeva obrovské vojsko na Konstantinopol s cílem napravit hlavu Byzantské ří?i. V čele vojsk cválá na svém oři sám ruský kníže Oleg. Koně, lodě i létající aparatury jsou ve samozřejmostí v seznamu vojenské výbavy této vojenské výpravy. Nic nepomohlo, že Byzantinci opevnili průliv a uzavřeli město. Ruské lodě zakotvily poblíž a ruská vojska zuřivě zaútočila na město. Několik týdnu trvalo obléhání, když kníže Oleg nařídil připevnit k lodím kola, napnout plachty a v příhodném větru se jeho bojové lodě snesli na m?ěsto. Rusové vypustili prý i obrněné ?koně, zlatě zbarvené?. Kroužili kolem města a jejich jezdci vypoužtěli ohnivé šípy. Císař Lev a Alexander byli nuceni uzavřít s ruským knížetem mír a při svém křesťanském bohu slibovali platit tribut a na důkaz opravdovosti políbili kříž a ?ádali toté? od pohana Olega. Kníže Oleg zvaný svým lidem Moudrý i jeho muži však přísahali při slovanských bozích Velesovi a Perunovi.
Roku 919 n. l. území Velké Moravy spatřen létající disk následují tragické pohromy " Roku 919 byl spatřen nad územím Velké Moravy (dnes část území Velké Moravy v dr?ení ba?kirů v tzv. Maďarsku) objekt ve tvaru disku. V té době prakticky přestala Velká Morava existovat a je podezření, že celé území bylo někdy roku 906/ 910 postiženo katastrofálními povodněmi. Když vzápětí bylo obyvatelstvo decimováno hladomory.
Roku 921 n. l. kronikáře Ibn Fadlan u krále Bulharů vidí na obloze o?ivlé obrazy lidí a koní " Toho roku vyslal bagdádský chalif Al Muktadir svého kronikáře Ibn Fadlana s poselstvím ke králi Bulharů sídlících tehdy na střední Volze. V tuté? noc, kterou poprvé strávil Ibn Fadlana v paláci bulharského krále mohl zaznamenat, a to také udělal, podivné noční úkazy na obloze. Právě když Slunce zapadlo a celý západ zrudl nízko nad obzorem jasnou rudou září, začalo se z nebe ozývat ohlužující, nicméně temné dunění. Na obloze bylo možno v té chvíli vidět dva ohnivě rudé mraky, spojující se, aby se vzápětí opět rozpojily. V průběhu této udivující pulzace se uvnitř mraků objevovaly o?ivlé obrazy lidí a koní. Pohybující se bytosti v mracích byly očividně ozbrojené a jako by spolu bojovaly. Arabové byly těmito nebezpečnými úkazy natolik vydě?eni, píše kronikář Ibn Fadlan, že poklekli a setrvali v modlitbách. Bulhaři jim pak vysvětlili, že nebeští D?ínové, které mohou na sebe vzít lidskou, nebo zvířecí podobu a pomocí těchto triků mohou ovlivňovat dění na planetě.
Roku 927 n. l. Verdun Francie na noční obloze u Verdunu opět pozorováno ohnivé noční vojsko." Roku 927 bylo na noční obloze u Verdunu pozorováno ohnivé noční vojsko. Ano i na jiných místech. Na témže místě bylo ohnivé vojsko viděno již i roku 824.
Rusko není jasné kdy n. l.. Únos malého chlapce a létající měděný kotel " Na kazaňské univerzitě byl objeven rukopis hovořící o létajících strojích ve starém Rusku. (Struninová M.D. - moskevská historička) Chlapec Já?a, který jednoho dne sbíral v lese borůvky spatřil nedaleko sebe bíle oblečeného muže , jenž se mu představil jako Timofej. Vzal sebou Ja?u do obrovského měděného kotle, ze kterého je neznámá síla vyzvedla do nebes, kde Ja?a strávil celé tři roky. Během těch let se jej Timofej učil různým vědám, něčemu, co lze označit slovem magie. Nakonec vrátil Ja?u na toté? místo v lese, do téhož měděného kotle a na památku mu dal dvě mince. Jednu zlatou a druhou stříbrnou.
červenec roku 966 kdesi na moři spatřen světelný sloup" Ing. V. Patrovský Záhady létajících talířů str. 16 Kdesi nad mořem (blíže neurčeno, ale zapí?u, neboť se jedná o světelný sloup), koncem července 966 byl spatřen světelný sloup.
Roku 983 n. l. se na obloze starého Irska proháněly létající koráby démonů " Také Irsko bylo v minulosti, zejména pak kolem roku 983 svědkem přeletu neznámých objektů, které jsou popisovány jako létající vzdužné koráby démonů. S jedním takovým korábem se setkáme ve spisu Speculu Regali z desátého století v Koínungs Skugsa: Podle této literární památky se na obloze starého Irska proháněly létající koráby démonů velmi často. Zde je jeden z příběhů:
I stal se ve městě Clorea jedné neděle, když lidé přicházeli na m?i, zázrak. V tom městě je kostel k památce sv. Kinara. Stalo se, že z oblohy byla spužtěna kovová kotva na provaze a jedna její ostrá patka se zasekla do dřevěného oblouku nad kostelními dveřmi. Lidé vyběhli z kostela a uviděli na obloze loď s lidmi na palubě a viděli muže, jak se naklání přes palubu a pak se spouští po laně ke kotvě, aby ji odhákoval. Vypadalo to jako by plaval ve vodě. Lidé k němu vyrazili a chtěli jej zadr?et, ale biskup jim to zakázal, ze strachu, že by jej mohli zabít. Osvobozený tvor spěchal po laně zpátky do lodi. Posádka přetnula lano a loď se vznesla a odplula z dohledu. Ale kotva zůstala v kostele na paměť této zvláštní události.
10. století n. l. ?Nejtajemnější muž západu, papež Sylvestr II, přítel Vojtěcha Slavníkovce " Jitro kouzelníků str. 63 ?Nejtajemnější muž západu, papež Sylvestr II, známý pod jménem Gerbert z Aurillacu (říká o něm, že postavil ve městě krásné fontány, jejichž proud vydával při dopadu harmonické zvuky, připomínající určitou melodii). Narodil se v Auvergne v roce 920 a zemřel roku 1003. Gerbert byl benediktinský mnich, profesor univerzity v Reme?i, arcibiskup ravenský. Později, když byl na vrcholu své vědecké činnosti, byl uveden na papežský stolec pod jménem Sylvestr II. Pape? z milosti Oty III. Pobýval prý ve Španělsku a pak ho tajuplná cesta zavedla do Indie, kde prý načerpal různé vědomosti, nad nimi? ?aslo jeho okolí. Měl ve svém paláci bronzovou hlavu, která odpovídala na otázky Ano nebo Ne, jež ji kladl o politice a všeobecné situaci křesťanstva. Podle Sylvestra (139. svazek Migneovy Latinské patrologie) bylo to prý jednoduché zařízení zalo?ené na počtu s dvěma ciframi. Tato magická hlava byla zničena při jeho smrti a poznatky, které si přivezl byly pečlivě zatajeny. Vědec byl několikrát obviněn ze spolků s ďáblem, ale církevní hodnost jej zachránila, takže zemřel přirozenou smrtí? Roku 999 n. l. Francouzský čaroděj prelát Gerbert se stal papežem Silvestrem II. kolem roku 1000 n. l. Narozen mezi roky 940 - 950 zemřel roku 1003. Pocházel z Aurillacu (provincie Auverge). Vzdělán ve vědních oborech, jež byly tenkrát považovány za vrchol vědění. Teologie, Matematika, aritmetika, gramatika, retorika, dialektika, astronomie a hudba. Známý pod občanským jménem Gerbert z Aurillacu (říká o něm, že postavil ve městě krásné fontány, jejichž proud vydával při dopadu harmonické zvuky, připomínající určitou melodii). Později, když byl na vrcholu své vědecké činnosti, a hrozilo mu nebezpečí, že bude upálen pro čarodějnictví - byl uveden na papežský stolec pod jménem Sylvestr II. Pape? z milosti Oty III. Zlý jazykové hovoří i o tom, že praktikoval černou magii se kterou přišel do styku v Aquataníí (Španělsku), kde strávil tři roky na arabských školách u Saracénů, kam utekl ze svého ?rodného? kláštera. Jedna z mnohých disciplín se jmenovala augurství - věž tění z letu a zpěvu ptáků. Jiná se naopak jmenovala nekromancie - rozprávění s duchy. Cesty osudu jej zavedly až do Indie, kde prý načerpal různé vědomosti, nad nimi? ?aslo jeho okolí. Gilberta prý pak démoni poslouchali dnem i nocí tak, jako nikoho jiného. To byl ostatně jeden z hlavních důvodů proč mu hrozilo upálení a proč jej jeho přátelé považovali za nejvhodnější osobu na papežský ornát v těžké době blížícího se konce světa a všeobecně se očekával druhý příchod Krista. Mnozí rozdávali své majetky, zatímco jiní je za pakatel zkupovávali. kdosi mazaný, jez mezi křesťanstvem rozšířil klamnou popla?nou zprávu umně vytuneloval majeteky svých bližních. Řečí politických výšin - byla provedena restrukturalizace majetku v důsledku jejího nového přerozdělení neviditelnou tr?ní rukou. ?Opužtěný dobytek se tenkrát bezcílně potuloval v opužtěných městech?. Zkrátka se někteří 1. ledna roku 1000 n. l. stali přes noc ?ebráky, zatímco jiní oplývali z ničeho nic nesmírným bohatstvím. Mnozí neoblíbení sousedé byli popraveni, neboť je jiní sousedé povazovali chytře za nebetyčné hříšníky. Někteří kardinálové jej považovali za samotného Ďábla, a ti méně odvá?ní tvrdili, že každy den s ďáblem komunikuje. Jistá legenda naopak uvadí celou věc na pravou míru a hovoří o kovové, či bronzové hlavě, jež svému majiteli, v tomto púřípadě Silvestru II. odpovídala na otázky v binárním systému ano - ne. Prý šlo o tentýž mechanismus, jenž vlastnil i fráter Roger Bacon. Byl to právě on (Silvestr II.), kdo v bazilice sv. Petra v Římě v noci z 31. prosince 999 na 1. ledna roku 1000 sloužil m?i za záchranu lidstva. To očekávalo soudný den.
Podivně odlišné datum, jimiž nás skrze germánské brýle nechávají do okolního světa nahlížet kronikaři, o nichž se zdráhám tvrdit, že jsou naši. Narozen mezi roky 940 - 950 zemřel roku 1003. Pocházel z Aurillacu (provincie Auverge). Vzdělán ve vědních oborech, jež byly tenkrát považovány za vrchol vědění. Tento papež si prý velmi oblíbil svatého Vojtěcha Adalberta a po jeho smrti se přičinil o o jeho slávy a úcty k němu. Jeho koncepce byla Neimperialistická Bož í ří?e.
Roku 1001 n. l. rituální vra?da, či rituální asistovaná sebevra?da papeže Silvestra II.?"
Související články:
Celá tisková zpráva |
Komentáře: 0 |
Přidat komentář |
Orlický fenomén roku 1982 (13.02.2020) Genius loci (12.02.2020) Duchové, daémoni, či parazité? (16.05.2012) Co jsem to vlastně pozoroval? (18.12.2011) Výzva... (26.08.2011) Zbraňové systémy i jiné zavrženíhodné technologie (09.02.2011) Ten, kdo se skrývá... (11.05.2010) Včera ještě slunečná a nejplodnější planeta v širém okolí... (12.02.2010) Sodomské chatrče a elita lidstva (11.02.2010) Ač si nepřipouštím, přepadají mne rovněž? (02.01.2010) Ohnivé lampiony...Dělají si z nás legraci? (16.12.2009) Oranžově nízko letící... (27.07.2009) Divné bouřky, divné blesky a... (19.07.2009) Pan z Belialů... (02.07.2009) Legenda o založení Babylonu (23.06.2009) Anunnaki - poslední soud... (09.06.2009) Kloni, kteříž zdávna byli (04.06.2009) Divné? Divné? Divné... (01.06.2009) Anunnaki - padlí strážci nebes... (28.05.2009) Anunnaki (26.05.2009) Britská vláda odtajnila (23.03.2009) A zastřelíš mne služební zbraní...? (14.03.2009) Proč jsem se nestal černokněžníkem...2. část (12.03.2009) Proč jsem se nestal černokněžníkem...1. část (12.03.2009) U.F.O phone home... II.část (09.03.2009) U.F.O. phone home... I.část (09.03.2009) Dnes je stále nebezpečnější... (18.01.2009) Když vládne imperiální Smrtonoš ... (30.11.2008) Dobrovolní weboví šmíráci:... (03.11.2008) Vážení náčelníci spolku ufologů a... (17.10.2008) Záhadný zvuk nad našimi hlavami (07.10.2008) Mávnutí motýlím křídlem (09.08.2008) Kokony... (15.07.2008) Blesky a relativistické jevy nad Prahou (01.04.2008) Když vůl seje (21.03.2008) Menu, nebo příloha na mimozemském jídelníčku? (15.03.2008) Družice a číhající dravci (05.03.2008) Velmi rád bych se mýlil (dodatek k roku 1973) (02.03.2008) Létající baňky (24.02.2008) Nemusí to být totéž... (21.02.2008) Technicko - fyzikální jev nad Prahou (16.02.2008) Známé mimozemské objekty (07.01.2008) Sci fi pohádka na dobrou noc! (29.11.2007) Projekt "Tma" (19.11.2007) Tezcatlipoca II. (16.07.2007) 6. července 2007 (13.07.2007) Jevy 1067 - 1233 n.l. (06.07.2007) Databaze jevů 0 - 1461 n. l. (02.07.2007) Mars útočí (25.06.2007) Když nám vládnou Marťané (08.06.2007) Výzkum Měsíce a fikce Apollo 20? (28.05.2007) Konečně vyzrazen (24.05.2007) Měsíc: příčinnosti a příznaky (21.05.2007) Měsíc (17.05.2007) Necronomicon IV. (26.04.2007) Zahrnuto do položky: "Asakra" (16.04.2007) Pitdownský člověk (09.04.2007) Čím nejsou U.F.O. (05.04.2007) Pravda má krátké nohy? (22.03.2007) Ze životopisu Karla IV. (14.03.2007) Obdélníkový kouř a to ostatní... (05.03.2007) Technicko fyzikální fenomén nad Prahou (01.03.2007) Když hvězdnaté nebe brázdila prý jen lež (26.02.2007) U.F.O. v dobách, kdy nebe bylo ještě modré (22.02.2007) Vidění na Dobytčím trhu roku 1571 - dokončení (19.02.2007) Hurakan - Srdce nebes (16.02.2007) Vidění na Dobytčím trhu roku 1571 4. část (12.02.2007) Šílení astronauté na oběžné dráze? (09.02.2007) Vidění na Dobytčím trhu roku 1571 3. část (06.02.2007) Akce "Dobytčí trh" 2. část (03.02.2007) Akce "Dobytčí trh" 1.část (31.01.2007) Santa Claus právě dolétal (25.12.2006) U.F.O. nebo nebeská holografie (22.12.2006) U.F.O. nebo silové systémy? (18.12.2006) Světelné výbuchy na obloze (14.12.2006) Necronomicon III, (09.12.2006) Dopis do nových světových pořádků, či do budoucnosti (respektive zlatých zítřků) lidstva (27.11.2006) Marek Bydžovský z Florentina a to ostatní (11.09.2006) Faust II (01.09.2006) Faust (01.09.2006) První předmluva k Dr. Faustovi (01.09.2006) U.F.O.? - Nechme se překvapit! (23.08.2006) U.F.O. prý již dávno odlétly! (23.08.2006) Necronomicon II. (07.10.2005) Necronomicon - Kniha mrtvých jmen (17.07.2005)  
|
|
Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS
Layout: Beach - verze 1.1.0
