"Erb Francisca Drakého, nejslavnějšího z bukanýrů, který se pravděpodobně na příkaz anglické královny Alžběty II. zmocnil pohádkového Dýmající zrcadla páně Tezkatlipoky:

Původně zlatá šesticípá hvězda všech Slávů (Hviezdoslava - E_setin Sirius - zákrytně Margita), v odrazu na hladině oceánu dává tušit, že zpoza svého slovanského původu, zřejmě i věděl o čem je v Českém království právě řeč. I on byl totiž, tak jako mnohý vážený čtenář Dýmajícího zrcadla, majitelem stejného Y_chromozomu Hs (R1a) Arij slovanského...Když to téže klasifikace patří též bratrská Hs (Rb1) Čeltoj i Hs (I)

Průnik časem a dimenzemi...

Země Zlaté hvězdy Margity© Zdeněk Patrick © Zdeněk Šmitmajer - Praha 2013

Jak jsem již dříve přiznal, mým trvajícím problémem je časování událostí a odvozeně i řazení mytologických dějů. Jakkoliv mám podrobně propracovanou databázi, podržím se u příběhu Pěruna jednoznačně časování pana Levašova.

A pokud se budou zdát váženým čtenářkám a čtenářům mé úvahy příliš brutální (v porovnání s čistě odkapávající ideo vědou), není snadnější cesty, než mne na věky zatratit a přečíst si nějaký dobrý bulvární plátek.

Protože tento článek píši jen pro české a slovenské čtenáře, snad i odkojené pohádkami paní Boženy Němcové (Dlouhý, široký a Bystrozraký - Dlhý, široký a Žárooký), dovolím si upozornit na jedno stále stejně opakující se téma:

"Mladý princ je poslán svým královským otcem do hradní věže, kde si má ze dvanácti obrazů vznešených krasavic vybrat svoji budoucí ženu". Jak doufám - z holografických obrazů dvanácti krasavic. Kde se tyto vzaly? Nikdo neví, ale jak lze snadno vystopovat: Podobnou "černou hradní věž", s příslušnou sbírkou pro prince vhodných krasavic, má každý význačnější královský protagonista slovanských pohádek. Posílají si je snad sobě navzájem?

Kdo víš?

Nyní se odvážím vtěsnat do své eseje vyprávění o Nastěnce způsobem, jak prezentoval již jmenovaný pan Levašev komunikaci Nastěnky a Finista Jasného sokola. Činím tak proto, že jistá scéna pohádkového dramatu, vyzradí váženému čtenáři více, než sáhodlouhé vyprávění.

Šedé pírko v krabičce, není-li funkční Gé Pé eS, udávající okamžitou polohu strany vstřícné a čekající?

Jak to zjistit?

Nastěnka se v dané problematice skvěle orientuje.

Konečně: Když již všichni spali, Nastěnka ve svém pokojíčku peříčko pohladila a upustila na zem. V ten okamžik, a to je pro mne neuvěřitelné, vlétl do pokojíčku Jasný sokol, aby se vzápětí proměnil v pohledného mládence. Není tajemstvím že se mladý pár při tomto setkání vzájemně oblíbil a nelze neočekávat, že by Jasný sokol nelétal od té doby za Nastěnkou častěji a častěji. Čehož si v krátkém čase povšimly i obě její sestry. Teprve nyní pochopily, co dostala "skromná" Nastěnka za dárek. A juž ve své závisti nastražily na přítele své sestry, z bodců, šípů a nožů, smrtící léčku, ze které nic netušící Jasný sokol nevyvázne životem. Smrtelně zraněn, vzápětí, a snad jednou pro vždy, zmizel.

Přestože smrtelně raněn zanechává Jasný sokol vzkaz, který Nastěnka slyší, ač je stále ještě ve snovém stavu. V podivném spánku, ze kterého se nemůže probrat:

"Tři krát devět zemí až do třináctého souhvězdí projdeš, sedm párů železných bot sedřeš a sedm železných pecnů chleba pojíš, než mne opět najdeš, má krásná Nastěnko...?

Vraťme se však k možné, byť stále pohádkově, špičkově sestrojené 3D komunikaci, která dokonce končí, možná mezidimenzionálně zprostředkovaným smrtelným zraněním Jasného Sokola, jenž se právě nalézal, ve své nejpůvodnější fyzické podstatě, na planetě vzdáleného třináctého souhvězdí Finista. Zařízení umožňující nejen holografický průmět, vzájemnou komunikaci, ale i skrze dokonale nasimulované dotykové, hmatové, čichové vjemy s výsledným dojmem vzájemné reality. Se všemi výslednými efekty, tedy i zraněními. Zatímco Nastěnka je stále ještě v podivně mátožném spánku, přesněji ve výjimečném stavu mysli, ze kterého se nemůže okamžitě probudit, neboť by zřejmě hrozilo poškození osobnosti, přesto slyší poslední slova Jasného sokola. Ač rámcově prozrazuji, co má být a bude vyprávěno mnohem později.

Ústředním orgánem, mimo specifické biologické frekvence jednotlivých protagonistů našeho příběhu, umožňujícím tyto pro nás stále podivné aktivity, rozumějme nejen napojení na synchronicitu univerza, ale i možného a navíc okamžitého spojení s jinou velmi vzdálenou bytostí, skrze hyperdimenzionální prostor, je patrně párek mozkového přílepku, v jiném článku již zmíněných Amygdal.

Naši dobře informovaní, nicméně stále záludnější výrobci matoucích balonků, plných nádherně rozevlátých příběhů tajných složek, tomu od jisté doby rádi říkají "Radio pro spojení s Bohem". Jakkoliv v tomto zvláštním pokusu kráčí o zatím běžně neočekávatelné propojení lidského faktoru s elektronikou a několika přírodními, či uměle vysublimovanými krystaly. Je to vůbec možné? Čorti znájut. Možná i ten, kterého Bůh oslovuje:

"Milý Džordži!"

V souvislosti s příštími osudy Jasného sokola ze souhvězdí Finista, nelze nevzpomenout, nejen umění dávných slovanských prapředků udržet v dlouhověkosti a při plném zdraví obyvatele Severije, ale i umění uzdravovat těžce raněné a oživovat mrtvé, kteří byli kvůli složité proceduře kladeni do přesně tvarovaných "studní".

Do téhož času, souvisejícího snad se třetím příchodem Pěruna na Midgard zemi, někdy kolem roku 38 000 př. n. l., lze časově započítat i kavkazskou legendu o bájném bohatýru Soslanovi (Dažbogovi). Synu klonované krasavice Šatan. Ta sama plodem, či spíše klonem Džerasy, již mrtvé dcery mořského a vodního vládce Donbettyra a semene nebešťana Uastyrdži. Nemohu si pomoci, ale stejný příběh vyprávějí i slovanské babičky, byť v odlišném jmenném obsazení role hlavních protagonistů příběhu.

Pastevec kavkazské legendy, je v ryze slovanské verzi nebešťan "Opeřený" - Pěrun, ve smyslu opeřený strážce slovanského práva a spravedlnosti. Inspirativní duch pasteveckých Slovanů.

Avšak, již samo početí, ale i zrození Soslana, odvozeně i Dažboga, je z hlediska lidských zkušeností nanejvýš zajímavé a nanejvýš podezřelé. Oba hrdinové příběhu, jak pastevec, tak i Pěrun, strážce spravedlnosti pasteveckých rodů, pozorují z druhého břehu blíže neurčené řeky krasavici Šatan / Ladu vystavující po koupeli své nahé tělo, na nedalekém balvanu, poblíž ohnivé řeky. Snad... A dovolím si poznamenat, že ve 3D tuzemské projekci. Ta signalizuje, že oba protilehlé břehy ohnivé řeky, jsou od sebe velmi, velmi vzdálené, neboť se právě zákrytně hovoří o Mléčné dráze. Naší Galaxii.

Sledujme nyní pozorně dávné vyprávění: Obě nahé krasavice, z obou oddělených příběhu, mají ke svým oplodnitelům, více než velmi daleko. Holá věta:

"Pozorují krasavici", se zdá být vzhledem k možné technice, jednoznačně produktem krystalické podstaty. Pozorují a vybírají si z oficiální databáze, ke své genové vybavenosti vhodnou partnerku (Podobně, jako si vybírá mladý princ v tajné hradní věž i české pohádky Dlouhý, široký a Bystrozraký). Z holografických obrazů v krystalové mřížce zakódovanými mt DNK geny dvanácti krasavic.).

Nelze jinak, než v čase kosmických cest a vzdáleností, uvažovat o podobných vyjímečných technologiích, sloužících k zachování jisté, možná výjimečné a nepoškozené mt DNK a zároveň v čase nepříliš proměnného, avšak typického otcovského Y_chromozomu (DNK). Připomeňme si, že při výběru "princezen" - krasavic, sehrávají dominantní roli příslušné vjemy:

Zrak, chuť, vůně i aura bytosti. Odvozeně vzájemná přítažlivost podmíněná chemické procesy odehrávající se v bytosti. Navíc i přítažlivost duchovní, tedy ve sféře těsně sousedící s hyperdimenzionální oblastí.

A hleď jak Pěrun, tak i neznámý pastevec, náhle pociťují, každý ke své nahé krasavici, neobyčejně vřelou náklonnost. Zatímco neznámý pastevec na druhé straně řeky nekontrolovaně vypustí své nadobyčej, jako šíp rychlé semeno, nic ještě není rozhodnuto.

Musí být zkusmo provedené odborné posouzení, zda mtd DNK příjemkyň (nahých krasavic z krystalického obrazu) a DNK dárců budou vyhovovat nám dosud neznámé normě.

A tak ani Pěrunovi nezbývá, než vložit své jedinečně símě, či vzorky DNK, do zlatého šípu a vyslat jej svým zlatým lukem přes Ohnivou řeku k přezkoumání způsobilosti. S výstupní stanicí kdesi na Kavkaze. Jak se mohu prozatím jen domnívat. A domyslím-li tento podivný akt sexuálního sblížení dvou mimozemských jedinců až do konce:

Ústřední roli při vývoji embrya, sehrává kámen (drahokam) umístěný na protějším "břehu" Ohnivé řeky. Speciální kámen, nejspíše křemen, tedy nerost s neobyčejnými vlastnostmi, do něhož se zapíší výsledné kompilace mateřské mt Dé e N ý & Ypsilon_DNK, tedy i geny otcovské. V případě Lady a Pěruna, již mocně z krystalu zářící ohnivý obraz zkužebního vzorku embrya, do něhož byl "zabořen" ke zkoumání, se postupně měnil z původní materie mateřské a otcovské materie v dítě a později i v mladíka. I povolala krasavice, jež v pozemském 3D slula Ros a omračovala okolí svými nesmírnými vnadami (V liché a vlastně smysly mámící vynucené představě, kterým dnes říkáme vtělení?), příslušejícími toliko lidským ženám tohoto nádherně šťastného tří rozměrného světa. zatímco její božská podstata jménem "Lada" spočívající v nadzemské Iriji, je odlišnou eterickou bytostí, s vnadami poplatnými a očekávatelnými v té, či oné dimenzi.

Zkrátka a dobře: Ros si povolala na pomoc odborníka na genetické inženýrství, Pěrunova staršího bratra v božském oboru a spíše Pěrunova otce Svaroga. Ano právě on pomohl Ladě vyjmout mládence, či jím schválený vzorec DNK ze zvláštního a pro tyto účely určeného zářícího kamene (krystalu?). Mládeneček dostal jméno Dažbog - roumějme Da, Dar, Darován. Aby se svého času těžil velké úctě Slávů / Venedů, co inspirující duch. Rovněž jimi započítaný do rodiny samozrozených.

Z baňaté zářící krystalické zkumavky?

Nemohu si pomoci, ale téměř jasná partogeneze, viz úryvek z mého článku:

"Sodomské chatrče a elita lidstva":

Jak již bylo řečeno, způsob množení na této planetě je (respektive donedávna byl) zabezpečen nejen mnoha variantami, ale i rozmanitými technikami početí nového života nevídaného počtu forem. Tak jak je okolnosti a příroda sama, postupem času přisoudila jednotlivým druhům. Včetně vynucené, kdysi dávno zřejmě hojně používané "genetické manipulace".

Především si musíme uvědomit jeden závažný příznak:

Prastará mytologie, ale zejména i slovanské zkazky a pohádky jsou plné závažných informací, jež nejsou souměřitelné se současnými ideo vědeckými poznatky, neboť mnohdy na vyšší úrovni poznání, než kterého se našim předkům od ideovědců dostává. A to v mnoha oblastech.

Jinou pozoruhodnou okolností spojující příběh Velkého ochranného kruhu, vygenerovaného na ochranu lidí kolem roku 40 000 př. n. l. a legendy o Soslanovy, jsou únosy dívek, dětí a mladých lidí, které zřejmě dosahovaly neúnosných rozměrů.

Na samém počátku si osvěžme své pohádkové paměťové buňky, které nám připomenou, že oběťmi únosů byly i v našich pohádkách zejména dívky, děti a především krásné princezny. Z nichž mnohá byla zakleta zvláštním kouzlem zlého kouzelníka do nevědomí. Nepočítaje létající několikahlavé draky, kteří tuto sportovní loveckou disciplinou rádi aktivně provozovali. Ač mnohdy kvůli levně získané potravě, či cílům, které již hlava nebere.

Co skrývá planeta Uraj.

audio MP3 (6 MB)

celkový čas snímku: 04:00 min