Čas od času se vynořila z kouřících bažin pečlivě cenzurovaného mediálního inferna bublinka, jejíž obsah oblažil, jen pro ten krátký okamžik, okoralou duži hříšníků odmítajících scholastické papoužkování posvátných dogmat (prosazovaných tzv. frontální výukou; převzatou sakumprásk z církevního a vojenského školství C a K monarchie). Avšak, jak uchopit obsah zářivé bublinky, není-li jistota, že se nejedná o podstrčený podvrh?
100 000 let starý artefakt - městečko Erton, někdejší autonomní SSR Komi
nezávislé události z minulosti planety Země © Zdeněk Patrick Praha 1976 / 2013
Jedinou možností je dlouholeté střádání informací a vzájemné porovnávání. Takže z původní zprávičky někdejšího ČTK z 80 let minulého století, zanikl kompilací dat přehled, kdo a s jakým úmyslem popstrčil bublinku na povrch bažiny. Ač jiný příznak je nanejvýš zjevný: Minulost planety, ale nejen ona, je zcela odlišná od scholatických ideo_dogmat. Ke skupině podobných nálezů, jako "Daškina plastická mapa", zřejmě patří i následující nález, podporující téze o podstatně odlišnějším vývoji událostí na planetě Zemi a jejím okolí. Cituji nyní kompilaci, aniž pozměním dobové názvy příslušných oblastí:
V roce 1976 objevili rybáři z povodí řeky Vašky (poblíž městečka Erton - autonomní SSR) nevelký úlomek (o průměru cca 10 cm) podivného materiálu kovového vzhledu a bílého zabarvení. Nezvyklý nález byl místními domorodci zkoumán loveckým nožem. K překvapení objevitelů začal materiál silně jiskřit. Řízením osudu se objev dostal až k akademikům místního geologického ústavu. Ti zjistili, že složení úlomků je nanejvýš podivné. 67 % ceru, 10,9 % lanthanu, 8,78% neodymu, nepatrné množství hořčíku, železa, uranu a molybdenu.
Přičemž všechny tři dominantní prvky řadíme do skupiny lanthanoidů s atomovými čísly 58 (cer - šedého zabarvení, tavící teplota 804o.. Byl objeven v roce 1803 a používán jako přísada do křesacích kamínků), 57 (lanthan - tažný kov bílého zabarvení známý od roku 1839), 60 (neodym - vzácný prvek objevený roku 1885). Koncentrace těchto prvků v přírodě je nesrovnatelně nišší.
Nález od řeky Vašky byl dále zkoumán a byl vysloven názor, že úlomek je umělého původu a jedná se o slitinu. Obsah uranu 140, převyšující koncentrace uranu v běžné hornině, byl jedním z faktoru, jenž ovlivnil konečné vědecké vysvědčení nálezu. Snad i proto, že vědci zcela postrádali očekávané produkty jeho radioaktivního rozpadu, došli k názoru, že se jedná o uměle vyrobenou slitinu.
Stáří nálezu bylo tehdy určeno na 100 000 let.
Původní názor, že se jedná o slitinu byl záhy pozměněn výsledky dalšího zkoumání. Bylo zjižtěno, že nalezený artefakt byl vyroben práškovou metalurgii, a to tak, že nejmenší zrna obsahovala pouze několik set atomů.
V tomto okamžiku je nutné zdůraznit jedinečný fakt: Nejen 20. ale i 21. stoleti postrádá nikoli jen příslušnou technologii, ale i metodiku, či alespoň nástin, jak takové senzační jemnosti zrn práškovou metalurgii docílit.
Kulové mlýny drtící ve třetím tisíciletí kovy, či příslušné kovové přísady na prášek, jsou, co do velikosti zrnek, stále ještě v době kamenné... ajaj.. to není až tak dobrý příměr...
Aniž bychom (prozatím) něco podobného dokázali, či se jen přiblížili na dohled. Jakkoliv lze, v čistě teoretické rovině spíše snít, než uvažovat o nanotechnologii.
Prášková metalurgie je známá z konce 19. století, kdy byla zprvu používána ke zpracování kovů s vysokou tavící teplotou (platina: viz výroba ruských rublů), nicméně hrubost zrn, jež jsou rozemílána v kulových mlýnech, posléze slisována za vysokých tlaků a slinována za teplot nišších, než je tavící teplota zpracovávaných kovů, je v porovnání s jemností zrn zmíněného nalezu - neporovnatelná.
Použiji dostatečně ilustrující příměr: Jako mezi vyspělou parní lokomotivou a neviditelností. Uvážíme-li navíc, že nalezený úlomek je jen malou částí kulovitého předmětu, který měl průměr cca 1 metr? Naše technologie drcených, lisovaných, následně slinovaných (spékaných) kovových prášků se zmůže jen na řezné destičky Vidia, či Diadur o velikosti max 1 cm šířky a délky, či o málo větší klece samomazných kluzných ložisek.
Daškina mapa, prášková metalurgie a mnohé další a další archeologické nálezy, společně s dosud řádně a hezky ze široka nevysvětlenými reálnými podivnostmi, aniž zapomenu na žalostně primitivní programovou dehonestací všeho, co může být příznakem okamžitého povědomí o mnohosti světů a mnohých a nečekaných forem života nejen ve velmi blízkém kosmu, ale i hlubokém, či navíc i širém Univerzu. To vše jsou věrohodné příznaky, které naopak vybuzují okamžitý hněv nelíčené nevědomosti, či trapné zásadní nevzdělanosti, nebo snad fanatické "klubové" zavilosti?