Hvězdice, Low_Cipher versus igelitový sáček?...

2.srpna 2005 Praha

Krásný, možná až apokalypticky nádherný den a podivnými létadly zasviněná obloha, když právě cupitám post_mladistvými těžkotonážními krůčky poblíž úmyslně nejmenované Beton Street. Zároveň pozoruji ledabylým okem jeden z mnoha podivných objektů, jenž v podobě obřího dopravního letounu právě vystoupal do tak závratných výšek, že to ani "hlava nebere"...

Právě tam, kde již byl konečně všechen zbytkový kyslík bezpečně nahrazen hliník báriovým a bůhví jakým ještě exhalátem. když tu náhle, jakoby na příkaz, obrátil let směrem k nám a bez ohledu na jakékoliv (v této oblasti hojně zastoupené) letové linky, začal prudce klesat ve spirále tak, že vzhledem k malému poloměru onoho nečekaného manévru, by dosahovaly odstředivé síly takových hodnot, že z mnoha možná možných pasažérů by byly bezpečně vytřeseny všechny životní funkce!

V tentýž okamžik, kdy přízračný dopravní letoun byl již téměř "na dosah" se (snad) z téhož letadla "odpojil" asi jeden metr velký objekt. Nevím proč, ale silně připomínal poloprůhledný igelitový sáček, jenž si letěl nad střechami místních "mrakodrapů" směrem k 400 metrů vzdáleným budovám "základní školy" dosahujících ne více než je výška průměrné jednopatrové budovy.

"Igelitový sáček" letěl velmi lehce, v přímce šikmo dolu a nehnutě (co do polohování), aniž se choval jako skutečný igelitový sáček popoháněný větrem.

Podle rychlosti poměrně silným větrem!

V úrovni asi 50 km/hod!

Žádný takový vítr se však očividně nekonal!

Nad Prahou ležel neproniknutelný, poloprůhledný vak vytvořený v rámci zastavení cirkulace a projektu "Stmívání planety" a nehnutelné nedýchatelno všude kolem nás se již nedalo ani krájet!

Aniž opomenu zdůraznit, že vzdušná cirkulace byla "pozastavena" již dříve. Patrně podivnými kondenzačními pruhy nazývanými contrails, či ještě lépe - chemitrails (dlouhodobě vyráběnými právě těmito létadly). Mezitím "sáček doletěl", jakoby naváděn umělou inteligencí, do úrovně kolmé na směr naší zdravotní procházky. V tentýž okamžik se pomyslný igelit natočil o devadesát stupňů a my jsme mohli spatřit jakoby kruhový objekt, jenž se v té samé chvíli jakoby proměnil v tučné písmeno "P" a tak jsme stáli, pokud budu v rámci dovoleného popisu velmi přehánět, téměř proti sobě "face in face". Tu náhle nožička P zmizela a objekt se natočil zpět. A stal se opět neobyčejně obyčejným igelitovým sáčkem, jenž neměnnou rychlostí zmizel za horizontem střechy zmíněného ústavu.

Silný dojem byl nasílen bezhlučným letem a podobou objektu ne příliš známé protiteroristické zbrani (z US výzbroje) , jež byla údajně již použita i v Afganistanu. Létající zbraní, mající podobu disku (o průměru cca jeden metr), jenž ve spolupráci z družicovým, či obranným systémem AVACS vyhledá možná možného teroristu. Následně jej vyzve, nejlépe v anglickém jazyce, aby se vzdal, a pak jej vzápětí skrz na skrz, v souladu s instalovaným softwarem, provrtal protiteroristickou raketou. Schopnou zničit i solidně opancéřovaný bojový tank.

Vše v souladu s doktrínou:

"S možná možným teroristou se nevyjednává! A protože se správný terorista nikdy nevzdává, není si třeba "dělat vrásky" s následnou eliminací možná možného kriminálníka!

Přístroj byl odborníky a znalci vtipně nazván Cipher! Nikoli tedy Low Cipher, či dokonce Lucifer?

Kdo by se jen opovážil!

Jinak se igelitový sáček choval podobně jako sonda měřící směr, kterým se bude rozpínat možný bojový plyn. Jakoby poradcem byl sám nedávno blahoslavený Karl Habsburk von Yperit.

Mezitím začalo ze "špinavě modré oblohy" mrholit a pár rezatě zbarvených kapek nám padlo na tvář. Podivné obří dopravní letadlo opět začalo nabírat výšku a v širokém okruhu zamířilo v původním směru.

Za nedlouho se objevil nedávný létající přepínač funkcí mého fotoaparátu - bojový vrtulový letoun neznámé provenience, podobající se spíš vrcholovým stíhacím letounům z konce padesátých let. S černým spodkem a bez jakýchkoliv poznávacích značek. Dosahující podle potřeba rychlostí od 100 km/hod do 600 km/hod z relativně nehlučnými motory.

Přelétl, jako obvykle nad našimi nehodnými hlavami, aby vzápětí zmizel za blízkými budovami. Za nedlouho se však podle očekávání a zavedených zvyklostí ještě jednou ve vítězném oblouku vrátil a a zamířil si to přímo do ztracena...