dokončení předešlého: Jakou "radost" asi budou rodiče NWO prožívat se svými ratolestmi?? Myslím, že to bude něco, co si budu moci odříci. A nebude to akt askeze.

Proč mám pocit,že jste je odsoudil? Určitě tu není rajská zahrada ale pořád jsme to my. Ať se nám to líbí nebo ne, jsme jedno a pokud se budeme snažit říct, že my jsme lepší, nebude to tak docela pravda. I my jsme na něčem chápali souvislosti a tak se nemůžeme vyčlenit. Tvoříme celek - jednotu a tak to celé funguje, a pokud máme možnost přinášet dobré tím spíš jsme tu nutní.Proto ty tlaky sílí,člověk nepochopil,že sám se nestává dokonalým,že ke své dokonalosti potřebuje zrcadlo.A tak je to vlastně o egu.Ať přestaneme tak intenzivně vnímat zlo druhých,uvědomíme si svá malá zla a budeme i schopni něco měnit.Ale odměnou není zmizet do vyšších sfér.Možná se odpoutá cosi lehkého z nás co vymizí ale podstatná část z nás se zase vrátí a možná to budeme my, kdo se narodí rodičům s tvrdou hlavou aby jsme je milovali a dali jim šanci něco pochopit.

Pocit je jen váš, neberu vám ho. Co jsme myš Jak to myslíte? Kolektivní vědomí? Lepší, horší, tisíce výkladů a úrovní. Celek - jednota v jakém smyslu? Jestliže jsme na něčem chápali souvislosti, musíme znovu do mateřské školky? Vyčlenila jste se z níž Tvoříme celek, ano, avšak o mnoha úrovních, víte o tom? Máme-li přinášet to "dobré", víme, na jaké úrovni se to bude měnit ve zlé? Jak jsme tu nutní, pro koho? Počítáte do množiny těch nás potřebných také sebe? Sofie, kdyby nebyl tah k Boží dokonalosti, nebylo by umění. Proč jsou díla jednoho autora posvěcená a druhého cajdáky? Proč ten, který tvoří vysoké umění, nepíše sršíčky, které by mu zajistily daleko lepší živobytí vezdejší, než díla, která budou pochopena až jeho kosti budou někde tlít v hrobě? Jsme přeci jedno. Ano, Sofie, jsme Jedno, nekonečné, neohraničené, nezrozené? Ale nyní, byvše Oním Jedním, jsme ve formě, která ZÁKONITĚ POČÍTÁ S MNOHOSTÍ. Pro postup v hierarchii stvoření. Kámen - rostlinstvo - mikrobi - mnohobuněční - člo

Cítím se být součástí celku.Trochu jste vlastně nastínil dualitu. Dobré - zlé, dokonalé - nedokonalé.... Učit se budu na té úrovni, kde jsem měla něco pochopit a nezadařilo se. Proč si myslíte, že by nebylo umění? Víte, každý človíček je originál, každý ma svou představu o tom co je umění, co není. Já moc nezastávám filozofii, že lze jednoznačně označit cosi jako krásné a cosi jako ne-krásné. Spíš za zamýšlím nad tím, jak ,za jakých podmínek stavu duše to danné vzniklo.Trochu jsem koukla na mandaly a jungovu teorii a docela s tím souhlasím.Taky Grof pokud nechává pacienta nakreslit to co "zažíval" při zrození, před zrozením viděl lecky velmi zvláštní kresby. Vypovídalo to o duši velmi mnoho. Pokud jste měl na mysli hudbu jako takovou,každý tón má vlastní sílu.Ale teprve rozmanitostí tónů se rozechvívají duše lidí.Ten má rád to a ten zas tohle a přesto není nikdo o nic víc vyvolený.Jenom si taky nejsem jistá, jestli

bych oddělila z celku cokoliv (ani kamínek). Jaksi ve mě cosi napovídá, že kdyby to nemělo svůj smysl v této realitě, tak to tu prostě není. Co třeba menhiry? Usměrňování toku energií v krajině.To, že jsme na to zapomněli, neznamená, že to nemělo smysl. Jenom jsme se možná příliš dívali kamsi do dálky.Z kamene tesá umělec sochu, a dává si velmi záležet na tom, aby byl co nejvhodnější pro jeho dílo. Malíř používá bary z přírodního materiálu, látky, vlastně podstata přežití - jídlo. Toto všechno není určující ale nezbytné pro tuto realitu.Trochu kreslím, a řeknu vám,že hodně ráda používám třeba různé druhy papíru.Ráda se jich dotýkám, každý kamínek na který jsem něco namalovala, jsem dlouho měla na očích. Snažila jsem se abych mu nevzala život. A to pak vidíte věci.Panečku třeba jazz,takový tradiční, nebo Bethoven, Haykes... Od každého,každičkého stvořeného díla mi cosi uvízne v duši.Pravda je ,že si taky ráda vybírám.

Ale nechávám ostatní aby měli vlastní volbu. Nemůžu někomu naservírovat klasiku, pokud prostě nerozchvěje jeho nitro. Zvolí si svého autora a je šťastný.A přesto není ani lepší ani horší než kdokoliv jiný. A nejraději se dívám na květiny, stromy,vodu... jistě,podle teorií matrixu je všechno iluze no ale mě dělá fakt dobře. Teplý letní déšť, bouřka, sníh, každá vločka má svou krásu.

dokončení předešlého...?člověk. A to podle rozvoje vědomí. Ale to už asi znáte.

Je nesnadné hovořit o záležitostech z pokraje reálného světa, které mají dvojí možná trojí podobu: fyzickou, tedy zcela reálnou a zároveň další, v dnešní nesvobodné době sdělitelnou při vysoké míře rizik: Máte-li blízké, jimž nechcete ublížit - tedy nesdělitelnou. V nesdělitelnosti skutečností, tedy nikoli v politické volnosti při konstantní demonstraci zlovůle moci, spočívá míra našich svobod. Z téhož vyplývá, nemohu-li svobodně a bez úhony nahlas říci svoji myšlenku, debatovat o ni, pak není žádných pochyb, že není-li taková možnost, je ztížené i hledání. Znamená to však, že právě tento věrohodný příznak hovoří o pravé tváři systému. Přičemž, při úbytku pravdivých informací se nelze uchylovat k mátožným vizím o přechodu "masa a kostí" do vyšších frekvenčně ošetřených dimenzí, právě až řeknu teď, a jen tehdy? Za mého "zaživa"? Taková vize je přesně tak scestná, jako tajení skutečností skrze různé stupně postihů.
Hovořím-li o černé díře, mohu se, jako méně, či stabilně

Pokračování:
Neinformovaný domnívat, že se jedná jednak o fyzikální jev utajeně viditelný v naší galaxii, nebo v zástupné formě o průšvih související výronem svazku tvrdého záření, které lze, po nárazu do zemské atmosféry, spatřit jako mohutné záblesky fotonů, na naši obloze již několik roků. Třetí varianta téže nesdělitelnosti se pohybuje v nejvíce rizikové oblasti a její popis se , jak se domnívám blíží názorům: Jak pana Ahmeda, tak paní Sophie a které lze pokládat, ač se zdají být (ale nejsou) nepatrně ve vzájemném protikladu, za inspirující při hledání. S malým dovětkem: NVO se pravděpodobně dávno koná a mnohé děti se již narodily, aby milovaly své rodiče i přátele s "tvrdou hlavou".
Čtvrtá varianta téhož: Je zde ještě jeden mohutný fenomén, který od dávných dob tiší i současné lidstvo. A skrývané informace a cíleně matoucí a vzájemně si protiřečící podstrčené výmysly agentů ("s teplou vodou"), nastrčené pomluvy, primitivní výmysly, na vše připravený inkviziční

pokračování II... agregát, jasně a jednoduše vypráví, kde náčelníky NVO tlačí bota.
Proto si vypomáhají vyvoláváním krizí, stresů, strachů, represemi předem oddělených skupin, vymyšlenými daněmi i lokálními válkami (atd), Též i snižováním vzdělatelnosti, vzdělanosti, přetěžováním, aby se pomyslné nůžky rozevřely k pohodlnějšímu, plně automatizovanému potírání těch, kteří možná příliš, nebo již i méně milují své blízké a přátele s tvrdou hlavou.
Pátá varianta téhož: Mýlíme se ve všech bodech, pak jsou politici a EU poslanci jen jasnou odpovědi, že ve své přirozenosti ve skutečnosti stojíme níže než ušlechtilá zvěř. Což je i cílem snažení výše uvedených celebrit. A právě tehdy bychom měli říci - To již stačilo, chceme být alespoň lidmi!

Jedná se o dva okruhy informací.Ty jedny jsou spojeny s realitou vesmírných rozměrů, do kterých spíš nemohu zasáhnout.(tedy pokud nebudu používat HAARP a různé jiné při vědomostech co mám) Nu a pak je to čistě lidský rozměr. A tady je to celou historií lidskou zaznamenáno. Možná, že se nám zdá nynější situace jiná ale pokud se podívám zpět,je minimálně stejná.Ať jsou to všechny zaniklé civilizace,náboženství,vraždění lidí, kteří nahlas řekli co nebylo vhod.Tady bych řekla,že přeci jenom informovanost dnešních jedinců je někde jinde.Díky Vám, díky všem, co se snaží najít pravdu.A souběžně s tím se ale rozkrývají souvislosti hluboko do historie, které nejde vyřešit najednou.A tak se z Vás stává učitel.Zaséváte informace do lidí,kteří žili generace v nevědomosti a není pro ně jednoduché to přijmout, proto dávám šanci našim dětem, budou už kousíček dál, pokud najdeme odvahu to vše říct alespoň jim. Doufám,že máme čas.

A tak vlastně díky tomu co předáváte svým dětem, nebo prostě těm, kteří vám naslouchají v nich žijete dál. Vím,co jsem slyšela od babičky,maminky,táty,všechno to ve mě zanechávalo stopu, nebyla nějak významná ale bylo vše dál proti tomu co šili oni v mém věku.A tak jsou tu se mnou, se vším co byli, co se jim povedlo i s tím co nezvládli. Ale asi jsem šťastný člověk protože je mám ráda.Sama to poselství žiju, snažím se nelhat,nekrást,nepodvádět.
Nevím,jestli je to dobře nebo ne,jenom mám úctu k přírodě,všemu živému i neživému.
Není to tak snové jak se to jeví, je to taková jungovská sebeanalýza a to někdy není tak jednoduché.A moje dítě, to má těžké, v jeho věku zatím jungovskou sebeanalýzu nekoná.:-) Dokonce bych řekla odmítá konat.

Prosím jen ne učitel...
Jsem poslední z posledních, nikoli proto, že toužím být posléze prvním. Jen výsledek souhry náhod, jež vyšuměly se zánikem Československa, při okolnostech, které jsem bedlivě sledoval.
Jen ne učitel...
Snad jen, tak jako mnozí ostatní, s pocitem náhodného kolem jdoucího, který měl mnohý čas líný dojem, že je náhodný kolemjdoucí.
Ačkoliv byl na každém kroku okolnostmi ubezpečován, že tomu tak nebude, aby průšvih posečkal do příště. Líný, ač v potřebné míře vybaven.

Tak dobře, nejste učitel, jste člověk Zdeněk Patrik :-)
S tou sebeanalýzou je to taková zkrácená verze pohledu dovnitř. Něco co máte hluboko, kam jen tak někoho nepustíte, možná o spoustě věcí ani nevíte sám.
A na náhody moc nevěřím, tady taky nejsem náhodou. Prostě je to taková nějaká frekvence, která vytváří alikvotní tón který mi dělá dobře.

Ze své prostoty, nejsem zastáncem pojmenovaných doktrín a tak mne nechávají všichni Jungové chladným, neboť znám jejich činy i skutečnou motivaci. S vašima názory však souhlasím. Včetně nutnosti řešit velmi ztížené podmínky našich dětí. Ty vnější - tvrdě a průběžně, ty z téhož vyplývající a odrážející se v našich dětech citlivě, trpělivě a velmi opatrně, aby se vody nezkalily. Vědomi si skutečnosti, že od počátku zrození, jednáme s rovnoprávnou lidskou bytostí, jež vnímá svět tak, jak jsem my dávno zapomněli. I způsob řeči, kterou se dorozumívá s nejbližší možnou bytostí, i dlouhý čas poté, při seznamování se s ostatními.

Dobrý deň.
Chcem vám poďakovať za vaše názory a články.Pre mňa je to oddychove čítanie aj ked píšete o "vážnich" veciach velmi dobre sa to číta.Veľa krát sa aj nasmejem aj ked sú to niekedy až hrozné veci ale je tam kúsok ironie.Pre mňa velmi dobrou formou píšete.Zaujímavo.
Ďakujem ďakujem za všetko.Prajem vám veľa úspechov.Snáď vás poteším mojím komentárom a dodám ďaľšiu inšpiraciu.

Dobrý den,
potěšil, i ve vzpomínce na vzdálený čas při Dunaji.
Přeji pěkné a klidné dny.

Nebál bych se toho padni, komu padni. Každému co jemu jest. Nadechnout se, vydechnout. Nadechnout s vydechnout. Ať klidně celá galaxie pukne a změní se třeba v něco jiného. Lidé jsou takoví jací jsou, proto to co je. Pokud chcete rychlé řešení, tak sežehněte Zemi ohněm pekelným, doslova. Pokud ne, žijte!

vyjádřil bych to asi takto: https://www.youtube.com/watch?v=E5Y30MaQ_3U S tím, že srdce je slyšet proto, že se už nebojí!

Žijeme!

Let it be, dear Mr. Aircraft. The life is not about a guns rulete. Secure... Main heart is a hard beating... however such as best and friendly country music only?