Jsem součástí této "reality" mám svobodnou vůli se rozhodnout jakou cestou půjdu.Nemůžu měnit nic kolem sebe,jenom sebe.Pro tuto realitu to ale svým způsobem není rozhodující.Vidím co vidím a záleží na tom,pro co se rozhodnu.Nemůžu si už vybírat,zvolila jsem sama toto. Tuto skutečnost,která mne učí.Až budou technologie na jakékoli úrovni,lidé takoví nebo makoví, pořád je nejpodstatnější jaká jsem já.Není to o Jáství ale o tom dělat to co vidím jako dobré pro všechny.Bohužel jsme na určité úrovni vnímání-proto jsme teď a tady, a tak výsledky nejsou "kvantovými skoky do všelásky".Uvědomuji si,že není možné zmněnit tuto realitu mávnutím křídla,tak jako nelze rozbořit základní školy protože jsou vysoké. Cítím, že je to o veliké aktivitě, taky jsme dostali veliký potenciál, jako malé děti, a tak díky Vám se další lidé "posunují".Ano,když spadnu tak to bolí ale zase se zvednu a jdu dál.Ten kámen možná dám na stranu,možná jenom příště o něm budu vědět a překročím

A překročím ho, je tu tak jako já z nějakého důvodu.Tady vlastně vidím tu úžasnou propojenost všeho se vším. I zlo mne vlastně učí. Musím se s ním setkat, pochopit ho aby příště nemohlo být mou součástí. Vlastně je to dar, že nemám roli "šťastných lotrů". A zároveň uvnitř cítím soucit s těmito "učiteli". A tak koukám, hledám co zůstalo krásné, snažím se vidět krásné i "pod papírem". Ono totiž krásné zrovna nemusí být růže. Ale to jen tak pro zlehčení. Možná, že někdy hledáme krásno jenom podle očí.

Je-li vnímaná realita celistvá, nikoli fiktivní, či subjektivní (z důvodů neúplnosti pravdivých informací) a má svobodná vůle je v souladu s mým svědomím odrážejícím jednak informace zděděné (přiznávám, že zčásti limitující) i informace přejaté a nejsem-li veden na "porážku", či mé svobodné rozhodnutí neomezí jiné šve "svobodném" rozhodování, pak souhlasím bez výhrad.
V případě negace, či fluktuace jakékoliv pravdivé informace, jak pravdivé může být mé "svobodné" rozhodnutí. Měnit sebe znamená též měnit okolní prostředí, neboť "okolí" se zdá být jednou z mnoha zpětných vazeb mých dalších "svobodných" rozhodnutí. Kladnou, či naopak zápornou. Mohu si sice vytvořit svůj "svět" a uniknout tak problémům, bezpečně však létám v problému daleko patologicky podstatnějším. Přičemž souhlasím s nutným vyvážením nepříznivých informací. Hudba, literatura, krásy přírody, přátelé? Zkrátka všechny radosti světa, jež mne povznášejí a optimisticky vyspraví mé vnímání, tak abych se optimisticky do

Vždy budeme stát v určitém momentu děje.Tak taky budeme reagovat.Nikdy nebudeme znát celou "pravdu",krok za krokem se učíme,pozorujeme a měníme se podle prožitých situací.Z minulosti si neseme deformace,vize našich rodičů,atd. ale pokud nezůstaneme sedět a chceme vědět,dozvíme se. Svobodně se rozhodnout znamená nést i odpovědnost za toto rozhodnutí,není to úsměv idiota. Nepřijmu ani fiktivní ani vnucovaný svět ale taky ho nikomu nevnucuji. Pokud bych čekala,že se kolem mne začne měnit cosi, byla by to vypočítavost.Ke změně dojde ale naprosto jiným způsobem,který je důležitý pro toho kdo se možná bude měnit vedle mne.Já to"neuvidím". Pokud se měním,jsem už někde jinde a nevnímám stejným způsobem, takže vlastně se možná kolem nic nestalo, jenom já jsem prostě jinak nastavená.On to hezky řekl Werich:život je jen náhoda,jednou jsi dole jednou nahoře,život plyne jak voda a svět je jako moře...

Článek výstižně zaznamenává to ,co se kolem nás děje a dá se říct ,že toho bude asi ještě mnohem víc.Osobně silně vnímám tu promyšlenou manipulaci s mlčící a nevědomou většinou.Když na to upozorním okolí ,jsem většinou odmítnut s tím ,že se jedná o nesmysl.Mají to dobře zmáknuté a jsou si sebou jisti.Proto se domnívám,že změnu lze očekávat jen v případě,že nastane způsobem,na nějž nebudou připraveni. To ovšem nebude připraven v ten okamžik nejspíš nikdo. Zaujetím postoje "zde stojím a nemohu jinak" je upřednostněna možnost zůstat člověkem v situaci,kdy trvale omezovaná možnost prohloubit znalost děje nedovoluje volit aktivnější alternativu.Marně už delší dobu přemýšlím jaká je obrana proti té zhůvěřilosti v obecné rovině.Bohužel se rovněž domnívám,že je to záležitost individuální.Pohnout s davem ,na to musí být megaimpulz.

Výše uvedené rčení: "změnu lze očekávat jen v případě,že nastane způsobem,na nějž nebudou připraveni" má povahu zákona. Vyciťuji to zcela totožně. Rovněž tak i fakt, že jakákoliv (zejména mimo sebe) namířená aktivita záhy ztrácí pro nás, jako jejího konatele, ve zvláštně rychlém časovém toku aktuálnost její původně zjevné potřeby. To vede k jistému pocitu marnosti - ne však beznaděje! - a tím se člověk, byv doposud ve víru událostí, dostává do jeho středu ve smyslu "zde stojím a nemohu jinak" - tedy v postoji pozorovatele. To vůbec není špatné, vede to k odtahovaní se od světa a (nevím, co si zde mohu dovolit) k rozpouštění ega (já chci, já vím, to je moje....) Řekl bych, že to je ten nejlepší způsob, jak být na nadcházející události "připraven". Díky Vám a Sophii za příspěvky, je úlevou to číst.

Vývoj budoucích událostí lze dovodit po přečtení kapitoly Magie v postmoderním světě v knize Jozefa Kariky Zákony stínu.Autor, svou magickou praxí orientovaný na levou stranu kabalistického stromu, v tom má docela jasno."Touha po sexuální slasti a touha po moci musí být uspokojeny,čímž se utvoří dva základní pilíře rovnováhy novoeonského mága".Kam až ta rovnováha dojde ve svých důsledcích, je možno nalézt v knihách C.Castanedy,kdy čarodějové druhého cyklu v boji o nadvládu mezi sebou ,považovali člověka pouze za nástroj,vhodný než k dosažení svého cíle. Postoj Zde stojím a nemohu jinak...má podle mého dvě polohy-zachovat v sobě lidství(a to nebude zas tak snadné při všeobecném úpadku) a udržet postoj pozorovatele(neméně obtížné).Vše okolo bude podle řízeného scénáře uctívat pravý opak.Dělej co ty chceš,nabádá Crowley.

Moci, ale nemuset moci, že by to bylo to oč tu kráčí? "Nechceš-li začít utrpení a bolest, obrať své kroky k moudrosti", praví (velmi přibližně a zkráceně) jedna tibetská modlitba. Až už to je jak chce a předpovědi říkají cokoli, člověk davový a skupinový asi nepochopí, neboť pochopení je něco co buď nechce nebo čeho není schopen. Každý má svou roli v této hře. Nesobecká individualizace je nejspíš to, co nás čeká. A individualit je velmi poskrovnu. Zdegenerovat lze bídou i blahobytem, pocitem moci i nevázaného štěstí. Mnoho nástrah je připraveno na křehké vědomí člověka. Slunce svítí, je krásně - ted a tady! A možná je tohle, oč tu kráčí.

Žij teď a tady a jsi ve věčnosti,praví moudré knihy.Je velmi obtížné k takovému poznání dospět a neméně obtížné ho přijmout za své .Tuto pravdu znát už je sice velký pokrok ,ale jen vědět, to je pořád málo.Přesto je i pro mě potěšující(stejně jako u Ahmeda),že jsou i další,kteří to vnímají obdobně.
Při brouzdání po webech na mě často padá smutek,pravdu je možno vykřikovat na ulici,avšak převážně je to dialog s hluchými,kteří navíc nechtějí(nepotřebují )nic vědět.Proto ti dravci to mají ulehčeno.

Došlo mi,že jestliže existují i jiné inteligence,byli tu již před mnoha lety,vědí a mohou manipulovat s lidskou rasou,klidně využijí všech lidských vlastností k prosazení svých zájmů. Nikdo, naprosto nikdo z lidí není ani nahoře ani dole,je tam kde ho chtějí mít,nebo to dovolí.Jestliže Anunaki naučili lidi vyrábět zbraně,zabíjet nenarozené děti,malovat se pak je jistě ještě hodně toho,co není zřejmé nicméně dost určující pro vývoj lidí na této planetě.Možná to vypadá jako alibismus-já nic,já muzikant,no je to jen zamyšlení.Nemusí v tom být úmysl,vždyť i naši rodiče nám předávali ve své iluzi jenom to nejlepší.No fakt si myslím,že je dobré najít si alespoň drobnost,z které se můžu radovat.Nenechat se otrávit ani lumpy ani těmi co všechno myslí "dobře".Kdoví kde je pravda. Je tak pane Zdeňku,Hopeji,Ahmede.....

Sophie, opravdu silný kalibr, děkuji, děkuji....
Co je v jednom právě probíhajícím okamžiku směr právě působící karmy, jaký díl v něm zaujímá vlastní "svoboda" projevu ega (od stadia determinovanosti pro tento okamžik s naprostou přesností ve smyslu má dáti-dal, či naopak, se zatížením "nula"), jak v něm působí Nadjá (vyšší Já, nadvědomí...), do jaké míry jsme v tomto samém okamžiku ovlivnění inteligencemi, o jejichž existenci máme sice jen mlhavé představy, nicméně jejich projevy ve fyzické či mentální rovině nejspíš každý z nás v nějaké formě zažil...
Problém při těchto věcech je linearita a posloupnost jazyka, mluvy, člověk by chtěl, aby se takové informace předávaly "kvadraticky", "kubicky", pocituju to jako velké omezení člověka. Ach jo. Nedávno zemřelý český básník Ivan Diviš také viděl pod povrch života

a v pohledu na to, co ho potkalo pravil (dáma promine): je to k posrání, ale jen se z toho neposrat. Tomuto postoji jistě nelze upřít velkou dávku odosobnění... :-)

To je právě ono,Ahmede.Pokud se rozhodnu pro své svobodné kroky,dost často mne to "neposlechne".Vztekám se,rozhodně to nedokážu přejít s nadhledem,nicméně to se mnou posune tam,kde mne to chce mít.Nevím,jestli je to štěstí či neštěstí,ale lidský rozum to zatím nebere.Nechápe,že nezávisle na tom co chce,je postrkován tam,kde se učí.Když se "vzpírá",dostane další možnost a ta už je daleko jednoznačnější nešli ta předešlá.A tak jasně vidím to jak se připravuje světová show s úžasným hologramem ve smyslu Janova evangelia.Všimněte si,jak se to krásné skládá celou historií,možná, že to není až tak nemožné pro jiné entity vstoupit do minulosti a upravit tok informací k obrazu svému. A tak mi pořád vychází, že je velmi zajímavé to pozorovat,nicméně velmi nemožné do toho nějak výrazně vstoupit.Jediné co možná trošinku mohu,je vpouštět to do sebe.Ono to samo rozhodne kam.

Přesně tak, jak píšete. Totožná zkušenost. Člověk má jen velmi úzký koridor svobody a chce-li něco, co nesouvisí s jeho "plánem" tu jsou mnohé nástroje, které mu jeho chtění odsunou. Třeba nenormální příděl náhle nezbytných úkolů atd.atd. Nebo "...je velmi zajímavé to pozorovat,nicméně velmi nemožné do toho nějak výrazně vstoupit..." To mi připomíná možnost paralelních prostorů (nějaké "lokální" kapsy), kde realita, na jakou jsme zvyklí prostřednictvím smyslů, se občas pozapomene frekvenčně naladit a zmodifikuje tak, že s tím rozum má co dělat, aby to napasoval do obvyklých holografických klišé, kterým jsme už přivykli. Není možné tyto stavy vykládat tendenčně ve smyslu nějakého zdání, na to jsem zas už příliš mladý.

A tak mi tak připadá, že už se na ono divadlo pilně trénuje.To co se děje v Rusku,Rumunsku,není jiné provenience. Doufám,že to není moje paranoia:-).Nevím,proč si myslím,že žádný rok 2012 není daný.Je to pouze připravené datum.Fakt je,že mi začíná být občas dost divně při představě tohoto galaprogramu.Nicméně pořád mi něco říká, že pokud jsme to ustáli doposud,není to pro pořadatele tak jednoduché.Věřím,že všechno je sice rozehráno ale výsledek neleží v jedněch rukou.

Vrátil jsem se z boudy a po přečtení vašich komentářů přemýšlím,co bych ještě dodal.A přicházím k závěru,že rovina našeho poznání je limitem pro vyjádření dalšího pokračování ve vývoji událostí.Kvalitativní posun je odvislý od individuálního vývoje jedince a stupněm jeho reintegrace.V praktickém zápolení obci nevědomých (nám)mnoho šancí nedávám.Jsme objektem dějin a kladu si otázku,kdo stojí na naší straně s nástroji aspoň rovnocennými našich protivníků?

Nikdo, tak to zabalte i s Vašima filozofickýma blabla kecama a vidinama, které (ne)existují a před připravovanou dernierou si řádně užijte konzumu.

"Nikdo, tak to zabalte i s Vašima filozofickýma blabla kecama a vidinama, které (ne)existují a před připravovanou derniérou si řádně užijte konzumu."
Úža věta :-)), něco na způsob: Za dusného letního odpoledne belhal se po Madison Square ryšavý hrbáč..:-) (V.Rada).
Víte, ty filosofické kecy jsou snad už jediné, co nás tady drží:-) , je to taková obskurní záliba, těšíme se z nich, nechte nám je! A konzum? Víno, ženy, zpěv - skvělá věc! Kde budete užívat? Nepředstírám, že jsem vaším názorem zviklán:-))

Máme víc,Hopeji. Pokud jsme došli až sem,určitě máme víc.A vůbec není podstatné,kolik je protivníků.Však si vzpomeň na husity.Jenom zpívali.Možná velmi primitivní přirovnání,nicméně,krátké a jednoznačné.Nevíme,co je zastaví,možná se celá tato realita rozpustí v ostatních a ani nepoznáme,co se stalo.Jenom ty naše mozky,kterým ještě vůbec nerozumíme,napovídají o použitelnosti daleko větší než můžeme v tomto čase posoudit.Kdoví,jak to všechno dopadne, tlaky zemských škůdců,mohou být "přetvořeny" daleko silnějšími a sofistikovanějšími "nástroji".Víme tak strašně málo.Jedno mi je ale jasné, "konzumovat" se mi nechce.Tuhle etapu vývoje mám tak nějak už za sebou.Třeba jednou pochopíme,jak se posunovat v jednotlivých obrazech různých hologramů a nebudeme mít "protivníky".

Vážená Sophie vy jste buď naprosto mimo realitu, berete nějaké silné léky, nebo nějak tohle všechno a ještě něco jiného dohromady. Uvědomujete si kde žijete, na jaké planetě a v jakém čase?
Tak se probuďte, dokud máte ještě trochu času a snažte se pochopit a pls vynechejte ty (skoro ) nikam nevedoucí fylozofické tlachy. Byli jsme tu zrozeni, aby jsem prošli nějakým duševním vývojem, který nám umožní se odpoutat a postoupit na vyšší level. Vše co na této cestě potkáme až to dobré nebo špatné by nám společně se studiem a dodržováním základních morálních pravidel mělo pomoci se duševně povznést a hlavně překonat strach ze smrti, která se, společně se spoustou dalších věcí, stala bičem vládnoucí "elity" na normálního člověka. Prvoplánově odsuzovat špatné a přijímat pouze dobré může být kontraproduktivní a být cestou odnikud nikam.

Derniera? Pouze pro ty, kteří ve svém duševním vývoji stačili mistrně si osvojit jen inkviziční metodiku a svůj rozeklaný jazyk Petře.

Děkovačku a selekci po derniéře ponechávám na na ******* ( jeho jméno si laskavě dle víry dosaďte každý sám ) .
O inkvizici a rozeklaném jazyku bych se rád pobavil, ale bohužel toto téma jde mimo mě.
Sophie neberte můj koment nijak osobně, přeji spoustu dobrých dní a hezkých nocí .-)

Mistře vysokých sklizní,uklidňuje mě,že je aspoň někdo,komu jasno proč jsme tady a do jakých levelů odvibrujeme s panem Osudem.cz.Já jsem poněkud opatrnější ve svých soudech(i vůči vám),avšak to ,o čem píši vnímám zřetelně a lze k tomu dohledat i některé písemné zdroje,jak jsem uvedl výše.Pokud jste právě zakotvil pouze v materiální sféře ,je to vaše volba a z celého srdce vám ji přeji.Jsem ale toho názoru,že to je pouze nevýznamná zastávka na cestě nikoli odnikud nikam,ale všichni jsme stále on the road-bez počátku a bez konce.Tedy nač ta křeč.

Můžu Vás ujistit, že na stránkách osud.cz jsem byl 1x v životě a to už je pár let pozadu. Tento typ propagandy mě neoslovil, takže bohužel Vaše Nadutosti tentokrát jste minul terč.................

Docela jste mne rozesmál. Nekouřím,nepiju,nemám hříšné myšlenky,prostě jsem OK.Možná jsem jenom kapánek starší než-li Vy. Zbavená zbytečných emocí,reálně posuzuji informace tohoto okamžiku na této planetě.No a smrti se prostě nebojím.Možná,že to líp pochopíte z Wolkera.Smrt není zlá, co těžké je je umírání.Přesně si to už nepamatuji ale snad to stačí.Umírat za živa se mi nechce.A je úplně jedno,jestli já to vidím tak či onak a vy onak či tak.Jak se ale můžete duševně povznést,když nerozdýcháte ani náhled jednoho tvora?Prosím o trochu svobody :-) Dobrou noc.

Nevím jak tu situaci dobře popsat,ale nemám v sobě skepsi nebo strach (a ze smrti už vůbec ne, hlavně, aby to nebolelo:-). Pravá strana tlačí na pilu a já ve své nedokonalosti nevnímám velikány strany levé. Jistěže existují, ale bylo by záhodno těm z druhé strany ukázali kam až mohou.

:-) tak. Co dodat?

Vypustit levého Krakena? Zoufalý čin, když pravý byl levý a levý se pravým zdá a k tomu zcela bezzubým!

Muhehe vy rezonujete mou bránicí, ale proto se sem vlastně rád vracím...jen tak dál, ale radím - lehce přitvrdit .-)

Máte pravdu,v nějakém podivném omylu jsem ty strany přehodil. Podstata toho,co jsem chtěl vyjádřit byla zajisté,při dobré vůli, zřejmá v souvislosti.Viz někde v předchozím textu jste vystřihl omylem školáckou hrubku. Nespěchal jsem hned se škodolibou radostí, abych z vás dělal trumberu,bylo zřejmé, že se jedná o překlep. Při třeskutém humoru,v němž si vy dva notujete, (Mydlář a PN)vám však řada věcí uniká, anebo ještě lépe-vidět je ani nechcete.Nejde přeci o to,aspoň v mém případě, abych tady blejskal svými pírky a předváděl své ego.Není mi toho v mých letech zapotřebí. Máte jiný názor,nesouhlasíte nebo zavrhujete postoj protistrany, proč ne? Neberu vám stanoviska s nimiž rezonujete, ale proč somrujete tady. Společenství Sysifos by zajisté mnohem lépe ocenilo vaši erudici. Jsem na jiné frekvenci a na tu vaši se přeladit nehodlám a vím proč.