Kde jsou dávní bohové dvou východů a dvou západů, kteří vládli v dobách, kdy i souhvězdí několikrát změnila svůj běh i polohu, kdy? i Slunce, Měsíc s hvězdami dvakráte zapadalo tam, kde dnes vychází, a vycházelo tam, kde dnes zapadá?

Babylonská vě? I.

ŠZdeněk Patrick 1996

Mezopotamie - Necronomicon

Původní chaldejská vzpomínka na Babylonskou vě? jednoznačně sahá a? na samý počátek starodávných časů (snad kolem roku 7 600 př. n.l.), kdy se, krátce před ohnivým de?těm z nebes a velkou potopou, naposledy mo?ná zaměnila poloha Slunce, Měsíce i hvězd.

Blí?ící se katastrofa vystra?ila mocná chaldejská bo?stva natolik, ?e nakvap opou?těla svá pozemská sídla. A tak se i stalo, ?e za časů vládnoucí hadí entity v čele s Enkim, pánem nebes i Země, království nebes vystoupilo z města Eridu zpět na nebesa, kdy? naopak mocní babylon?tí bohové ochránili své sídlo ochranou září, kterou mohli spatřit náhodní pocestní, jako hrozivě zářící kupoli sahající vysoko k nebesům. Z nedostatku informací o slavném vynálezci budoucnosti, Nikoly Tesly, byla hrůzostra?ná záře nuceně pova?ována za Bo? í obraz, či nazývána Slávou Bo? í.

Krátce po potopě, kdy? se nebesa konečně bezpečně ustavila ve svých nových základech, sestoupil s ostatními bo?stvy, tentokráte ze souhvězdí Velké Medvědice, i slovanský svarod?ic Kolada (český Koleda, či Koloděj), jen? kolem roku 3 761 př. n. l. daroval na?im vzácným předkům, ale i mnoha jiným rodům a národům svůj nový kalendář (podle Velesovy knihy - Koledy dar).

A tak shodou okolností slovanské a staročeské oslavy svarod?ice Koledy - Koloděje, jen? otáčí vesmírným kolem slovanského času a dějinami světa, byl roku 3 761 př. n. l. zaveden v chaldejském Nippuru (v sumerském městě Nip) kalendář, jen? byl odvozen nejen od nového pohybu Země a Měsíce, ale i přímo související se sumerskou číselnou soustavou (6, 10, 60, 12, 15, 30 atd.). Odvozeně od tohoto roku, ale i počínaje rokem 3 760 před n. l. pak datují své počátky i jiná uskupení, či národy.

Nejen ze souhvězdí Velké Medvědice (Ná? známý Velký vůz, někdej?í souhvězdí Přemysla Oráče), ale i zpoza hvězdy Arktur, přichází v dobách, kdy na nebesích zářilo souhvězdí Nebeského býka, i z daleké snad i mimoprostorově orientované Boreji, vedeni svými nejvy??ími svarod?ici, i část starověreckých bogů a bogy� na?ich staroslovjěnských předků, aby se naopak jiný staroslovanský exodus z Margity (Siria - "Bogy�ja se zlatou hvězdou na čele") zákrytně vzpomínal je?tě dávno poté i v českých pohádkách a bájích o "Bo?eně (princezně) se zlatou hvězdou na čele".

Jakkoliv mnozí nevěřícně pokyvují hlavami, dobře utajenou hvězdou na?ich pohádek je skutečně Margita - Sirius. Místo v dalekém vesmíru. odkud pocházeli i podivně shodní bohové a bohyně starého Egypta.

Hlavami by měli spí?e nevěřícně kroutit nad způsobem, jakým nám blahem funící sebemrskači národů okle??ují nejen na?e legendy a báje, či mnohdy dokonce i na?e dějiny, ale dnes dokonce i ve?keré pravdy o čemkoli!

Vra?me se v?ak zpět do období, kdy na na?í planetě končí období relativního smíru bo?stev.

Po změně klimatu, krátce po sérii výbuchů několika nov (cca 14 000 - 12 500 př. n. l.), tání ledovců, planetární kolizi, ohnivém de?ti a uraganu z nebes a později i velké potopě v pásmu ?ivota na?í planety, vysublimovala z mimoprostoru nevědění vstupní brána Bohů: Právě ta, kterou bohové vystupovali a sestupovali z posvátného pahorku DuKu, aby si po dlouhé cestě vesmírným oceánem Abú odpočinuli.

Bab eli, Brána bo?ských bytostí, nabývala posléze podoby pevnosti obchodníků a bohů. je? jako jedno z mála kulturních center pře?ilo smrtící pohromy a opanovalo tehdej?í okolní svět.

Nicméně, ji? se blí?í doba, kdy se i Babylon pokoří a stane se jednou prov?dy jen synonymem pro "Brunátnou děvku" smilnící se samotným Satanem - Protivníkem.

A vzpomínané zmatení jazyků?

Stane se učebnicově vzorným příkladem, jak snadno lze protivníka zcela eliminovat pomocí perfektního zmatení pojmů, jemu? i dnes lstivě říkají "státní zájem", či "utajené skutečnosti".

Kdy?, slova systémově ztrácejí svůj původní význam?

Globální kampa� prostřednictvím desinformačních center a strategie výzvědných slu?eb vítěze nakonec oslavila úspěch prakticky na v?ech frontách.

A vítěz?

Vítěz nedal, prostřednictvím religiozních cenzorů, pora?eným ani tu nejmen?í ?anci!

Vina pora?ených musela být natolik stra?ná, ?e je dodnes nutné o v?em, v rámci utajování skutečností, zachovat nejhlub?í mlčení!

Dal?í podivnou skutečností zůstává fakt, ?e k pora?eným (v Sodomě a Gomoře) kdosi přiřadil, z neznámého důvodu, i Sumery. Zmizeli z povrchu planety téměř tak dokonale a podezřele "nav?dy", ?e v zaznamenaných dějinách lidstva není téměř (mimo hyksoského zničení Egypta a ostatních egyptských ran, bombastické dílo Jindry Ptáčníka spočívající ve vyvra?ďování polabských Srbů a stále (pod patronací SRN) probíhající genocidu Lu?ických Srbů a plánované vyvanutí českého národa po roce 1621 a v letech zastupujícího ří?ského protektora Reinharda Heindrycha, pota?mo jeho nohsledů) odpovídající obdoby.

Zmizeli zcela beze stopy. Včetně pouhopouhé vzpomínky na ně?

Na celých 4 000 let!

To, ?e se babylonská vě? nakonec stala jedním z hlavních cílů starozákonního Bo? ího hněvu zárove� signalizuje jistou výjimečnost této dozajista podivuhodné stavby, je? nakonec musela být zničena!

V přesně stanoveném časovém úseku!

Propagandisté tvrdí, skrze uměle vytvořené legendy, ?e zakladatelem Babylonu, pevností na březích Eufratu v rovině Sinear (jiní ?inear) a prvním spolu stavitelem babylonské vě? e byl prý jakýsi Nimrod - velký lovec před Hospodinem.

Podle jiných pramenů se stal Nimrod, pokud kdy podobný chasník vůbec existoval, jen nic netu?ícím kolemjdoucím. Snad prvním pastýřem lidí, za jeho? vlády začalo opev�ování Babylonu a stavění obranné vě? e.

Vě?e, je? byla zárove� centrálním velínem, odkud měly být řízeny příslu?né obchodní transakce, vojenské operace směřující k ovládnutí i tak vzdálených městských dr?avách, jakými byly v té době městské státy kolem Mrtvého moře.

Babylonská vě? se stala jakýmsi předobrazem připomínajícím WTC (World Trade Center). Střed tehdej?ího světového obchodu, jen? skrze obchodníky a zejména vynucené zásady obchodu, ovládal prakticky postupně v?echny komodity svých dr?av.

A moc Babylonu, obchodní a zejména i vojenská, se neustale navy?ovala! Zamý?lená výstavba obranné vě? e, z ní? by bylo mo?né provádět dálkovou správu přidru?ených i nepřidru?ených městských států a regionů, řídit obchod na sou?i i na moři, rozhodně neměla v tehdej?ím ?irém světě obdoby. Snad jen Egyptská ří?e měla svého času srovnatelný index?

Ji? jen samotná my?lenka na takovou stavbu musela být pro ka?dého tehdej?ího potencionálního názorového odpůrce velmi nebezpečná!

Bořit někomu vě? , jen proto, ?e se mu zdá příli? vysoká?

Budi?!

Ale potřebuje cosi podobného praktikovat Hospodin V?ehomíra?

Má zapotřebí pán v?ech hvězd a celého přidru?eného kosmu hrát si na obyčejný stavební dozor, jeho? jedinou povinností je kontrola vý?kových staveb.

Mají-li odpovídající nále?itosti?

VÄŤetnÄ› cedulky "Stavba povolena"?

Nebo nedej "Karl Marx", nenaru?uje-li starověký mrakodrap vzhled přilehlého regionu s příznačnou nadutostí chaldejských stavitelů, ohro?ujících tak nejen příliv zla?áků v bohatém příhraničním styku, ale i biotop krajiny?

Nicméně se zdá, ?e babylonská vě? se svými přízemními 92 metry a sedmi stupni nemohla být a? tak velkým soustem pro jakoukoliv nepříznivě laděnou entitu z nebes.

I kdy? mnohé mů?e napovědět i resumé porady gremia elohimů. Jsou jednotného jazyka a mohli by udělat i víc, varuje starozákonní Jahve v?echny přítomné.

Varovná slova dopadla, jak ji? víme, na úrodnou půdu.

A od této chvíle se informační ?um kolem babylonské vě? e mění na čistě informační embargo.

Typicky ?iroké vněj?í schodi?tě směřující v ose vě? e téměř a? na samý vrchol stavby připomíná nejen chrámy Slunce a Měsíce, je? dnes známe v podobě stup�ovitých pyramid (cigguratů) jimi? se honosil chaldejský Ur, či Uruku, ale i obdobné chrámy Slunce a Měsíce ve střední Americe.

Jindy zase byl přístup vyře?en obvodovou rampou spiralovitě se vinoucí k vrcholu stavby (viz Dur_?ar_ru_kén).

A dostupné záznamy (mimo jedné jediné legendy) nikterak nehovoří o tom, ?e by velká bo?stva Yucatánu ?árlivě stře?ila vý?ku svých chrámů.

?e by rovně? utajované skutečnosti?

?iroké schodi?tě babylonské vě? e naopak připomíná snový Jákobův příběh o ?ebříku, po něm? Andělé vystupují k nebesům, zatím co jiní sestupují z nebes.

A kde?e se tak stalo?

Mů?eme si o tom někdy krátce popovídat.

Stalo se za časů, kdy tentý? Jákob, jen? dvakráte podvedl svého otce Izáka a star?ího bratra Ezaua, prchá z Ber?abé do Charan.