Pro jistotu jsem smáznul zavádějící a nesouvisející poznámku na začátku článku.
Právě jsem se, i jinak vcelku, vrátil ze Závisti, kam jsem byl zavlečen svými přáteli a několika málo Kelty k obětním oslavám zimního slunovratu. A když jsem konečně rozdýchal kopec, byv ujistěn, že jsem nechutnou bohů obětí, vzápětí nezmizel v mezičase fotografování do jiné dimenze, juž jsem seděl v hospodě kdesi pod Závistí.
Takže velmi zkráceně: Nejsem nerozumný Kraken, který neví, kde je jeho míra. Jakkoliv na chvíli vypuštěn rodinou nad hladinu všedních radostí: Z řetězů utržen, stejně hledám, sestavuji, nevnucuji, nenechám na pochybách. Aniž si naříkám. Aniž viním, či má ješitnost strpí být neoprávněně viněna. A navíc se mírně těším, že jsem se setkal se svými přáteli. Tedy konám v těchto dnech tak, abych byl mírně svátečně naladěn. Jen vyprávím a naslouchám, abych pochopil.