Zlaté rouno z Kolchidy (Kolchič)

Zlaté rouno z Kolchidy (Kolchič)
Vydáno dne 15. 12. 2012 (1501 přečtení)

Ing. Milan Hein - Výzkum systémů eliminujících negativní vliv bezdrátových technologií a energetických polí - odkazy směřující k souhrným i detailním informacím o vlivu stávajícího elektrosmogu na reálné poškozování lidského zdraví.

Jaro a jeho Gryf, či chcete-li Appolyon a jeho Zlaté rouno, či Medeia a její tažný drak, umožňující vznášet se k nebesům, jsou legendárními příběhy, které předcházely výpravě Argonatů, avšak úzce souvisely nejen s legendou o Matce Zemi, ale i se zbytkovými příznaky hovořícími o Severiji (Da Ariji, či chcete-li Hyper Boreji). Aniž zapírám, že se opět pohybuji v notoricky neověřených příznacích. Je na vážené čtenářské obci, z jakého konce bude na moji esej nahlížet. A abych rozhodování usnadnil i sobě, začínám parafrází z úvodu slovenských báchorek Boženy Němcové:

"Bylo to za oněch časů, když kočky střevíce nosily, žáby v čepcích chodily, voli zákony robili, osli zlatými ostruhami po ulici štrngali a zajíci psy po poli honili":

Z řeckých legend...

Nezávislé dějiny v podivně závislé Evropě © Dýmající zrcadlo & smit.wz.cz © Zdeněk Patrick 2012 © autor: Zdeněk Šmitmajer /DAM production Praha 2012

Počátek, či prapůvod dobrodužné a slavné cesty argonautů za zlatým rounem bývá pospojován s mnoha desítkami jiných legend, poskládanými v jeden příběh. Odvozeně i s bájnou legendou o Athamasovi. Králi, jenž z Orchomenu, který vládl Boiótii (Bojotiji).

I stalo se, že ten neblahý muž zapudil svoji někdejší manželku Nefelé, bohyni oblak a matku svých děti Frixe a Hellé, aby si místo ní přivedl Ínó, dceru thébského krále Kadma. Ta od samého prvopočátku osnovala na děti bohyně Nefelé lstivé úklady, které vždy směřovaly k jejich usmrcení. Pod rouškou "vlídné lidské oběti" za záchranu země před neúrodou a hladem. Jak příznačný příběh (nikoli nepodobný téže taktice výroby hladomorů, skrze zákony vyhotovenými na míru a ve prospěch celosvětové firmy Mosanto GM, mající mimo výrobu GM potravin i univerzální privilej v rámci "boje proti hladomoru" prodávat ozářené, tedy neplodné osivo.): Stejně vychytralá Íno nechala nejdříve pražením zničit všechno zrno připravené na osev, znehodnotit půdu i okolní vody, aby poté, skrze reálné hrozby hladomoru, Athmase vydírala nutnou obětí dětí. Prý na usmířenou s bohy.

A právě v den, kdy měly být, se svolením jejich otce, obě děti obětovány: "Sneslo se do Athamásova paláce ostré světlo, vycházející z odlesku zlaté záře Zlatého berana, jenž byl vyslán samotnou bohyní vzdušných oblak k záchraně dětí. Zoufalé děti nasedly na Zlatého Berana, jenž se vzápětí nesly vzduchem, aby po chvíli, kdy nabral kurs na Kolchič (Kolchidu), navždy zmizel z očí překvapených obětních mistrů, co zlatý mráček.

Avšak, co se nestalo... Při letu Zlatého berana nad dnešním Helles pontem (mořem Helly) velmi nešťastně, čirou náhodou, Hellé vypadla ze Zlatého Berana a utonula v moři, které ještě do nedávna, na její památku, neslo její jméno. Zlatý beran, zřejmě nastaven v jiném modu, letěl dál a dál, aniž mohl Frixe své nešťastné sestře pomoci. již minul i ostrov Thýnia, na kterém, jak tvrdí pozdější mýty o Argonautech, čas od času odpočíval zářivý bůh Apollón, při svých každoročních letech k severskému národu bytujícímu v Hyper Boreji, který si velmi oblíbil.

A již se objevuje západní pobřeží Kolchič (Kolchydy) s pozadím obrysů kavkazského pohoří, kde byl přikován nejen Prometheus, ale i psychedelickými lektvary paní Morany i Pěrunič Dažbog, kterého Rusové nazývají Tarch Dažbog.

A zanedlouho Frixés šťastně přistává v Kolchič, vítán místním panovníkem Aiétém, který jej přijal velmi přátelsky a řekněme i vlídně, vida létajícího Zlatého berana na dosah. I měl se okamžitě k činu: Aniž mýtus souhlasně pokyvuje hlavou, dovolím si tvrdit, že to byl Aiétus, kdo přiměl Frixe obětovat Zlatého berana bohům, co vřelé poděkování za šťastné přistání. Aby Aiétus přijal i jeho Zlaté rouno, co dar a poděkování za laskavé přijetí mladičkého uprchlíka. Zlaté rouno pak bylo v Aresově háji přibito zlatými hřeby na mohutný dub a zpoza jeho kořenů povolán drak, jenž se obtočil v úpatí stromu, aby od té chvíle bděle nezamhouřil jediného oka. Stráž drželi i býci s ocelovými rohy a ohnivými nozdrami šlehajícími oheň.

A po jistém čase, když Frixe konečně dospěl v muže, byl oženěn s jednou z Aiétových dcer. Aby jej nenapadaly hříšné myšlenky na návrat do rodné Boiotie? Mé nedůvěřivé poznámky zřejmě pocházejí z posouzení možná neupřímného chování jiné dcery Kolchyčského krále Médei k Jásonovi, jehož pozdější argonautí výprava za Zlatým rounem rovněž dospěla až do Kolchič, aby se s nezištnou pomocí zamilované Médei, zmocnil zlatého rouna přibitého na kmeni mohutného stromu. Aniž se Jáson kdy od Médei dověděl skutečná tajemství, která jsou skryta za rounem Zlatého berana.

Na stromě přibitá Zlatá beranní kůže, mohla být a pravděpodobně i byla "vějičkou" na jejíž lep se Jason přichytil (Se vší pravděpodobností skutečně beraní kůže, používaná kolchydskými zlatokopy při rýžování zlata.).

Zatím, co Zlatý beran mohl být létajícím přístrojem vybaveným schopnostmi klamat a zastrašovat nepřítele svým vnějším zjevem (zlatě zářící Beran, povoz tažený dvěma draky atd...).

Médea mohla i zkoumat Jásona, zda je hoden její lásky, tedy i společně sdíleného tajemství kolem Zlatého rouna. Nepochybně ji Jason velice zklamal a tak na konci příběhu, po mnoha svých nedobrých činech, opouští zhrzená Médeia svého milence a manžela opravdu zajímavým způsobem:

"Za velkého hlomozu se nese vzduchem, aby přeléta nad udivenou Jasonovo v povozu, taženého dvěma draky, aby i ti záhy na obloze zmizely i s Medeiou, jako temné mračno..."

Jinými slovy "Zlaté rouno" byla chyméra, či vějička, technicky vybuzené mimikry a ještě lépe "kamufláž" někdejšího vojensko politického komplexu, za nímž se marně plahočili hrdinové i padouši?

Poznámky pod čarou:

Jalada rupa (jala - voda; rupa - podoba): Instrukce pro pilota o správných poměrech, do kterých bude Vimana následně zahalena, aby získala podobu temného mračna.

Mysore - Indie Epos Mahábhárata - 1 500 př. Kr. vznikl dle některých indologů podle ústního podání někdy v časovém intervalu 7 000 až 2 600 let př. Kr. Odvážnější kladou počátky ústního podání některých příběhů až do roku 15 000 - 17 000 př. Kr.. Odvážné moderní překlady? Vimaniky Šastry (autor Mahariši Bharadwaja - 4. století př. Kr.), spisu pocházejícího z raného období indických dějin, obsahuje celkem 32 tajemství jak ovládat vimany (Texty byly bohužel sepsány dle pamětí až v 19. století) - včetně popisu onoho zařízení:

Ta zařízení, jež se pohybují svou vlastní vnitřní silou jako pták, jež se pohybují jak na zemi, tak na vodě, či ve vzduchu, na nebi - z místa na místo, od země k zemi, od světa k světu, je velekněžími vědy nazýván vimana. Obsahuje neobyčejná tajemství:

Virupa Karana (vi - roz; rupa - podoba; karana - příčina): Ovládnutí těchto obratností umožňují pilotu produkovat třicet dva druhů kouře, světelný náboj vlny žáru na obloze a přemění jeho stroj do velmi děsivě divokého tvaru, jenž zaručeně vyděsí možné pozorovatele.

Rupanara (Rupa - podoba; nara - člověk): může uzpůsobit vimanu do podoby libovolného tvora: lidské, podobu lva, tygra, nosorožce, hada - či dokonce hory - podoby, jež zajisté zmatou pozorovatele.

Surupa (Su, sumanas - květina; rupa - podoba) : Jestliže jedinec ovládá třináct druhů síly Karaka, pak lze přeměnit vimanu v nebeskou dámu ověnčenou květinami a drahokami.

Gudha (guhati - skrýt se): Toto tajemství výslovně dovoluje pilotu zneviditelnit vimanu, aby byla neviditelná pro nepřátele. Adrišya slouží témuž účelu přitahujíce éterické síly nebes.

Z téhož poznání navádím vážené čtenáře, zda by, alespoň na malinkatou chvíli, nepřipustili, že za slovním obratem: ... a Zlatého Berana obětoval bohům a jeho zlaté rouno přibil čtyřmi zlatými hřeby na mohutný Strom?..., možné poznání, že lze dohlédnout do zcela jiného světa: Rozpomínám se nyní na Perunem poraženého draka (Velese), jemuž byl přidělen úkol dnem i nocí bdít a zpoza kořenů stromu života strážit hranice mezi světy i tajemství cest vysokými nebesy. Je-li vůbec možné si dovolit tvrdit, že "Zlatý Beran" byl dokonale ukryt ve "stromu života" k potřebám bohů? A "Zlatým rounem" bylo zákrytně myšleno nepříliš velké, spíše mobilní zaklínadlo: Jakési "Sezame otevři se", uvolňující očím neviditelného "Zlatého berana" z časové pasti k okamžitému použití?

Že nelze?

Použitá literatura:

pramen: Bohové a hrdinové antických bájí

autor: Vojtěch Zamarovský

Silnější než Däniken

Zdeněk Patrick

nakladatelství Ostrov Praha 1984

Za sedmi divy světa

Vojtěch Zamarovský

nakladatelství Albatros Praha 1986

Velesova kniha

Zapsal: Mudrc Jagajlo Gan z rodu Starogorodských