Zdravím Tě, můj nejlepší příteli, ačkoliv méně pohyblivý, jsem v neustálém letu:
Jedu nevím kam, musím přinést nevím co a zpracovat, nevím jak. Zkrátka mám rozpracováno (mimo oprav vozidel atd... i létací koště pána planety (mé milé paní tchýně) mnoho s Blaníkem souvisejících témat: Včetně vlastních překladů Velesovy knihy (prastarým písmem, jazykem mezi staroruštinou a staročeštinou.).
Stále jsem na štíru s datací událostí, o kterých (tématech) jsem na tvrdo přesvědčen, že jsou nám mezigeneračně tajeny, aby o to snáze byly skutečné pravdy vysmívány a překrucovány do neuvěřitelné podoby rukodělného spletení jazyků. O to hůře sdělitelné. protože mnozí, jakkoliv vzdělaní i inteligentní, byli utvářeni, i skrze své předky, frontální (církevní i vojenskou) výukou, které je nepřátelská jakkákoliv snaha být svobodně rozvíjejícím duchem napojeným na protonanci (noosféru). Blaník je psychologicky velmi tvrdá hora, skrývající možná mnohá řešení. Je na několik tématických zastavení a jeví se objektivně nutné, porovnat Velký s Blaníkem Malým. Pro tvojí informaci, vše se týká jednoho zvláštního tajemství našich starověreckých (českých, slovenských - potažmo všeslovanských) dějin, v časovém rozsahu 40 000 př. n. l. - 1 100 n. l. Jakkoliv to může znít divně: Dějiny naší státnosti nepočaly teprve křtem Gorivoje a Svantožiznj (Bořivoje a Ludmily).
Mohu-li Tě, v připravovaném pokračování úvodního článku, kde opět poneseme svoji kůži na trh: Přímo jmenovat, nejmenovat, či jak uvést? Fotky, které vzápětí vydáme, co druhé pokračování, jsou velmi zajímavé a mnohdy překvapivě určující. Určitě Tě s připravovanými materiály o Blaníku seznámím, jakož i mnohé šutrology, obzvláště pak i vzácné odborníky přes dávné horotvůrce.
ZdeněkMetodický list, jak snadno lze i Zlatý poklad ČR proměnit v bezcenné bláto, či dlužní úpisy nikterak spolehlivých okupantů.
©Zdeněk Patrick, Praha 2016
Možnost objednání knihy
Den mluvících kamenů (tři knihy v jedné), s přiloženými obsahy a s dalším listováním knihou, naleznete zde.