Hej, je tam vůbec někdo?

Pokud je můj pohled na reálný svět relativních dějů, kdy čas je energetickou substancí na pozadí podezřelé fluktuace očekávaných dějů z oboru kvantové fyziky, prolínající se v rovnová?ném vztahu z hmotou a nekonečnými prostorami Univerza, blízký skutečnosti - pak lze předpokládat i jiné vymo?enosti.

Orwellovská metodika fašizujícího systému by tento stav zcela jistě nazvala ?obdobím informační exploze?, snímky obrácené strany Měsíce za přísně tajný vojenský materiál, U. F. O. za meteorologické balony, existenci Boha za drzý propagandistický trik rozkladných živlů skrývajících se v náboženských a teroristických sektách a přítomnost možné mimozemské entity by komentovali zkušení novináři články typu "Mar?anky prý nemají prsa a hovoří plynně německy..."

Možná, že se opět mýlím a to, co má tupost a nevzdělanost pokládá za netrpělivé mlčení, se relativně nedávno nepozorovaně změnilo v mlčení mocných. Pak ovšem nezbývá, v dobách osvícených politiků a vzácných televizních večerů přinášejících virtuální reality, poskládanésystémem ?halabala? - v pestrou mozaiku nikdy neexistujícího světa - uvažovat o možném svítání ďasů.

Směr pohybu - v tomto okamžiku směr rozpínání vesmíru - se zdá být lhostejný, avšak pouze do té míry, pokud jej naše receptory zapojené na ?Univerzální čáruž nevnímají jako posuv proměn probíhající v neustálém pohybu jedním směrem. Jako nám dobře známý a přesto záhadný časový posuv od zrození k zániku.

Neexistence takových kontaktů může hovořit o mnohém:

Výčet možných variant ukončím právě tou, o které si myslím, že v kombinaci s poslední variantou může mít právo na život:

Nabízím sám sobě jednoduché a velmi levné řešení, jak se, při jisté konstelaci hvězd, nezávisle dopátrat pravdy. Kouzlo jednoduchostí spočívá v mé přirozené línosti.