Pravý klik:

Z dialogového okna:

"zobrazit obrázek". Je asi 10:30 a tma jak v pytli. Zcela zřetelně chybí, již asi deset let, jedno, či dvě části světelného spektra. A proč? To nechám zcela na Vaší úvaze...

"Tak, jako hejna krkavců, snesli se na tuto zem, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Bez slitování. Srdce jejich zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí:

Chceš-li pokřtít dítě?

Zaplať!

Chceš loupit a vraždit?

Zaplať a bude ti odpužtěno.

Ale pak, kdyby sám Ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa?

A za peníze, takto vydřené z chudého lidu, koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drší, ve vrcháby hrají a na své kuběny kožichy drahé věž í, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil. Však poznejte se i vy, novodobí zloději chudého lidu, neboť Bůh i lid vás vidí"

Mistr Jan Hus

Simonie - svatokupectví namířené proti Duchu čistému a svatému

"Dem Wege zum noen Europa: Pro ty "s krátkou pamětí": Na cestě do Nové Evropy: Hádejte prosím, čí idol, umně vrhající na pozadí velký stín, je v popředí snímku a kdo že je tím menším stínem, zvláštně uniformovaného lektora, oné výtečné internacionální a skrze uměle vyvolanou krizi a stejně tak uměle vyvolanou potopu krve, již téměř báječně globální metodiky...

Je to metodika ryze fašistická.

Plná drzých lží, lstivých a o to servilnějších novinářských polopravd, falsifikací skutečností, mediálních masáží, importovaného násilí a nevídaných podrazů. Vše nasíleno infiltracemi zcela cizorodé soldatesky, o to surovějšími, zákeřně se vměšujícími bojůvkami. Aby ti, co je bezprostředně řídí, ze svých "neohrožených" pozic, cynicky vyhrožovali tvrdými sankcemi a humanitárním bombardováním, po kolikáté již. Na výsměch Pravdě, čůrajíce skrze nehomofobní presstituci na hroby sta milionů i miliard dalších obětí sprostého úskoku.

A v takové pokrytecké, zdávna zakrvácené Evropě, či válečnými zločinci řízeném globálním světě, chcete žít? Kde obrana proti zločinu je zločinem.

Pamatuj: Násilí není cestou ke svobodě.

Je to cesta do pekel.

Tak se, prosím pěkně, nepleťme do cesty těm, kteří tam, ve své tragikomické přirozenosti, hystericky vřeštíce o jakési své darmo_kracii, s očima krhavýma, z popudu své nejvyšší pažravosti, z dávna směřují.

Urychlíme tím provoz a ruch, shon i jejich klopotný spěch, na této jedinečné, blyštící zlatem a kostmi vydlážděné, nicméně jen jednosměrně cestě. Nemající již žádná rozcestí.

Aniž návratu, neboť s námi v zádech.

Komu není rady, tomu není pomoci...