Jestliže existovala lidská uskupení cca 4 000 let, mohla dospět do fáze, kterou my ještě nedokážeme posoudit. Prostě nemáme vědomosti,můžeme jenom spekulovat s velmi malým rozhledem. Nicméně pod vlivem toho co známe,můžeme se domnívat,že Anunaki mohou být klidně našimi předky, kteří se dostali dál. Strom života vidím jako šroubovici DNA, která po působení čohokoliv zmutovala. Proto nepřežili staří ale mladí, zmutovaní. Možná obři ale to už je jedno, vlastně se to točí pořád dokola,jako by člověk skutečně vždy pouze "zneužil" mozek ke svému zániku. Je mi z toho smutno. Proč vždycky zlo "zmasíruje" celou společnost? Všechny informace z minulosti bych přirovnala ke snaze prarodičů vysvětlit potomkům cosi, co zašili formou odpovídající úrovni jejich myšlení. Stačí si jen představit jak by koukala má praprabába na raketoplán.
A to je jenom zlomek času. A obráceně, kdybych se mohla vrátit do minulosti, jak bych popsala já raketoplán své prabábě?