Legenda o Libuži je pravdivá. Pravděpodobně až po smrti Libuše a odmítnutí Vlasty zaúřadovali cizozemští poradci a rozdmýchali sestrovražednou válku na českém potažmo pra?ském území. Vše začalo sporem o pole a lstí ?árky (zmije jedovatá), kterou vyslala Vlasta (Vlá sta např. válečníků) sídlící pravděpodobně na Děvíně v ?áreckém údolí, kam je umístila sama Libuše. Jako předprseň těchto Děvínů sloužily Dívčí hrady nad Prokopským údolím, naproti původnímu Vy?ehradu (Vy?nyj gorod - vzdužný zámek boha Vy?nu - někde nad Vltavou mezi dne?ním Vy?ehradem a Petřínem) dnešní Dobe?ce.

Dne?ní Vy?ehrad byl v dřevních dobách Smý?laja a Kroužka Nemeton (Ne mně dán - původně neobydlený, a jen pro zvláštní účely. Např. ještě za hejtmana Jana ?i?ky z Trocnova, tedy vojenského správce českých zemí tam i on chodil beze zbraně.).

Kostel na Zličíně (Zlý čin) je postaven na ostrohu u Vltavy a do dne?ních dnů oslavuje hned dva světce. Je naproti Dobe?ce, to znamená v doslechu, na rozdíl od dnešního Vy?ehradu, odkud by z krátkého man?elství ?árky se Ctiradem (Kroužek - pravděpodobně syn Libuše a Přemysla), nic neměli.

Bitva začala pověstným troubením a pobitím jeho stýrů, zkušených bojovníků u ústí Botiče do Vltavy, odkud připlavali nahaté luči?tnice celosvětového kultu podobnému uctívání slunečního boha, svodíc ponejprv rozdováděné starce na břehu Vltavy. Střílely rovnou z vody a nenechaly nikoho na živu, vyjma nastávajícího novoman?ele jehož pak zapletly do svých hrátek, kdy se se vší pravděpodobností chtěli dovolat přímo Smý?lajovi (Přemyslovi).

Přemysl chtě nechtě musel vše nechat na budoucích bohatýrech, kteří se museli celé 4 roky (srovnej s 4 letým cyklem Olympiád) tušit v Pístnici za Kunraticemi (píst, piest, pěst - hadr na holi - dobový svičný nástroj pro tušení mužstva), než mohli vůbec nějak zasáhnout do sesterského boje. Opomeneme-li mystické bitvy před i po poničení Vy?ehradu - Nemetonu, kdy údajně přestalo svítit i slunce a ?árky pobíhali po lesích zmámené a zmatené dokud je nevyhledali jejich rodičové.

Bitva skončila až poté, co za poslední ?árkou zaklínili kamenem vstupní bránu (obdoba dnešního turniketu) a pronikli tak až do obytných částí hradu (Brána se dala nastavit tak, že neznámí útočníci skončili ukamenováni na pro tyto účely speciálně vyhrazeném nádvoří hradu (viz ?ance, na ?ancích, bez ?ance a ob?ancovat), odděleném od obytné části, o čem? ale bylo stavitelům z dob Přemysla známo.).

Nastalo všeobecné veselí a brutálního prznění zdrogovaných hadích tanečnic, trvající celé tři dny, kdy i ta poslední droga vyprchala a posléze za posměšků mužské části populace byly houfy čarodějnic vyprovázeny směrem domů.

Vzniklo mnoho legend a každá doplňuje, celkem přesně, celou událost. Včetně věrného zpracování božského Ringa, které doporučuji shlédnout, protože ačkoli musí reagovat na současné dění, jakoby byl jejich pamětníkem, tak věrný obraz, Čechům blízký nemohl vytvořit nikdo jiný. Více i pro zasmání najdete zde: http://www.ringo-cech.cz/