Matka Sva, nebo také Matka Sevy, "Bohorodička".

Chacmool - obětní kámen z Čičen Itzy.

Kamenné foto z dob Kalevaly, pokud ano, díváme se do tváře bájného Soslana, již po aplikaci Myslícího kola, které ho připravilo o pravou ruku, oko a kdo ví co ještě, a pravděpodobně již po přenesení "Bakchanátkami" do tehdejší Amazónie.

Jedna z ruských pohádek vypráví jeho návrat zpět na Ararat.

Podobnost obou je čistě nenáhodná, zarážející je jen, že oba mohli dávat hádanky a bojovat v bitvách a oslavy jejich společných vítězství přicházejí, předpokládám, někdy na konec února do dnes.

Je logické, že Matka boha Sevy, byl zase jen bůh Seva, byl totiž samorožděnij, odpovídá to i nejstarším tráckým legendám o vzniku Vesmíru. Odpovídá to i tomu, že ač mrtvý, mluvil a po své (sevové - od toho Svévy, neboli Slávi, tedy Slované) smrti očil (mrtvá a živá voda), jsa lapen duchem do tenat živy skze dobroty, tedy starověrecké Stravy... V Kalevale pak vystupuje jako nehodný syn zlé macechy a pravděpodobně i jako Autor mnohých starých textů, které byly inspirovány Bohem ale sepsány rukou ďábla, nebo že by ji jen ukoval a znacharům se pak tak znelíbil, že je ruka mrtvého muže může strašit dodnes?