Přiznávám, že mne k tomuto článku inspirovala dlouze v hlavě vrtající poznámka čtenáře, který zná více než je zdání. I když na závěr odbočím od tématu:

Dobrý den všem,

Předem slibuji, že se vynasnaším říci svůj názor na zmíněnou nabídku: avšak jen v takové míře, aby se můj ?vlk na?ral a koza zůstala celá?. Zároveň potvrzuji, že má hodnocení jsou poplatná mému poznání, jež není podpořeno jinak, než ryze subjektivními příznaky, z nichž pro mne vyplývá jediné: Lidská podstata je nejen součástí trojrozměrného Univerza, k jehož dalšímu tajemství má klíč, mimo zásadní logiky, již jen smrt a možné znovuzrození. Uvá?ím-li navíc, že by bylo popíráním zákonů termodynamiky domnívat se, že vyššími frekvencemi bytí, nepříliš jasného původu, protlačím své hříšné tělo z masa a kostí do vyšších duchovních sfér. Lhostejno, zda mne guruové na proces připravili, či jsem-li dostatečně vyzbrojen naučenou nevědomosti, svými ignorantskými postoji, nebo pln důvěřivého očekávání mediálně vnucovaného Doomsday, podpořeného tezemi Kill Billa & globálních teplozvěstů & státního hygienika & plošného očkování beztrestným vynálezem firmy Baxter?

Óda na radost? 2. remake

Jakkoliv je nepochybně velmi zajímavé a celkem bez zvláštního rizika dálkově prozkoumávat vždy vděčné fraktály jakéhokoli prostoru (tedy např. i legendární pekelné říše v zemi nebytí, ač pláče a nekonečného smutku), v historicky blízké době velkého průšvihu nám to žádného valného užitku, ani pravdy nepřinese.

Jakkoliv souhlasím, že volnosti v ose x,y,z ani zdaleka nemusí tyté?, ve kterých může podřimovat můj líný duch. Kam se zřejmě smuten jednoho dne i odebéře, krátce po celkové entropii mého člověka. Pryč z prostoru zaplněného marnými kampaněmi global aktivistů.

Není-li jeho zcela svobodný a poučený duch povznesen do vyšší úrovně přístupem ldiské bytosti k životu, pak proč by se tak mělo stát téměř samovolně. Jen a jen proto, že duch byl jen nepatrně nápomocen při hledání cesty k možnému, avšak osvícení nejistého původu. Aby riskoval marnost čekáním na energetický přísun z vyšších sfér okolitého vesmíruž Bez matematického vyjádření tak lze usoudit, že se jedná pouze o blud doprovázený některými jednoduchými, nicméně správnými představami polohy bodu v jedné časoprostorové konstelace a téhož bodu v jiné, zcela odlišné. Vše podmíněno blíže neurčeným energetickým přísunem?

Pokusím se navodit možný vývoj tého?: Probíhá již jen v souladu se zpětnou vazbou a spočívá ve vyřešení zásadní otázky: ?Kam vlastně můj duch, po entropii těla odkráčí?! A tu otázku neře?í ani energetický přísun kvant a frekvencí, ani božská bytost. Nýbr? každý sám za sebe. Přesněji duch. Mohu-li toto zvláštní slůvko použít.

V této konstelaci ?tužení možného? se snažím pochopit i ty snahy směřující k opotřebování pozornosti příslušných přírodních (univerzálních) zákonů a zcela vědomě, na podkladě vědeckých přístupů, konečně opanovat i ty končiny možného Universa, jež jsou našemu čilému vědomí z odpírány: Vmísit do davu těch, kteří právě dali vale tomuto slzavému údolí, byť mnohdy nedobrovolně nuceni setřást ze svých beder skvostné pokračování nekonečných TV seriálů, volebních příslibů nedobrých a bezectných duchů, vymy?lená zadlužení a daně z dýchání?

Buďmě si vědomi, že brzy i Oni seznají, jak velmi pochybili. Říkám brzy, pak s vědomím, že čas má i svoje relativní složky, které, jako Faustova Mefista, nezajímá, zda jsem se připravoval na kvanta energetického vmě?ování, či prodlužuji-li si věk svého člověka injekcemi z lidských embryí, genem nesmrtelnosti či náhradními orgány made in UCK. V hlubokém utrpení ze strachu před variantou možného nebytí.

A právě varianta Borůvko - Herčíkova modelu, ale i můj matematický pohled na relativitu času a prostoru, může ozřejmit moji skepci k transformaci vědomí, tedy i ducha kvanty z kosmu přicházející energie. Opouští-li můj duch již nepotřebné tělo a náš známý trojrozměrný svět, tělo osiří jako již nepotřebný (hudební) nástroj. V tomto jedinečném životním okamžiku zdánlivě lhostejno, zda jej někdejší majitel využil s nejvyšší mírou virtuozity, jiný tak, aby si ?užil?, někteří z nás ?okolnostmi? méně šťastně obdařeni, sloužili ?do roztrhání těla? ostatním, co prubířský kámen pravdy a lidskosti. Není žádným státním tajemstvím, že organické součásti posléze postupně vysublimují ve fyzikálně chemickém rituálu do vytracena (pokud se nuceně narychlo nerozpustily v kyselině, nebyly zabetonovány v základech supermárketů, či právě nově budovaných dálničních tahů ?od nikud nikam a zase zpět?, neslouží jako nevyčerpatelný zdroj enzymů, krve a náhradních dílů, či jako zbytkový materiál bio robotických pokusů, respektive jako oběť těžko pojmenovatelných a rozumem uchopitelných neo_otrokářských aktivit) a mé někdejší Já, pokud nežilo v harmonii a přirozené rovnováze, může za branami, po okamžicích překvapení, že ?to skutečně existuje? a pocitu jisté úlevy, za?ít překvapení jiného druhu.

Možná již opět nacvičuji nové varianty nového života. Bude-li pro mne ještě nějaké pří?tě. Zřejmě jsem se minule, jako protagonista ?ódy na život? příliš nelíbil!

A je to tady zase. O váš zcela zánovní třírozměrný pozemský nástroj se již kdosi opět nezištně a s láskou postaral. Ta?ka s mamkou, nebo neuvěřitelný přírodní zázrak?

Vaše zrození si okamžitě zaznamenají roztodivné instituce nárokující si nejen vaše tělo, či jeho části, ale i oddanost vaší mysli. Jejich pečlivé evidenci a průběžné kontrole nesmíte v žádném případě uniknout. Vá? nezlomný duch musí být zlomen.

V?e, co vás obklopí je sestaveno z nepravd a pospojovaných l?í, když zásadním stavebním materiálem je přísné utajování jakékoliv pravdivé skutečnosti. Zrodil jste se totiž do společnosti s nepochopitelně překroucenými hodnotami. Jakkoliv vás to zarazí nezabrání vám v dětském rozletu.

A co s tím uděláme?

Dělají to Oni?, říkáte si. Osobní zájmeno je však velmi zavádějící.

Poslední dojem, jež nás opět provází na Onen svět, je myšlenka, že si banskteři a jejich zasloužilá ekvipá?, ale i jejich ozvěna - doprovodní hlupáci, prokazatelně chorobně nepřejí zrození dalších dětí.

Poznámka pod čarou: