Na oslavu Velikonoc, které byly odjaktěživa oslavou života...

Visoki Decani (Vyšnovy), nebo také Velenhrad, chcete-li Vyšehrad, nám zanechal Nedotknutelné světové kulturní dědictví a ilustrovaný stom života s původními slovanskými jmény hlavních aktérů našich dějin.

Panna Marie byla počata stejným způsobem, dnes již víme o genetické informaci a dědičnosti více než ve středověku a víme, že potomci dostávají informaci křížem a u žen se některé anomálie neprojevují, i když je v sobě nesou. Dvojím zásahem z hůry tak dostal Ježíšek dokonalé vlohy po otci, který byl na počátku světa počat dost podobným způsobem napříč časem i vesmírem.

Perun i Dažbog se vyskytují v životě Ježíška hned několikráte.

Poprvé již při početí jeho maminky, skvoucího nejčistějšího krystalu, do něhož mohlo být vloženo DNK Svatého ducha u něhož asistoval archanděl Gabriel skrze paprsek, pak i jeho samého, dále v poušti oždibujíc palmu, která Ježíškovi přinesla stín, a proto byla přenesena do uRáje. Světlo nad Betlémem nebyla žádná kometa. Ta "kometa" je vždy na vrcholu stromu života, je ale i jeho Kořenemem co by bájný ROD.

To možná vysvětluje, proč jsme jediní, kdo slaví Vánoce, Velikonoce, ale i Dušičky.

Objevují se po křtu, v poušti, při ukřižování, ale i při zmrtvýchvstání...

Na můj vkus docela často nato, že by měli být dávno pod drnem!

Stará slovanská velikonoční tradice.

Pod křížem by se měla nalézat lebka Dažboga, který z mrtvých vstal, poté co k ní protekla Ježíškova prolitá krev z boku po Longinově bodné ráně a dotkla se tak temene pohřbené lebky, po které je mohyla zvána co Golgota.

Modré Slunce za Ježíškem může být i Altair (Oltář) ze souhvězdí Orla, kde předpokládám Uráj.