Podkožní nosiče informací, implantované svéprávným lidským bytostem signalizují, že společnost je již velmi těžce nemocná. Zločinci pak využijí jakýchkoliv nezákonných triků k postupné čipizaci všeho. Jak vašich nově zakoupených pérek, tak vašich trenýrek. Záleží jen na Vás, zda jste kus hadru, který lze kdykoliv nakopnout. Pamatujte, že zdravá společnost nepotřebuje značkovat Vaše děti a nemluvňata, jako obzvlášť nebezpečné zločince, či tupá domácí hovada.

Vítejte ve šťastném věku...

Země Zlaté hvězdy Margity© Zdeněk Patrick © Zdeněk Šmitmajer. Praha 2011

A o tom byla pravděpodobně nejpůvodnější válka o první Troju, kterou pokládám i v tomto pokračování eseje, či sci-fi, za obranu nejzákladnějších lidských práv trojího světa - Tro_javi. Napadeného silami, o nichž není třeba pochybovat, jste-li ortodoxně věřící: Janova apokalyptická vize, která může být jen alegorickou reminiscencí cenzory zamlžených vzpomínek na události minulých tisíciletí, které téměř vyhubily lidstvo. Mající varovat budoucí generace. Aniž by prozradily více?

Mám prozatím dojem, říkám dojem... nikoli podpořený věrohodným příznakem, že se před tímto střetem opakovaly tytéž mimozemské aktivity, které vyvrcholily legendárním příchodem archanděla vymahajícího univerzální slovanské Právo i ozbrojenou mocí. Dovolím si časovat třetí příchod Pěrunův na rok 38 000 př. n. l.), kdy se svým výsadkem vysvobodil unesené dívky, chlapce i muže, aby naopak výplody genetických pokusů, kterým již nebylo pomoci, neboť se jejich podstata pohybovala na pomezí bylců a něbylců, z velké části vyhubil. Něbylci, tvarové, co výplody technologické singularity, jejichž podstata by se dala popsat jako jednoúčelové biostroje nemajících vlastní vůli, aniž emoce (viz muži - štíři, obranné a strážní mechanizmy, otroci nejen pro výkopové práce, ale i namahavou práci v dolech, jiní pro výrobu emzymů, endorfýnů, tělních tekutin, i co živé zásobárny potravin a krve, co výhodného a skvěle obchodovatelného produktu.).

Abychom si ujasnili slovanský pojem "něbylci" lze si představit např. Jako komunikující výpočetní jednotku Išum (chaldejský epos Érra), jež byla schopna, pro generalissima války Éru, zpracovat několik válečných variant, včetně celkového výčtu škod a obětí, aby v určeném čase vyslala a zároveň i kontrolovala účinky sedmero strašných zbraní Šebettu. Téže strašné zbraně, která zřejmě byla později použita kolem roku 10 463 př. n. l. proti nepřátelským základnám na Měsíci, v době kdy byl eliminován veškerý život na Marsu i Venuši a v neobyčejné míře ohrožen i život na Zemi.

Válka o Tro_javi, též zvaná Trojská byla vedena zbraněmi s nimiž jsou kamenomlaty, luky a šípy následující doby kamenné (Neolit) stejně tak nesouměřitelné, jako naši papíroví čerti zvaní jaderní.

A pokud byly používány štíty, pak v té nejzajímavější konstelaci, jakou jsem si ani na vteřinku nepřipoužtěl:

Štíty v bitvě o první Troju byly nošeny hrdiny eposu v předních liniích a na jejich předních plochách se objevovaly obrazy skrze průběžně měnící se reliéfy. Ukazující scény z blízké protivníkovy budoucnosti s závěrečnou oslavou bitvy, ale i způsob, jak který z protivníků v bitvě zahyne.

Jistě demoralizující efekt z oblasti Looking Glass. Tedy věž tění téměř ze skleněné koule, či několika tepelně rozdílných vrstev oleje? V této těžce uvěřitelné chvíli připomínám variabilní schopnosti něbylce Išuma, jehož příběh v chaldejském eposu Éra, z mnohem pozdějšího období (2 350 př. n. l. viz zničení pětiměstí v údolí Seddim, pro nás zbytkově jen Sodoma a Gomora. Geologické výzkumy potvrzují, že města Sodoma a Gomora a část roviny v údolí Seddim u Mrtvého moře se propadly do této planetární trhliny prý někdy kolem roku 2 100 př. n. l. Oblasti egyptské Staré říše zabývající se tradičně zemědělstvím se naopak proměnily v poušť kolem roku 2 350 př. n. l. Krátce po té, co byla oblast postižena mohutnými záplavami a následnými velkými vedry.)

Prvními signály, které by vykazovaly stejné příznaky ohrožení veškerého života na planetě, jsou pozvolné, nicméně zavilé zásahy do přirozenosti rozmnožování:

Kdy natřásání a tanečky samečků při námluvách jsou zá_kony vyhlášeny, jako nanejvýš trestuhodné sexuální harašení, ač originálním a zde na této plodné planetě, plující širým vesmírem ve formátu 3D (jakkoliv lehce propojena s vyššími dimenzemi), nanejvýš očekávatelným a jedině možným rituálem námluv. Jako jedna z povinností samečků. Přičemž oslavy buzerantů, nemohouce rodit, bývají oslavování nad míru únosnosti s podměrečnými mravy, které jsou prý v souladu s přirozeností planety. Stejně dominantním signálem je nezdůvodnitelné a nevysvětlené mizení dětí a mládeže. Do téže skupiny varovných příznaků patří dehonestace ženství i diskriminace mateřství při neustálém vytváření dalších a dalších genocidních podmínek. S doprovodnými výklady havolidního opilce, vyhlašujícího svoji duchovní bídu nanejvýš nenávistnou doktrínou o rodině, která nesmí být teletník plemenného Býka, sloužící jen prý pro nekontrolovatelnou výrobu dětí.

Ač právě děti jsou radostným poznáním zázračného čarování planety Země a nejvyšším možným posláním člověka, ale zároveň i darem lásky a porozumění rodičům.

Dalším příznakem bude zákaz platby v hotovosti, omezení základních práv a svobod, v ruku v ruce se zákony dehonestujícími tisícilety ověřené hodnoty. Připomeňme si, že někdejší vyspělá Antlánie, patrně již beznadějně pátou kolonou mimozemců, kdysi vydala zákony o povinnosti podřídit se genetickým modifikacím, aby je pod tlakem "obchodníků" zavedla všude tam, kam vstoupila noha jejich válečníků Antlánie. Soustředěnému útoku kosmických sil podlehla i někdejší, či prvotní a ještě lépe předpotopní "Babylonská věž". Mocné obchodním a řídicí centrum, kontrolujícím veškeré dění tenkrát známého světa. Ve své původní podobě nepřežila rok 10 463 př. n. l.

Jedinou kloudnou vzpomínkou na tento hektický čas je biblický Drak. Had prastarý a Pomlouvač, jemž nám pozůstal, co nejzajímavější relikvie dávných institucí, vyžadující si naší zvláštní pozornosti.

V kapitole 20/1-3 Janovy vize se dovídáme, že Drak, z prastarého hadího plemene, je hlavním odpůrcem, či nepřítelem (Satanem) lidstva i nejsvatějších nebeských sil!

Pokud vůbec máme s takovými silami zkušenosti!

A jako takový, bude Drak, had prastarý, na konci bojů řetězy svázán andělem a hozen do propasti, aby tam setrval tisíc let. A až uplyne oněch 1 000 let, bude ještě jednou a naposledy na krátký čas vypuštěn, aby sváděl národy Země k poslední marné válce s nanejvýš povolanými nebeskými silami.

K totožnosti Draka, snad pro vysvětlení kosmologickou legendu, v níž bývá spojován s nositelem Světla Luciferem.Týmž, jenž se chtěl na počátku věků zmocnit vlády nad celým Univerzem. Nebeskou válku však prohrál a byl, společně se svými přívrženci a podřízenými entitami, svržen na Zemi.

K této kosmologické legendě částečně přistupuje i Zjevení (S.) Jana (v kapitole 12.),aby bylo vzpomenuto i dávných příběhů planety Země?

Jedním z nich je živoucí matka Země v předkřesťanských představách viděna jako žena oděná Sluncem, zahalena modrým pláštěm, s hvězdnou korunou na hlavě, stojící na obráceném měsíčním srpku. V ten čas připravena k porodu dítěte nové generace, jež má být předobrazem nového typu lidu směřujícího k ritu Mravního řádu Krista.

Tato alegorická vize pracuje s příznaky, které připomínají potomním generacím, že v jisté době již existovaly entity vyšlé z Matky Země, podobné lidu Ježíše. S nimiž Drak začal okamžitě bojovat, či naopak s pátou kolonou snaživců navazovat spolupráci směřující ke konečnému vítězství prastarých dračích sil. (Rýšavýš) Drak patrně zaútočil i na Matku Zemi, jež se tak vlastně stala předobrazem Panny Marie, s cílem zničit rodící se nové lidstvo.

Svým ocasem strhl třetinu hvězd na Zemi a skrze vyvolané planetární kataklyzmata hodlal zničit právě rodící se život. Jedinečný v širém vesmíru, jenž je nejen fyzický (materiální), ale co nejdůležitější:

I spirituální zároveň.

A tehdy nastal boj na Nebi Archanděl Michal a jeho andělé bojovali s drakem, a Drak bojoval i andělé jeho.

A nenalezli vítězství a není již více nalezeno místo jejich v nebesích. Jinými slovy byly zničeny jejich veškeré základny i jejich hlavní sídlo: I svržen je Drak ten veliký, had starý, jenž slove Protivník (Ďábel, či Satan).

Drak, z prastarého rodu hadů slétl ze svého nebeského sídla, jak zářící bleskurychle padající hvězda, svádějíc nyní celý povrch Země. A je prý velmi rozhněvaný a zlostný, neboť nemá času nazbyt.

Sám neplodný a prastarý.

Geneticky pochroumán, technologicky ve stagnaci, nicméně stále mocnější, než jeho zhovadilými přívrženci právě ohlupované a zotročované lidstvo!

V přípravě zatáhnout lidstvo nejen do světových válek, v marném boji proti sobě samým, ale i silám, jež ovládají, nikoli jen bezrozměrný vesmír. Nýbrý proti samým strážcům geneze vesmíru i všech cest světlem, či chcete-li - časem.

Zde je zřejmě biblická moudrost o nutném nezájmu lidstva, co se týče předchozích (předbiblických) událostí na planetě Zemi, na místě.

Tato zkušenost říká, nespojovat se (pro příště) s podezřelými entitami, v beznadějné spolupráci. Nemilosrdně postihovat tvůrce a jakékoliv pokusy (vedené pod jakýmikoliv záminkami) směřující k omezovaní práv a svobod. A vydrženého slovanského práva. Vydrženého našimi předky až do dnešních dní.